Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Případ zavražděné devítileté Aničky Janatkové hýbe veřejností od podzimu loňského roku, kdy se dívenka ztratila. Dlouhé týdny a měsíce po ní bezúspěšně pátraly stovky policistů, a snad každý z nás si přál, aby měl tento smutný příběh nakonec dobrý konec.

Bohužel, nestalo se tak. V polovině března byly nalezeny ostatky pohřešované dívenky a bylo zjištěno, že zemřela násilnou smrtí a navíc byla ještě znásilněna. Poslední naděje tímto zhasla a jen těžko si dokážeme představit, co musí prožívat její rodiče.

Po nalezení „Aniččina hrobu“ byl do vazby vzat muž, který byl podezřelý již od počátku celého případu. Jeho DNA se našlo na batohu zmizelé dívenky a i další indicie hovořily proti němu. Důkazy však byly nedostatečné a nepřímé a tehdy byl z vazby propuštěn. Po nalezení dívenčina těla byl znovu zadržen a obviněn. Bohužel, muž odmítal vypovídat a nakonec se pár dní po svém zatčení v cele oběsil. Byl sice převezen do nemocnice, ale jeho postižení byla natolik závažná, že jim ve středu minulý týden podlehl.

Trestní stíhání jeho osoby tedy bylo zastaveno, nicméně vyšetřování smrti malé Aničky pokračuje dál. Až bude mít policie k dispozici výsledky všech rozborů ze vzorků odebraných z Aniččina těla, bude možná zase o kousek dál.

Asi všichni si přejeme, aby byl tento případ rozuzlen. Aničce to, bohužel, život nevrátí, ale je nutné mít jistotu, že skutečný vrah (pokud se neprokáže, že jím byl ten zadržený), neběhá po svobodě a neohrožuje tak další nevinné děti. Navíc je kolem celého tohoto případu tolik zvláštností a nejasností, že bychom nějaké logické a smysluplné vyšetření přijali určitě všichni.

Heydrichův syn se chce angažovat při opravě zámku v Panenských Břežanech

I přes to, že víme, že žádné dítě nemůže za činy svých rodičů, vzbudila zpráva o tom, že se syn Reinharda Heydricha Heider rozhodl finančně pomoci při opravě břežanského zámku, docela velký rozruch. Někteří jsou tvrdě proti a považují to za znesvěcení památky všech, kteří za války padli, byli popraveni či odvezeni do koncentračních táborů. Jiní vidí v tomto gestu možnost nápravy činů svého otce. Je známo, že jeho syn, který byl tehdy ještě malé dítě, je velkým odpůrcem nacistů a jejich politiky. Já osobně z toho mám přinejmenším takové podivné mrazení po těle. Na jednu stranu jsem daleka toho vinit malé dítě za činy svého otce, na tu druhou mi toto gesto moc po chuti není. Právě na zámku v Dolních Břežanech totiž Heydrich v dobách svého působení v protektorátu žil. Dobrou zprávou však je, že opravený zámek by sloužil jako památník odboje a obětí druhé světové války.

Minulý týden se toho stalo ještě mnohem více, my jsme se z té směsice všech možných událostí dnes zaměřili pouze na dvě. Doplňte v diskusi pod článkem, co nejvíce zaujalo vás…