Jsem povinna říct mu, že bude otcem?
Jsem těhotná. Je mi 26 let, s přítelem jsme chodili tři roky. Poslední téměř rok jsme se dohodli, že vysadím antikoncepci a necháme „věcem volný průběh“. Po dítěti jsem velmi toužila a ani on nebyl proti. Je o dva roky starší než já, měli jsme kde bydlet, zajištěni jsme byli také dobře.
Když jsem otěhotněla, byla jsem štěstím bez sebe. Celá rozradostněná jsem to volala svému příteli, ale jeho reakce mě ochromila. Žádné štěstí, radost, nadšení. Nic. Zprávu o našem budoucím dítěti přijal vlažně a řekl, že si o tom musíme večer v klidu promluvit.
Pak to z něj vylezlo. Prý vlastně neví, jestli se na otcovství cítí, je to velká odpovědnost a podobné řeči. Prostě začal couvat. Zeptala jsem se ho, proč souhlasil s vynecháním antikoncepce. Odpověděl mi, že viděl, jak po miminku toužím, a doufal, že to chytne i jeho. Myslel si prý, že když se to stane a já otěhotním, pak mu to nějak dojde samo a bude moc rád. Jenomže je to jinak a on naopak zjistil, že se unáhlil, když se mnou na miminku „pracoval“.
Zůstala jsem jako opařená. Do té chvíle jsem žila v přesvědčení, že mám vedle sebe vyzrálého chlapa, v němž mám oporu. Najednou jsem viděla, že je to nehotový kluk, který se bojí převzít odpovědnost za vlastní dítě. Udělalo se mi mdlo. Ještě hůř mi bylo ve chvíli, kdy mě požádal, zda bych radši nešla na potrat, že můžeme mít dítě později.
Proboha! Copak je dítě nějaká houska na krámě, kterou si koupím nebo nekoupím? Z mé strany bylo těhotenství bezvýhradně chtěné (myslela jsem si bohužel, že i z jeho), neuměla jsem si představit, že bych šla na interrupci jen kvůli tomu, že on si to rozmyslel. Vím, že kdybych mu vyhověla, nikdy bych si to neodpustila. To jsem mu také řekla.
Neskrýval zklamání, začal mi vyčítat, že myslím jenom na sebe. To, že myslím na naše dítě, vůbec nebral jako argument.
Bylo mi na nic. Jeho postoj jsem nepřekousla a rozešla se s ním. Pronajala jsem si garsonku v jedné vile, patřící známým mých rodičů. Přestěhovala jsem se a začala žít samostatně. Na potrat jsem nešla, bývalého přítele nekontaktovala, on mě také ne. Už jsem v šestém měsíci a za celou tu dobu jsem o něm neslyšela. Asi netuší, že jeho dítě skutečně přijde na svět.
Neskrývám, že je mi strašně smutno a velmi hořko. Cítím se osamělá, na miminko se však těším. Pomalu chystám výbavičku, šetřím, abych s ním mohla co nejdéle zůstat doma. Pomoc mi slíbili i rodiče. Nebojím se, že bych se o to malé nedokázala postarat.
Trápí mě jen jedna věc: mám se bývalému příteli ozvat a říct mu, jak se věci mají? Zatím jsem ho neuvedla ani jako otce. Tolik mě zklamal, nechci se ho doprošovat o alimenty. Hrdost by mi to nedovolila. Jenže nevím, jestli mám právo zatajit otci, že má dítě, a pak i dítěti, kdo je jeho otec.
1.10.2007 Rubrika: | Komentářů 58 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem povinna říct mu, že bude otcem?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.dítě má právo vědět a znát svého otce..kolonka v rodném listě OTEC NEZNÁMNÝ je, pro dítě, daleko stresující než vědět, že otec je lump a darebák a proto s náma nežije....je to osobní zkušenost a myslet si, ež jeho peníze nepotřebujete?? proč?? tady není hrdost na místě... nemusíte spolu žít, ale odpovědnost je vás obou, proč přebírat všechno jen na sebe??? On si bude v pohodě dál přemýšlet, jaké by to bylo, kdyby byl otcem a vy budete mít všechyn starosti na svých bedrech..proč se chcete takhle obětovat?? nerozumím....žeňte ho k odpovědnosti.. alimenty vám určitě bodnou...a jeho jménov rodném listě určitě bodne jeho zatím nenarozenému dítěti... neodpírejte mu právo na otce....
Sheeni: naprostý souhlas
určitě mu oznam, že se dítě narodí, a chtěj po něm alimenty, jsou pro dítě, a on ať laskavě převezme zodpovědnost - jednou souhlasil s vysazením antiko, tak musel počítat s následky.
no dobře si rozmysli jestli jej uvedeš jako otce, mé nej kamarádce se stalo něco podobného. Ona uvedla otce, tatínek platí, před 2 lety se oženil. A teď, když je Honzíkovi 5, tak zjistil, že nemůže mít další děti (něco se spermiema, nevim jak se ta nemoc jmenuje). Takže najednou by chtěl svého syna vidět , dokonce podal k soudu návrh aby Honzík byl v jeho péči anebo alespoň ve střídavé. Nemáš ponětí jak mé kamarádce je, jak se šíleně bojí aby o Honzíka nepřišla. Navíc jak chceš vysvětlit 5 letému klukovi, že tenhle pán, kterého v životě neviděl je jeho tatínek.
srab a tys ho zel neprokoukla... ale to nic nemeni na tom, ze je bio otcem a ze vedel co dela... ... jestli teda nechce byt tatou a nechce dite vidat a venovat se mu, ok, ale platit by mel... kdyz ty penize nebudes potrebovat ty, muzes je diteti sporit treba na ty studia, jak uz tu nekdo psal... taky si myslim, ze pokud bude rozsevat deticky a pak cukat zpatecky a nikdy to nebude mit alespon ty financni nasledky, tak mu jeho klukovske, nevyzrale chovani projde... a to je prece blbost....
no kzadopadne bych mu zavolala pohnala ho k pravni odpovednosti ( btw. tohle jen potvrzuje mou teorii o tom, ze zenske chteji proste decko vic a chlapi se spise vezou.. )... jako samozivitelka to nebudes mit vubec jednoduche.. na sebe nic nedostanes nic, neb jste nebyli manzele, jestli to sprvane chapu... ale na decko necht plati jak mourovatej.. kdyz uz byl tak nerozumny a nechal se dostrkat k necemu co nechtel.. za blbost se proste platzi a ne malo... poradne ho oskubej.. aby si priste rozmyslel delat nepredlozenosti
Jen ať platí, prevít! Proč bys mu to měla usnadňovat? Okrádala bys především svoje dítě, nikdy nevíš, co se může stát a kdy budeš bez prostředků. A chtěla bych po něm co nejvíc, ať se prohne!!
Skutečně je to kráááásná výmluva "že viděl, že ty toužíš a doufal, že ho to chytne" Nevím, proč se ti chlapi chovají jak nějací idioti, řeknou ano a pak najednou zase ne a že to vlastně nechtěli... Každé počínání má svoje následky. S vysazením antikoncepce souhlasil, tím pádem je za všechno odpovědný stejně jako ty! Rozhodně bych mu zavolala, aby pak nebyl překvapený, že po něm chceš peníze. Dítě není právě ta houska
Když je to nezralý kluk, tak ho v tom ještě podpoříš tím, že z něj sejmeš spoluodpovědnost za dítě? Aby náhodou nedospěl? Byli jste u toho dva, nebyla to žádná náhodná známost, takže nevím, nad čím dumáš...
nemysli si, ze je to tak jednoduche neuvest otce, zvlaste budes -li pobirat socialni davky, tam ho z tebe vytahnou. Nebud hloupa, ze od nej nic nechces
No, ono dneska určitě hodně záleží na tom, na kolik jsi (resp. můžeš být) finančně nezávislá. Protože je pravda, že dítě stojí hodně peněz, pokud by bylo často nemocné, asi bys měla problémy se zaměstnavateli.
Na druhou stranu, je teď málo případů, kdy si otec po x-letech najednou vzpomene na nějaké ty otcovské pudy a začne dělat matce i dítěti problémy? A jenom proto, že kdysi "byl u toho".
jenmu to oznam,má taky zodpovědnost a alien pro dítě jsou potřebné,
Být na tvém místě, určitě bych otci dítěte oznámila, že se skutečně stane otcem. Nechť má čas se na to doopravdy připravit.
V tuto chvíli jsi ho jako otce neuvedla, ale to není o doprošování, ale o uražené ješitnosti. Tvoji. Dnes ještě nemáš potuchy, kolik peněz budeš pro svoje dítko potřebovat. A i když budeš mít dost peněz, můžeš mu z alimentů spořit na školy. Rozhodně bych tatínka nevynechala z jeho povinností. Proč mu chceš usnadnit jeho život a sobě a svému ještě nenarozenému dítku ho zkomplikovat?
Alimenty nejsou tvoje ale tveho ditete, i kdybys mu je mela stradat az do dospelosti. Chapu sice, ze chlapi jsou nastaveni jinak a na dite se casto takhle mladi netresou, u vas ale byla situace snad jasna. Myslim, ze az se male narodi, na sveho ex si ani nevzpomenes, protoze neni o co stat a ceho litovat.
Neusnadnuj mu to ale s temi alimenty, takovi nezrali a nezodpovedni rozsevaci si pak mysli, ze jim to bude prochazet donekonecna.