Kolegovi jsou cítit nohy a on si to užívá
Už nevím, co mám dělat, možná bude mít někdo z vás nějaký nápad, jak se vypořádat s kolegou, který absolutně ignoruje moje prosby, výtky i otevřenou naštvanost. Vyzkoušela jsem už opravdu všechno.
Sedíme spolu v kanceláři od ledna. Je to chlapík těsně před důchodem, když nám po reorganizaci přidělil společnou kancelář, moc nadšená jsem nebyla. Do té doby jsem měla místnost sama pro sebe a byla zvyklá na klid na práci. Ale smířila jsem se s tím a doufala, že bude všechno klapat. Jenže skutečnost je úplně jiná, řekla bych přímo otřesná.
Kolegovi totiž velmi nevábně zavání nohy. Hrůza. Otáčí se mi žaludek, je to nevyvětratelné. V práci se přezouvá a pokaždé, když sundá boty, je to na padnutí. První dny jsem to přecházela s tím, že se možná jedná jen o nějakou přechodnou záležitost. Když mi došlo, že to je stav trvalý, rozhodla jsem se jednat. Nejdříve jsem ho jemně upozornila, že má patrně problém, že to sama znám od manžela, a požádala ho, zda by to nemohl nějak vyřešit, doporučila jsem mu spreje, bylinné koupele a poprosila ho, zda by se nemohl obout, aby ten zápach trochu eliminoval.
Jeho reakce mne doslova šokovala. Obouvat se prý nebude, protože se nemíní celý den pařit v botách, a vzápětí si postěžoval, že musí sdílet kancelář s takovou cimprlínou. Byla jsem v šoku. Na jeho místě bych se spíš propadla hanbou, kdyby mne někdo na něco takového upozornil a snažila bych se s tím honem rychle něco udělat a on místo toho nastoupil do okamžitého útoku.
Druhý den po tomto incidentu se situace opakovala. Přišel, zul se a vytvořil z naší kanceláře plynovou komoru. Já jsem otevřela okno, které vzápětí zavřel, protože mu byla zima. Rozhodla jsem se nenechat se jeho předchozí slovní agresí zastrašit a přešla jsem do protiútoku. Už zcela bez obalu jsem mu docela ostře sdělila, že nejsem povinna celý den čichat jeho smradlavé nohy, že ho důrazně žádám, aby se začal chovat jako civilizovaný člověk, a když už se musí nutně v práci zouvat, tak aby s sebou nosil čisté ponožky, do kterých se převlékne.
Nikdy to neudělal. Naopak, mám dojem, že si ty své smrduté nohy a to, jak mi tím otravuje život, nějakým zvráceným způsobem vychutnává. Stěžovala jsem si už i na vedení, ale nepochodila jsem, dívali se na mne jako na blázna, že je s něčím takovým otravuju.
Nevím, co mám dělat. To, jak se kolega chová, je neúnosné, šílené. Nikdy bych nevěřila, že by byl někdo něčeho takového schopen. Nejhorší je, že ten jeho smrad cítím už pořád, jak v tom osm hodin denně sedím, nemůžu se toho zbavit ani doma, nikde. Je mi zle. A připadám si bezmocná. Přece kvůli tomu nebudu dávat výpověď? To bych si připadala jako blázen, navíc kde bych sehnala jinou práci? Tady s tou jsem spokojená, je dobře placená, vyhovuje mi pracovní doba. Přece to neopustím, kvůli tomu, že je kolega nevychovaný hulvát.
Nemáte někdo nějaký nápad, jak na něj? Já už opravdu nevím, nepomohlo mírné upozornění ani rada, když jsem vybuchla, bylo to taky k ničemu. A stížnost na vedení ze mne udělala akorát bláznivou hysterku.
6.3.2012 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 57 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kolegovi jsou cítit nohy a on si to užívá
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Asi bych mu pod hranu stolu namažala před příchodem uleželý romadúr. Třeba i pod límec kabátu,ať si užije.Pak bych nainstalovala různé vůně do elektriky. Když už smrad,tak pořádný.
K vám do kanceláře nikdo z kolegů nechodí,že by tě ve stížnostech někdo podpořil....
orinka: No já bych zešílela a asi ho něčim umlátila. Třeba tim sprejem 
Juana: asi je zásadový, řekl že ne- a tak to bude!
jelítko: takovou atmosféru na pracovišti si neumím představit. Stačí pracovní problémy samotné a každé ráno tam jít s odporem kvůli smradu...
orinka: Jo, to jsou fusekle s tím nanostříbrem, co mám i v tom spreji - není to zas tak drahé, od Loany jsem je našla za 63 Kč ve froté provedení. Jenže to by ten blbec nejdřív musel být přístupný něco s tím problémem dělat.
orinka: a co s tim? myslim, že ten protismradí sprej by mohl zabrat.
Juana: Díky za tip, jdu tam objednat něco na doma proti smradu z cigaret.
jelítko: mně se nezdá ten konfrontační boj - jak potom bude vypadat práce, když se veškerý elán vydá na vymýšlení taktiky proti smraďochovi?
problém je asi v tom, že má extrémně potivé nohy a už jsem se s tím smradem párkrát setkala, naštěstí ne u nás doma a potvrzuju, že se nad ním obrací žaludek. Chce to koupele v hypermanganu apod., zásadně bavlněné ponožky případně speciální (a drahé) ponožky s jakýmisi vlákny, které pomáhají. A pochybuju, že ten chlap nějakou manželku vůbec má, ledaže by měla poruchu čichu.
Mě třeba nevadí vůně hodně uleželých sýrů. Možná bych si přinesla romadůr a pěkně ho měla na stole celý dny.
anitech: 
ano s tím souhlasím
Já bych si koupila roušku, pak takovej ten sprej proti smradu, kterym bych stříkala vzduch, pak vůni do zásuvky, pak takovou tu vůni co vypadá jak dekorační předmět. A čekala až to hovado pujde do důchodu nebo doufala, že ho dřív klepne.
PEGG: anitech: asi tak...když je takovej debil, tak pochopí jen tvrdé a důrazné domluvy, tu lacinou voňavku bych mu do bot nastříkala!! Nebo pohlcovač pachu na WC, nebo něco! Mentolové nebo na tabák, kdyby to bylo s kvítím, je to na poblití, ta kombinace je vražedná!
Mám doma likvidátor pachu z www.likvidatorpachu.cz - mají i e-shop, je tam odkaz (www.alpik.cz). Původně jsem to sháněla kvůli domácím zvířatům, potřebovala jsem něco, čím bych mohla umít koberec, a našla jsem tenhle web - a opravdu to funguje. Mám od nich i sprej pro odsmradění vzduchu a občas ho používám taky.
Chlap je pěkný čuně, není snad problém koupit si sprej na boty, ty mám doma taky a stříkám s tím boty synka a manžela. Posledně jsem koupila i něco s nanostříbrem, to by mělo likvidovat i bakterie. Takže bych do práce něco takového dotáhla a tomu dobytku bych ty boty hezky vystříkala, nejlépe před koncem pracovní doby, aby šel domů ve vlhkých botách.
Paní Pavlíno,když vám nepomohlo vedení ani domluva s tím hulvátem tak snad máte manžela,promluvil bych si sním a dal mu týden na rozmyšlenou,jestli s tím neskončí že potom přijde fizické řešení a ukázal bych mu katalog protéz, ty že nesmrdí a rusáci či ukrajinci za nějaký peníz odvedou své, toto bych mu důrazně řekl mezi čtyřma očima a nedivil bych se kdyby si i zažádal o předčasný důchod,na hrubý pytel to chce ještě hrubší záplatu
