Máma mne citově vydírá
Z letošních Vánoc jsem pěkně na nervy a důvodem je chování mé maminky. Vykonstruovala totiž tak neřešitelnou situaci, že se cítím absolutně bezmocná a nevím, jak se mám zachovat. Mám v sobě směsici pocitů, kde se střídá vztek a zároveň lítost. Je to moje máma, mám ji samozřejmě ráda a špatně nesu, když vím, že se trápí. Jenže si teď myslím, že si to trápení způsobuje sama a mne akorát zatáhla do svých kliček a hází na mne odpovědnost za něco, co jsem nezpůsobila.
Mamka už je vdova, tatínek zemřel před třemi lety, mám ještě staršího bratra, který je ženatý a mají dvě děti. Já jsem vdaná, máme dvouletou holčičku. Manžel je jedináček, vyrůstal jen s maminkou, která se po rozvodu už nikdy nevdala a ani nemá žádného přítele.
V posledních dvou letech jsme Vánoce řešili tak, že u nás byly obě naše maminky. Na Štědrý večer jsme tedy večeřeli všichni společně, strávili spolu i první svátek. Všechno bylo v pořádku až do letošního léta. Naše matky se totiž rozhádaly. Objektivně musím říct, že strůjcem konfliktu byla bohužel moje maminka. Sice se mi to neříká lehko, ale je to tak. Šlo v podstatě o úplnou banalitu, nerada bych zde popisovala podrobnosti. Výsledkem sporu je, že moje máma už nechce mou tchyni ani vidět, jak teatrálně prohlašuje, „jen přes mou mrtvolu“.
No a teď jsou tady Vánoce a my s manželem stojíme před neřešitelnou situací. Jeho maminka je osamělá, nemá na Štědrý den ke komu jinému jít. Bylo by od nás krajně necitlivé, kdybychom ji zrovna na Vánoce „odstřihli“. To nechce udělat ani jeden z nás. Jenže je tady problém s mojí maminou. Ta totiž prohlásila, že si s ní k jednomu stolu nesedne a doslova na mne zaútočila, ať to zařídím, aby u nás na Vánoce moje tchyně nebyla. Odmítla jsem to.
A začal neuvěřitelný kolotoč slz, obviňování, přesvědčování, citového vydírání. Že mi je milejší cizí ženská než vlastní máma, že ode mne něco takového nečekala atd. atd. Když jsem jí řekla, že by mohla jít na Vánoce ke svému synovi, tak to prý nepřipadá v úvahu, protože se nesnese se snachou.
Je mi z toho zle. Jak jsem řekla, je to moje maminka, mám ji ráda, ale já přece nemůžu za to, že má problém snést se s určitými lidmi. Je mi jí na jednu stranu líto, když si představím, že by měla být na Štědrý večer sama, ale zase si říkám, že za své chování k ostatním lidem si musí nést následky sama.
Nenapadá vás nějaké řešení, jak by se dala taková situace zvládnout, aby byli pokud možno všichni spokojeni? Mám vůči mámě hrozné výčitky svědomí, i když vím, že na tom, jak je situace vyhrocená, nenesu žádnou vinu. Jenže jde o mou maminku.
8.12.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 59 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Máma mne citově vydírá
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Milda3: ale to s tim pštrosem se dá přece lehce vygooglit, když to nevěděj a je po sporu ne?
ploduska - KRÁSNĚ NAPSÁNO --TAK BY SE TO MĚLO ŘEŠIT-
Alice - ano máš jinou rodinu,jseš matka a manželka.. ....tvoje maminka, nechceli to brát, její chyba má ještě syna.Nenech si kazit vánoce.
Nejseš špatná dcera..to ať tě vůbec nenapadá
nejlepčí by bylo, najít mamce chlapa......třeba jí chybí sex a je proto protivná....vím to podle sebe jak týden nic...stojí to za prd....
mám pocit, že už jste matčinu účast na letošní večeři probírali a ona se k tomu vyjádřila, takže já bych ji ani nezvala - riskovali byste, že přijde a udělá scénu - nevěřím, že by to zvládla - bude dusno, ty budeš místo na dceru a hezký večer soustředěná na hlídání matky "kdy už" a připadné zachraňování situce a bude to celé na nic. je dospělá, svépravná a to, že s ní poprvé v životě nestrávíš Vánoce (za daných okolností) neznamená, že nejsi milující dcera - konckonců už nejsi jen to - jsi taky matka a manželka
Vše bylo řečeno, já bych ji poslala písemnou pozvánku, aby nemohla říkat, že pozvání neslyšela, číst snad umí a pak už je jen její volba.
Chápu, že to je těžké a že vám bude líto, když nepřijde, ale vy jste nová rodina a obě matky mají u vás stejné postavení. A vaše maminka může být ráda, že ji vůbec pozvete, že se váš muž po loňské zkušenosti nešprajcl a neřekl, že si nenechá kazit vánoce hádavou ženskou. Uvědomuje si vůbec, že za současný stav je zodpovědná ona a že by se možná měla omluvit? Nevím o co šlo, možná že druhá maminka už to dávno pustila z hlavy a rýpe se v tom jen ta vaše.
Tak přeji hezké vánoce
Milda3: to je dobry s tim pstrosem
orinka: no ja se ptam, protoze mam pocit, ze takovy podobny vyderac je ma tchyne. Je to pro me hrozne tezkej clovek, takovej dusivej a obcas si s tim nevim rady
Verera: 8.12.2011 9:44 - Docela by mě zajímalo, co tak strašného se musí stát, aby někdo reagoval takhle radikálně.
Nic moc,většinou to jsou blbosti,u našich sousedů o dvě patra níž panovali mezi rodičema manželů výborné vztahy snad 15 let až jednou při grilovačce chlapi trochu víc opilí se doslovně do krve pohádali a poprali o to, že jeden tvrdil že pštros má pařáty a druhý tvrdil že má kopyta a dokládal to tím že se na nich někde jezdí jako na koni,už je to pět let a ještě spolu nepromluvili i když mladí se je snažili mockrát dát opět do kupy.
Paní Alici bych doporučil to co ostatní čtenářky
Monik: jo, a v jiné období ji prostě brát jako nemocného člověka.
Monik: reaguju na dnešní článek, ze kterého chápu, že když tam bude jistá osoba, maminka odmítá účast. Tak proč bych ji tam tahala, když nechce? Jinak se dá taky říct: nezlob se, ale minule jsi tam udělala cirkus, ostatní se kvůli tobě bojí přijít. Anebo zkrátka NEPOZVAT.
souhlasím co tu už bylo psáno pozvat a rovnou říct ,že manželova maminka má u Vás stejné místo jako ONA tečka ,že Vánoce jsou svátky klidu a pohody taky tak je chcete všichni prožít hodně
Kdyby to nebyla vaše matka,ale cizí osoba,tak byste byla rozhodnutá hned!Takže nenutit a ani později,když ona just nepřijde,už o tom nezavádět hovory! Měla možnost,nevyužila,a konec.Ať si sedí sama doma a fňuká....však to přežije!
orinka: A muzu se zeptat, co se da s takovou hysterickou nevyrovnanou osobou delat? Pripadne jak se obrnit?
Podotykam, ze ukoncit styky nelze
Verera: většinou je to kvůli kravině. V naší rodině se snad padesát let opakovalo, jak se tenkrát špatně zachoval jeden člen rodiny a hláška "klobásky jsou hotové a S***a ať si hledá místo (rozuměj, zaměstnání) jinde." Prostě mu to nikdo nezapomněl.
sharon: já taky nechápu, jak se může někdo takhle zachovat. Že někdy řeknu blbost a pak mě to mrzí, tak to se stát může. Pak se omluvím, když narazím, protože mi záleží na pěkných vztazích. Ale zakládat si na tom, že s někým nemluvím, nesednu ke stolu, tak to je patologické. Vlastně ta paní může být ráda, že to není naopak a že se rodina nepostaví proti ní ve smyslu "pokud tam bude ona, já nepřijdu" Někdo prostě musí a musí dělat peklo, to je znak hysterické nevyrovnané osobnosti. Kam přijde, je dusno a nikomu tam není dobře.