Co všechno si v práci musíme nechat líbit?
.jpg)
Před třemi měsíci jsem nastoupila do nového zaměstnání a jsem v šoku. Kdybych měla kam, okamžitě dávám výpověď. Jenže v našem regionu se práce shání těžko a účty je potřeba platit. A tak se skřípěním zubů držím a snažím se to nějak zvládnout. Nejenom já, ale i mí kolegové. Zajímalo by mne, jaké pracovní podmínky jsou jinde, zda je to dnes všude tak, jako u nás.
Myslím, že ne, v minulé práci to špatné nebylo, jistě makat jsme museli a flákání se netolerovalo, ale cítili jsme se důstojně. Bohužel, firma razantně snižovala stavy, a tak jsem byla jedna z těch, kdo o práci přišli.
Ale zpět k mému současnému zaměstnání. Pracuju na pozici, kde je mou hlavní náplní telefonování. Není to žádné prodávání výrobků a nabízení všeho možného, jedná se o tak zvanou pasivní linku, kdy nám volají lidé, když potřebují vyřešit nějaký problém nebo poradit. Už to samo o sobě je poměrně náročné, telefony drnčí prakticky jeden za druhým, lidé jsou často nepříjemní, arogantní, křičí na nás, jako bychom to byli konkrétně my, kdo jejich problém způsobil.
K tomu jsme ještě vystaveni, dle mého soudu, až nepřiměřené kontrole od zaměstnavatele. Připadáme si jako otroci. Každé ráno se musíme zalogovat do systému, pokud tak učiníme pouhou minutu po stanovené době, platíme pokutu ve výši padesát korun za každou minutu. Mně se to naštěstí ještě nestalo, ale kolegům už ano a vzhledem k tomu, že plat tady není bůh ví jaký, jsou takové tři stovky měsíčně docela znát. Přitom na vině je kolikrát technická chyba, nebo dopravní zácpa apod. To ale zaměstnavatele nezajímá. Demagogicky říká, že si to každý má zařídit tak, aby byl na svém pracovním místě včas.
Kontrolováni přes systém jsme neustále. Máme přesně stanoveno, kolik času máme na přestávku na oběd (což je normální všude), ale dokonce i kolik času smíme v průběhu dne strávit na WC nebo odchodem do kuchyňky pro vodu. Jakmile to přetáhneme, opět jsou pokuty a navíc následující den hromadně rozesílané mejly se jmény všech hříšníků, kteří se provinili, byť povolený limit pauz přetáhli jen o minutu a půl.
Nepomáhá žádné vysvětlení. Třeba s tím záchodem. Hlavně my ženy jsme na tom bity. Každá z nás řeší jednou do měsíce periodu a potřebuje si odskočit častěji. Navíc je nás tady opravdu hodně, ale kabinky jsou tady jen tři. Kolikrát se stane, že člověk celou povolenou přestávku prostojí ve frontě. Přitom to jinak zařídit nejde, nedá se vystihnout chvíle, kdy na WC nikdo není.
Šéf naší směny s námi jedná jako s póvlem, jako s méněcennými lidmi. Namátkou analyzuje naše hovory se zákazníky a pak si nás zve na kobereček, kde doslova řve a výjimkou nejsou ani nadávky do slepic a debilů.
Je to hrozné. Nikde a u nikoho nemáme zastání, jakmile bychom si stěžovali, šikana by se ještě zhoršila. I to jsme tady už zažili. A tak držíme hubu a krok a skoro všichni si zároveň hledáme jinou práci. Je tady opravdu velká fluktuace, málokdo tu vydrží déle než půl roku. Akorát jedna paní tady je už tři roky, což obdivuju, jak to může tak dlouho zvládat. Ale asi nemá zbytí, má dva roky do důchodu tak si říká, že už to tady vydrží.
Když o tom s někým odjinud mluvím, tak málokdy narazím na pochopení. Sice každý většinou řekne, že něco takového by nesnesl, ale zároveň dodá, že všude je něco a ať si nestěžuju a jsem ráda, že práci mám.
Jak to máte ve svém zaměstnání vy? Cítíte se v něm důstojně, nebo taky skřípete zuby a modlíte se, abyste měli možnost tam odtud co nejdříve odejít?
13.8.2013 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 50 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Co všechno si v práci musíme nechat líbit?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Anahir: 
Pokud jde o včasný nástup do práce, ten se vyžaduje všude a nic demagogického na tom nevidím.
Stížnost na pauzy na WC mě pobavila, já sama pracui jen v terénu, vyjíždím ráno a vracím se odpoledne, perioda, neperioda. Asi bych měla požadovat nainstalován WC do auta? Dík za inspiraci. 
já nevím, šikana jistě existuje a není to v pořádku, ale zákoník práce taky a ten jasně stanovuje pracovní dobu, nárok na přestávky a další pravidla.
A k mé zkušenosti s telefonisty, i já mám k dispozici call centrum, kam se můžu obrátit o radu a pomoc, totéž i mí klienti. A co se od těch lidí v konkrétních případech dozvídáme, za to by snad měl být povolen odstřel. Totální neznalost problematiky, neochota cokoli řešit, bludy. Takže každá mince má dvě strany.
.jpg)
Víš co, každej máme ten práh co sneseme nastavený jinak.
Včasné příchody, kdy se musí počítat s dopravní zácpou či pomalým přihlášením nepovažuju za nic hrozného natož demagogii. Když jsem dojížděla do práce 50km tam a 50 zpět, musela jsem počítat vždycky s tím že může být někde opravovaná silnice, nehoda, objížďka a podle toho do práce vyjet. Omlouvala mě jen moje vlastní nehoda, nemoc (podložená později dodanou neschopenkou) nebo moje smrt.
Co se týká těch hromadných emailů s hříšníky - to záleží jen a jen na vás jak se k tomu postavíte - pokud to vezmete jako seznamy v legraci a dokážete tuhle trapnou metodu obrátit aspoň v černý humor, tak máte v této záležitosti vyhráno.
Pamatuju si, když se v bývalém zaměstnání lidem rozdávali černé a červené puntíky (to jako fakt, bez legrace) lidi s i z toho udělali legraci, někho to vůbec nezajímalo, kolikrát se to stalo trefným žertem a i když brali peněz málo, co mohli dělat, stejně tu šaškárnu neovlivnili a tak se aspoň pobavili.
osobně jsem se setkala s neplacením přesčasů - ty se dělaly jen za tu možnost že MŮŽU být v práci a ne na ÚP, atd atd.
Na inspektorátu práce seděla baba, která řekla, no jak chcete, buď chcete práci a budete to dělat nebo běžte na pracák. a bylo vymalováno. Odbory? Kdo se do odborů přihlásil, byl na něj nalezen či vytvořen zástupný problém.
A lidi se málokdy umí spojit a táhnout za jeden provaz.
Možná ti pomůže sestavit si plusy a mínusy. Do těch plusů si napiš i to, že nemusíš fyzicky dřít (znám ženský které velká dřina odrovnala zdravotně do 4 let a nikde nebylo žádné dovolání). Děláš na směny? Ne? Pokud ne - to je velké +. Do mínusů - to víš sama nejlíp co napsat.
Ale všeobecně - nelze dělat práci, kterou člověk nenávidí. Chvíli to jde, ale opravdu jen chvíli. Já jsem to zažila, takže tě chápu.
Vrátili jsme se o desítky let zpět. Dnes většinou zaměstnavatelé vidí v pracujících opravdu jen snadný a levný nástroj k jejich zbohatnutí. Není to ale všude.
Nevím, jak bych se zachovala, kdyby se jednalo o mě. Ale zřejmě bych taky držela hubu a krok, protože jak už bylo řečeno, účty se platit musí a práce je málo.A to zaměstnavatelé setsakramentsky dobře vědí.
Souhlasím s tím, že přesný příchod do práce a dodržování přestávek na oběd není žádná šikana. S tím WC a nadáváním do slepic a debilů už je to horší. Záleží na vás, co jste ochotna vydržet a co si necháte líbit.
Já jsem rebelant, když mě komouši dáváli sežret, že jsem odmítla vstupit do jejich řad, tak jsem jim to také řekla na plnou pusu a odešla. Mám krásný posudek.
Lindo, je smutné, že akové podmínka se nevyskytují jen vyjímečně. Na WC je stanovená norma snad na 10 jeden záchod. Je to i ve školkách to snad na pět děti je jeden.
Je smutné to, že aby mohl člověk aspoň trochu přežívat, ,,musí´´ si nechat dělat na hlavu. Několikrát jsem byla svědkem jak nadřízení dokáží seřvat holky v krámech a to i mezi nakupujícíma. Snažím se držet jazyk za zuby, ale někdy vylítne.
Takto jsem v jednom zaměstnání začala šťourat, kdy jednatel firmy stál se založenýma rukama a sledoval zda pracujem a stále buzeroval, ale nesnažil se podmínky zlepšit. šatna místnost, nesetřená, oblečení jsme měli přehozené přes židle, WC 1 společné s protější firmou a to mělo přijít ještě dalších asi 20 zaměstnaců, byla tam zima a špatné světlo. Chtěla jsem po něm vyjádření hygieny, aby nám ukázal, že vše odpovídá a neničíme si tu oči. Stálé výmluvy, že tyto papíry má účetní, nevím k čemu jsou účetní na druhém konci města, když pracoviště je tu, asi blafoval.
Ve firmě jsem mimo práce tlumočila mezi majitelen a zaměstnanci. Když jsem jednou měla připomínku tak mě bylo řečeno, že pán xxx tam je aby překládal a řídil
,( tlumočník když přišel dostal 400Kč se řikalo). Tím zdržováním co jsem tlumočila jsem nepracovala a to se odrazilo na výplatě. Pán xxx překládal něco jiného než co bylo řečeno. Okamžitě jsem přestala tlumočit, což bylo pro paní z německa co nás zapracovávala těžké. Prosila, ale já se nehla, když jsem viděla koho si platí za buzeraci, který ani naví co mu říkají a překládá bludy, tak jsem na konci směny odevzdala napsanou výpověď a do dvou dnů ukončily i zbývající. Já jsem vlastně blbec dělala práci za něj
A pak jsem dostala od němce pokárání, že mám přidat. Potěšilo mne, že tu ta firma zkončila. Možná je v jiném městě
sharon: taky si myslím, že ta by jim tam udělala pěkný vichr
.gif)
Ala: myslíš že to píše tady ta naše Linda ???.......to se mi nezdá, ta by si věděla rady.....
Lindo, moc ráda čtu šťastné ženy, a zvláště Tvé příspěvky.( ikdyž zde moc nepřispívám) Jsi statečná žena. Už jsi toho v životě hodně dokázala. Co tě nezabije, to tě posílí. Já osobně mám plachou povahu. Nešla bych proti vedení, ani bych nedokázala zorganizovat hromadný protest. Celý život (kromě jednoho roku , kdy jsem pracovala u pásu úúúplně mimo obor, a bylo to fam také DOST hrozné) se pohybuji mezi techniky, kdy jsem zvyklá na slušné jednání. Takže to co píšeš, znám jen z vyprávění. Já osobně bych se z této firmy jen tiše vytratila. Ani bych byť, závěru, ani zpětně po 3 měsících zkušební doby v novém mistě, bývalému šéfovi neřekla, co si myslím. Dnes nejsou žádné kádrové dotazníky, ale jede se na reference. Nikdo neví, kdo se s kým zná a kdo komu dá telefonické echo.
Snad to co píš Draco 6:45. Prostě odejít a sebevědomí podpořené tím, že člověk odešel a zachoval si důstojnost, využít k hledání něčeho kloudnějšího.
sharon: no pokud jsou ti lidé zařazeni v nějakém programu úřadu práce a zaměstnavatel na ně bere nějaký příspěvek, tak samozřejmě i úřad práce může kontrolovat plnění smlouvy, která se na každého takového člověka uzavírá. Tady jde ale spíš o zaměstnance bez vyzby na ÚP. Ta změna na IBP není stará tak cca 3-4 roky. Ti nemaJÍ LIDI, NESTÍHAJÍ A CHODÍ ÚDAJNĚ JEN NA UDÁNÍ. před rokem jsem je zažila na vlastní kůži. Ve většině případů jim ale jde o zaměstnávání cizinců.
.JPG){kind=avatar}
Jeden odkaz: http://finance.idnes.cz/sikana-v-praci-0fi-/podnikani.aspx?c=A130704_1948054_podnikani_sov
orinka: V ustanoveních, která odporují platným zákonům, je smlouva neplatná. Třeba zrovna s těmi pozdními příchody na pracoviště - v mém prvním zaměstnání jsme měli píchačky. Jako ostatně všude v té době (snad jen na Pankráci v Kovospolu jako novinku zavedli pružnou pracovní dobu). Když člověk přišel o minutu později, musel zůstat o půl hodiny déle. A nic s tím nenadělal. Odbory hlídaly, abychom neměli víc přesčasových hodin než povoloval ZP. Tenkrát jsme byli mladí a hloupí a štvalo nás, že nemůžeme být práci, jak dlouho chceme, protože nás to hrozně bavilo.
IVUSKA 56: znám i případy že na ÚP uspěly....možná je to proto že pokud zaměstnavatel zaměstnává lidi z ÚP tak ne ně bere nějaké peníze.....možná jak kde, jak v kterém městě ....
Stěžování na úřad práce je k ničemu. Dneska nemají žádné pravomoce, všechny je předelz inspektorátu bezpečnosti práce. Z toho co Linda píše by asi moc moudří nebyli. Dodržování pracovní doby, včasné příchody a dodržování přestávek je v zákoníku práce a to ostatní, pokud by neměla nahrávku nebo i video nikdo neprokáže. Myslím, že je to trochu boj s větrnými mlýny. Pokud má ten šéf, svého nadřízeného a ten není stejný tupec, tak bych možná schromáždila nějakou petici a šla za ním. Vím, že vedoucí nadnárodních marketů jsou velice horliví a aby se zavděčili dělají víc než musí a jejich nadřízení v zahraničí o tom ani neví, pokud na to někdo nepoukáže.
Jsme o velký kus nazpět v ranném kapitalismu...Vše dobré a fungující se šmahem zrušilo a nyní se to začíná "objevovat" jako velká novinka:např.závodní (podnikové) školky,sestra,která naučí kojit a starat se o mimino apod. Když jsem kdysi v r.1977 přešla do jiné pobočky,tak mi tam všichni líčili,jaký je šéf děsný,jak chodí s hodinkami k WC a sleduje,kdo je tam jak dlouho,že se před ním musí vždy pracovat,nikdy nesmí vidět,že se jen tak sedí...Já byla drzá,klidně jsem si všechno dovolila a na vše jsem měla odpověď,takže se s tím vším nenásilně přestalo a zavládl dobrý pracovní duch,kdy se opravdu dělalo,jen mě tehdy štvalo,že se v kanclu,kde nás sedělo několik,neustále kouřilo,všichni mimo mně.To se mi líbí dnes,že kuřáci musí chodit ven za barák a ještě si to napracovávat...Jinak je těžké radit s odbory,zde šéfka řekla,že kdo by začal s odbory,tak ho osobně vyhodí...Dnes se každý bojí o práci,tak jsou všichni zticha a jako pisatelka si nechají vše líbit i za cenu ničení si vlastního zdraví! Je to hnus,jenže kdo bude ten statečný,který vše rozmaže někde výš a donutí firmu,aby přestala se svými šikanami ??? pro Lindu to vidím jako buď- a nebo...
