Bývalý manžel koupil dětem štěně!
Mísí se ve mně spousta pocitů, ze kterých se musím vypsat. Strašně, ale opravdu strašně mě naštval můj bývalý manžel, se kterým jsme se na začátku roku rozvedli.
Rozvod neprobíhal zrovna hladce, propírala se špína toho nehoršího kalibru, musela jsem čelit spoustě nesmyslů a výmyslů z jeho strany, kdy se mne snažil všemožně očernit. Dokonce obvolával mé kamarádky a vyprávěl jim o mně věci, které nebyly vůbec pravda. Prožila jsem si skutečné peklo, a když bylo konečně po všem, hodně jsem si oddychla.
Nejvíce ze všeho bych si přála se s ním už nikdy nevidět, ale to není možné vzhledem k tomu, že spolu máme dvě malé děti – 7 a 9 let. Tráví u něj každý druhý víkend, s čímž samozřejmě nic nenadělám. Občas zjistím, že se snaží děti proti mně poštvávat, takže vytoužený klid se stejně nekoná.
Ovšem teď udělal něco, čím mne strašně rozzlobil a postavil mne svým způsobem ke zdi.
Děti ještě za doby, kdy jsme byli úplná rodina, často žadonily, že by chtěly pejska. Oba dva s manželem jsme se tomu bránili, protože vzhledem k tomu, jak jsme časově vytížení, i děti mají různé kroužky apod., by se o pejska neměl kdo starat a on by akorát trpěl. Takhle jsme se to dětem snažili vždycky vysvětlit.
Jenže znáte děti. Chvíli dají pokoj a pak začnou své prosebné litanie nanovo. Takže téma pes u nás bylo v pravidelných intervalech na repertoáru. Když jsem s nimi zůstala po rozvodu sama, nepřicházelo to v úvahu už vůbec.
Letos o Vánocích však manžel udělal něco, co nedokážu pochopit. Koupil dětem štěňátko a slavnostně jim ho předal, když u něj trávily svátky. Děti byly samozřejmě nadšené, doslova štěstím bez sebe a hned se ptaly, jestli si pejska můžou vzít domů. Na to jim otec řekl, že samozřejmě, je přece jejich.
A tak se mi děti po dvou dnech u otce vrátily i s malým, chlupatým klubíčkem, které, ač je roztomilé a doslova se mi nad ním svírá srdce, si nechat nemůžeme. Jsem z toho pěkně rozhozená, protože manžel mi škodolibě řekl, že je to jeho dárek dětem, on si prý pejska u sebe nechat nemůže a navíc, kdyby ho děti vídaly jen jednou za čtrnáct dní, bylo by to vůči nim kruté.
Děti jsou přešťastné, ze štěňátka unesené a já stojím před těžkým rozhodnutím, jak se zachovat. Kolegyně v práci by byla ochotná si pejska vzít, vím, že by u ní bylo v dobrých rukou. Jenže jak to mám těm dětem udělat? Neumím si to vůbec představit. Jsem plná bezmocného vzteku, protože mne manžel opět postavil do situace, kdy on je ten hodný, protože koupil psa, a já jsem ta zlá, protože ho nechci.
Existuje pro tuhle situaci nějaké řešení? Vůbec nejsem schopná reálně uvažovat, jak to se mnou všechno cloumá.
29.12.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 60 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Bývalý manžel koupil dětem štěně!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
monia: Přesně tak, pokud psa dá pryč tak prohrála, a to hned na dvakrát, u manžela i u svých dětí.
Poradila bych zavolat manželovi a poděkovat mu, jaký báječný dárek vymyslel a jakou udělal dětem obrovskou radost, říci mu, že se jí pejsek strašně líbí a je z něj absolutně nadšená. Vlasně ani neví, proč dřív psa nechtěla. Zároveň by mu měla říct, že děti si pejska budou samozřejmě brát na víkendy k němu, tak ať tam má nachystaný psí žrádlo, taky by měla požádat o hlídaní o dovolených nebo když někam pojedou a nebudou psa moci vzít s sebou.
Pak by si měla promluvit s dětmi a vysvětlit jim, jak budou mít rozdělenou práci kolem psa a že pokud to nebude fungovat, tak pejsek půjde z domu.
Taky máme psa, taky jsem ho nechtěla, ale je to fajn 
Teď už bydlíme v domku na venkově, ale bydleli jsme ve městě, jen já a dvě děti a šlo to, takže doporučuju, psa si nechat.
Ale rady, co tu zazněly, ako že ať si ho berou k exmanželovi, ať on vše platí, to jsou s prominutím rady hraběcí nerealizovatelné.
já mám doma psa už osmý rok a koupila jsem ho dětem když byly malé. Byla jsem taky čerstvě rozvedená a nevidím v tom problém, mít psa doma. Stačí ho ráno vyvenčit, nechat mu jídlo a pak až dojdu z práce nebo holky ze školy, tak s ním jdou ven. Je to domácí mazel a asi bych ho pryč nedala a zase tolik času a starání nezabere. Je to jen na Vás, ale pokud dáte psa pryč, tak budete ta nejhorší a váš bývalý ten nejlepší, protože on dětem přání splnil
Johanka74: Tak to 9tiletý už moéžná má odpoledku, moje holka ju má taky..je ve 3tí třídě a má odpolední 1xtýdně.....měla aj loni.....a je to obyč základka
ale je doma tak do 2-3 hodin nejdýl(dojíždí).....
.gif)
mashanka: protože většina rad tady je popichování aby dělala naschvály taky,aspoň mi to tak přijde, ach jo..kdybych už doma neměla tři,tak bych se radši nabídla,že se ho ujmu..měla by se taky Petra tady ozvat, jestli je na tom tak špatně. Nemyslím si,že by byl někdo až tak vytíženej,aby nezvládl mít psa, přece i s dětma není pryč z domova 12hodin, ty děti určitě choděj domů tak v půl jedný, odpoledku ještě nemaj..
Nic proti tomu,že on se zachoval blbě a ona psa nechtěla, to je pochopitelný, já jen nabízím řešení a to podle mě naschvály nejsou.
No jo, naschvály, kde rukojmí jsou děti a teď i pes. Zachovej se jako dáma, nedej na sobě znát vztek, dětem rozděl péči o něj, nevěřím, že jste na tom opravdu tak zle, že byste si ho nemohli nechat. Pokud se zasekneš a dáš ho pryč, tenhle debilní spor prohraješ na celé čáře. Ukaž bývalému, že jsi lepší.
.jpg)
Johanka : musí být blb i Petra?
Nechápu, prč by měla být svině. Ona má právo rozhodnutí, jestli v její domácnosti bude nebo nebude žít pes. Proto by na nějaké nátlaky neměla přistoupit.
Jakmile si to nechá líbit, budou se jeho provokace opakovat.
Klidně bych dětem vysvětlila, proč to tatínek udělal, už nejsou tak malé. Bez hněvu, jen s lehkým náznakem opovržení.
A potom bych psa svěřila kolegyni.
.gif)
Jogobella: Naprosty souhlas, psa bych si nechala a tezce zaprahla deti. A neustoupila ani o krok. Zadna litost, rano vstavat v 6 a vencit, ze skoly rovnou domu a vyvencit. Vecernicek? Jejda to je skoda, musis jit se psem. Pes lina, kazdy den tedy starsi dite bude vysavat a mladsi cesat. Pokud neustoupis ani o pid, do mesice je stene u kamaradky a bude se mit dobre. Manzelovi bych ho nevracela, kdovi jak by si na nem vybijel zlost.
A mozna za mesic zjistis, ze pejsek je desne prima a nebudes ho uz chtit dat pryc. Pak muzes i detem povolit a behat po venku sama.
Chce to jen naprostou duslednost a nepodlehnout.
A deti uz si nikdy nenechaji od taty podobny darek vnutit.
To je sice úžasná rada, ať platí vše kolem psa ex, ale jak ho k tomu donutit ? Mně neposlal ex už pár let ani korunu na děti - mám i exekuční příkaz, aby platil a není moci která by z něj vyrazila korunu. Teď to opět už od začátku října leží na soudě a nic se neděje. Jak ho přinutit aby platil na psa to fakt nevím. A domluvou nemám pocit, že by to šlo.
Psa bych vrátila ex s tím, že dětičky tam psa budou mít a můžou si ho užít každý druhý víkend až budou u tatínka. V tomto bych teda neslevila. Kdo ví,jestli teďko Petra ustoupí, co si ta svině vymyslí příště. Jo a pokud bude dětičkám smutno, tak přeci mohou za pejskem zajít kdykoliv. V tom jim přece milovaný tatínek nebude bránit.
Rozhodně bych pejsánka nedávala pryč. Bude to tvoje velká zbraň ve výchově dětí. Samozřejmě tak, jak ti tady už radili, bych trvala na úhradě nákladů Dětem bych určila rozpis jak se budou o pejska starat s tím, že když to nebudou dodržovat, půjde pes pryč. A jsem přesvědčena, že za krátkou dobu nebudou děti brát pejska k manželovi, ale budeš ho chtít mít za jejich nepřítomnosti doma. Zvířátka nám tak moc dávají a tak málo po nás chtějí. Mám desetiletou jorkšírku a bojím se pomyslet, že už je jí tolik a mohla bych o ni přijít.
mashanka: Sofffie: Riki:
Holky, naprosto souhlasím
Nečetla jsem příspěvky, lae byla bych na něj svině..
Psa bych nechala, děti budou smutné, pokud ho dáš pryč, když už ho dostaly, ale všechny výdaje za něj by platit bývalý. Co se týče krmiva, očkování, vodítka, náhubku, misek, kdejakého pamlsku atd.......
On ho koupil, ať se stará!!!!!!
Ten, kdo má po rozvodu v péči děti, vždy tahá za kratší konec provazu. 
Pokud budeš jednat hystericky, psa dáš pryč,pak manžel vyhraje. To je přesně to, co chtěl. Zvedá se mi z něj žaludek. Pokud to jen trochu jde, psa bych si nechala. Děti nejsou tak malé, aby se nepostaraly. Ale starost bych převážně nechala na nich,i kdybych měla dát na lednici tabulku, kdo se kdy a jak o psa bude starat. Samozřejmě, že k tátovi budou děti chodit se psem.
K manželovi bych napochodovala, předložila mu účty, ale na úrovni, aby nevěděl, jak moc mě naštval, zmetek. Zároveň bych mrazivě zdůraznila, že tohle bylo naposled a všechna ostatní potenciální zvířata končí u něj. Dětem bych méně mrazivě řekla totéž,aby pravidla byla jasně daná.
Jestli dáš štěně pryč, děti tě budou nenávidět. Už takhle jsou po rozvodu citově rozhozené... Pokud nemáte alergii, pejska si nechte. Co já bych za to dala...
Souhlasím s alimenty, to je výborný nápad. A určitě bych bývalému nedávala najevo svůj vztek. Na to škodolibě čeká. Hajzlík nedospělej. 
Ať zvolíš jakékoliv řešení, psa vrátit či ho dát známé, děti ti to budou mít za zlé a otec bude na koni. Nejúčinější by bylo aby na to přišli sami, že jim to nevyhovuje! Jak, no v klidu jim řekni, že když tedy psa chtějí, musí se o něj ve všem postarat, což obnáší různé ústupky ze svého pohodlí a zájmů. Budou ráno vstávat o půl hodiny dříve a psa vyvenčí, ze školy hned domů a opět psa venčit, holt si musí odříci zájmové kroužky, veškerý nepořádek po něj i třeba loužičky a hovínka budou uklízet a musí se domluvit s otcem o penězích na kupování žrádla pro psa, nebo to musí hradit z kapesného. Možná zkraje budou souhlasit v návalu euforie ze psa, ale dlouho to nevydrží takový režim, víc než měsíc to netipuji. Pak budou rádi, že ho dáš té známé a oni se s ním občas přijdou pomazlit. Chce to jen 100% důslednost v konání a uvidíš, že na to příjdou sami !!!!!
