Na dítěti šetří a sám si nic neodepře
Zjišťuju, že jsem si vzala pěkného sobce. Možná budete mít radu, jak s takovým chlapem jednat, jak ho přimět k tomu, aby přestal myslet jen sám na sebe. Připadá mi totiž, že je to s ním čím dál horší.
Jsme spolu čtyři roky, z toho dva jako manželé, máme rok a půl starého chlapečka. Ve chvíli, kdy jsem nastoupila na mateřskou, se manžel razantně změnil. Do doby, kdy jsem měla svůj vlastní, velmi slušný příjem, jsme ohledně financí nikdy žádné neshody neměli. Když mi začala chodit jen mateřská a později rodičovský příspěvek, zjistila jsem, že vlastně vůbec nevím, koho jsem si vzala. Jasně a jednoduše řečeno sobce.
Předtím jsme všechny výdaje řešili napůl a fungovalo to. Když se můj příjem snížil, nemohla jsem už vše řešit přesnou polovinou a manžel mi to začal předhazovat. Vůbec nebere v potaz, že ten nízký příjem mám díky tomu, že máme naše společné dítě. Podle něj na dítě beru příspěvky od státu a s tím musím vyjít. On zaplatí půlku nájmu a dalších výdajů a zbytek výplaty si nechává pro sebe. A je na mrtvici z toho, že už musí platit víc než půlku, protože můj rodičák tu druhou polovinu nepokryje.
Je to pro mne příšerná situace, nejraději bych se okamžitě rozvedla, ale těžko bych ze sedmi tisíci s malým vyžila. Teď přispívám z rodičáku částečně na nájem a ze zbytku – tří tisíc, má manžel představu, že zvládnu celý měsíc krmit i šatit jak dítě, tak sebe. Samozřejmě to nejde a musím mu o peníze říkat a pokaždé se cítím hrozně poníženě, protože on má kázání, jako bych ty peníze utratila za zlato a kožichy.
Sám si dopřává, nosí si domů laskominy, které si zamyká do nočního stolku, kouří, často si s kamarády zajde na pivo nebo na fotbal a tak. Vůbec mu není hloupé, že já škudlím, jak můžu, ovoce kupuju pro syna po jednotlivých kusech a sama si ho dopřeju jen z toho, co syn nedojí.
Mluvila jsem s ním o tom nesčetněkrát, bezvýsledně. Jsem zklamaná z našeho vztahu, z manželství. Připadá mi, že on si žije svým svobodným životem a já se synem jsme pro něj jenom přítěží. Uvažuju, že až budou synovi dva roky, dám ho do jeslí a půjdu do práce, abych na něm přestala být závislá. Jenže i to je problém, protože jesle nejsou levná záležitost.
Nemáte zkušenost s takovým chlapem? Já už nevím, jak dál. Zkusila jsem už všechno, dokonce už pro něj nevařím, což mu nevadí, zajde si do hospody. Strašně bych chtěla žít normálním rodinným životem, abychom byli spolu šťastní a syn měl zázemí. Ale mám obavu, že s tím exemplářem, co mám doma, to u nás tak nikdy nebude. Nevím, jestli je možné, aby se změnil. Je mu šestadvacet.
6.9.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 61 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Na dítěti šetří a sám si nic neodepře
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
tohle je normalne na ranu.Lakomy chlap je krom patologickych typu,jako jsou domaci nasilnici,opchlastove a gambleri... je fakt nejhorsi co muze byt.
Tohle měla moje kamarádka, ona na mateřské, on ji peníze odměřoval, ale sám musel mít poslední model mobilu, koupil si drahé kolo a foťák. Došla na sociálku, podala žádost o rozvod a pán se nestačil divit, kolik jí musel platit.
.gif)
to je hajzl. Úplně se mi zatmělo před očima. Taky jsem doma s malým, peněz máme pomálu, ale od manžela dostavám skoro všechno, co mu zbyde po zaplacení hypo a pod. výdajů. Pro sebe si nechává jen pár stovek na měsíc. S tím tvým bych nemohla být.
.JPG)
Já už bych s ním žít nechtěla 
Po rozvodu bys určitě neměla 7 tisíc, to se neboj
Jestli s ním přesto chceš zůstat, myslím si, že i když se nerozvádíš, můžeš se o důstojný příděl od manžela soudit.
Protože jiná cesta asi nebude.
Nerikam to casto, ale rozved se. Bude platit vyzivne tobe i synkovi, to se teprv bude divit. A vam bude lip. Zamykat si jidlo pred vlastni zenou a synem!
Jak jsi na to přišla, že bys po rozvodu musela žít se sedmi tisíci? Manžel by musel platit jak na syna, tak i na tebe. Já obvykle nejsem hned pro radikální řešení, ale s takovým člověkem bych být nemohla. A to ani, až bych začala chodit do práce a příjmy by se srovnaly. Jednak to už pořád budeš mít v sobě, a jednak tahanice o to, kdo zaplatí to, co syn potřebuje (a že toho bude čím dál tím víc) budou stejně pořád.
.gif)
PEGG: 
ani nebudu nic psát,mluvíš mi z duše,je to neskutečný,že něco takovýho je vůbec možný
.jpeg)
Už z nadpisu se mi udělalo špatně
Sabino, samotné se synem ti 100x líp než z takovým omezencem
Stejně vaše soužití bude už vždycky jen slepovaný hrnek a tobě ta bolest v duši zůstane. Odstřihni se od něj co nejdřív, buď hrdá a ne ušlápnutá puťka nebo taky můžeš dojít k tomu, že ti pán tvorstva nějakou šupne, aby ses srovnala.
Už z lidského hlediska je to příšerné já bych se nedokázala nerozdělit s cizím člověkem, natož s lidmi, které mám ráda, to snad ani není možné, aby byl někdo takový duševní chudák
.jpg)
Nejhorší je lakomec ... a ten tvůj je opravdický exemplář lakomého blba .... 
Držím ti palce, s takovým chlapem se vážně žít nedá
Asi má rád jen sám sebe.Hrozný člověk.
.gif)
Pani, chlapek, co si zamyka dobroty do nocniho stolku.
Podobny exemplar jsem mela taky. Mela, protoze byl zahy odloucen od loze a stolu. Byly tam i jine duvody, ale rvalo mi srdce, kdyz pan inzenyr mel dostatek vseho, za me taky utratil nejaky ten chlup na obleceni, ale pro synacka mu bylo zatezko koupit blbe auticko za par supu.
Bylo to financne i fyzicky nejhubenejsi obdobi meho zivota, protoze jsem nemela kolikrat pro sebe ani na jidlo, ale zvladla jsem to. A nikdy nelitovala.
Málokdo se vydrží přetvařovat déle než rok....Možná ale,že jste spolu dostatečně často tyhle věci neprobírali,sice je 26 let na dnešní poměry mládí,ale zřejmě má nějaký divný příklad z domova,nebo si myslí,že se nemusí o "svoje" peníze dělit! Já bych sledoval přesně celý měsíc příjmy a výdaje,pak bych udělala přehlednou tabulku,aby viděl.Když už by to opravdu jinak nešlo po dobrém,tak je pravda,že soud může rozhodnout o tom,na co má kdo nárok.Ale to by stálo plno času i peněz,možná by šlo navštívit takového toho usmiřovacího úředníka nebo manželskou poradnu,kde by měli mít i právnické rady.
to je ale sobecMůj ex byl také takový, byl zvyklý z domova, že nejdříve otec, pak máma ,pak děti, strašně se divil, že jsem banány na které se za komoušů stála fronta, dala dětem, odnaučil se to, mluvili jsme o tom často, pochopil.Zkus to s ním probrat.
Je to ale šílené sobectví a pokud nepochopí, nezbývá než odejít od sobce, trpěly byste
to je průšvih. Když doteď nepochopil, nezlepší se to. Dítě, jak poroste, bude víc potřebovat a možná až půjdeš do práce, nebudeš tak ponížená. Ale nebylo by lepší, kdyby mu podíl na domácnosti a dítěti vyměřil soud? S chlapem už se nebav, zkusila jsi to dostatečně, jdi se poradit na sociálku, na co máš nárok a pak mu to vstrč pod nos černé na bílém. Obávám se, že máš chlapa k ničemu, po rozvodu by ti bylo určitě líp.
Tvůj manžel se vůbec nezměnil, on takový byl. Jen jsi to neviděla. Měla jsi dostatečný příjem, to se mu líbilo. Nepřišla "nouze", která by Tě na tuto jeho vlastnost upozornila.
V každém případě i on by měl platit výživné jak na Tebe, tak i dítě. Je mnoho wesites, kde Ti právníci ochotně odpovědí ... 
