Požádaly byste muže „o ruku“?
Možná se mi budete smát, nebo vám bude můj problém připadat trapný, ale i tak to risknu. Jde o můj vztah s přítelem. Respektive o další posun v našem vztahu. Já bych totiž byla ráda, kdybychom se vzali, ale přítel o svatbě nikdy nemluvil a mám podezření, že s ní ani nepočítá.
Jsme spolu už sedm let, máme už dvouletého syna. Dříve mi to, že nejsme svoji, nepřipadalo nějak divné, dneska tak žije hodně lidí, i těch, kteří spolu mají děti. Jenže od doby, co se malý narodil, se myšlenkou na svatbu zaobírám čím dál víc. Myslím, že by to mělo být v naší situaci přirozené a taky – syn s jmenuje po svém otci a já mám odlišné příjmení. Možná je to banalita, ale mně to nějak čím dál víc vadí.
Občas jsem téma svatba naťukla, ale partner se prostě nechytal. Asi se u něj potvrzuje, že muži náznaky nechápou, že se na ně musí na rovinu. Na jednu stranu by to asi bylo to nejjednodušší, zeptat se ho přímo, ale já se odhodlávám a pak v poslední chvíli couvnu. Strašně se bojím jeho odmítnutí, toho, že téma svatba zamete pod koberec. To by pro mne byla strašná potupa.
Jenže nevím, jak na něj. Připadá mi trapné ho vlastně „žádat o ruku“, myslím, že by to měl být muž, kdo tenhle krok učiní. Anebo se to dneska už tak nebere a je to jedno?
19.11.2015 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 61 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Požádaly byste muže „o ruku“?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.orinka: rozešli se říct nedá, on je úplně mimo v ústavu a jeho rodina ji doslova a do písmene vyhodila z baráku i s ročním dítětem, no a kdyby byli manželé, tak by ji asi všichni měli za zlé rozvod, ale bohužel by asi nic jinýho nešlo, takhle to z mého pohledu měla jednodušší
Hanča: nerozumím tomu, co píšeš. Ta bouračka byla příčinou, že se rozešli? Aby se o něj nemusela starat? Kdyby byli manželé, tak by se starat musela? Opravdu nechápu, jak to je.
Verera: ty mozna vidis vasi ustni dohodu jako zavaznou a super. Ale zakon ji tak nevidi. Zakon uznava svatbu.
Zkratka netusim, proc se nekteri tolik cukaji, kdyz je to "jen" papir.
proč žádat o ruku? říct prostě, že máte spolu dítě, jste spolu dlouho, ještě nějákou chvíli spolu asi budete, tak by bylo fajn váš vztah legalizovat...
dnes zije hodne rodicu jen na hromadce
pokud jsi stale touzila po stavu manzelskem, tak jsi mela chtit aby syn mel tve prijmeni, mozna by se neco zmenilo jiz drive. Nyni teprve myslet na to, ze ma jine prijmeni, ty - nebo vetsinou matky navztevuji lekare a veskera predskolni zarizeni s aktivitama. Vypada to lepe, kdyz je prijmeni stejne.
Almega: s alimentů se nevyvlíkne,na to nemusí být manželé když je uveden jako otec v rodném listě,mě kdyby žena požádala o ruku,tak by mě to sice asi polichotilo,ale připadal bych si hloupě a hlavně trapně
tak já osobně jsem ráda, že dcera nebyla vdaná, ač měla s přítelem dítě, dneska už jsou to skoro 3 roky co se vyboural a od té doby je sice živý, ale mimo, jeho rodina se sice k dceři zachovala strašně, ale na druhou stranu si ona mohla vybudovat nový život, kdyby byli manželé, tak se dá říct, že by byla odsouzena žít sama,
Darina - 19.11.2015 8:17 - Přesně
Já osobně bych děti vůbec za svobodna neměla nechtěla! Jsem "ze staré školy",kdy nejdříe svatba,hnízdo a až pak vejce.Znám mladé,co mají dvě děti,jen tak spolu žili.Ona se rozhodla jít si za svým "štěstím",takže se odstěhovala s dětmi jinam.Jenže,jak asi donutí "přítele",aby jí dával peníze na děti,když nejsou manželé? On klidně může odjet pryč do světa a ona zůstane s malým platem a 2 dětmi na krku,ničeho se nedomůže...Připadá mi to nezralé a nezodpovědné,hlavně vůči dětem: měli jste tatínka Pepu,od teď máte nového tatínka Míru.Pisatelka Lenka může s "přítelem" promluvit o svém přání,ale jak to dopadne?? Opravdu si netroufnu hádat...
Arna - 19.11.2015 12:15 to je velmi smutný příběh.
Ale co když tě po havárce přivezou do špitálu v bezvědomí, těžko jim sdělíš komu mohou podat informace Ale to je vedlejší.
Jen si myslím, že pokud jednomu takový vztah nevyhovuje, musí o tom aspoň mluvit a ne dělat mrtvého brouka a čekat, až si pán všimne
Verera: to je zvláštní názor, že svatba ti přijde jako znevážení vztahu, to jsem ještě neslyšela. Ale proč ne, každý to má jinak, hlavně, když to tak vidíte oba. Průšvih je, když každý chce něco jiného.
V tomto případě bych nežádala o ruku, ale promluvila si s partnerem, něco v tom smyslu, že postupem času ti vadí rozdílné jméno a vůbec a přece jen bys byla pro svatbu, co si o tom myslí on.
Pokud bude víceméně souhlasit, vemte se, dohodněte si podmínky přijatelné pro oba. Problém nastane, jestli se bude hodně bránit. To až pak je ten případ, kdy se chlap nežení, protože si nechává snadnější možnost úniku.
Co pořád máte s tím, že když si chlap ženu nevezme, je padouch, který si nechává zadní vrátka? I na nesvatbě je přece možné se dohodnout, když ji ani jeden nepovažuje za důležitou, tak proč ji uspořádat jen proto, že se to dělá?
Taky se mi narodil syn, když jsme nebyli manželé a měl jméno po otci, ale dohodli jsme se předem, že to bude takto. A představte si, svatbu jsem nechtěla já. Ne proto, že bych si nechávala zadní vrátka, ale proto, že naši ústní dohodu považuji za dostatečný závazek a nějaké úřední potvrzení svatbou mi přijde jako zbytečná šaškárna, až znevážení vztahu. To měl přítel trvat na tom, že si ho vezmu nebo od nás se synem odejde? S takovým nátlakem by asi byl vážně sám.
Obávám se, že je na to už pozdě. Dřív se lidi brali kvůli tomu, aby mohli mít a vychovávat děti. Dnes je to obráceně a když to jde bez svatby... chlap není k ničemu nucen. Bylo ustálené rčení, že se "museli brát". Kvůli těhotenství. Tento důvod padl a žádat muže o ruku nebude mít kýžený výsledek. Řekne: "a proč? vždyť to funguje i bez svatby".
PEGG: Trošku tě vyvedu z omylu. V nemocnici pacient uvede osoby které můžou být informovány, tam se tedy může uvést i přítelkyně, přítel.
Ale z vlastní praxe - měli jsme na oddělení svatbu, tedy spíše jen papírové zpečetění vztahu kvůli miminku. Mladá maminka umírala, miminku bylo několik měsíců. Asi za týden po obřadu zemřela.