Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

prema: ono to není tak strašný ... já se hádat nehodlám a myslím že se moje žena se setrami nějak dohodne ... ona je nejstarší a je takový přirozeně vůdcovský typ ....

Nejhorší co se v rodině může stát je řešit pěníze, rodinou firmu nebo dědictví to je pochod na ostří břitvy... lidi který máš rád se zaseknou na ptákovině a je to na léta....

Měli jsme v rodině takový jeden spor, kde si vypůjčili od rodičů na koupi chaty a pak jako řekli, že se vzdají podílu na dědictví rodiného domku v Praze a nezaplatí jim to TO BYLO CCA V ROCE 1988 a dům bude sourozenců....
Takže to sepsali koupil chatu a měli pocit jak se vším vyběhli
jenže po roce 1989 cena domu v praze šla nahoru asi 15x a chata jen 3-4x ...
To si dovedete představit jak najednou tenhle jeden chytrák začal kverulovat jak to bylo nefér, jak ta smlouva nemá platnost protože on na tom prodělá a zbylí dva sourozneci vydělali a že se uvidí ... výsledek je totálně rozhádaná rodina, neštastná babička která neví co a jak udělat dnes a jestli vůbec smí umříta aby nebyl soud .....

rozdělila bych vše rovným dílem, to že je jedno dítě třeba šikovnější a víc vydělává, neznamená, že proto mu dám méně. Já už mám závěť hotovou a v ní je - vše rovným dílem.

vranoj:

medved: neni co dodat

vyresit to tak, ze orzdelit vse rovnym dilem.. bez ohledu na materialni zabezpeceni, kdyz to bude jinak.. udela to zlou krev

vranoj: Plně souhlasímtaké tak uvažujeme.

ja myslim, ze zohlednovat financni situaci deti je dost osidne...jak muzete vedet, ze to stejne jako ted bude za pet, deset let ? pokud uz tedy nesepisujete zavet na smrtelne posteli dejme tomu, ze je dcera rozvedena s detma a jen tak tak vyjde...ale treba si narazi bohateho manzela a bude za vodou a naopak syna vyhodi z prace a nebude moct splacet hypoteku a bude v haji....jak rikam, situace se muze razantne a rychle zmenit, takze ja bych se priklanela k tomu, ze pokud nechcete delit rovnym dilem, tak delte dle zasluh deti o peci a ne podle toho, jak se kdo DNES ma

myslím, že hlavně byste to s nimi měli na rovinu projednat. já bych určitě nedělila děti rovným dílem - mám 4 - a každý bude potřebovat něco jiného, co pro jednoho může znamenat obrovský dar, to druhý ani nepocítí, takže spíš bych se orientovala podle potřeb.

Ota: fakt nezávidím

Františko, můj názor je, že mají děti dostat obě stejně. Nejsem hamižná, na co jsem si v životě nevydělala, to nemám. Jsme tři sestry, rodiče se rozhodly darovat dům naší nejmladší, která si tam přistavila patro. Dům byl odhadnut před darováním na dost velkou částku, hodnota bude časem ještě stoupat. Mě a prostřední sestru má ta nejmladší vyplatit, dohodli se na tom s rodiči u notářky a hodnota našeho podílu nedosahuje zdaleka spravedlivé třetiny. Sestře dům přeju, někde hodně hluboko v dušičce to ale trošku hlodá - rodiče měly tři děti... Poučena touto situací budu své dvě děti dělit tak, aby v jejich dušičce nic nehlodalo. Přeju, abyste se rozhodli tak, že budou spokojeny všechny strany.

vranoj: plne souhlasim, hledte na to aby jste si pekne uzili duchodu, chaticku bych prodala a vyrazila jeste nekam do sveta a penize z bytu se taky mozna jednou budou hodit.. a co zbyde at si pekne rozdeli fifty-fifty

Když zemřel tchán, zůstala po něm velká zahrada s dřevěnkou, auto a garáž.Manžel se švagrovou se měli dohodnout, kdo si co vezme. Tak to navrhla tchýně.Zahradu s chalupou dostala švagrová, protože tam chtěli stavět, manžel chtěl garáž, protože byla hned vedle naší.Garáž nedostal, protože švagrová chtěla auto a neměla by kde parkovat. Tak jsme nakonec dostali dalekohled, který si švagrová půjčila a už nevrátila. Ale vůbec nám to nevadilo, nějak na majetku nelpíme a jsou to naši nejbližší příbuzní a máme se rádi.Po tchýni zůstal v domě švagrové byt, kter švagr zrekonstruoval a udělal bezbariérovým pro někoho z nás na stáří.Vím, že kdybychom potřebovali, tak nám kdykoliv pomůžou a naopak.

Máme s manželem domek a jak já říkám to je naše pojistka na stáří. Kdyby děti nemohly nebo nechtěly se postarat. Domek se prodá, část padne na sponzorský dar, aby se člověk vůbec do nějakého domu s pečovatelskou službou dostal a ze zbytku si připlácet: na slušný život, na léky, na lázeňskou péči a já nevím co ještě dalšího. A jestli jednou něco zbyde ? Tak ať si to po nás rozdělí. A když nezbyde ? O starost míň.

třeba moje máma má plán asi tento : má svoje peníze, svůj byt a to si máme rozdělit a pak má 5 stejných vnoučecích kont která připadnou samozřejmě vnoučatům a pak má a toho se děsím nejvíc tři nestejná konta nás dětí... protože moji sourozenci to "potřebovali víc" mají tam monentálně míň a ......... to není všechno protože babička investovala a tak tam budou ještě tři konta s různými fondy které ovšem nesou různě přestože se tam daly stejné peníze.... takže bude veselo ....

Moji tchán s tchyní to mají ještě lépe vymyšlené, momentálně finacují domásnosti svých ostatních dětí v cizině ... celkem v slušných sumách v zahraničních měnách a není celkem jisté jestli to dostanou někdy zpátky...
Ovšem mé ženě říkají, že to jejím sestrám řekli aby nás zohlednily při závěti .... tak jsem ženě řekl, že nechci nic slyšet ať si to pak řeší sama.
Švagrové jsou totiž zahraniční cizinci z velmi spořivých rodin ti asi nezohlední ani cent .......

Spravedlnost se tak těžko hledá, protože život prostě není spravedlivý...
Někdo dostane do vínku IQ tykve, jiný IQ 150, někdo je pesimista, někdo je optimista, někdo je podnikavý, někdo chodí při zdi... a najít pro dva odlišné lidi stejnou spravedlnost je úkol jen obtížně řešitelný...
Narozdíl od většiny si nemyslím, že by spravedlnost nutně musela znamenat, že každý do puntíku dostane stejně, spravedlnost podle mě bude i v tom, že přihlédnete k tomu - jak se kdo o vás stará, jaké má kdo možnosti... třeba je na tom dcera hůř proto, že je od dětství oproti bratrovi méně průbojná a méně inteligentní a třeba se vlastně o své místo na slunci snaží mnohem víc než bratr a stejně je pořád trochu ve stínu ...
Osobně bych, když už, dělila dědictví tak, aby to bylo srozumitelné všem ... a hlavně až poté, kdy bych si už já sama nic z toho, co mi zbývá k dělení nechtěla nebo nemohla užívat ..