Stěhovaly byste se za prací? Řeším dilema.
.jpg)
Nevím, jestli mi dokážete poradit. Stojím, respektive i s manželem stojíme před rozhodnutím, které v podstatě nemá dobré řešení. Ať se rozhodneme tak nebo tak, vždycky bude něco špatně. Náš problém se jmenuje „stěhování za prací“.
Zkusím co nejstručněji a nejpřehledněji nastínit naši situaci.
Manželovi je 48, mně 39. Máme tři děti, nejstarší je na střední škole, mladší na základce na druhém stupni, letos bude končit a půjde na střední a nejmladšímu benjamínkovi je šest, chodí do první třídy. Bydlíme v severních Čechách, snad se na mne nebudete zlobit, když kvůli anonymitě nenapíšu přesné místo. Máme byt v osobním vlastnictví, nezatížený hypotékou, manžel ho dostal od svých rodičů, kteří se na stáří přestěhovali na chalupu.
A teď k věci. Přišla jsem před půl rokem o práci. V našich končinách nic výjimečného, je nás tady takových mraky. Zoufalci, docházející na ÚP a marně hledající nějaké nové zaměstnání. Brala bych cokoli, co mi umožňuje můj zdravotní stav – před lety jsem měla těžkou autonehodu a zůstaly mi následky. Nesmím se fyzicky přepínat, nedělá mi dobře dlouhodobé stání na místě. Několik let jsem pobírala invalidní důchod, ten už teď nemám.
Když jsem zůstala bez místa, nebylo to příjemné, ale řekli jsme si s manželem, že to nějak zvládneme. Manžel naštěstí práci má, pokud se to dnes dá říci, tak jistou. Má vybudovanou pozici, jeho práce je vysoce odborná. Bohužel, firmě se v poslední době příliš nedaří, tak byla nucena omezit mzdové prostředky, což jsme v naší situaci pocítili. Ale prý je to jen dočasné.
Nějakou finanční rezervu máme, ale ta se začíná pomalu ztenčovat. Já intenzivně hledám práci někde v okolí, ale bezvýsledně. A teď jsem od jedné bývalé kolegyně, která se před pár lety stěhovala do Prahy, dostala nabídku. Její manžel, který podniká, prý hledá spolehlivou administrativní sílu, která bude pečlivá, samostatná a zkušená. Zatím si žádný inzerát nepodal, hledá přes doporučení. A jeho žena si vzpomněla na mne, jsme vlastně kamarádky, i když se odstěhovala, stále jsme v kontaktu.
Tak jsem dostala nabídku na práci v Praze, což je od nás více než 100 kilometrů. Každodenní dojíždění tedy nepřichází v úvahu. Z domova bych musela velmi brzy ráno a vracela se až večer, v podstatě bych doma jen přespávala. Pracovní doba, kterou bych měla, je od devíti do šesti, úprava není možná. Na starosti bych měla i kontakt s klienty a tam je nutné respektovat otevírací dobu.
Takže je možnost najít si přes týden ubytování v Praze. A teď jsem konečně u jádra problému.
Za prvé: Neumím si představit, že přes týden nebudu vůbec doma, nedohlédnu na děti, starší jsou v pubertě a nejmladší prvňáček. Manžel pracuje většinou až do večera. Moji rodiče bydlí na Moravě, ti manželovi jsou už hodně staří, žijí na chalupě vzdálené 120 kilometrů. Platit někoho na hlídání nepřichází v úvahu, na to prostě nemáme. Jistě, starší by asi zvládly být sami, asi by se dokázali postarat i o nejmladšího, ale zatížit je tím každodenně, to mi nepřipadá vhodné.
Za druhé: I kdybychom to s těmi dětmi organizačně nějak zvládli, nevím, jestli by se ta práce vyplatila. Slíbený plat dělá 20 000 hrubého, což je dejme tomu kolem 15 - 16 000 čistého. Za cesty bych měsíčně dala téměř 2 000 korun, k tomu měsíční jízdenka na pražskou MHD a k tomu ještě nějaké ubytování. Klasická ubytovna pro mne nepřichází v úvahu, co jsem slyšela, většinou jsou tam ukrajinští dělníci apod. Garsonka se v Praze pod deset tisíc pronajmout nedá, nějaké spolubydlení si představit neumím. Možná dočasně ano, ale já tady nepřemýšlím o práci na pár týdnů, ale o stálém pracovním úvazku.
Abychom se stěhovali všichni, to rovněž není možné, manžel práci má.
A teď z toho máme zamotanou hlavu. Peníze potřebujeme, to je bez debat. U nás práce není, tohle je po půl roce v podstatě jediná nabídka, kterou jsem dostala, navíc ještě takhle přes známost. Je to šance vyrovnat rodinný rozpočet. Ovšem za jakou cenu? Že já jako matka v podstatě opustím rodinu, děti, z nichž minimálně to nejmladší mne hodně potřebuje?
Víte, já jsem založením spíš taková ta kvočna, co má ráda svoje kuřátka hezky u sebe. Představa, jak je pět dní v týdnu nevidím, je pro mne strašná. Jo, odjet na týden pryč, to bych zvládla v pohodě, ale dělat to takhle pravidelně, pořád, týden za týdnem, to opravdu nevím. Asi by se to podepsalo na celém našem rodinném životě.
Jenže realita je prostě taková, že práce není, nabídku mám a je jen na mně, jak se rozhodnu. Manžel by byl samozřejmě rád, kdybych zůstala doma, ale i on sám cítí, že tak, jak žijeme teď, myslím finančně, je to dlouhodobě neudržitelné.
Jak se mám, respektive, jak se máme rozhodnout? Stála některá z vás někdy před podobným problémem?
1.10.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 47 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Stěhovaly byste se za prací? Řeším dilema.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
PEGG: přesně, domácí jídlo vyjde výrazně levněji jak meníčka. To by Kamila dala 100,- jen za oběd ... Z toho co vydělá ani nezaplatí paní na hlídání a pomoc v domácnosti + přijde o rodinu :-(. My se stěhovali nikoliv za prací, ale za penězmi, kvůli almužně se nevzdám vlastního bydlení, zázemí, přátel, nepotáhnu 3 děti do neznáma a nepřipravím o práci manžela, prostě se to musí vyplatit. Praha je na bydlení dost drahá a 15k tam rozhodně není pro 5lidí k žití, to tam dají jen za byt.
.jpg)
20 000 na Prahu je teda málo a víc probydlíš než přvezeš domů ...a od prvňáka bych do toho nešla ... 
.jpeg)
sevenofnine - 1.10.2013 9:05 no myslím, že až si Kamila přečte tenhle výpočet, přestane to řešit, to opravdu za to nestojí.
Pokud je Kamila doma asi vaří a tím pádem jídlo vyjde levněji než když musí všichni do jídelny, takže další plus. Ten finanční přínos za to nestojí. Zajít na sociálku, poptat se na co máte nárok a hledat a hledat a nepropadat beznaději.
Co nabídnout hlídání, někdo má možná práci a nemá školku a pokud byste se dohodli na nějakém rozumném penízu, tak by mohla být spokojenost na obou stranách.
.jpg)
Je videt, ze uz jsem dlouho mimo rodnou hroudu, protoze ja problem proste nevidim . Ano 100km je dost, ale ne nezvladnutelne, pravda kdyz zaplatis dopravu moc ti nezbude, ale porad lepsi nez nezamestnana a bez podpory. A nebo se prestehovat cela rodina bliz ku Praze, od noveho skolniho roku, prostredni stejne pujde nekam na stredni, nejmladsi do 2. tridy stehovani zvladne, ty to budes mit bliz, rano to zvladas bez problemu a vecer holt budes doma na sedmou, nic moc ale da se to prezit. A manzel holt bude pendlovat.
A nebo nic neres a praci odmitni. Ten nejmladsi te bude potrebovat dalsi 3-4 roky a ty pak muzes zacit hledat nanovo. Sice to nevidim moc perspektivne, ale sama pises ze jsi kvocna typ, mozna pro tebe by to bylo nejlepsi reseni. Usetrite za druzinu a obedy pro nejmladsiho apod.
Ja osobne bych dojizdela (ale me se to keca, ja jezdim jenom 42km kazdou cestu), ale kazdej jsme jinej
Jsem také s tohoto kraje a není tu práce nadbytek....ale např. pokladní v marketu se dá sehnat a přitom u toho nestojíš, když máš tyto problémy. No pokud scháníš vyloženě úřednickou práci, tak to je opravdu problém...co se tu dá ještě tak sehnat je práce v marketu a různý úklid, tyto nabídky fakt vídám, jde o to není-li to však pod tvojí úroveň.
Jsem také s tohoto kraje a není tu práce nadbytek....ale např. pokladní v marketu se dá sehnat a přitom u toho nestojíš, když máš tyto problémy. No pokud scháníš vyloženě úřednickou práci, tak to je opravdu problém...co se tu dá ještě tak sehnat je práce v marketu a různý úklid, tyto nabídky fakt vídám, jde o to není-li to však pod tvojí úroveň.
Jsem také s tohoto kraje a není tu práce nadbytek....ale např. pokladní v marketu se dá sehnat a přitom u toho nestojíš, když máš tyto problémy. No pokud scháníš vyloženě úřednickou práci, tak to je opravdu problém...co se tu dá ještě tak sehnat je práce v marketu a různý úklid, tyto nabídky fakt vídám, jde o to není-li to však pod tvojí úroveň.
Kdyby ti bylo 20 let, bez deti, bez manzela, tak bych rekla jo. Ale kdyz vemu v potaz finance, naklady spojene s presunem do Prahy, popr. nejake "bydleni" na pracovni dny tam a spojene naklady s tim, tak do rodinne kasy prineses minimum.... kdyz zustanes doma a jeste ke vsemu se postaras o deti, udelas "vic". Vim, ze v dobe, kdy nemuzes dlouho zavadit o praci, tak ti mozna prijde jako hrich odmitnout praci. Ale clovek nemuze brat vsechno, je potreba zhodnotit i okolnosti. Btw, 20 000,- hrubeho i na tu administrativu mi prijde na Prahu docela malo a to nemluvim o pracovni dobe (jestli pocitam dobre, 9 hodin)... ne, na tvem miste bych se priklanela k tomu, ze to za to nestoji...
.gif)
sevenofnine: tak to já v těch propočtech hodně nadsadila... máš pravdu ....
.JPG)
Kašli na Prahu - prvňáček bez mámy celý týden nevydrží, máma asi taky ne, tátu uvidí večer, když půjde spát...
Nestojí to za to.
tak to spočítáme, vyděláš 15.000,-
-550 tramvajenka
-2000 jízdné
-8000 ubytování (krcálek)
-2000 jídlo a ostatní (t.j. 100,- na den, něco jíst musíš, k tomu toaletní potřeby) ve volném čase se budeš zdarma procházet po parku ...
zbyde Ti 2450,- čímž jsi přispěla do rodinné kasy 82Kč denně(při 30dnech v měsíci) ... no tak na to bych se mohla z vysoka víš co.
Nemáte v okolí Lidl? Bere i na zkrácený úvazek, to by jsi třeba dala, 4hod. denně není tak moc. Nebo znovu ID, nemáte nárok na nějaké sociální dávky?
když to spočítám tak ti suma sumárum zůstane cca 10.000 a možná ani to ne....a jistota je tam jaká ?.....
zkusit to můžeš , není nikde psané že tam budeš do důchodu a při tom si intenzivně hledat něco poblíž....
je to hrůza s tou prací a to všude.....
přeji ti ať se rozhodneš správně ...
Tohle je absolutně nesmyslné. To co vyděláš i v Praze utratíš a příjdeš o rodinu. Raději dvě místa jako uklizečka než tohle. A kdo ví,jak dlouho v dnešní době bude tvá kamarádka podnikat, když jeden podnikatel za druhým krachuje a tobě se mezitím nejen rozpadne rodina, ale třeba zmeškáš nějakou dobrou pracovní příležitost v místě bydliště
Nešla bych do toho.
.JPG){kind=avatar}
Těch pár tisíc tě nevytrhne a tebe i rodinu takové uspořádání poškodí. Kdybyste se měli možnost za prací přestěhovat všichni, řeknu, ať neváháš. Ale jako matka jsi své rodině prospěšnější doma než v Praze, když po odečtení nákladů toho z platu mnoho nezbude. Jezdívala jsem na dlouhodobé služebky a nebylo to snadné, když jsem tři měsíce dojížděla domů jen na víkendy. Delší jsem odmítala. A to byly děti o něco starší než tvůj nejmladší a přínos do rodinné kasy byl o dost vyšší, protože jsem nemusela platit ani pražskou MHD ani bydlení a navíc byly diety. Neber to a hledej někde blíž. Z jednoho platu je to těžké, ale fakt nemusejí děti mít vše, co chtějí a když ano, tak ti starší se už mohou poohlédnout po nějaké brigádě. Syn bratrance doplňuje zboží v marketu od sedmnácti a nijak mu to neškodí. Ví, že jinak by VŠ studovat nemohl, jeho rodiče jsou velmi nemovití.
