Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Možná, že se holka jenom zhlídla v luxusu a kompenzuje si tím dosavadní život včetně staršího přítele, což bývá dost časté tam, kde nefungoval otec a nebo je tam něco , o čem nevíme. Možná jen to, že se matka pro samou snahu o materiální zabezpečení zapomněla zajímat o vztahy mezi lidmi, povídat si s dcerou zajímat se o to, co ji trápí, co si myslí.

Nějak nechápu, proč by si dcera měnila telefonní číslo, pokud by jí maminka volala jednou za měsíc nezávazně jak se má. Nebyly tam taky nějaké stížnosti, výčitky, nezahrnovala ji matka svým problémy? Ony se některé věci z odstupu opravdu můžou jevit malicherné a vesnické spory tak hloupé, že by se za takové řeči před partnerem opravdu mohla stydět.

Co se týče vybavení- to je spíš problém dcery , třeba dostane časem rozum a uspořádá si hodnoty, pochopí, že pro matku bylo přednější se postarat o děti než o novou kuchyni.

Ale hlavně by se měla sestra přestat trápit něčím, co za to ani moc nestojí. Zdá se, že dcera je zdravá, samostatná, žije si podle sebe, některé věci chtějí čas, pokud jí vážně nic neudělala.

Zatím má druhou dceruu a hlavně by se konečně mohla věnovat sobě. Je možné, že se na dceru jen upnula z nedostatku jiné činnosti a holka potřebuje prostor.

ale to, že žije s o dvacet let starším mužem, nemusí nutně znamenat, že je zlatokopka, ne ? prostě hledá mužný vzor, který prostě v dětství neměla, na tom není nic odsouzeníhodného .... vztahy dcer s matkami jsou obecně velmi problematické ... jsme tři sestry, tak o tom něco vím ... je potřeba, aby se Jitka, místo na to, jak žije dcera ( která je vystudovaná, zabezpečená, šťastná a hlavně dospělá a svéprávná, upnula na to, jak žije ona sama, a začala skutečně žít svůj život .... přece nežijeme jenom skrz své děti ... ale máme i své vlastní životy, čím dřív si to Jitka uvědomí, tím líp s tím naloží držím palce ...

Žádná dobrá rada neexistuje, to děvčet je zakomplexované a řeší to útěkem do rádoby přepychu. To chce čas. Až přijdou krušné chvíle (a ony přijdou), pochopí maminku a přijde. S omluvou. Teď, i kdyby přišla na návštěvu, by to bylo oboustranné trápení. Nenutit - počkat. To si myslím já. Sestra naštěstí není jedináček a má se komu svěřit, to je velká hodnota, takže Ilonce vyjadřuju dík za to, že má pro sestru takové pochopení a dělá si o ni starost.

caira - tak to je síla. Člověk si někdy neumí představit, co tu druhou stranu vede k nějakému jednání...

denda04: Možná se nestydí,ale nemá ji až tolik ráda,aby se bez ní různě dlouhou dobu,ba nadobro,neobešla....Může být po tátovi a má jinou povahu než máti, a v tom může být původ všeho.

Ano, z okolí znám podobný příběh. Dcera si žila na vysoké noze v Praze...
Nakonec vyšlo najevo, že dělá luxusní prostitutku a domů nejezdí, protože se asi stydí ona...
Svět je malý.
V příběhu Iloniny sestry není co radit, chápu matku, že ji bolí, že dcera přerušila kontakt. Nedá se nic dělat, nevbízela bych se a udržovala zdravý kontakt s druhou dcerou.
Buď si holka nabije čenich a pochopí, nebo nepochopí a není pomoci.
Tak ať to sestra ustojí co nejlíp, Ilono.

ano ať si žije svým životem jen nechápu PROČ se stydí za mámu ,která ji vychovala z toho mála co měla kdyby ji dala do děcáku tak by milá Klára jinak pískala je to smutné ,že si vyměnila č. telefonu ,že matce nezavolá ??? to je OK?? ,ale vše dočasu jak se PAN nabaží pak ji vymění za mladší pak uvidíme ,ale to je můj názor

prostě si mi to nelibí

Nevidím na tom příběhu nic až tak zvláštního,je normální,že dospělé děti vyletí z hnízda,žijí svůj život,a do původní rodiny je nic netáhne...Za komunistů bylo dost běžné,že "mladí" zdrhli na Západ a rodiče je 20 let nemohli vidět,někteří si ani nepsali,nevolali....Matka porodí děti,ale nikde není psáno,že ty děti k ní mají vždy kladný vztah,bude-li dcera chtít,tak jednou přijde,ale já na místě Jitky bych si dávno žila svůj život a né se furt na někoho vázat a své štěstí vázat na někoho ...

Jaksi nechápu o co jde....dcera je dospelá, zajistená, o skolu a tudiz svou budoucnost se stará (nebo uz dokonce dostudovala), takze az ji starsi pan vykopne nebo vymeni za mladsi bude shopna uzivit se sama. Má se snad dobre. Pro mámu je to sok, to chápu, ale pokud je dcera spokojená tak at si zije svym zivotem. Bud jednou v budoucnu prozri a vrati se a nebo aspon se obcas ozve a nebo naopak ji to takhle vyhovuje a tudiz se neozve. A Jitka si bude muset najit jiné hobby, nez se starat 24h o deti, ano je to kruty, ale to je zivot.
caira: jo znám a pokracovalo to i v dospelosti jak ona chudák sedi sama doma a ceká kdy já prijedu a kdyz jsem prijela courám se buhvi kde misto abych sedela s ni doma a povidala si. A pritom já 10 roku vsechnu dovolenou, volno, fingované nemoci travila s ni. Kdyz máma zemrela já byla poprvé na dovolené a poprve jsem nemela vycitky svedomi, ze jsem nezavolala nebo nenapsala dopis.

JanaRad: No vidíš, a pro mně bylo na víkendovém pořádku, poslouchat po příjezdu z koleje.... jak se obětuje, jak si nic nekoupí, jak všechno kvůli mým studiím..., jak si nic za mlada neužila, protože si kvůli těhotenství musela vzít mého otce... a jak vše útrpně snášela a jak jí musím být vděčná...
to se brzy oklepeš, přetrháš nitě a nechceš je navázat

Holka je oslněná penězma. jestli je nikdy neměla, tak se není čemu divit, stává se to. on jí to časem dojde.

no a nebo je v tom něco hlubšího, o čem teta Ilona ani nikdo bližší neměl tušení. ale o tom můžeme jenom spekulovat

caira: To je fakt hnusné, říct dítěti, že kvůli němu má matka šptaný život!!!! Copak to dítě může za to, že, hnusně řečeno, vlezla chlapovi do postele??? Podle mého názoru už není nic horšího, co lze dítěti říct.... Mám tři děti, zatím malé - 13,5 roku + 10 let + 6 let a doufám, že tohleto nikdy nezažuji - každopádně ani jedno z dětí si samo předem nevybralo kdy a komu se narodí....

Milá Ilono,
Docela dost dobře si dokážu představit sebe na místě Kláry...
Zažili jsme si něco podobného, i když ne až tak vyhroceně.
Odejít po střední na vysokou a na kolej bylo pro mne vysvobození. Domů se mi nechtělo - brala jsem to jako přestupní stanici mezi kolejí a přítelem. Doma jsem vydržela max 1 den, a ryche pryč. Přítele jsem si vzala týden po státnicích a odstěhovala se.
Jsme spolu 12 let. S rodinou se vídám, ale vztahy s mámou mám velmi chladné. Nejdřív jsem ji nedokázala odpustit to, že mi vyčítala studie (celoou dobu jsem si vydělávala po brigádách, ale dobrá škola života). Otec byl bez práce dlouhou dobu, hádali se, ale nedokázala od něj odejít. Byla v roli chudinky, která kvůli rodině trpí, odříká si, žije na mizině. Ano, nemusela živt otce, mohla odejít za tím druhým, byl by klid. Aspoň by byl klid. Vyčítala, že si kvůli mně zkazila život, protože si kvůli mně musela vzít mého otce. Před dvěma lety se s otcem rozešli, provalilo se, že má 20let přítele. Nikdy nenajdem společnou řeč a já už se ani nesnažím.

Jediné, co doporučuji: dejte holce čas, netlačte na pilu - buď si uvědomí, co pro ni máma dělala anebo ne (a v tom případě ji stejně nepřesvědčíš)

Je příjemné moci neomezeně utrácet a stále mít z čeho žít. To jsou hodnoty, které oslovily nejml. dceru. Zatím ji nedochází, z jakého malého soudečku peněz jsi dokázala živit rodinu a zajistit vše potřebné. A navrch toho všeho přidat kopec nefalšované lásky.
Netrap se, Jitko, chybu jsi neudělala. Žila jsi podle svých možností a schopností. Možná to dcera jednou pochopí. Ale jako všechno je to o čase.
Přeji Ti hodně štěstí.

Mila Klaro, stejne lidi, ktere potkavas na ceste nahoru, budes potkavat i na sve ceste dolu, az prestanes pana bohateho bavit. Potom ti nezustane nikdo, jen ta "uboha","trapna" matka a sestra, kterymi ted tak pohrdas. Kazdy sveho stesti strujcem.