Jak mám dceři rozmluvit výběr povolání?
.jpg)
Ráda bych se na čtenářky obrátila s prosbou o radu. Naše patnáctiletá dcera se právě rozhoduje o svém budoucím povolání a vybírá si střední školu, kterou bude navštěvovat.
Nikdy jsem si nemyslela, že budu mít nutkání jí do výběru mluvit. Byla jsem připravena přijít s poradním hlasem, probrat s ní všechna pro a proti, zajít na den otevřených dveří.
Jenže člověk míní a život mění. V tomto případě ne život, nýbrž naše dcera. Ona se totiž rozhodla, že půjde na „zdrávku“ a stane se z ní zdravotní sestra.
Proti tomu bych nic neměla, kdybych byla přesvědčená, že její rozhodnutí stojí na nějakém podloženém názoru či zájmu. Zkrátka na něčem pevném, čím si je jistá a věří, že právě to je pro ni to pravé. Jenže tak to vůbec není.
Dcera totiž na tu školu chce jít proto, že si ji vybrala její nejlepší kamarádka. Ona chce zůstat s ní, což je hlavní – a vlastně jediný – důvod, proč tak nesmírně touží stát se sestřičkou.
Přitom se na tu práci v nejmenším nehodí. Je zbrklá, ne příliš pečlivá, má sklony k zmatkování. Ani jako malá si nikdy nehrála s panenkami na nemocnici. Nemyslím si tedy, že by v sobě měla vrozenou skrytou touhu pomáhat lidem a starat se o nemohoucí.
Skutečně jediným důvodem je kamarádka, na které je velice závislá. Mluvím do ní horem dolem, snažím se jí to vysvětlit, ale jako bych mluvila do dubu. O svém budoucím povolání si prý rozhodne sama a nenechá si do toho od nás mluvit.
Vím, že když bude trvat na svém, stejně nic nezmůžu. Jen se bojím, aby to byl výběr správný, aby se na škole zbytečně netrápila a časem nezjistila, že to bylo velké šlápnutí vedle.
Zajímalo by mne, do jaké míry mluvily do výběru povolání zdejší čtenářky svým dětem. Nechaly jste rozhodnutí čistě na nich, nebo jste považovaly za správné snažit se dítě směrovat?
31.10.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 60 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak mám dceři rozmluvit výběr povolání?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Nech to plavat. Z vlastní zkusenosti vím, ze kdyz si pubertacka vezme neco do hlavy (at je to sebevetsí sílenost) tak nemás sanci.
A za 1) zbytecne je z toho doma vecné nedorozumení a tech más s dcerou - pubertackou jiste dost i bez výberu skoly
2) bud jí to chytne a bude to OK a nebo proste po maturite pujde na VS a nikdo neríká, ze nemuze vystudovat neco úplne jiného
3) kdyby bylo úplne nejhur tak muze v prvním pololetí a nebo po 1. rocníku prestoupit na jinou, pro ni prijatelnejsí skolu
.gif)
Jo ještě bych dodala,že si myslím, že je zdrávka dobrá škola do života, co se týká nemocí a umírání, člověka to změní, myslím k lepšímu. taky může dělat chůvu, zdravotnici..takový ty brigády..Jo a hned první tejden si na tý zdrávce, kde je kluků minimum, našla kluka. hezkýho 
a šikovnýho..Tam s tím se rozešli o prázdninách..by te´d zbytečně s ním byla na stejný škole..
.jpg)
Johanka74: taky zavazujeme, měříme pánev a bráchovi říká "kopnu tě do globusu" (-globus=koule)
To jsem řešila loni, taky jsem si myslela,že jí do toho nebudu kecat, a nakonec jsem nejen kecala,ale i vybrala a donutila 
Ta moje totiž chtěla,abybyla společně se svým "přítelem"ze základky na stejný škole, ovšem hoch šel na gastronomickou - takže by z ní byla kuchařka - nic proti, ale valn´á většina žen kuchařek skončí ve školních jídelnách za minimální plat - a ještě k tomu na soukromou, takže co bych zaplatila na školným(na který nemám) to by dcera tou prací vydělávala hodně dlouho 
Diskutovali jsme, někdo z rodiny byl pro, ale já jsem to prostě rozhodla a nenásilně jsem jí právě na zdrávku dotlačila. Vybrala si sama jednu ze dvou,co v Praze jsou. Musím říct, že tam potkala i kamarádky ze základky, ač flákala učení,tady jí to jde a moc jí to baví,protože jen nesedí v lavici ale taky dělaj něco jinýho. Takže doma zkouší zavazovat co se dá 
A to si nemyslím,že by to v budoucnu dělala, ono taky nebude hotová sestra,na to je ještě 3 roky VOŠ, ale teoreticky bude mít středoškolské vzdělání, maturitu, a může pokračovat kde chce. Navíc - nikdy jí nešla matika, zato v ostatních testech byla ok. Už přišla i s tím,že jí tady učitelky říkaly,že měla jít na gympl..ale obě víme, že tam by matiku horko těžko zvládala, a na vejšku může jít potom na jakou chce. A ze zdrávky taky člověk nemusí bejt jenom běžná sestra, mě by se třeba móc líbilo, kdyby dělala masáže a rehabilitaci, ó jé, mít doma masérku, to by byla nádhera 
Takže já byla zlá matka a snad se mi to vyplatilo, je spokojená.
Taky jsme měli problém s dcerou. Zabejčila se a šla na střední zemědělskou školu obor chovatelství koní a jezdectví. Mohli jsme do ní hučet horem dolem, že bude muset bydlet na intru, co s tou školou bude dělat, když jsme z města a nemáme hospodářství, nedala si říct. Školu udělala, teď studuje VŠ - doufám, že ji zdárně ukončí, protože podle mě s tou střední šlápla vedle. Nicméně je pravda, že se studiem neměla žádné potíže a bavilo ji to. A odmaturovala na samé 1.
.gif)
Tak ji nech. Přestoupit na jinou školu se dá vždycky
A pokud ji špitál začne opravdu bavit, může jít na medinu.
Problém s tím máš hlavně ty...
v osmičce jsem nevěděla, kam jít, řešila jsem to tedy až v devítce a na stavebku jsem šla proto, že tam šla moje nejlepší kamarádka, chodilo tam hodně pěknejch kluků a přjímačky nebyly těžký - což pro debila na matiku (pro mě) byla zásadní informace......stavařina mě kupodivu chytla a v oboru se pohybuju už skoro 10 let a byví mě to
hancze: nazdar děvče, jak se vede...a co domácí zviřátka???
To samé jsme řešili v loňském roce. Akorát s tím rozdílem, že dcera opravdu nikdy neuvažovala o tom že by šla jinam. Sama trávila hodně času po nemocnicích a lázních a už jako mrně tvrdila že bude šeščička nebo dotůrka.
Na základce jí šla velice dobře matematika a plavala v češtině(dyslektička)
učitelé jí přemlouvali aby šla na ekonomku nebo na obor kde je převážně matika, ale kdepak, zdrávka a zase jenom zdrávka. Dokonce přišla s tím, že pokud by jí nevzali tak zůstane ještě rok na základce a příští rok to zkusí znova.
Vzali ji bez příjmaček. Při dnech otevřených dveří snad jako jediná vysypala svoje otázky na ředitele a ten chudák jenom kroutil hlavou.
V září nastoupila na vysněnou zdrávku. Sama- nikdo jiný tam ze třídy ani ze školy nešel. Má šílené dojíždění, učí se do noci každý den ale o změně neuvažuje.
Pokud chceš, písni mi mail na dceru nebo ti ho písnu vzkazem já a holky můžou debatovat. Martina jí poví co na ní čeká, co zdrávka obnáší.
Já ti mohu napsat jak to je s učebnicema, pomůckama, na co se zeptat atd.
Když budeš chtít ozvi se.
jestli k tomu sama netíhne, bude vyléčená brzy
Neměla bys jí do oho mluvit,sama z vlastní zkušenosti.Sny chtěl na elektrikáře s maturitou,ale miloval počítače,přemlouvala jsem ho ,že počítače jsou lepší,nedal se a tak jsem h nechala,nastoupil na 4 leté studium obor elektromechanik,na základce se učil na trojky,na střední škole byl premiantem třídy,byl to skok,když jsem se ptala jak je to možné,že najednou kluk je tam perfektní a ještě k tomu jej vybrali reprezentovat školu do Norska,třídní profesorka mi řekla,že se do dosti stává,když se učí to co je skutečně baví.Dnes jsem ráda,že nepodlehl mému nátlaku,má skvělou práci,a je štastn,dělá to ho baví a o to maminkám jde,aby děti byli šťastné,nech ji studovat co sama chce,abys pak nelitovala.
Jak sama vidíš, tím věčným hučením do ní nic nezmůžeš, tudy prostě cesta nevede. Koleduješ si akorát o to, že budou vznikat zbytečné hádky a dcera tě bude mít plné zuby, teprve čas ukáže zda-li toto povolání je pro ní vhodné či nikoliv.
Hm, já poslechla matku i učitelé a celý život jdu jakousi jinou cestou, která mě hodně unavuje. Ale na to, abych se dostala ke svému, na to mi už chybí čas i chuť opět něco začínat a učit se a kdo ví, zda-li mi ještě něco z talentu zůstalo. 
Proto bych dceru nechala, když to bude k ničemu, sama za pár měsíců bude vyléčená.
Moje dcera si myslela, že je talentovaná ke zpěvu, nechala jsem ji v 6. třídě vyzkoušet její možnosti a pro další rok už se specializovala na technické předměty, ve kterých je vynikající.
.gif)
me do toho nasi nemluvili a uprimne nevidim duvod proc by meli. Jestli slecna zjisti, ze to neni to prave orechove, skola se da zmenit vzdycky, popripade po mature se muze preorientovat jinam...Rikas e je zbrkla, nepecliva, zmatkuje...treba ji zdravka pomuze to zmenit, co ty vis...Rozhodne je lepsi, aby na to co chce prisla sama, nez abys ji cpala do neceho, co ji bude stvat uz z principu...
.jpg)
Ja bych na dceru netlacila. Pokud bys ji presvedcila a ona sla na jinou skolu, kde by se ji nelibilo - tak si urcite dovedes predstavit, jak by ti to omlatila o hlavu a jak by sis to ty vycitala. Kdyz po roce zdravky zjisti, ze to neni ono - muze prejit jinam. Jo, bude to slozite, ale bude to jeji rozhodnuti. Ja ve 14 mela stesti a sla jsem na skolu, ktera me moc a moc bavila - a stejne pracuji v uplne jinem oboru.
mě naši rozmluvili pedagogickou, šla jsem na gympl.... a pak jsem skončila na sedm let ve školství.... a šla bych zase.... a ne, nehrála jsem si s panenkama na školu, byla (a jsem) ostýchavý člověk co nesnášel veřejná vystoupení... ale učila jsem ráda a (věřím) docela dobře....
I když tam chce třeba kvůli kamarádce - tak bude mít školu, ze které už bude kvalifikovaná pro alespoň nějakou práci (já bohužel s gymplem nebyla) - a v osmnácti se může ještě pořád rozhodnout, že vystuduje něco úplně jiného....
