Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Myslím si taky, že váš synáček nebude takový andílek, jak si kreslíte. Na tu jeho "naivitu" to měli vydumané až do mrtě. Je mi to líto, ale podle mne je to tak. Bohužel sklízíte ovoce, které jste si zaseli. Nastolit řád a pravidla, to by bylo jediné řešení. Všichni zasednout u jednoho stolu a vyříkat si to. Myslím i rodiče z druhé strany. A někde mimo domov! Říct milým rodičům dívenky v klidu, jak to vidíte vy z vaší strany. Mladí ať slyší názory rodičů přímo. Žádné okolky, natvrdo.
Nezapomněla bych podotknout, že mi invalidní důchod nedali jen tak, že budu hlídat jen podle toho, kolik budu chtít. Navíc bych s rodiči dívenky řešila i peněžní částku na případné přispívání. Vy tolik, my tolik, ale jen v případě nejvyšší nouze.
Na poznámku typu, váš syna naši holku dovedl do "neštěstí", bych reagovala s tím, pokud se vzali bez nás, mohou i bez nás žít!

Nechala bych je v domě bydlet v pronájmu. Minimum úlev a určitě bych nesuplovala hlídací a všezvládnoucí babičku. Syn chtěl být samostatná jednotka, tak ať je. Neulehčovala bych to příliš. Ani bych se nepletla do jejich domácnosti. Ten byt je vybavený nebo se počítá s tím, že ho zařídíte? Obojí rodiče by se měli domluvit, co kdo mladým koupí...pračku, nábytek...,abyste z toho nevyšli jako sponzoři jen vy.

Ano, poskytla bych jim útočiště, ale nepřihlašovat manželku, nepřepisovat barák.... a časem uvidíte, jak se situace budou vyvíjet.
Třeba to s tou "vypočítavostí" nebude tak horké.

Tak to je opravdu pecka. Já bych hlavně nastolila naprosto tvrdá pravidla. Myslím, že bych raději obětovala nějaký peníz, ale mladé bych nechala nějaký čas bydlet v podnájmu. Domů bych je hned nebrala. Ať si "užijí". O tom, že by synáček nešel pracovat, ani nepřemýšlím. Za každou pomoc by musel předem prosit i děkovat. Nechala bych je vydusit. Myslím, že rodiče z druhé strany dobře věděli, že byla svatba. To bylo nefér, tak bude "nefér" mladé držet "u huby". Z povzdálí bych sledovala, aby úplně nepadli na ústa, ale v žádném případě bych neběhala s pomocí okamžitě. Synáček v tak tvrdé škole života dospěje velmi rychle, za to ručím. A co dělá novomanželka? Pracuje a nebo je "pouze "těhotná? Když má 23, tak by měla dělat a nebo jít hledat brigádu. Ono i roznášení letáků je práce!
Mladí se zachovali velmi špatně a pokrytecky, tak bych zase já se chovala dle nich jako "sobec"!!! Vše by si museli velice zasloužit.

nemůžu si pomoci, ale četla jsem ten článek ještě jednou a opravdu jste jako moje tchyně. také má postoj, že její synek je , chudinku každý využívá a manžel chlastal 1.ligu (protože doma neměl podle ní to správné zázemí, takové, aby se tam rád vracel) já se smýkala, vařila, pekla, uklízela, starala se o dcerku a manžílek se každý den ožíral a malou viděl pouze v neděli a to ještě nesměly být formule, jinak šel zase do hospody, aby si je užil. starosti a problémy automaticky házel na mě a ona ho neustále omlouvala, o dceru se nestaral, nevěnoval se jí ale dle tchýně stejně možná ani není otcem a když je to moje dítě, ať se o ní starám sama. těch nocí, co jsem probřečela, těch zbytečných let, když jsem se snažila tchýni zavděčit. a teď? manžel se trochu srovnal, tchýni nenavštěvuji, když tam chce jít manžel, tak si vezme dceru (tu musím před návštěvou uplatit, aby tam vůbec šla). kašlu na ní a nemám jí ráda a jsem spokojená. a bojím se toho, že u vás to dopadne stejně, pokud se nezačnete všichni snažit. a i kdyby se potvrdilo, že to miminko není jeho a on jí opustil, vy sice budete mít syna pro sebe, ale přijdete možná o mnohem víc.

Myslím, že si za to můžete sami.. nejspíš je synek na podobné oznamování a okamžité řešení problémů zvyklý...
Nicméně postavit se k tomu tak negativně rovnou není nejlepší řešení, taková tchyně to je poklad. Na druhou stranu, je to Vaše dítě, jedináček a stejně, až pomine šok se pro něj rozdáte....Láska a zvlášť ta rodičovská je mrška... Hlavně klid a žádné odsuzování předem

DNA testy bych nechala na synovi. Ty si mozna myslis, ze je to nevinatko, na ktery usili boudu, ale ono to tak byt nemusi. nechte je bydlet v te garsonce u vas, pomozte s hledanim prace, ale tim zatim skoncete. at se deti snazi. a ze se ti zda synek nedospely a nedovede si predstavit peci o dite? vsak on brzo uvidi, ne? a kdyz pak zjistite, ze se oba snazi, tak jim treba budete chtit pomoct i jinak, protoze uvidite, ze to nezneuzivaji.
a asi tak nedospely taky neni, kdyz se ozenil a na dite se tesi. nedospely jedinec by delal mrtvyho brouka a nutil partnerku k potratu. takze zrejme dobry zaklad, zbytek ho zivot nauci.

Taky mám syna a úplně tě chápu.
Když už ti mladí neměli rozum, měli se svámi spojit její rodiče a celou situaci probrat. Oni o té svatbě určitě věděli, to je opravdu dost nefér jednání. Ono by k ní třeba stejně došlo,ale za trochu jiných okolností.

sevenofnine - prodáme dům a budeme cestovat-dobrý, to bych jim snad opravdu řekla a vychutnala si jejich zděšení

Nevím, ale tady asi moc poradit neumím, hlavně jim nedávejte připsat 1/2 baráku, když už u vás budou bydlet, tak jako v podnájmu.
Ono s tím stejně moc nenaděláš, tak si řekni, že můžou být horší věci. Myslím, že časem se to trochu usadí a pak se uvidí, třeba se mladé paní ještě jednou omluvíš, třeba to je hodná holka a má vašeho syna opravdu ráda a třeba je to mimčo opravdu jeho.
Nech tomu čas, vím, že nejsi nadšená, že vás postavil před hotovou věc,ale on je ještě dítě a teď bude muset rychle dospět, tak mu to umožni.
Tím, že se rozčiluješ a nervuješ ubližuješ jen sobě a stejně to nic nevyřeší.
"Kde je řešení nejsou třeba starosti, kde řešení není - starosti nepomohou!"
Držím palce, všem

Nevím, jestli si vašeho syna neidealizujete - náš chudáček, oni to na něj ušili, asi není otcem. Mám dva syny v tomhle věku a určitě by to byl pro mě taky šok, ale když už se to stalo, tak bych se snažila, aby to všechno dopadlo co nejlépe a ne už od začátku nevěstu podezřívat i s celou její rodinou. No i kdyby to dítě nebylo syna (já bych rozhodně nedoporučovala testy, bere ho za své a to je hlavní), tak třeba budou mít lepší vztah, než se stejně starou ženou a s určitě vlastním dítětem. Ale asi ne u vás, vy už jste si názor udělala. Není to taky náhodou kvůli lidem, co si řeknou? Zkuste se těšit na vnouče, posuzovat snachu až ji trochu poznáte, ale samozřejmě bych mladým připomínala, že se musí postarat především sami a že jim pomůžete jenom když budete vědět, že se snaží.

sevenofnine: Souhlas

r1911: já myslím, že Alena zatím nemyslí, je v šoku. A já jako tchýně bych se chovala jinak k vlastnímu vnoučeti a ke snaše bych lehčeji našla cestu než, když bych zjistila, že to na nás slečna ušila. Alena teď vidí jenom svého syna, do kterého by něco takového nikdy neřekla (jedináček, on je ten nej, cesta jeho života bude supr zalitá sluncem, všechno nám říká, vždycky jsme se domluvili ... ) a má pocit, že se zhroutil svět. Na druhou stranu pokud s nimi synek takhle orá a ryje, vyběhla bych s ním. To je skvělé, že jsi se oženil a budeš mít dítě, jsi plnoletý můžeš si dělat co chceš a my s tatínkem prodáme dům, to víš na nás je velký a koupíme 2+1 a zbytek investujeme a budeme cestovat. Jééé my Ti to neřekli? Sorry, to víš máme to v rodině.
No, teď bych nechala mladé bydlet v domě, snachu bych nepřihlásila, synovi žádný podíl z domu nedala, až přijde inkaso vydělila bych je dvěma nechť půlku zaplatí a za nimi bych prostě nešla, ať tam mají co chtějí. Jasná pravidla, tohle je náš dům vy jste v podnájmu sice zadarmo, ale v podnájmu, nepatří vám, pokud nás chceš navštívit tak zavolej, my k vám taky nelezeme, uvaž co se zahradou (co si tam mohou dát a co už ne) a víc bych se nestarala, když šok, tak pro všechny, nelíbí se Ti to, tady jsou noviny najděte se podnájem. V klidu bych počkala na věci příští. Jinak chybí základní info, slečna pracuje, studuje? Syn jde na VŠ? Nechala bych ho v tom vymáchat, ať si nabije hudu aneb jak se do lesa volá tak se z něj ozývá. Držím palečky, třeba to nebude tak zlé jak to vypadá, holka může být hodná a když se dostane z vlivu rodičů tak to bude jiné. Konec konců viděli jste se jedno. Ale opravdu bych synovi v tom vymáchal ústa i s ryzikem, že se odstěhuje (on by to v nejbližší době stejně udělal), nakonec je to jeho život (to bych si opakovala v duchu kdykoliv bych měla pocit, že mám říct nějakou radu nahlas).

mě to přijde drsný "ona je vypočítavá" "určitě dítě není jeho" "ušili na něj boudu" "jde jim jen o byt" - vás bych teda za tchýni fakt nechtěla.

Bydlení bych poskytla, jeslti máte pochybnosti o nevěstě, tak bych jí tam nenechala udělat trvalé bydliště - ale testy DNA, vyhazování na ulici, to mi přijde humus. Ale synáček by šupal do procesu - když si umí udělat dítě a oženit se, tak ať se taky stará. Hlídání bych řešila operativně, rozhodně bych se k ničemu nezavazovala hned teď. ALe kdybych pak viděla, že se oba snaží fungovat, tak proč nevypomoc.
Mám několik kamarádek, co mají mladší partnery a mají hezké vztahy i s větším rozdílem.

tuto situaci vám nezávidím. Mám dceru, která také teď čerstvě odmaturovala a nedokážu si představit, že by mi sdělila takovou zprávu. Máme také domek a možnost bydlení pro mladé, ale opravdu nevím, jak bych se zachovala. Na ulici bych je asi nevyhodila, ale rozhodně bych nedopustila, aby si tam mladá paní udělala trvalé bydliště. Také bych počkala na testy a pokud to dítě nebude Vašeho syna, tak bych mladou vystěhovala. Pokud jí má syn tak rád, tak půjde s ní a najdou si vlatní bydlení. V dnešní době se dá sehnat podnájem a když byl tak šikovný si zařídit svatbu a dítko, tak ať se teď snaží, najít si taky práci a uživit rodinu.A taky bych jim dala najevo, že až se to malé narodí, tak ať nepočítají s tím, že jim budu dělat chůvu. Nabídli jste jim zdarma bydlení a ostatní je na nich. Co by za to daly jiné mladé rodiny, kdyby měli zdarma bydlení. Ať se taky snaží mladá paní. Já jsem pracovala do poslední chvilky před porodem, abychom mohli zařídit domácnost. Dnešní mladí si myslí, že je povinost rodičů se o ně stále starat. Já mám stále větší pocit, že my jsme v jejich věku byli mnohem více zodpovědní.

mám podobnou radu. když se chce chovat jako dospělý, tak ať se tak chová. najít si práci, platit si výlohy za domácnost a miminko, vy jako babička poňuchňat miminko a vrátit.
ale nemůžu se zbavit dojmu, že jste jako moje tchýně. nechala si udělat dítě - na to jsou přece potřeba oba, ne? ona si ho sama neudělala. nenapadlo vás, že se vážně mají rádi? měla byste být ráda, že se zachoval tak, jak se zachoval. že neutekl před zodpovědností a postavil se k tomu čelem. a maminku přece nemusíte hned nahlašovat na trvalý pobyt ve vašem domě. a rozhodně bych žádné testy DNA nedělala. protože jestli je to dítě jeho, tak je velká pravděpodobnost, že se od vás obrátí a nebo bude ve vaší vzájemné důvěře taková trhlina, že se to nikdy nespraví.
každopádně přeji silné nervy

Chápu, že to velký šok. Pokud u vás necháte mladé bydlet, tak hned na začátku stanovte pravidla, která budete všichni dodržovat. Je mi jasné, že se vás nakvartýrování novomanželky nezdá, ale na druhou stranu, pokud je opravdu dotlačíte do testl DNA a ukáže se, že to dítě je jeho, počítejte s odstupem z jeho i její strany. Myslíte, že šli od sebe, když by se jeho otcovtsví neprokázalo?