Žijeme spolu a on to tu má jako na hotelu
.jpg)
Zajímal by mne názor čtenářek na mou situaci. Jsem rozvedená, manžel od nás odešel, když bylo dětem 2 a 5 let. Dlouho jsem s nimi byla sama, až po šesti letech jsem poznala muže, se kterým v současné době už půl roku žijeme. Je hodný, má nás všechny rád a dá se říct, že mým dětem nahrazuje i otce, protože ten jejich se o ně moc nezajímá.
Trápí mě však jedna věc: společné hospodaření. Zdeněk mi totiž připadá tak trochu lakomý. Zatím jsem mu nic neříkala a na jeho pravidla jsem přistoupila, nechci, aby si myslel, že jsem s ním kvůli penězům, ale stejně to ve mně hlodá.
Když jsem byla s dětmi sama, měla jsem se finančně hodně co ohánět. To zná asi každá samoživitelka. Otevřeně přiznávám, že ve chvíli, kdy jsme se se Zdeňkem dohodli na společném bydlení, těšila jsem se, že se mi po finanční stránce trochu uleví. Že na to všechno budeme konečně dva.
To se však nestalo. Zdeněk mi totiž přispívá přesně stanovenou částkou, kterou si pečlivě vypočítal. Nájem a poplatky za byt vydělil čtyřmi a platí čtvrtinu jen za sebe, ostatní výdaje přibližně odhadl, kolik asi spotřebuje a určil konečnou celkovou sumu. Ta není nijak zvlášť vysoká.
Na jednu stranu ho chápu, že se nehrne do toho, aby živil dvě cizí děti, ale na druhou si říkám, že přece věděl, do čeho jde. Takhle to vypadá, jakoby si u mě platil něco jako hotel. Já samozřejmě vařím, peru a starám se o chod domácnosti, on mi dá každý měsíc 7 tisíc a má vše zajištěné. A já jsem na všechno vlastně stejně sama jako dřív. Myslím finančně. Oblečení pro děti, školy v přírodě, teď jsou na krku Vánoce… I když už nejsem sama, pořád jsem vlastně samoživitelka.
Není mi to příjemné a ráda bych si s ním na toto téma promluvila, jen nevím, jak to zaonačit, abych z toho nevyšla jako nějaká mrcha, co jde po penězích. Zdeňka bych ztratit nechtěla, ty peníze jsou jediný problém, který mne trápí, jinak je nám všem dohromady spolu fajn. Možná je jeho přístup takový proto, že sám děti nemá a nikdy nebyl ženatý, ani s nikým delší dobu nežil. Nevím.
Rozhovor mne určitě nemine, ale chtěla bych se na něj připravit a získat co nejvíce argumentů a nápadů, jak na to. Budu vám vděčná za vaše postřehy. Děkuji.
31.10.2013 Rubrika: | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Žijeme spolu a on to tu má jako na hotelu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Súhlasím s PEGG, hovorí mi zo srdca.
.jpeg)
Na jednu stranu ho chápu, proč by měl živit cizí děti,na druhou stranu ať si zkusí žít za 7 tisíc včetně nájmu, včetně jídla a služeb. 
Já vím, že se mnou nebudete souhlasit, ale já bych domů už nikdy žádného chlapa nechtěla i kdyby měl svatozář. Každý ve svém a za své, většina chlapů jsou stejně jen nezodpovědní sobci a rádi se vezou. Mají zajištěnou teplou stravu, čisté prádlo, sex a co za to dávají oni? Proč pořizovat dětem dalšího tatínka, málokdy to funguje
On se nastěhoval, protože to je pro něj pohodlné, ale tvoje děti nepřijal, tak proč nezůstal ve svém, mohli jste se stýkat jen na výlety a na 
on o vás nestojí, on nechce rodinu, zvláště ne tu tvoji. Každá máma by snad měla v první řadě myslet na svoje děti. Na jedné straně říkáš, že jim nahrazuje otce, ale jako otec se nechová, je u vás jen na levném hotelu. A můžete mě kamenovat, zas jeden blbec co mě dokázal rozčílit hned po ránu
Vypočítavého chlapa nepotřebuješ. Stojí ti za tyhle starosti? Vždyť sama víš, že to není ono. Seber zbytky sebevědomí a pošli ho do toho hotelu, ať ví, zač je toho skutečný loket
Jezisi to je furt dokola. Iveto mrkni do archivu, uz to tu bylo nekolikrat. Zkus ty vydaje zapsat, spocitat, ukazat. Mozna mu fakt jen nedochazi kolik to je, kdyz se to secte.
anitech: V tom případě by nám mohla Iveta napsat, jak to dopadlo nebo jak to pokračuje.
Jaguška: jistě že tu byl, je to asi rok a půl. Redakce loví v archívu
Nebyl tu už tento článek jednou? Nebo že by byli všichni chlapi lakomí? - Iveto, vyúčtuj mu i všechnu tu práci, kterou pro něj děláš. - Za 7 tisíc by sotva sehnal holý podnájem, takhle to má s celým servisem. Na budoucnost s ním to nevidím.
děti mají svého otce, musíš tlačit na tuhle stranu a sedm tisíc za "podnájem" jstačí
Nezlob se, ale děti mají tatínka, on neplatí alimenty? Vím, že dostanu dršťkovou, ale jste spolu ve společné domácnosti jen půl roku, taky bych se nehrnula do společných peněz. Nejste manželé.
Nevím jaký máte plat a v jakém městě/vesnici žijete. Také nepíšeš jak se chová, když jdete na výlet, koupí lístky pro všechny? Co zmrzlina, sladkosti, restaurace, dovolená? Když mají děti narozeniny, svátek, vysvědčení atd. koupí jim něco? Zdeněk jí doma denně všechna jídla nebo v prac dny jde jen o snídani a večeři? V té částce je nájem+jídlo+služby :-) nebo i oblečení, cestovné? Píšeš, že on si spočítal on odhadl, vy jste se o tom nebavili? On Ti to oznámil a Ty jsi to odkývala? No tak máš co jsi chtěla, strach není dobrý rádce.
Chybí mi dost informací, netuším jestli je pán lakomec, šetřílek nebo prostě jen neví. Iveto, přijde mi, že Tě to dost štve, zkus si s ním upřímě s láskou a úctou promluvit jinak to v Tobě poroste. Pokud potřebuješ argumenty, že on spotřebuje víc tak si veď měsíc účetnictví a uvidíš co zjistíš, ale s dotacema na cizí děti bych neargumentovala, vy nejste rodina jen druh a družka, nic víc. Zkus se ho zeptat jak on vnímá Tvé děti a pak se můžeš zařídit podle svého.
Tak takového pána jsem kdysi zažila, ač je to spousty let, když jsme o tom mluvili, nedohodli jsme se.Pak už jsem toho začínala mít dost, láska neláska vyhodila jsem ho. Hotel s teplými jídly a vyžehleným prádlem jsem nehodlala dělat. Zcela jistě mu otevřeně vše řekni, tím jedině zjistíš jeho postoj. Láska se pěnězi nepočítá, ale nelze se nechávat i oblbnout natolik ,že mu budu dělat " vola" .
Myslím,že pán je na své peníze dosti opatrný,kdyby nebyl,už dávno by přišel na to,že dnes je všechno drahé a že by mohl vnést do domácnosti za malou cenu příjemnou finanční pohodu....Má snad oči a uši....Rozhodně bych s ním o všem,co mě trápí,promluvila.V nejhorším případě si sbalí 5 švestek a půjde zase dál,v tom lepším se zastydí a připlatí.
Iveto, já bych začala úplně obyčejně "prosím tě, já vím, že mi dáváš částku na které jsme se dohodli, ale prostě to nefunguje a nevychází, potřebovala bych víc". A uvidíš. JInak - asi bych do toho fakt netahala děti a jejich oblečení a jejich školy v přírodě. Bylo by hezký, kdyby na ně přispíval, ale jeho povinnost to určitě není. A pořád je tu možnost, že si "nevšimnul", že ty s rozpočtem pořád bojuješ.
Pokud se bude cukat, tak bych mu zkusila vysvětlit, že ty do vztahu přinášíš spoustu své PRÁCE - jeslit tomu rozumím, tak on se do domácích prací nezapojuje - pokud na něj pereš a žehlíš a uklízíš po něm a vaříš, tak by se ve "vyúčtování" mělo zohlednit i toto... že možná nemáš tolik peněz co on, ale zase on má po příchodu z práce svatý klid, zatímco tobě nastává druhá směna....
Když bere 1/4 7tis., máte na měsíc 28.. O práci v domácnosti se dělíte.
O určitý druh lakomity a vypočítavosti určitě jde.
Zcela jistě máš i více práce.
Děti nejsou výdělečně činné a tudíž by neměly platit svůj podíl na měsíčních poplatcích.
Přítelova láska k Tobě by měla zahrnovat i lásku ke Tvým dětem. Nikoliv je využívat ke své finanční úspoře.
Mohla by jsi zkusit výpomoc v domácnosti - úklid, žehlení apod. - s jeho finančním zajištěním. 
