Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

V souvislosti s tou zmrzkou, jsem si vzpomněla na infantilní vtip: "Přijde zajíček do cukrárny a chce mrkvovou zmrzlinu. Cukrář říká nemáme. Druhý den zas přijde zajíček a zase chce mrkvovou zmrzlinu, když se to opakuje celý týden, tak si cukrář řekne, že mu teda udělá radost. V pondělí přijde zajíček a ptá se: „Máte mrkvovou zmrzlinu?” „Máme,” odpoví prodavač. A zajíček řekne: „Ta je ale hnusná, co?”

O nejvíc praštěné zmrzlině jsem četla a ta se prý vyrábí z mateřského mléka

Jinak já si pochutnám na Míšovi (ale už taky není co býval) a Mrožovi. Nemám moc ráda vodové zmrzliny, spíš pěkně tučné klidně ovocné a straciatellu.
Nevyhledávám kávové, kakaové a podobně.

U nás pod podloubím ve F-M kdysi kdysi prodávali vodovou citronovou, nebo sm. vanilkovou 3 kopečky za 1,- Kč na takovém tom hranatém oplatku.

Almega: tak tu dřeň já pamatuju v takové plastové krabičce, byla jablečná, ale mám pocit i meruňková

když mi bylo 13 a víc,tak jsem občas dosatala zhruba do patnácti korun na měsíc a hlavně v létě jsem si chodívala koupit buď jablečnou (za 1,50 Kčs),nebo z černého rybízu (za 3,50) dřeň,což bylo v takové čtvercové krabičce z voskovaného papíru o rozměrech asi 8x8 cm.Později pak polárkový sníh asi za 4 Kčs.

Z mého dětství si nepamatuji,že bych dostala nějak častěji zmrzlinu: měli jsme málo peněz a máma nám říkala,že by nás po ní bolelo v krku...Tak jsme s bráchou toužebně očumovali u cukrárny,kde se v mramorovém pultu otáčel starobylý stroj a míchal vanilkovou nebo jahodovou zmrzlinu...Stál tehdy kopeček 50 haléřů,dávala se kulička vymáčknutá kleštěmi na mírně prohloubenou čtvercovou oplatku.Zmlsaní lidé to kolikrát nejedli a házeli je celé i nakousnuté na zem ptákům: my,když už jsme dostali tu vytouženou zmrzku,tak jsme posvátně vylízali a snědli oplatku do posledního drobku.Později se pak dávala zmrzka z důvodu šetření (??) do papírového kelímku a to nějak nebylo ono.Když mi bylo tak okolo 9 let,bráchovi 7,tak jsme hrozně bažili po eskymu,pochoutce v čokoládě,bez dřívka,zabalené v papírku .Máma nám nikdy nedala peníze,tak jsme zuli boty,schovali si je v takovém klenutém kanálu,kde bylo sucho,nebylo do něj vidět,byl pod nábřežní zdí,a šli jsme v řece pod mosty,kam lidi házeli tehdy 10 a 25 haléře,našel se i 50 později...Když jsme nasbírali na 2 nebo na 4 eskyma,tak jsme si je šli radostně koupit do zeleniny poblíž řeky...a ta chuť byla prostě božská! taky se pamatuji,jak jsme v mléčném baru obdivovali zmrzlinové dorty,kulaté,ze kterých se krájely dílky,na to jsme neměli,ani nám to rodiče nekoupili a dokonce jsme neměli ani doma ledničku,tu si máma koupila,když mi bylo asi 14 let..Dnes jdu a koupím si občas vienetu,kterou na posezení zdlábnu,ale už to nemá tu chuť,jako ta eskyma kdysi...

Mám moc ráda pistáciovou, ale málokde mají dobrou. Ale když zavítám do Hájkova Ovocného světozoru, neodolám - tam je fakt luxusní Z balených kupuji jen jednu (ale to už musím mít extrémní chuť na sladké, což je tak jednou za rok) - vaničku karamelového Carte d´Or

Renda68 - 20.6.2013 8:18 - tak tu bych určitě vyzkoušela.

PEGG: Víéš že jsem někde loni viděla pivní zmrzku?? Ale neměla jsem odvahu ochutnat. Možná pan Alzheimer dovolí a já si vzpomenu kde to bylo

Když už, tak mi nejvíc mi chutná v Itálii malaga - vanilková s rozinkami naloženými v nějakém alkoholu Pak mám ráda vanilkovou s horkýma malinama a točenou - v podstatě je mi jedno jakou, co mají u nás, malá za 15 a velká za 21, ale ta je fakt velká. A v Berouně na náměstí v bývalém mléčném baru točenou vodovou jahodovou, to je taky mňamka.

dadka: Míšu a Mrože kupuju taky, když jsme doma v Brně. To máme pořád zásobu v mražáku. Jinak mám raději zmrzky na špejli než rodinná balení. Ale když vyrazíme na chalupu, tak jezdíme každý den do Bíteše do cukrárny U Zdubů. Tam mají poctivý zákusky s pravou šlehajdou a bezkonkurenční zmrzku. Takovou jako si pamatuju z dětství. A stojí jen 13,- kaček, což není žádná drahota na ty kopce, který tam dávaj. Už se těším na zítra

mám ráda točenou michanou ,jahodovovanilkovou ,ale sním ffffšeckyyyyyy

Já sladké moc nemusím a tudíž ani zmrzlinu. Někdy mi to přijde i líto, všichni kolem blaženě ulizují s přivřenýma očima, tak neodolám a dám si jeden kopeček. Jenže po pár líznutích toho rozhodnutí lituji a dojím ji jen proto, že mi je blbé hodit tolik peněz do koše Ale pak mám ještě dlouhou dobu nepříjemně nasládlou chuť v puse a pokud to situace umožňuje, musím ji neutralizovat pivem

Mám slabost pro pomerančovou, myslím tu smetanovou, ne vodovou. Stalo se to tak, když nám bylo asi 8, jednou ji kamarádky lízaly a já v ten den neměla snad ani těch 70 haléřů. Od té doby ta slabost. Ale tento druh zmrzliny je málokdy k vidění.

Zmrzliny moc nemusím, ale když si dám, tak ovocnou vodovou. Nejlepší je rybízová a meruňková. Mám ráda tvarohového Míšu.