Mami, tati, oženil jsem se a čekáme dítě. Postarejte se o nás.
Připadáme si s manželem jako ve zlém snu. Máme jediné dítě, syna, který právě úspěšně odmaturoval. Místo oslavy za složení zkoušek dospělosti nám však připravil pořádný šok, ze kterého se nemůžeme vzpamatovat. Zároveň s tím, že má maturitu za sebou, nám totiž oznámil i sladké tajemství: Před více než měsícem se oženil, v říjnu se stane otcem a byl by prý rád, kdybychom ho i s jeho ženou a budoucím dítětem nechali bydlet u nás, dokud se nepostaví na vlastní nohy.
Bum. V první chvíli jsme si mysleli, že jenom žertuje a zlobí nás. Po chvíli nám došlo, že nikoli. Následoval výbuch emocí, manželův a můj vztek, posléze slzy. Nedokázali jsme – a stále ještě nedokážeme – to vydýchat. Synek nám připravil skutečně šok.
Momentálně se rozhodujeme, co s tím, jak se v téhle situaci zachovat. Vadí nám, že nás syn neinformoval nějak normálně, s předstihem, ale vybalil to na nás takhle bez přípravy. O ničem se s námi neradil, na názor se neptal, ale automaticky počítá s tím, že jim poskytneme azyl a budeme je podporovat. Samozřejmě, že nenecháme vlastní dítě na holičkách, ale příjemné nám to není. Tedy tímto způsobem.
Navíc máme dojem, že ze strany jeho ženy a její rodiny jde o vypočítavost. Nic bych nedala za to, že to dítě není ani našeho syna. Mladé paní je o pět let více, působí velice protřele. Navíc pochází z rodiny, kde je jich celkem šest (čtyři děti, ona je nejstarší) a žijí v paneláku. My bydlíme v rodinném domku, kde je navíc jedna samostatná bytová jednotka. Sice malá, v podstatě je to garsonka, ale na slušné bydlení to stačí.
O víkendu jsme se setkali všichni i s rodiči synovy manželky a nemáme z toho dobrý pocit. Připadá nám, že ho do svatby natlačili, ušili na něj boudu. Podle nás holka otěhotněla, ani neví s kým, a hodili to na mladého kluka, který se nechal lehce oblbnout. A možnost bydlení u nás byla jen tou pověstnou třešinkou na dortu.
Máme teď z toho všeho v hlavě zmatek a nevíme, jak se zachovat. Syn je zamilovaný až po uši, těší se na miminko a kolem své ženy hopsá jako tajtrlík. Ji a její rodiče ze všeho nejvíc zajímá, kdy se bude moct přestěhovat k nám.
A to je to, z čeho máme obavu. Co když se prokáže, že máme pravdu? Manželství nevydrží, dítě nebude našeho syna (chceme, aby si po narození nechal udělat test otcovství) a ona u nás bude nastěhovaná. Jak ji potom dostaneme pryč? Nechci malovat čerta na zeď, ale je to na nás moc šoků naráz a z ničeho nic se máme rozhodnout v tak složité situaci, na kterou jsem nebyli vůbec připraveni.
Na syna máme pochopitelně vztek. Taky jsme mu hned řekli, že žádné prázdniny, ale okamžitě ať si hledá práci a kouká se o svou rodinu starat, chystat výbavičku atd. Jenže on je ještě strašně nedospělý, automaticky předpokládá, že mu se vším pomůžeme, i s hlídáním miminka, vždyť já jsem doma v invalidním důchodu, tak to prý nebude problém. Představuje si to jako Hurvínek válku, nemá ponětí, co je to zodpovědnost za rodinu.
Dokáže se někdo vcítit do naší situace? Jak byste se na našem místě zachovali vy?
16.6.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 62 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mami, tati, oženil jsem se a čekáme dítě. Postarejte se o nás.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já bych syna bydlet nadále doma nechala, ale jeho ženu ne. Copak je vaše povinnost starat se i o ni?
Jestli chtějí bydlet spolu, nic jim v tom nebrání. 
.jpg)
synek by měl dodatečně dostat výprask - co to je za chování ???, samo, že se může stát, že mladí neplánovaně otěhotní a tohle jednání to je na pěst 
rozhodně bych stěhování dovolila až po testu - o vlastní dítě bych se postarala, možná to zní hnusně ale synek se zachoval taky hnusně, tak ať si to trochu vyžerou 
.gif)
Navíc bych k tomu přistupovala tak, že "můj dům, můj hrad" a nově příchozí se musí přizpůsobit mým pravidlům.
Tak, jako se chováme na návštěvě, neporušujeme zavedená pravidla domácích. Takže když k někomu přikráčím s kufříkem ve stylu "Dobrý den, jmenuji se Vtěrka a budu u vás bydlet.", musím počítat s tím, že se musím přizpůsobit.
Kdo není schopen se přizpůsobit, musí vyvinout patřičné úsilí a zajistit si nezávislé bydlení.
Jiná by byla situace, kdy by společné bydlení bylo domluveno ve spolupráci a oboustranném zájmu.
Sofffie: tak to bych byla opatrná, mnohým stačí umotat si dítě, poté je manžel živí a ony mají všechna práva chovat se jak za svobodna, takže sotva "to vyklopí", zase běhá po diskotékách a kamarádkách, zatímco trouba hlídá pod dojmem článků z časopisu, jak moderní otec a manžel musí......... a tu a tam je mu dovoleno odběhnout vydělat nějaký ten peníz.
Hlavně že nemusí do práce. Sotva končí jedna mateřská, vezmeme to při jednom a situace se opakuje.
Tím samozřejmě nemyslím rodiny, kde otec pomáhá, věnuje se dětem, nebo hlídá automaticky, ale všimla jsem si toho v určitém extrému. Jako matka synů bych si tedy ostřížím zrakem hlídala, zda ze mně někdo nedělá blbce. Jestli ho ze sebe nechá dělat syn.........do toho bych jim už nekecala, ale taky bych nedovolila dělat jim to u mně.
Autorce článku vůbec nezávidím. Souhlasím se sevenofnine, k jejímu vyčerpávajícímu a bezchybnému rozboru situace už není co dodat. 
Zas na druhou stranu - není fakt lepší mít na hypotéku byt v paneláku a holou p*del? Na našeho synáčka by se zlatokopka asi nenalepila, neb by neměla co zlatokopat. 
orinka: To je i můj názor, ať si najdou pronájem a úkáží, co umí. Počkala bych si, jak to bude dál.
.jpg)
Já bych je tam bydlet nenechala. Tajně se oženil, OK, ale ať si tedy najdou práci a pronajmou někde garsonieru - vůbec by mě to nezajímalo. Možná, že by tak to chytré manželství skončilo dřív, než byste se nadáli, až by madam a její famílie zjistila, že takhle snadno se někam vpasovat není jen tak
.gif)
V devatenácti letech asi synáček ví, že děti se dělají pouze sexem a asi i ví, co to sex je, a předpokládám, že jste byli tak prozíraví, že jste ho poučili, jak na to, aby z toho nebylo dítě 
Pokud přes to všechno připouští, že to dítě je jeho, tak prostě asi je, nebo by přinejmenším býti mohlo... Tudíž všechny vaše lamentace nad tím, jak na něj chudáčka ušili boudu, mi přijdou dosti mimo.
A jestli vám takovou věc oznámil způsobem, jaký líčíte, tak se mi vnucuje myšlenka, že to asi u vás obvyklý přístup, tudíž - čemu se divíte?
No a pokud jde o bydlení - myslím, že to není nutný, že klidně můžou bydlet někde na podnájmu, pokud teda je nechcete mít v hrsti a pod kontrolou...
Aja: panejo to je teda rodinny model... 
A jinak, co k clanku.... vsechno uz tu zaznelo - ok, utociste ano, ale jako pronajem... tzn. budes tady v baraku bydlet ale - chci po tobe uhradu za energie, prispevek na dane z nemovistoti, atd. Miminko pravidelne hlidat nebudu, jen vyjimecne, mam svuj zivot a svuj program... Zadne klice od naseho bytu zrovna tak zadne klice od naseho bytu, navstevy si domlouvat predem, zadne prepadovky... atd.
A vy se sklidnete a trochu pozitivismu do zivota... vidite i travu rust, tohle vsechno co jste napsali (dite neni jeho, jsou to vypocitave potvory atd.) si myslite, ale nevite to... takze dejte cas mlade se projevit, treba je to fajn holka a vy ji dopredu nasazujete psi hlavu... testy DNA - to teda pardon, ale to je synova vec, pokud on sam nechce nerejpejte do toho... taky se klido muze stat, ze dite je opravdu jeho,a le mlada nevydejcha tu neduveru a vnouce uz nikdy neuvidite... atd. Proste hlavne klid a vyzadovat od syna zodpovednost, predevsim po financni strance... je hodne mladejch, kteri si vydelavaj pri skole... tak proc ne on... 
kareta: myslím, že automaticky to není - jen dítě má automaticky stejné trvalé bydliště jako matka
a proč by nemohli bydlet jinde a samostatně? Předtím se o ničem neradili, bydlení pohromadě nebude dělat dobrotu. A jak se k tomu staví nastávající maminka, těší se na bydlení pod jednou střechou? Dokud si mladý otec nezajistí zaměstnání, ať bydlí každý zvlášť, já bych na to zas tolik nespěchala. Stačí, kdyby se nastěhovali až se rodinka rozroste, to není jen tak, připravit bydlení pro rodinu, když už by to muselo být, ať to čas taky trošku prověří...
Dát tomu šanci neznamená se rozdat.
Takže jasně předem daná pravidla hry. Není třeba na vlastním dítěti bohatnout, ale podíl na energiích bych očekávala a spravedlivě děleno pěti osobami. Žádné dotace na potraviny, žádné hotelové a restaurační služby. V sebeobraně bych jim pořídila pračku a sporák a konec.
Do října se ukáže, jak vážně to oba myslí, mladá žena, která moc chce miminko, se o něj také chce starat a babička na hlídání.......nu proč ne, ale nikoliv za účelem pobíhání s kamarádkami, fitness a lakování nehtů, to ať obstará syn, pokud s tím bude srozuměn.
Tu a tam účelný dáreček v podobě nějaké součásti výbavičky, proč ne, ale dát jasně najevo, že je to nadstandart, nikoliv povinnost a hlavně ponechat co nejvíc prostoru k vlastní samostatnosti.
Na druhou stranu - neřešit věci, které se vás netýkají, čí je to dítě, nu s tím se musí vypořádat synek sám, stejně tak jako s případnou vypočítavostí, nebo vyšším věkem partnerky.
opravdu nechápu, co mají chlapi proti prezervativům!
19 let- to je dost, když může souložit, může i makat a starat se o rodinu.
To trvalé bydliště- bacha na to- aby to neměla jako manželka automaticky! To chce Lubar
.gif)
Nedávno mi líčila známá, jak se jí vrátil domů syn. Byl ženatý, 3 děti, zařízenou domácnost, kterou mu pomáhali vybavit. Jeho žena je moc příjemná, stará se o rodinu skvěle, naprosto nekonfliktní typ. On občas flámuje a při jdné takové jízdě sbalil..nebo ona jeho...o deset let starší rozvedenou madam. Té jde jen o údržbu domácnosti a sex. Chlapa doma nechce. Takže je to tak, že se nastěhoval k rodičům, párkrát týdně chodí na noc k madam...tedy jen když ona má chuť a nikoho jiného momentálně nesbalila...nebo nesehnala nějaké řemeslníky.
Rodiče ho vzali pod křídla. Otec po něm chce část nájmu a něco na domácí servis. Matka mu tajně strká prachy, platí za něj skoro celé alimenty a část půjček...Mladej chodí sice do práce, ale prachy přece potřebuje jinde, že?
Je to divné,asi k vám syn nemá důvěru,když vám to předem neřekl,ale ani vy nejste moc všímaví,když jste nevěděli ani s kým syn chodí....Jeho žena asi má větší slovo ve vztahu,a možná se skutečně chce dostat pryč od své rodiny,protože jinak nechápu,proč se nestarala včas o antikoncepci,nebo i miniinterrupci,když už noha uklouzla!Ve věku 19 let není váš syn moc sociálně zralý,jinak by mu asi včas došlo,co to bude obnášet,že třeba od vás se nedočká žádné pomoci a jak si asi sám poradí?Předpokládat předem souhlas,že se usadí do teplého hnízda přeci nemohl.A co peníze na provoz nové domácnosti?Je to třeskutá naivita nebo úžasná vychcanost??Já bych hochovi vymáchala čumák v loužičce,ať hezky sdělí jaký má náhradní plán dalšího života,bez pomoci rodičů,a teprve pak bych se rozhodla,že jim tedy pomohu aspoň (jenom) v tom bydlení,ale ostatní bude jen na nich.Tvrdá škola života na ně!!Nezkoumala bych,zda je to synovo dítě nebo sousedovo,jestli má manželství šanci se prokáže během tří let.
