Syn asi pokládá cizí dítě za vlastní
Máme třiadvacetiletého syna a jsme přesvědčení, že pěkně nalítnul své – dnes již – manželce. Ta ho podle nás jen zneužila.
Chodit spolu začali krátce po maturitě, vztah jim vydržel asi rok. Pak si ona našla jiného a rozešli se. Syn to těžce nesl, měl ji moc rád. O nové známosti nechtěl ani slyšet. Asi po necelém roce se k němu jeho bývalá přítelkyně vrátila, prý ho stále miluje a „tamto“ byl omyl. On byl šťastný a dali to spolu zase dohromady.
Po měsíci mu přítelkyně oznámila, že je těhotná. Zaskočilo ho to, ale postavil se k tomu jako chlap a vzali se. Svatbu měli malou, skromnou, jen s nejbližší rodinou. Ani ne půl roku po svatbě se jim narodila holčička. Nezdálo se mi to, podle mých propočtů přišla na svět v první půlce osmého měsíce, tedy předčasně, což tvrdila i snacha. Jenže na nedonošené miminko, vůbec nevypadala, vážila přes ti kila.
Syn byl šťastný, do malé se okamžitě zamiloval, samozřejmě byl přítomen u porodu. Vzorně se o svou ženu i dceru stará a žádné pochybnosti si připouští. Nám s manželem se to však nezdá. Jsme přesvědčeni, že malá není našeho syna, ale je důsledkem nevydařeného vztahu, který měla snacha v době, než se k němu vrátila. Napovídá tomu nejenom podezřelé předčasné narození, ale i podoba. Holčička je totiž tmavá, má hnědé oči a vlasy, zatímco jak náš syn tak snacha jsou modroocí blonďáci. Ani rysy nezdědila po žádném z nich, malinko je tam vidět podoba se snachou, ale to je vše.
Jsme z toho rozpačití. Samozřejmě nic neříkáme, ani synovi jsme nedali žádnou pochybnost najevo, ale v hlavách nám to vrtá. Tím spíš, že snacha se k němu nechová zrovna pěkně a neustále vyvolává hádky a rozevře.
Čím dál víc přemýšlíme nad tím, že bychom synovi měli naše pochybnosti sdělit. Není nám příjemná představa, že dělá hlupáka své vyčurané ženě a stará se o její dítě. Jenže je to těžké. On tu malou moc miluje, my ji taky máme rádi, přece jenom je to malé dítě, za nic nemůže. Nevíme, jestli by bylo vhodné do toho vrtat. Na jednu stranu si myslíme, že by bylo dobré, kdyby vyšla pravda najevo a syn se mohl sám rozhodnout, co dál. Pravděpodobně by žádné radikální kroky nečinil a dál by se považoval za otce. Ale nebyl by za „blbce“. Nebo je lepší nechat to, jak to je a ty pochybnosti někam zasunout a snažit se je nevnímat a nezabývat se jimi a sledovat, jak je náš syn ve vztahu založeném na lži?
13.2.2012 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 57 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Syn asi pokládá cizí dítě za vlastní
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
to už tu jednou bylo nebo se mi to zdá hodně povědomé.......já tvrdím neplést se mladým do života ať je to jak chce, dítě za nic nemůže a dospělí jsou dospělí aby si to eventuelně vyřešily sami.
Vůbec si nejsi jistá a na čem je založenej jejich vztah je jejich věc........já taky nebyla nadšená když se syn ženil hned po vojně aniž by musel , neřekla jsem ani slovo, pak stavěly barák, přešel rok , dva , tři.....a pořád nečekaly rodinu a já zase měla blbé myšlenky co když jim to nepůjde a rozvedou se .....spát jsem ani nemohla a nikdy bych se jim ani slovem nezmínila.....dnes mají tři děti a budou letos 19 let spolu................
Kateřino, nic neřeš, pusť to z hlavy a užívej si vnučky a spokojené rodiny ! Ať se daří !
.JPG)
ˇKdyž jsem se narodila já, vážila jsem 4400g... kolik bych asi měla o měsíc dřív? 
Po narození jsem vypadala jako cígáně - černé vlasy, snědá... o rok a půl později jsem měla vlasy jako mléko...
Kdo chce psa bít, hůl si najde...
Kateřino - jen to synovi hezky řekněte, ať si nemyslí, že jste hloupí. 
Máte to spočítané, převážené, přeměřené, tak jaképak copak.
To, že ho nejspíš do konce života neuvidíte, ani vnučku, ani snachu, případně jejich další děti, je přece jedno. Hlavně, že jim to řeknete.
Zase jedna "hodná" maminka, která se plete synovi do života a chce pro něho jen dobro. Máte svého syna za blbce, který si neumí dát dvě a dvě dohromady? Je to jejich věc, vám je do toho ...nic.I kdyby,otcem není ten, kdo dítě počne,ale ten, kdo ho má rád a stará se o něho.
Ježiš, zase jedna super hodná tchyně. Nechte to laskavě na mladých, jo? Je to jejich manželství a život. Já se narodila v osmém měsíci a měla mírně přes 3 kila, tedy když si všímáte takhle věrohodných detailů. I kdyby dítě nebylo vašeho syna, tak vám je do toho houby, třeba to syn ví a nevadí mu to.
Syn určitě není hloupý, umí si spočítat, po kolika měsících děti přichází na svět, ale jestli měl nějaké pochybnosti, zřejmě se s nimi vyrovnal sám. Opravdu to nech, jak to je, a jestli to dokážeš, přijmi snachu i vnučku, a raduj se, že syn je spokojený. Možná to bude idylka pořád, možná ne, ale je to jen mezi mladými, vaše šťourání do toho by nic dobrého nepřineslo a syn by vám to jednou mohl vyčíst.
Co chceš řešit? Rozbít fungující rodinu?
Ať je to jak je to, je to jejich věc a když jsou tak šťastní, nevrtej do toho ani omylem. Ona je to třeba i pravda, ale je možné, že se snacha spálila a o to víc si teď tvého syna považuje. Otec není ten, kdo dítě zplodí, ale ten, kdo ho vychová.
Kateřino tak Tebe bych za snachu nechtěla ani omylem,není ti nejen do toho nic,ale chceš je rozeštvat 
.hele mě se syn narodil o 13 dní dříve a při porodu jsem lékaři řekla ,že ho nemám s cikánem,jak byl černý ,ač byl manželovo,dnes je z něj blondák,jsi fakt děsná
nešťourej do toho, nic ti po tom není. a usuzovat podle váhy nebo podle vzhledu je blbina. a podle data početí už vůbec. tys u toho byla?
Kateřino je patrné, že ti nevěsta rozhodně nesedí, třeba to syn ví ale zná tě, tak o tom nemluví, nešťourej se do mladých, najdi si jinou činnost či zábavu !!!!!!
To už tady jednou bylo, ne?
Je to věc vašeho syna, vám do toho nic není. Třeba to ví. Pokud má fungující rodinu, nemáte žádné právo do toho zasahovat. A i kdyby rodina nefungovala, ani tehdy nemáte právo. Váš syn je dospělý, svéprávný a rodiče by se mu do života prostě plést neměli.
Nechala bych mlade at si to vse vyresi sami...Mozna Vas syn netouzi mit vsechno snadne, jednoduche...
Zda se, ze je to fajn kluk...Spise hoden obdivu jak se k tomu postavil
...Ve 23 letech je sice mlady, ale jestli jeho 
srdce bije pro tu "malou" to se asi nezmeni, ikdyby nebyla jeho (coz mu nepreji)...Hodne stesti...Kdybych byla na Vasem miste tak tu "malou" asi snim radosti, stestim, protoze ji ma rad muj syn...Hodne stesti....
Tohle jsem už četla...před časem....budoucí babička někde tvrdila, že slečna, co se vrátila k jejich synovi...jistě čeká dítě, co není syna....Nedá pokoj a nedá..už je to na světě.....a zase tvrdí svoje. Co když to ten Váš syn paní ví a souhlasí s Tím? Je to jeho věc. Nechte to už být. Komu to pomůže? Ta Vaše pravda. Tolik lidí se rozvádí a mají děti vlastní....
Ať už si myslíte cokoliv, je to Vaše věc. Co tím získáš, když začneš synovi otevírat oči? Buď bude jejich manželství ještě horší, anebo se od Vás rodičů odvrátí i s malou dcerkou.
Osobně bych tomu nechala volný průběh. Život postavený na lži nemívá dlouhého trvání. Dusit v sobě pravdu, tvářit se, že někoho miluji, když tomu tak není a ještě k tomu vedle něho žít... to nelze dlouho vydržet. Buď přijde rozvod anebo nemoc snachy, nebo obojí. ... Přeji hodně štěstí a pevné nervy.
.JPG){kind=avatar}
Obě moje děti se narodily předčasně a obě měly normální porodní váhu. Já se narodila v termínu a byla jsem podměrečná. Podle váhy se nedá nic usuzovat. Kromě toho si myslím, že syn není naivní, možná ví, jak to je, ale svoji ženu miluje a odpustil jí to. Nechala bych to na něm, nic bych mu neříkala. snad jen v případě, že by si o můj názor sám řekl. I pak bych se vyjádřila velmi opatrně.
