Co všechno si v práci musíme nechat líbit?
.jpg)
Před třemi měsíci jsem nastoupila do nového zaměstnání a jsem v šoku. Kdybych měla kam, okamžitě dávám výpověď. Jenže v našem regionu se práce shání těžko a účty je potřeba platit. A tak se skřípěním zubů držím a snažím se to nějak zvládnout. Nejenom já, ale i mí kolegové. Zajímalo by mne, jaké pracovní podmínky jsou jinde, zda je to dnes všude tak, jako u nás.
Myslím, že ne, v minulé práci to špatné nebylo, jistě makat jsme museli a flákání se netolerovalo, ale cítili jsme se důstojně. Bohužel, firma razantně snižovala stavy, a tak jsem byla jedna z těch, kdo o práci přišli.
Ale zpět k mému současnému zaměstnání. Pracuju na pozici, kde je mou hlavní náplní telefonování. Není to žádné prodávání výrobků a nabízení všeho možného, jedná se o tak zvanou pasivní linku, kdy nám volají lidé, když potřebují vyřešit nějaký problém nebo poradit. Už to samo o sobě je poměrně náročné, telefony drnčí prakticky jeden za druhým, lidé jsou často nepříjemní, arogantní, křičí na nás, jako bychom to byli konkrétně my, kdo jejich problém způsobil.
K tomu jsme ještě vystaveni, dle mého soudu, až nepřiměřené kontrole od zaměstnavatele. Připadáme si jako otroci. Každé ráno se musíme zalogovat do systému, pokud tak učiníme pouhou minutu po stanovené době, platíme pokutu ve výši padesát korun za každou minutu. Mně se to naštěstí ještě nestalo, ale kolegům už ano a vzhledem k tomu, že plat tady není bůh ví jaký, jsou takové tři stovky měsíčně docela znát. Přitom na vině je kolikrát technická chyba, nebo dopravní zácpa apod. To ale zaměstnavatele nezajímá. Demagogicky říká, že si to každý má zařídit tak, aby byl na svém pracovním místě včas.
Kontrolováni přes systém jsme neustále. Máme přesně stanoveno, kolik času máme na přestávku na oběd (což je normální všude), ale dokonce i kolik času smíme v průběhu dne strávit na WC nebo odchodem do kuchyňky pro vodu. Jakmile to přetáhneme, opět jsou pokuty a navíc následující den hromadně rozesílané mejly se jmény všech hříšníků, kteří se provinili, byť povolený limit pauz přetáhli jen o minutu a půl.
Nepomáhá žádné vysvětlení. Třeba s tím záchodem. Hlavně my ženy jsme na tom bity. Každá z nás řeší jednou do měsíce periodu a potřebuje si odskočit častěji. Navíc je nás tady opravdu hodně, ale kabinky jsou tady jen tři. Kolikrát se stane, že člověk celou povolenou přestávku prostojí ve frontě. Přitom to jinak zařídit nejde, nedá se vystihnout chvíle, kdy na WC nikdo není.
Šéf naší směny s námi jedná jako s póvlem, jako s méněcennými lidmi. Namátkou analyzuje naše hovory se zákazníky a pak si nás zve na kobereček, kde doslova řve a výjimkou nejsou ani nadávky do slepic a debilů.
Je to hrozné. Nikde a u nikoho nemáme zastání, jakmile bychom si stěžovali, šikana by se ještě zhoršila. I to jsme tady už zažili. A tak držíme hubu a krok a skoro všichni si zároveň hledáme jinou práci. Je tady opravdu velká fluktuace, málokdo tu vydrží déle než půl roku. Akorát jedna paní tady je už tři roky, což obdivuju, jak to může tak dlouho zvládat. Ale asi nemá zbytí, má dva roky do důchodu tak si říká, že už to tady vydrží.
Když o tom s někým odjinud mluvím, tak málokdy narazím na pochopení. Sice každý většinou řekne, že něco takového by nesnesl, ale zároveň dodá, že všude je něco a ať si nestěžuju a jsem ráda, že práci mám.
Jak to máte ve svém zaměstnání vy? Cítíte se v něm důstojně, nebo taky skřípete zuby a modlíte se, abyste měli možnost tam odtud co nejdříve odejít?
13.8.2013 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 50 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Co všechno si v práci musíme nechat líbit?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Monik: záleží, co máš ve smlouvě. Být pisatelkou, podrobně ji prostuduju.
sharon: a nejhorší je, že ve vedoucí funkci sedí mladý floutek bez náležitých zkušeností s lidmi jen kvůli tomu, že je něčí kamarád nebo příbuzný. A protože má mindrák ze své nedostatečné inteligence, chová se jak řeznický pes. Pisatelce příspěvku bych možná poradila, aby soustředila důkazy, natáčela, fotila ... a až by byla pryč, poskytla materiál veřejně.
.gif)
Bellana: ano , šikana je bránění odchodu na wc.....ale třeba u těch japonců jsi mohla ma wc kdykoli , ale nevydělala sis - práce byla na normy a ty se neustále zvyšovaly.......
tak jsi nesplnila nornu a šla jsi s pár korunama...navíc na dílně bylo v létě 42 st, žádná klima, žádná okna, prosklená střecha přes kterou peklo slunce.......prostě výrobní hala , to jsme říkaly že krávy mají lepší ustájení.....
orinka: 6:36....to máš pravdu, veškeré byť hromadné stížnosti jsou k ničemu, to je pak lepší odejít rovnou dohodou......ještě tak podat stížnost na úřadě práce, to si myslím že má větší smysl jak odbory.....
Monik: každej zákon se dá obejít......
co ti Lindo budu povídat , všude je něco ....mě osobně to donutilo jít 3 roky do předčasného důchodu....
buzerace a šikana je téměř všude, zaměstnavatelé ví že práce není a tak podle toho jednají , né úplně všichnii ale je jich hodně.....
a není to jen v práci, holka má na gymplu profesorku co studentům nadává do blbečků a debilů....
já byla asi rok a půl u japonců ve firmě...a to byl masakr ( to nepřeju ani největšímu nepříteli) za promluvení černý puntík na nástěnku a podobně........pak jsem byla v Albertu v pokladně.....taky buzerace - ráno nastoupíš do práce , převlíkneš se a začneš pracovat a přijde šéfka pokladních a sdělí ti ....máte hodně přesčasů, ty vám nikdo nezplatí, oblečte se jděte domů......to nemohla říct včera abych nechodila.....a myslíš že pokladní si může odkočit na wc kdy chce ,...ani omylem....
je třeba vyzkoušet a posbírat zkušenosti......
myslím že dnes je to téměř všude ...stačí když ti řeknou , když se vám to nelíbí můžete jít....to není jako dřív že byl člověk celý život v jedné práci , to ti dnešní mladí manageři ani nemůžou pochopit......
No ja nestacim zirat, co se taky nekde muze dit.
Ty pokuty za pozdni prichody apod. jsou snad nezakonne, ne?
To je teda sila, vsechno co popisujes. Ja osobne bych asi resila na DAS (pojisteni pravni ochrany, ktere mam uz roky), zda si toto muzou dovolit a podala na sefa trestni oznameni, pokud by to slo.
.JPG){kind=avatar}
Přesný příchod do práce, dodržování přestávky na oběd, to jsou regulerní požadavky. Omezování přístupupu na WC je šikana, hulvátské chování rovněž. Je v pořádku, když vedoucí zaměstnanci vytkne, v čem dělal chybu, musí to ale udělat slušně a bez ponižování. Hledala bych nové místo, i když jsem dost splachovací. Po odchodu a ukončení zkušební doby na novém místě bych takovou firmu napráskala na všech institucích, které s tím mohou mít něco společného - pracák, hygiena a možná i něco jiného. Hlavně ale bych práskla toho hulváta vedoucího jeho nadřízeným. Jsem zbabělec, proto až po zkušební době na novém místě, aby tam nezavolali a nedostala jsem se na černou listinu.
.jpg)
Jak MOC tuto práci potrebujes???? Jsem flegmatik a pokud bych riskovala skoncit pod mostem tak bych s usmevem vyposlechla sefuv rev. A na wc prestavky bych si vyhledala zakonik prace. Sama jsem nic takoveho nezazila (aspon zatim). Ale pokud by mi nehrozilo prenocovat v prirode tak bych drahemu sefovi rekla od plic co si o slepicarne a hlavne kohoutovi na ni myslim ja 
Draco: ano, a navíc člověka nabíjí to, že si zachoval lidskou důstojnost a odmítl plnit roli hadru na zem. Podotýkám, že tohle se mi stalo ve věku, kdy mi bylo hodně přes čtyřicet a už tehdy (1996) se začlo s tím, že to už je pro ženu která hledá práci "vysoké stáří" Byla jsem chvilku na pracáku, pak si na chvilku našla práci na kase jako brigádu (příšerné!!!) a u toho jsem aktivně hledala a přesvědčovala. Vyšlo to, našla jsem práci v oboru u velmi slušného zaměstnavatele (VŠ), kde jsem byla opravdu spokojená.
orinka: Přesně tak, souhlasím. Kupodivu v případech kdy jsem se octla bez zaměstnání, se vždycky něco do měsíce objevilo a nebyly to žádné brigády supermarketu nebo tak, ale standartní, plnohodnotné zaměstnání. Kdežto když jsem se poohlížela po práci ze zaměstnání, tak jsem nemohla "nic kloudného" najít. Takže někdy fakt pomáhá "skočit do vody a plavat" 
tornado-lou: ale může, ale může.. zástupný důvod se najde vždycky.
Draco: na jedné straně tato otrokárna a na straně druhé čteme v médiích výchovné článečky, jak být asertivní a uchovat si osobnost
Tohle by tak bylo něco na mě...
V porevoluční době jsme jednomu majiteli odešli hromadně všichni zaměstnanci, protože chování nadřízené nehodlal nikdo snášet. A taky jsme přežili. Aby mohlo začít něco lepšího, musí to špatné napřed skončit!!!
Urcite mate zastani. Existuje zakonik prace, existuji odbory, jsou organizace ktere dohlizi na prava zamestnancu. Dejte se dohromay a zkuste neco z toho. Za clenstvi v odborech vas vyhodit nesmi.
Mimochodem, všechny firmy, kde jsem dělala byly zahraniční a momentálně jsem 2. rokem zpět v jedné nadnárodní, ze které jsem před pár lety odešla na zkušenou. Vrátila jsem se, protože jsem chtěla mít větší klid Z mých zkušeností můžu říct, že jen jedna ta firma byla odporná (níže popsaná), další 4 ve kterých jsem dělala /dělám byly fajn. Drž se.
