Zamilovala jsem se do staršího muže. Může to klapat?
Vždycky, když jsem ve společenských rubrikách četla o vztazích, kdy byl muž od dvacet, třicet let starší, jsem si říkala, že něco takového přece není možné. Nevěřila jsem, že ta děvčata si něco začnou s chlapem, který je ve věku jejich otce, z čisté lásky. Podle mě v tom vždycky hrála roli zajištěnost dotyčného a pohodlný život, který z toho plynul pro onu dívčinu.
Jenže teď se mi stalo úplně to samé a jsem docela zmatená.
Je mi dvaatřicet, dosud jsem svobodná, bezdětná. Měla jsem několik vážných vztahů se svými vrstevníky a nikdy to nevyšlo. Pak jsem byla dost dlouho sama a věnovala se práci a sama sobě. Začala jsem chodit na kurs angličtiny, potřebovala jsem se zdokonalit. A tam jsem ho potkala. Šarmantní, elegantní, od pohledu oduševnělý džentlmen. Jiskra mezi námi přeskočila snad při prvním setkání.
Z druhého kursu už jsme spolu šli na kafe, pak mě pozval na večeři, v sobotu na odpolední malý výlet a postupně se z našeho oťukávání stal vztah. Je nám spolu dobře, nesmírně si rozumíme, jeden druhé doplňujeme. Takhle když to píšu, je to vlastně idyla. Jenže je tu jeden problém: jeho věk.
Jiřímu bude letos přesně šedesát. Věkový rozdíl tedy je 28 let. A já, ačkoli ho velmi miluji, mám v sobě takový skrytý kousíček obav, co bude za několik let. A taky – co děti. Zatím mi biologické hodiny nijak netikají a po dětech zrovna netoužím, ale co když se to jednou změní? Mít dítě s mužem v důchodovém věku asi není to pravé ořechové.
I přes tyto skryté obavy ho mám moc ráda a neumím si představit, že bych s ním nebyla. Možná mi to nebudete věřit, ale Jiří není ani nijak výrazně společensky významný, ani bohatý. Pracuje v jedné neziskové společnosti, je rozvedený a má dvě dcery, obě o pár let starší, než jsem já. Měl je, když byl hodně mladý.
Už spolu bydlíme, žijeme v jeho bytě, já byla do té doby v pronájmu. Klape nám to, je nám spolu dobře. Okolí na nás občas kouká nechápavě, hlavně na mne, asi mě lidi považují za jednu ze zlatokopek, ale to mě nechává klidnou, vím, jak se věci mají. Chodím do práce a na provozu domácnosti se podílíme oba, nedostávám drahé dárky, spíš pozornosti z lásky, nejezdíme žádným luxusním autem. Nemáme nouzi, ale ani žádný blahobyt.
Chtěla bych se zeptat, jestli někdo z vás má také staršího partnera, jak to klape po letech. Je mi jasné, že my dva jsme zatím v období zamilovanosti, jsme spolu něco přes půl roku. Je možné, aby nám to vydrželo i do budoucna? Mám obavy, jak budu jednou snášet jeho postupující stáří v době, kdy budu sama ještě hodně aktivní.
Možná mne některé z vás odsoudí, klidně napište i negativní názory, někdy je dobré znát pohled na určitou věc z mnoha úhlů. Všem vám děkuji.
3.2.2014 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 61 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zamilovala jsem se do staršího muže. Může to klapat?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Kamarádka měla muže o dvacet let staršího - všechno super, pak přišlo dítě, dvě měla z předchozího vztahu, chlap už "papučák" - nejraději by seděl doma u televize, odpočíval, byl unavený, nerudný, tu ho bolí, tak ho píchá... rozešli se...
sharon - já tu Heidi spíš obdivuju, že s ním vydržela tak dlouho - s dědečkem...
Katka po dětech zatím netouží jak píše a možná až toužit začna tak už bude i pro ni pozdě....koukněte třeba na heidi janků, zrovn avčera jsem o ní četla......dokonce píše že byla na potratu...
1234-5: mam-ča:
já teda nevím, v kolika přesně chodí chlapi do důchodu, ale obávám se, že školku asi nepořeší
mam-ča - 3.2.2014 20:49 ono to je těžké, kdyby člověk pořád zvažoval vždy všechna pro a proti, tak by se lidé nemohli vůbec brát, protože např. při dnešní nehodovosti může zůstat jeden z rodičů z dětmi sám bez ohledu na věk. Spousta lidí zemře v mladém věku třeba na rakovinu
Moje švagrová má muže o dvacet let staršího a s ním dvě děti a už i vnoučata a tak hodného a starostlivého chlapa aby pohledal.
vzhledem k tomu že mám muže o dva roky mladšího tak si to neumím představit.....ale pokud Vám to klape tak to neřeš....
Máš ho opravdu ráda? Tak proč se tady takhle ptáš?
mam-ča: už jsem to taky psala = veůlé PLUS
bobulka:je mi to známé ... brána Orlických hor .. -
Kdyby jsou chyby. Pegg to napsala krásně.Co má být, bude, Katka je velmi rozumná a já vám fandím. Protože z tvého psaní čiší tolik lásky, o jaké se často spoustě věkově společensky přijatelným párům může jen zdát. A nakonec, na svatbě se slibuje: v dobrých i ve zlých časech spolu.....
Katko, uvaž i tu možnost, že budeš brzy sama. Při věkovém rozdílu 28 let nelze čekat, že Ti manžel vydrží svěží do stovky.
Pokud chcete děti, budeš mít výhodu, že manžel už bude v důchodu, takže nebudete řešit nedostatek školek, kdo odvede dítě na kroužky, apod.
Ale zase se třeba manžel nedočká maturity svých dětí a Ty budeš na všechno sama, ještě ve věku plné svěžesti.
Pokud je Tvůj partner v dobré kondici a Ty si všechna rizika uvědomuješ, není co řešit.
Třeba už druhou takovou lásku nepotkáš.
Almega: Východní Čechy, podhůří Orlických hor, v několikáté generaci! U nás populární, celé dětství jsem slýchala, jak babička koderuje mamku. Pozdrav na západ, tam také máte sličné výrazy!
bobulka: Týjo,tak tohle my u nás na západě neznáme....ani nikde v knize jsem to nečetla....Z jakého jste kraje?? abych věděla,že se tam tento výraz používá.
jediné + je to, že když si pořídí dítě, tak nebude muset řešit školku, kdo povede dítě na kroužky apod. no a pak se uvidí ... nemoc může přijít i na ni ....
Almega: Nejlépe to dělal Trautenberk: to kyselo je moc kyselý, bramborák moc bramborový,...
Almega: Pardon, asi tedy krajový výraz: něco jako komanduje, přesněji to, co dělaly sestry Popelce.