Syn asi pokládá cizí dítě za vlastní
Máme třiadvacetiletého syna a jsme přesvědčení, že pěkně nalítnul své – dnes již – manželce. Ta ho podle nás jen zneužila.
Chodit spolu začali krátce po maturitě, vztah jim vydržel asi rok. Pak si ona našla jiného a rozešli se. Syn to těžce nesl, měl ji moc rád. O nové známosti nechtěl ani slyšet. Asi po necelém roce se k němu jeho bývalá přítelkyně vrátila, prý ho stále miluje a „tamto“ byl omyl. On byl šťastný a dali to spolu zase dohromady.
Po měsíci mu přítelkyně oznámila, že je těhotná. Zaskočilo ho to, ale postavil se k tomu jako chlap a vzali se. Svatbu měli malou, skromnou, jen s nejbližší rodinou. Ani ne půl roku po svatbě se jim narodila holčička. Nezdálo se mi to, podle mých propočtů přišla na svět v první půlce osmého měsíce, tedy předčasně, což tvrdila i snacha. Jenže na nedonošené miminko, vůbec nevypadala, vážila přes ti kila.
Syn byl šťastný, do malé se okamžitě zamiloval, samozřejmě byl přítomen u porodu. Vzorně se o svou ženu i dceru stará a žádné pochybnosti si připouští. Nám s manželem se to však nezdá. Jsme přesvědčeni, že malá není našeho syna, ale je důsledkem nevydařeného vztahu, který měla snacha v době, než se k němu vrátila. Napovídá tomu nejenom podezřelé předčasné narození, ale i podoba. Holčička je totiž tmavá, má hnědé oči a vlasy, zatímco jak náš syn tak snacha jsou modroocí blonďáci. Ani rysy nezdědila po žádném z nich, malinko je tam vidět podoba se snachou, ale to je vše.
Jsme z toho rozpačití. Samozřejmě nic neříkáme, ani synovi jsme nedali žádnou pochybnost najevo, ale v hlavách nám to vrtá. Tím spíš, že snacha se k němu nechová zrovna pěkně a neustále vyvolává hádky a rozevře.
Čím dál víc přemýšlíme nad tím, že bychom synovi měli naše pochybnosti sdělit. Není nám příjemná představa, že dělá hlupáka své vyčurané ženě a stará se o její dítě. Jenže je to těžké. On tu malou moc miluje, my ji taky máme rádi, přece jenom je to malé dítě, za nic nemůže. Nevíme, jestli by bylo vhodné do toho vrtat. Na jednu stranu si myslíme, že by bylo dobré, kdyby vyšla pravda najevo a syn se mohl sám rozhodnout, co dál. Pravděpodobně by žádné radikální kroky nečinil a dál by se považoval za otce. Ale nebyl by za „blbce“. Nebo je lepší nechat to, jak to je a ty pochybnosti někam zasunout a snažit se je nevnímat a nezabývat se jimi a sledovat, jak je náš syn ve vztahu založeném na lži?
13.2.2012 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 57 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Syn asi pokládá cizí dítě za vlastní
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
orinka: jine kombinace si nepamatuju, ale nejak mi utkvelo ze skoly, ze modra je dominantni, ze zkratka dva modrooci nemuzou mit hnedooke dite, kdyz nejsou modrooci oba, tak to neplati, ani u jinych barev oci...
mandragora: a to zas já si myslím, že jo. Z kolikátého kolena, nějaký praprapředek mohl přece hnědooký být. A já mám oči zelené, máma hnědé, táta taky nebyl zelenooký, po kom to kruci mám? Babička modrooká...
Pokud mají oba rodiče modré oči, dítě nemůže mít oči hnědé. Chtěla bych vidět všechny, co jste se tady tak pustily do Kateřiny, kdyby se jednalo o vašeho syna...
P.S. můj syn se narodil v termínu, měl 2200g a týden byl v inkubátoru... jak bych to vysvětlovala? Holt děti se rodí různě velké a různě vyvinuté, ať je to v termínu nebo ne...
já bych řekla že syn ví svoje a babičku dobře zná, tak si to nechává raději pro sebe...
.JPG)
A těhotenská průkazka nebyla důkladně probádaná? Nebo byla a z toho pramení ony nesrovnalosti? 
Máte dost peněz???Tak tajně odeberte vnučce a vám,na test DNA i z toho by se mohlo poznat....A budete mít svatý pokoj!!!
.jpeg)
Na jednu stranu chápu, že jako matku vás ta nejistota trápí, ale na druhou stranu, nic vám do toho není. Co chcete, aby se stalo? Dítě máte rádi, tak co. Co když je váš syn neplodný a nikdy nebude mít "Vlastní" dítě, budete nakonec rádi, že máte alespoň tu malou. A do mladých se nepleťte, pokud nejde o domácí násilí, nemáte do toho co zasahovat.
Užívejte si života, netrapte se tím, co stejně nemůžete změnit. Víc než pomohla, byste ublížila, všem!
jéžiš zase jedna co si mislí že tátu a mámu dělají testy DNA
Myslim, ze modrooci nemuzou mit hnedooke dite, ale jinak souhlasim s ostatnima. Je to vec vaseho syna a snachy. Treba o tom on vi a resit to nechce.
Tak k tomuhle se dá říct jediné - zas další, co chce šťourat do věcí, do kterých jí nic není 
Nechte syna a snachu dýchat, jsou dospělí, je to jejich život a jejich volba. Vy svoje starosti svěřte třeba vrbě u rybníka.
A zítra tu máme článek snachy, kterou tchýně nepřijala a prudí, že dítě není jejího syna. 
.jpg)
A nenapadlo vás, ze syn to ví? Kdo vi co si s manzelkou rekli/ nerekli, blbej taky uplne nebude. Treba to vi, treba mu to i rekla a i pres to ji vzala zpátky 
. Ale prote nechápe proc takovyhle veci vykládat okoli vcetne rodicu... a ani se mu nedivim, do toho vém opravdu nic není.
A pokud to nevi a nevet nechce, tusi nebo tusit nechce a nebo kdo vi co, tak opet vám do toho nic neni. budete mit tu malou o to min rádi?
Je to zivot vaseho syna a ne vás. Pokud nedokázete drzet pusu tak mu sdelte své pochybnosti mezi 4 ocima, ale dalsi je jen a jen na nem. At uz je dcera jeho nebo neni, je to jeho problém.
Zase jedna opičí láska, kdy matka nemůže přenést přes srdce, že by její syn mohl být považován za "blbce". To nemůže být ani náhodou, protože on je JEJÍ. Nemyslíte, že tady jsou kořeny toho, že mnozí muži se v dnešní době nedovedou chovat jako chlapi? To jsme z nich udělaly my, "milující" matky. Váš syn se zachoval čestně, takže buďte na něho pyšná a nešťourejte se v něčem, po čem vám nic není. Je plnoletý a svéprávný a určitě si dovede dát vše do správných souvislostí. Buďte ráda, že máte zdravou vnučku a to ostatní nechte na mladých. Spíš si myslím, že máte výhrady proti snaše, která podle vás není dost "dobrá" pro vašeho miláčka. Zamyslete se nad tím a mladí si vyřeší, co bude potřeba i bez vás. A vnučku mějte ráda. Nebo pokud nejste schopná kvůli svým pochybám ji milovat, raději se s nimi nestýkejte.
Nika1: Souhlas.
Co by měl váš syn dělat? Nechat si udělat test otcovství a pak ho omlátit své ženě o hlavu? Co by to řešilo? Pokud už jsou mezi nimi nějaké spory, stejně se vztah vyhrotí i bez vašeho přispění. Můžete se na to dívat i tak, že váš syn to dítě ještě před narozením vědomě adoptoval.
