Manžel mne ponižuje a tvrdí, že to se mnou myslí dobře
.jpg)
Vadí mi chování mého manžela a chtěla bych se zeptat, jak byste na něj nahlížely vy. Po narození našich dvojčat mne totiž začal vyloženě ponižovat a když mu řeknu, aby se tak nechoval odpoví, že to dělá kvůli mně, abych se nad sebou zamyslela a změnila se.
Jde o mou postavu. Těhotenství bylo rizikové, od pátého měsíce jsem převážně ležela v nemocnici. Pohyb tedy nic moc a já přibrala neskutečných dvacet pět kilo. Po porodu jsem o sedm spadla okamžitě, ale víc ani ťuk. Pořád mám těch osmnáct, dvacet kilo nahoře. Vzhledem k tomu, že ani před těhotenstvím jsem nebyla vyslovené éterická bytost, mám opravdu velkou nadváhu, respektive spíš obezitu. Při svých 169 cm vážím 95 kilo. Dvojčatům je teď rok a půl.
Moje váha a proporce mne trápí, mnohokrát jsem se snažila s tím něco udělat, ale buď na to jdu špatně, nebo nemám pevnou vůli. Zhubnout se mi nedaří.
A manžel to hodně špatně nese. Nejdřív měl jen takové lehké připomínky a pak začal natvrdo. Několikrát mi řekl, že se mu nelíbím, že ho nepřitahuju, ani spolu nespíme. První začal sex odmítat on, pak, když měl občas choutky, jsem se bránila já, vzhledem k tomu, co mi řekl, je mi představa milování s ním vyloženě nepříjemná.
Nikdy by mne nenapadlo, že tak povrchní věc, jako je moje váha, může ohrozit naše manželství. Momentálně jsem ve fázi, kdy uvažuju, jestli s ním mám zůstat, protože jeho chování je čím dál horší. Nechce se mnou nikam chodit, ani na společnou procházku s dětmi a když už jednou za čas společně vyjdeme, otáčí se za každou štíhlou a hubenou holkou a nahlas přede mnou komentuje, jak je pěkná. Asi si dovedete představit, jak to pro mne strašné.
Je mi z toho na nic. V důsledku tohohle jeho přístupu jsem tak na nervy, že v posledních týdnech abnormálně jím, jako bych ten stres, v němž jsem, zajídala. Cítím, že jsem opět něco přibrala, kalhoty mi jsou těsnější. Na váhu se stoupnout bojím.
Jsem bezradná a nevím, co mám dělat. Manžela částečně i chápu, sama sobě se vůbec nelíbím, ale on se ke mně opravdu nechová vůbec hezky. Ani náznak nějaké lásky, náklonnosti. Nic. Občas ho přistihnu, jak mne s opovržením pozoruje.
Myslíte, že se dá náš vztah ještě nějak zachránit? Že je to opravdu jen v těch mých kilech navíc? Já mám totiž pocit, že i kdybych zhubla, tak už se to u nás srovnat nedá. A je mi to moc líto, protože jako otec je fajn, dětem se věnuje, nepije, nekouří. Před tím, než jsem otěhotněla a tak strašně přibrala, jsme mezi sebou žádné větší neshody neměli.
8.8.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 59 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel mne ponižuje a tvrdí, že to se mnou myslí dobře
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
jitka 19: Nedá mi to se nezeptat: proč jsi s někým, z koho máš stres? Co ti takový vztah přináší dobrého?
jitka 19: Na rozdíl od pisatelky jste se svou postavou nespokojená (pisatelka mi připadá, že očekává, že jí tu bude řečeno, že problém má manžel a ona že je ok) a to by pro vás měl být impuls něco se sebou dělat. Asi to nerada uslyšíte, obzvlášť pokud tak ráda jíte, ale 100% úspěchu spočívá v omezení jídla (sport postavu formuje, ale omezit jídlo je základ). Nechte si sestavit jídelníček na míru, začněte chodit na delší procházky, postupně přidávejte jiný pohyb. Přeji vám tu pevnou vůli. 
Myslím, že váš vztah je už narušen natolik, že i kdybys shodila dvacet kilo, dobré to už mezi vámi nebude 
Osobně bych to nedokázala odpustit. Bála bych se, že třeba onemocním, zase přiberu a co potom? Začne se na mě zase dívat opovržlivě a bude mě urážet? Tam, kde stojí manželství na figuře a sexu, moc nadějí na dlouhé trvání nikdy není 
Taky jsem se bohužel kdysi zařadila mezi tlusťošky. Sice ne díky přežírání a nedisciplíně, ale díky chronické neléčitelné nemoci, ale to máte ve výsledku jedno - lidi vás vidí a berou jako tlustou a je jim jedno, jak jste k tomu přišla, jste prostě obézní a v mnoha ohledech tím pádem vyřízená. Příčiny nikdo neřeší, důležité je, co vidí. Hubnula jsem pomocí lékařů, dokonce i pomocí jimi nasazených léků, a stejně se to nepodařilo, nezabírá na mě nic 
Tak jsem se s tím naučila žít, jím velmi střídmě a zdravě, cvičím a zaměřila jsem se na to, abych už hlavně nepřibírala. I to je úspěch, i když pro většinu lidí asi nepochopitelný.
Proto moc nerozumím tomu, proč se někdo, kdo je obézní, přejídá. Jako autorka článku. Kamilo, na to se vykašli, když už se ti nedaří hubnout, aspoň nemusíš dál přibírat 
Můj muž mě poznal už jako ženu při těle, za naše soužití ještě pár kil přibylo, ale v životě mi neřekl jediné ošklivé slovo. Kdyby tak činil, nebyla bych s ním, nadávat si dokážu v duchu dostatečně sama. Tak a teď jdu povečeřet salát, dobrou chuť všem 
jitka 19: No to je tedy síla....mít 40kg navíc, předpokládám, že jsi mladá žena a toto dopustíš...?? Výmluvy na přítelovo "kulinářské umění" jsou fakt hloupé, to že si člověk pochutná na jídle neznamená že se musí takto přežírat. Člověk jí aby žil, nikoliv žije aby jedl !!!!!
Ja resim stejny problem co ty akorat jsem na tom o 10 kg hur nez ty.Mam 158cm a vazim 96 kilo.Kdyz me pritel poznal mela jsem 82 kg a citila jsem se dobre.Sresem s pritelem a jeho kulinarskymi vytvory jsem takhle nabrala za 5 let.I me pritel kvuli vaze ponizuje.Nemam pevnou vuli zhubnout a mam vysoky tlak a boli me nohy.
.jpg)
No, že se mu Tvoje figura nelíbí - dobrá, to lze chápat. ale způsob jeho chování je naprosto neomluvitelný. Co kdybys byla vážně nemocná? Taky po tobě hodí opovržlivé pohledy jen proto že ti vypadaly vlasy? A co až budeš mít na krku 50let? to zas budeš moc stará? Na čem to proboha ten tvůj chlap založil manželství??? jj nepije nekouří, o děti se stará jen na tebe je zlý - takovou písničku už tu zpívalo ženských co měly doma sobce....
Že ti nejde zhubnout je věc jedna, ale hrubiánství tvého muže je věc druhá.
Hubnutí lze vyřešit, ale co bude dál? Co s chlapem, který je se mnou jen kvůli postavě? co až se ti zkazí věkem?
Jestli máš dobrého doktora, poraď se s ním - na mě nikdy nefungovala změna jídelníčku a pohyb a tepové frekvence a všechen ten balast okolo - mohla jsem se usportovat v té nejlepší tepové frekvenci a ujídelníčkovat a stejně to bylo k prdu - dokud mi nebylo potvrzeno onemocnění. Takže způsoby, kterými se hubne si já akorát váhu a míry udržuju v mezi se kterou jsem se smířila já sama vnitřně.
Když ten tvůj hulvát tak hodný na děti, narvi mu je, ať vyklopí šrajtofli a ty si zaplať bazén, lymfatické masáže, brusle, kolo,dobrý jsou stoly Slender You (je to v každém městě, ale chce to dobré studio, kde ti vysvětlí co a jak a uvidíš jak tam se ti zformují svaly, to budeš mrkat) a pak mu zkritizuj co má on - dokonalý není - CD na kebuli, břicho, malé svaly na rukách (dle tvých představ jsou malé a otočit se na ulici za chlapem co má ramena jak výkladní skříň). Možná to je dětinský, ale léčba šokem nikomu ještě neublížila a tomu sobci doma jen prospěje.
sallie: 
kareta:
Manžel to prehani a to hodně, ale tvoje Miry uz jsou zdraví ohrožující.. Sla bych k MUDr na prohlídku a s výsledky k vyzivovemu poradci. Změnila bych jídelníček, začala rychlou chůzí, plaváním apod. Hlavně do toho jit pozitivně naladena a zhubnout pro sebe!! Drzim pěsti! A manžela bych hned neodepisovala
.jpeg)
sallie - 8.8.2013 0:25 hezky napsané
No, myslím, že ten vztah už je stejně v háji, ponižuje Tě a až zhubneš, tak co? Zamiluje se do Tebe? Zhubni kvůli sobě, tohle je jediná motivace a tohohle pána pusť k vodě. Oporou Ti nikdy nebude a vždy si najde důvod, proč Tebou pohrdat. A je jen otázkou času, kdy si najde štíhlejší a pro něj přitažlivější, pokud už tak neučinil. Je to tvrdé, vím, ale čím dříve tohle pochopíš, tím lépe.
Choď na procházky s dětma co nejvíc ven. Doma je to "blízko zdroje". Zhubneš jedině pohybem a tím, že si vyčistíš hlavu. A nebudeš mít po ruce lednici/spíž. Nebudeš muset uklízet a na jídlo přes den stačí dětem svačinka, tobě taky. 2h dopoledne, 2hodiny odpoledne, po obědě se s dětma vyspi a večer předávej dvojčata tatínkovi a choď třeba plavat. Nevaž se pořád, nebo se zblázníš. Manželovi bych řekla, že mne to mrzí a tečka. Nevyčítat, nehádat se, komunikovat o běžných problémech a starat se o sebe. Nekupovat pochutiny. Pokud chlapovi budou chybět, ať si je koupí sám a zamkne si je, ty je už nechceš doma vidět. Hlavně ne stres a nenutit se nebo druhého do sexu, to je konečná.
Na tři večery v týdnu mu odevzdej děti a choď cvičit. On uvidí co toje mít je na krku a ty si zacvičíš,oderaguješ se a budeš hubnout
No jo, no. Je vidět, na čem byl vztah založený. Manžela sice chápu, ale nátlakem ničeho nedocílí. Možná kdyby chvíli přestal útočit, Kamila by se zamyslela a šla do sebe. Být jí, určitě bych se snažila zhubnout kvůli sobě a určitě s pomocí odborníků nebo krabičkové diety apod. Otázka je, jestli její tloušťka není nějaký zástupný problém (milenka, pocit zanedbávání kvůli dětem apod.). To se bohužel projeví asi až po zhubnutí.
Manžel je vůl. Vyhraď si minimálně dva, ideálně tři večery v týdnu na cvičení mimo domov a on ať hlídá děti. Pohyb kolem dvojčat dá sice zabrat, ale není to druh pohybu, při kterém by jelo spalování na takové obrátky, abys radikálně zhubla. Při každému nutkání svoje "neštěstí" zajíst si oloupej mrkev nebo okurku nebo otevři třeba sáček s dýňovými semínky, víc nic. Vyřaď z repertoáru co nejvíc pochutin typu sladkosti, brambůrky, zákusky, slazené nápoje, kafe. Tahle strava zároveň pěkně unavuje. To všechno ale pro sebe a pro děti, abys pro ně i pro sebe byla v lepší kondici, zdravá a spokojenější sama se sebou. Nevím, jak se k tobě manžel choval dříve, ale to co dělá teď rozhodně není chvályhodné. A co teprve, až si toho dusna mezi vámi a jeho nejapných poznámek začnou všímat děti.
