Jak mám dceři rozmluvit výběr povolání?
.jpg)
Ráda bych se na čtenářky obrátila s prosbou o radu. Naše patnáctiletá dcera se právě rozhoduje o svém budoucím povolání a vybírá si střední školu, kterou bude navštěvovat.
Nikdy jsem si nemyslela, že budu mít nutkání jí do výběru mluvit. Byla jsem připravena přijít s poradním hlasem, probrat s ní všechna pro a proti, zajít na den otevřených dveří.
Jenže člověk míní a život mění. V tomto případě ne život, nýbrž naše dcera. Ona se totiž rozhodla, že půjde na „zdrávku“ a stane se z ní zdravotní sestra.
Proti tomu bych nic neměla, kdybych byla přesvědčená, že její rozhodnutí stojí na nějakém podloženém názoru či zájmu. Zkrátka na něčem pevném, čím si je jistá a věří, že právě to je pro ni to pravé. Jenže tak to vůbec není.
Dcera totiž na tu školu chce jít proto, že si ji vybrala její nejlepší kamarádka. Ona chce zůstat s ní, což je hlavní – a vlastně jediný – důvod, proč tak nesmírně touží stát se sestřičkou.
Přitom se na tu práci v nejmenším nehodí. Je zbrklá, ne příliš pečlivá, má sklony k zmatkování. Ani jako malá si nikdy nehrála s panenkami na nemocnici. Nemyslím si tedy, že by v sobě měla vrozenou skrytou touhu pomáhat lidem a starat se o nemohoucí.
Skutečně jediným důvodem je kamarádka, na které je velice závislá. Mluvím do ní horem dolem, snažím se jí to vysvětlit, ale jako bych mluvila do dubu. O svém budoucím povolání si prý rozhodne sama a nenechá si do toho od nás mluvit.
Vím, že když bude trvat na svém, stejně nic nezmůžu. Jen se bojím, aby to byl výběr správný, aby se na škole zbytečně netrápila a časem nezjistila, že to bylo velké šlápnutí vedle.
Zajímalo by mne, do jaké míry mluvily do výběru povolání zdejší čtenářky svým dětem. Nechaly jste rozhodnutí čistě na nich, nebo jste považovaly za správné snažit se dítě směrovat?
31.10.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 60 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak mám dceři rozmluvit výběr povolání?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Milá Jarmilo, také si myslím, že bys měla volbu školy nechat na dceři. Ona sama pozná, jestli je to pro ni to pravé. A dneska by opravdu neměl být problém školu změnit. Nanejvýš ztratí rok... Já sama jsem moc toužila na zdrávku jít, naši mne "směrovali", zdrávku eliminovali, vybrali mi gympl... Na studium VŠ jsem "neměla"... takže vlastně nejsem "nic".
Obě moje dcery si školu vybíraly samy, jedna vystudovala uměleckou školu textilních řemesel, druhá chemickou, obě teď studují VŠ, ale nikoli v oboru. Té starší se teď textilní řemesla hodí při brigádě, mladší studuje "zvířátka" na zemědělce a chemii prý už nechce ani vidět... Mladší vybírala mezi zdrávkou (Alšovo nábřeží, obor laborant) a Křemencárnou, Křemencárna zvítězila, protože ji tam vzali na průměr. No bojovala holčička... dva reparáty... čtyřky... škola to byla těžká. Nabízela jsem ji přechod jinam, ale prohlásila, že když si školu vybrala, tak ji dostuduje. Nakonec zdárně odmaturovala... Se synem nás to čeká příští rok, ten to bude mít složitější, má SPU, takže na nějaká studia to nevidím. Ale má předběžně vybráno, taky sice na základě kamarádů, ale jeví se mi to docela rozumně, učební obor s maturitou zaměřený na počítače. Takže si myslím, že dětem se má věřit, že výběr školy zvládnou a měla by se jim nechat "volná ruka"....
.gif)
Díky těmhle přestupům a dosti benevolentnímu až laxnímu přístupu rodičů znám již několik "dětí", které jsou ve 20letech teprve ve druháku nebo školu vzdaly..Střídají to jak ponožky. Nenene, teoreticky do 18 by tě dítko mělo poslouchat a můžeme ho jako rodiče nějak vést - nenásilně samozřejmě. Ale kdo přesně v 15ví, co bude chtít jednou dělat? U dcery jsou taky holky ve třídě, který takhle pendlujou ze školy na školu..Jsem se těšila,že bude po základce konečně třeba mezi vrstevníkama(na základku šla v 6, někteří až v 8 kvůli odkladu) a prd. Má ve třídě 17-18letý holky, který nevědí, co chtějí..Jak pak dotlačit již dospělého člověka, kterej prošel třeba třema školama, aby konečně ve 20-21 dodělal maturitu? 
sweet: :-) jsem to tušila.. 
Souhlas s ostatními, nech jí to zkusit, třeba v tom najde zrovna to, co ty jako mamča nevidíš. Moje matka mi nevěřila s výběrem školy a s otčímem mne donutili změnit rozhodnutí, dodnes toho lituji,že jsem nebyla víc zatvrzelá a tu odpovídající školu nemám, dodělávala jsem si to pak sama později v dospělosti a dodnes cítím hořkost vůči matce, že mne nenechala studovat to,co jsem chtěla já.
nech dceru, ať si vybere sama. Jak už tady děvčata píšou, dneska přestoupit na jinou školu není žádný problém.
Když jsem končila základku já, aniž bych se nějak rozmýšlela, šla jsem na gympl s tím, že pak půjdu na kantořinu. Kvůli mnoha "objektivním příčinám" se nezdařilo a udělala jsem si nástavbu na hutní průmce (v oboru jsem pak pracovala přes30 let).
Po letech, když končila dcera, pro různé "objektivní příčiny" se rozhodnutím str. a vl. nedostala ani na učiliště a tak šla do práce a za rok to zkusila znovu na stavební průmce. Dnes je už přes 10 let na stavebním úřadu a je docela spokojená.
Žádná strana v zastoupení domovnice z občanského výboru dnes nerozhoduje o "umístění" dětí do škol. Nechte je tedy rozhodnout se podle jejich přání. A i kdyby se to náhodou nevyvedlo. byla to jejich volba.
sarmyn: v podstatě ano , ale na maturu jsme si mohli vybrat, muď matika, nebo jazyk, u mě vyhrála angličtina....na projekci matiku nepotřebuju, na rozpočty taky ne, páč počítá program...pravda, když musím spočítat operativně obsah či objem něčeho, tak mám po ruce tabulky ...no a statika je vojeb, hnus fialovej, kde se počítá jak o život a to naštěstí nedělám 
Jarmilo.. taky bych řekla, když přijde na lámání chleba, že přestoupit na jinou školu není problém
sweet.. na stavárně je matematika to nejdůležitější a potřebuješ jí pak celý život...nebo se pletu?
Zaffira: 
Milá jmenovkyně, neměla jsem čas přečíst reakce, ale sama jsem vystudovala ZŠ ač jsem nakonec šla na jiný obor VŠ a věnovala se celý život biologii. Já bych ZŠ naopak doporučila všem dívkám. Tam se naučí mnoho věcí, co se jí bude v životě a při výchově dětí moc a moc hodit.Tam se odnaučí zmatkovat a dokonale promýšlet práci dopředu a mnoho dalších dobrých návyků. To nejsou v žádném případě promarněné časy, i když pak výkon sestry nebude dělat. To je škola pro život! Držím všem vám doma palce.
čím víc do ní hučíš, tím víc bude zatvrzelá. Ať si vybere sama, však školu může za rok, dva změnit, až zjistí, že to není ono.
Můžeš s ní maximálně promluvit o tom, co taková škola a takový povolání obnáší a doporuč jí den otevřených dveří na škole.
A že je zmatkař a zbrklá, ještě nic neznamená, ona škola a život leccos naučí.
.jpg)
Johanka74: nee v Chebu. Máš vzkaz tak se mrkni
A este mi napadlo... vysoku som si vybrala tiez uplne mimo strednej... myslim odbornost. Ja som vedela uz od zakladky, co chcem ist studovat a sla som na filozoficku studovat slovencinu a pedagogiku... a tam som bola stastna... naozaj.
Necitala som komentare, ale napisem prve co mi napadlo po precitani clanku. Nehovorte jej do toho... mna dali rodicia na ekonomicku strednu, pretoze nechceli aby som ostala v deviatom rocniku, ale aby som sla rovno z osmicky a mali tam znameho a mama je tiez ekonomka a podobne. Ja som sa zo zaciatku velmi tesila, ze nemusim robit prijimacky, lebo som sa zmestila do priemeru, pri ktorom sa nemuseli robit, bola som prva prijata z triedy a podobne. A sice dnes som rada, ze mam vystudovane to, co mam, celu strednu som sa trapila, lebo, bohuzial na ekonomicke teorie nemam zrovna talent, alebo ma vobec nebavia a tak mi to vobec neslo. Mucila som sa, musela som sa ucit do vecera, aby som si vobec nieco zapamatala, lebo mi to slo jednym uchom dnu a druhym von, akokolvek som sa snazila. Potom som musela chodit na doucko z uctovnictva, aby som vobec pochopila ten system. Kolko vecerov som prerevala, ze ma tam dali, ze mi to vybrali. Keby som si ja vybrala to, co som ja chcela, aspon by som nemala na koho tu vinu zvalit, ale takto... no fakt.. ja som chcela na gympel,nasi ma dali na ekonomicku. S odstupom casu, ako som uz pisala, som ale rada, ze tu skolu mam, co s gymplom, ale aka som byvala nestastna, na to nikdy nezabudnem. A co sa tyka teba a tvojej dcery.... neda sa vybavit nejaka exkurzia, nech vidi, co to obnasa, vziat aj tu kamosku. Aby videli, co a ako...najdite si www stranku skoly, tam maju vacsinou tiez dobre popisane, co a ako musia studenti (ak ta skola www stranku ma)... proste nie nasilim a prikazom... lebo sa zatne a nepohne nou nikto... Ved uvidite. Drzim palce, nech vsetko dopadne tak, ako ma.
kominice: my ještě neměříme, ale i tak je z toho happy. Jsem ráda. Kde je dcera, v Praze?
Nechej tomu volný průběh, nemá cenu něco vymlouvat puberťákovi.Buď ji to opravdu bude bavit, nebo přestoupí na jinou školu, nebo zdravku dodělá a začne studovat medicínu. Těch možností je tolik, že nemá cenu brečet předem. Zbytečně si doma kazíte náladu a dobré vztahy.
