Je libo chrousta nebo červotoče?
Od počátku lidstva pojídají všechny národy světa s oblibou masitou stravu. Že by to však nutně musel být hmyz? Pro mnoho lidí ze západních zemí je dnes tato představa nemyslitelná, ale v jiných kulturách je docela běžná.
Když ponravy brouka herkula antilského, který žije v tropické Jižní Americe, dosáhnou svého posledního vývojového stupně, mají úctyhodnou délku 18 cm a váží 100 gramů. Právě v tomto stádiu představují obzvláštní lahůdku pro domorodce, ať už v syrové nebo pečené podobě.
Ať už nám to připadá jakkoli nechutné, není na pojídání hmyzu vůbec nic scestného. Člověk je totiž od přírody všežravec. A mnoho lidí v jiných částech světa nám Evropanům denně předvádí, co všechno se může objevit na jídelníčku.
Kobylky na večeři?
V Číně a Japonsku se odjakživa považují za velkou pochoutku štíři a kobylky. Vysoce ceněny jsou rovněž zakuklené larvy bource morušového. Se zvláštní oblibou je tam pojídají obalené ve vajíčku, osmažené na másle a ochucené solí, pepřem a trochou octa. Kobylky se těší velké oblibě ještě v dalších 60 zemích světa. Například ve východoafrické Keni se tomuto skákavému hmyzu odstraní hlavička, nohy a křídla a tělíčka se pak opékají na plechu ve vlastním tuku. Takto připravené kobylky údajně chutnají stejně dobře jako krevety.
Sladkou, mandlovitou příchuť prý mají červi, které připravují jihoafričtí Hotentoti na slabém ohni. Také v dnešním Egyptě se ctí zvyk starověkých předků dopřát si jako šťavnatou pochoutku během dne posvátného skarabea.
V některých oblastech Blízkého východu larvy brouků dokonce přikrmují moukou a vínem a pak je konzumují jako obzvláštní lahůdku na závěr menu.
V Kolumbii zase s oblibou pojídají pražené mravence – podobně jako u nás jíme praženou kukuřici.
Proč však není západní svět ani trochu nakloněn konzumaci nejrůznější havěti? To, co vyvolává u většiny lidí v našich končinách odpor nebo dokonce zhnusení, se zakládá spíše na předsudcích. Můžeme je v podstatě přirovnat k hodnotovým měřítkům, které vzbuzují u mnoha Američanů a Evropanů averzi ke koňskému či psímu masu, u muslimů k vepřovému a u Indů zase k masu hovězímu.
Hluboká nechuť mnoha lidí k pojídání hmyzu vychází mimo jiné také ze skutečnosti, že se leckteří z těchto živočichů živí mimo jiné mršinami a výkaly. Bzučivky a švábi tak patří k živočichům, kteří totálně zničili pověst hmyzu jako potenciálího zdroje potravy. Nebylo tomu tak vždycky. Až do 19. století se i v Evropě na jídelníčku chudých lidí zachovala jako pozůstatek středověké kultury třeba chroustí polévka.
Bílkovinné bomby
Zástupci hmyzu většinou obsahují vysoký podíl cenných bílkovin. Na předním místě jakou jednoznačně kobylky, v jejichž těle tvoří bílkoviny 50 – 70 procent. Ve srovnání s nimi pak působí množství bílkovin v kuřecím mase (23 procent), rybím mase (21 procent), hovězím mase (20 procent a vepřovém mase (17 procent) hodně skromně.
Hmyz šupem do EU!
Zatím tomu, aby se hmyz stal znovu uznávanou potravinou i v Evropě, bránilo hlavně to, že je k dispozici dostatek masité potravy. Avšak na úrovni Evropské unie se o využití hmyzu jako potravy živě diskutuje. Že nejde jen o fikci, dokazuje i to, že Evropská unie do projektu, který má za úkol zjistit konkrétní nutriční hodnoty jednotlivých zástupců hmyzí říše, investovala již 74 miliónů korun.
Zřejmě se tedy můžeme těšit již brzy na onačejší lahůdky. Je libo chrousta nebo raději červotoče? Recepty na chutné pokrmy z cikád a červotočů se mimochodem dochovaly ještě ze Starého Říma.
No a pro inspiraci a jako přípravu na blízkou hmyzí budoucnost pro vás mám dva recepty:
ŠPAGETY S MOUČNÝMI ČERVY
250g moučných červů (už nasmažených), 4 šálky vody, 1 polévková lžíce oleje, majoránka, tymián, 2 bobkové listy, 1 cibule, 250g špaget, 7 lžic másla, sůl, 3 polévkové lžíce mandlí (nasekaných), 250g sýru, bazalka, petržel
Špagety uvařte ve vodě s olejem, majoránkou, tymiánem, bobkovým listem a cibulí. Pak špagety sceďte a opláchněte studenou vodou. Rozpusťte máslo na pánvi a přidejte špagety, sůl a pepř. Bazalku, petržel a mandle nasekejte na drobno a smíchejte se sýrem a olejem. Přidejte směs se špagetami a dobře zahřejte. Navrch nasypte moučné červy a podávejte.
DUŠENÉ MRAVENČÍ LARVY
250g mravenčích larev a kukel, 1 kousek másla, sůl, pepř, anýz, 1 šálek bílého vína
Máslo dejte na pánev a nechte ho rozpustit na mírném ohni. Larvy a kukly smažte, až získají bílou barvu a přestanou být průhledné. Pak přidejte sůl, pepř, anýz a bílé víno. Podávejte s celozrnným chlebem.
Pokud jde o mne, já osobně zvažuji kuchyňské využití pavouků. Mám jich v domku habakuk. Dobrou chuť!
Použité zdroje: Věda na rozpacích, RD /zkrác./, Hmyzí kuchařka
16.9.2011 Rubrika: Příroda, zahrádka | Komentářů 60 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je libo chrousta nebo červotoče?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ac masozravec tak pri pohledu na tyto lahudky zacinam premyslet o vegetarianství
orinka: a to já zase mořský potvůrky můžu....z moře vytažený mi to přijde takový čistý,proto s tím nemám problém i když to na první pohled taky nevypadá vábně,to uznávám(chobotničky,krevety..)...ale když si představím odkud ty červy a brouky vytahujou a přesně jak se píše v článku,co oni všechno spasou,tak z toho se mi zvedá žaloudek
Může to být 100x zdravé,ale nikdo mě nedonutí
Snim vše,kromě tatarákuale toto také nemusím
orinka: Já jsem teď asi 10 minut upřeně hleděla na ten obrázek s těmi různými druhy brouků a larev a přemýšlela, co z toho bych byla v případě hrozby smrti hladem pozřít a zdá se mi, že NIC
Kadla: jen počkejme, za pár let bude patřit k dobrému tónu jít si schroustnout několik chroustů či marinovaných žížal do vyhlášené hospůdky!
orinka: Autorem té hmyzí kuchařky, z níž jsou výše uvedené dva recepty, je brněnský kuchař Petr Ocknecht. Ale pokud vím, tak hmyzích kuchařek tu vyšlo více (jedna z nich třeba obsahuje recepty na zpracování hmyzu od různých slavných osobností, třeba Toma Cruise), takže je možné, že i paní doktorka z Brna něco vydala.
ještě- o tomhle zajímavě hovořila v besedě nějaká paní doktorka z Brna, která se tomu zaníceně věnuje. Jestli to třeba není autorka Hmyzí kuchařky?
Vidím otce Školastyka, jak ohmatává kobylky natažené na niti uvnitř chatrče....o tomhle vím, ale protože je mi od pohledu zle i z mořských plodů, červy bych pozřela jedině mleté a kamuflované v něčem, o čem bych nevěděla. V druhém případě na pokraji smrti hladem.
Kadla:
loupák: Blééé U toho jsem tenkrát málem ublinkla
Kadla:...připomnělo mi to ten film Indianna Johnse,jak tam jedli ty opičí mozky a podobný laskominy
loupák: Počkej, až to zavedou ve školních a závodních jídelnách..
Kadlo,proboha takhle po ránuaž jsem se z toho opotila...doufám,že už se toho nedožiju,že přijdu do mé oblíbené restauračky a nabídnou mi předkrm z něčeho takového...jsem všežravec,ale tohle bych opravdu NIKDY nevzala do huby....holt já jsem evropan jak poleno
Prazene kobylky muzou byt docela chutne, pokud se dobre ochuti pikantnim korenim, budou docela krupave. Vim ze se prodavaji mravenci v cokolade, a pry jsou taky moc dobre. Ruzne asijske markety prodavaji jejich (pro nas nezvykle pochoutky). Nektere jsou lakave, jine mene, ale proti gustu zadny disputat. Jinym narodnostem by se treba nelibily nase knedle a zeli.
Tady bezi serial "Bizarre Foods" (bizarni potraviny/jidla), sefkuchar Andrew Zimmern, jezdi po svete a ochutnava zvlasntni pochoutky z ruznych koutu sveta a nektere jsou podle neho docela dobre