Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Pentlička: vím kdo....přítel Vandy Hybnerové....

Pokud se někdo z vás díváte na Ulici, tak ten Miloš je přesně příklad toho, jak se k nevlastním dětem nechovat.

Pokud se někdo z vás díváte na Ulici, tak ten Miloš je přesně příklad toho, jak se k nevlastním dětem nechovat.

A co ten Zdeněk vlastně dělá? Pořád číšníka? Jestli ano, pak asi potřebuje klid na spánek v době, kdy jsou už ostatní vzhůru. Já sama vím jaká to byla hrůza držet dvě děti předškolního věku v klidu (nehlučet, nedupat, netřískat a nevýskat) když byl exmanžel po noční. Ty nervy nikomu nepřeju. Kolikrát jsem viděla nasraný obličej a slyšela pohrůžky, že se půjde vyspat do práce.

Ještě pro Majdu. Já bych asi řekla manželovi i Péťovi, že by bylo dobré to probrat, ať máte možnost se na to všichni připravit a potom si sednout a bez emocí říct každý co mu vadí. Nebo by možná bylo lepší to napsat a potom o tom diskutovat a udělat kompromis pokud spolu chcete zůstat. Nejhůř je na tom ale Majda. pokud se nedomluví ona bude mezi mlýnskými kameny a nebo zůstane se dvěma dětmi sama. To není moc pestrý výběr, takže by se mělo najít řešení než s mladým opravdu začne mlátit puberta a zodpovědná je za něj Majda. Vlastní tatínek platí a tím jeho povinnost končí i když si stejně myslím, že v tom má hodně prsty.

a nemá Zdeněk něco, čím by vyženěnému synkovi imponoval? Manuální zručnost (domácí kutil), sport...aby mu ukázal něco zajímavého. Jiný chlap by byl i docela rád, že nemá na krku řvoucí mimino a může se realizovat s dítětem, se kterým se dá mluvit. Dejme tomu třebas o tom, že oba mají rádi mámu a aby měla klid, pojedou spolu na výlet nebo podniknou něco, co se s miminem nedá. To už ho docela hodil přes palubu? To není život, ale čekání na průser.

stonozka01: myslím, že je velký rozdíl, jestli s dítětem žijete ve společné domácnosti nebo jestli přijde jednou za 14 dnů na víkend. Jak to znám z okolí snaží se víkendový rodiče udělat program a dělají s dětmi věci, které se normálně nedělají při běžném životě, nic po nich nechtějí, protože jsou na návštěvě. Doma mají třeba nějaké drobné povinnosti - vynést koš, vyčistit boty, atd a to na víkendu nemusí a všichni se snaží dělat jim dobře ať se to týká volného času nebo jídla nebo čehokoliv jiného.

sharon: hned zkraje pán snažil, ale nějak mu to nešlo-třeba se snažil málo-no a nebo se snažil moc být za tátu a vychovatele, přičemž se měl chovat spíše kamarádsky a hlavně mladýmu nic nevnucovat

Nevím jestli není pozdě nastavovat nějaké mantinely, ale k získanému dítěti je nejlepší chovat se jako kamarád, tak to mám já s "téměř" dcerou. Nežije s námi tedy ve společné domácnosti, ale myslím, že je to jedno. Pokud dělá u mně doma něco, co se mi nelíbí, tak ji i trochu "vychovám", ale ona na to prostě slyší. Podotýkám, že rozhodně nejsem žádná osvícená bytost, která prostě ví, jak takovou situaci zvládat, musela jsem se hodně učit a kolikrát zatnout zuby a říct si: chovej se jako dospělá, měj nadhled, nevnucuj se. Pokud tě nebude mít ráda, nebude (naštěstí myslím, že má-ne jako novou maminku ale jako kamarádku). Zdeňkovi bych radila si kluka nevšímat, ne uraženě, ale prostě nevšímat, do ničeho se mu neplést, nevychovávat, pokud by sám přišel, tak vyjít vstříc. Postoj "tvůj syn" je třeba navždy opustit, tím se ničeho nedocílí. Jak bylo řečeno, tohle musí řešit dospělý a ne spratek, který neví, čí je. Jinak se to nesrovná.

IVUSKA 56: to je fakt, dnešní děti jsou trochu jiné.....jsou jiné výchovou , vidím to u nás v domě..... netvrdím, že naši vnuci nezlobí , doma určitě , u nás ne...na výchovu mají rodiče - my jsme na rozmazlování...

sharon: myslím, že každé dítě ze začátku je trochu vzdorovité, protože se přízeň maminky rozdělí mezi víc lidí, ale po čase se to srovná. Jak píšeš máš vlastní zkušenosti a i z rodiny, takže si myslím, že to můžeš posoudit asi nejlíp, ale každé dítě je jiné a třeba ze začátku mu více povolovali, aby si zvykl a on toho začal zneužívat. Dnešní děti jsou zvyklé si všechno vynutit a ono je jednodužší ustoupit, ale musí být někde hranice.

PEGG: máš pravdu, na to jsem hodně koukala, jak si můj tehdy přítel rozumí s klukem....a klukovi bude letos 42 a vzpomíná jak mu táta nosil ke školce v sáčku jahody .. mají spolu pěkný vztah dodnes - jenže mladýho nikdo nepopouzel naštěstí i můj ex byl rozumnej.....dodnes se u syna všichni scházíme....
u nás to byl ...."můj táta" a "náš táta".....oba tátové....

IVUSKA 56: asi máš pravdu , já možná vidím věci hodně podle sebe , víš....taky jsem se vdala s tříletým klukem....díky bohu vyšlo to , díky za mého muže....a dcera se vdala s holčičkou...díky za mého zeťě ...
a pořád říkám že děti jsou děti a jejich svět se dá někdy těžko pochopit, možná je to tady spíš vzdor, nemůžu se sžít s tím že ten chlapec vlastně bude "trpět" až do dospělosti....

Jsou tady velmi protichůdné názory. Ale ať si to vezmu s které chci strany, tak být rozvedená a dobrovolně vlézt do vztahu, o kterém od začátku vím, že nefunguje dobře, to bych prostě nechtěla. Já vím, že si kluk s novým přítelem nerozumí, přesto se za něj vdám, však on si kluk zvykne. A sakra, on si nezvykl ani jeden. No co z toho tak může vzniknout? Většina problémů se časem nevyřeší, ale prohloubí. A navíc, všichni zúčastnění tak nějak očekávají, že to vyřeší právě Majda, protože je to ona, která je do té situace dostala.

sharon: tady asi nejde o normální zlobení, to by ani nebylo normální, aby dítě v tomhle věku nezlobilo. Musí mít ale respekt k dospělým, když ho nemá teď, tak jsem zvědavá jaký bude mít v 15 letech. Znám i matky, když jejich nový partner něco řekne jejich potomkovi, tak je zle, s tím, že to není jeho dítě. Myslím si, že pokud mu mladý dělal naschvály, tak se naštval a přestal to řešit, to ale neznamená, že ho nemusí mít rád. Mě osobně lezou někdy děti strašně na nervy, že neposlouchají, jsou drzé, atd, ale neznamená to, že je nemám ráda. To se ukáže v momentě když o něco důležitého jde, Nemůžu se zbavit dojmu, že v tom má prsty vlastní tatínek. Sedmiletému dítěti vzdor tak dlouho nevydrží pokud není přiživován.