Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Uklízení v pracovní době není příliš šťastné řešení, také jsme to jednu dobu tak měli a spokojený nebyl nikdo, ani my, ani paní uklízečka, tak se to po nějaké době zrušilo. Ale pokud to vedení formy tak nastavilo, tak se s tím patrně nedá nic dělat. Co Magdě poradit? Pokud je šéf (tedy ten, co to má v referátu) normální člověk, domluvila bych si u něj schůzku a pokusila se s ním domluvit na věcech jako: pokud opravdu není možné uklízet mimo pracovní dobu, tak domluvit, kdy konkrétně se bude uklízet, např. od 11.do 13., kdy by měli být lidé aspoň na obědě. Pak bych od něj chtěla, abychom si přesně domluvili, co ještě ano a co už ne - obírat někomu kytky od listů mi přijde jako magořina, ale spadlý list vyluxovat samozřejmost. Já vím, vypadá to hloupě, ale ony tyhle domluvy na úplných maličkostech bývají velmi užitečné, protože obě strany pak vědí, co ano a co ne a nemusí se nikdo cítit ani využívaný, ani šizený. A pokud by byl obzvlášť normální, asi bych s ním probrala i to chování zaměstnanců, ne snad jako žalování, ale že mě to mrzí a nechci, aby byly potíže. Problém ale bude, pokud šéf normální není. Ale zase Magda psala, že to má po známosti, tak snad tam není za nevolníka. Jinak bude třeba si vtlouct do hlavy, že je to jenom práce, přestat si všímat ksichtů, co kdo dělá, uklidit a jít.

Verera: Hned v zime zustal chudak pod lavinou,ale kdyby ne tak s tebou urcite souhlasim.V tomto pripade je rozchod vyhrou.

za prvé jednak nechápu, to že uklízíte v pracovní době úředníků, to se mi zdá přitažené za vlasy, vy rušíte je a oni ruší vás (viz. protivný pán)
jinak já jsem asi ze staré školy, nebo tak ze školy vycepovaná, že když musím projít po vlhké podlaze, nebo mezi vysavačem, je mi to trapné vůči tomu kdo uklízí, že mu kazím jeho práci... tož tak

Kassy: zrovna jsem si taky říkala, že důležitost těch prací není stejná. Ta méně důležitá by měla dát přednost té důležitější. Samozřejmě v rámci normálního chování a jednání. Na tom nesejde, jestli je zrovna uklizeno nebo ne (i když je to třeba nepříjemné), ale když se neudělá to, co tu firmu živí, je to větší problém.

Překvapilo mě tady v diskuzi, že se někdo divil tomu, že mu uklízečka neobrala kytky. Nevím, jestli je i toho její náplň..., sáhnout mi někdo cizí (ať už uklízečka nebo kolega) na kytky, tak mu zpřerážím hnáty . Si nedokážu představit, že já si je tady pěstuju, mazlím, a pak někdo přijde a oškube jim listy, ostříhá květy nebo je zalije jak nemá a ony pak třeba i chcípnou nebo i jen přestanou kvést a podobně. U nás jsme na začátku každé uklízečce jasně definovali, co má a co nemá dělat. Zakázali jsme jí třeba utírat stoly a monitory. Na stůl nám prostě nemá co sahat, natož na něm přerovnávat věci. Lepkavý šmouhy od hadru taky nejsou nic moc, ani na stole, ani na monitoru. Zato jsme rádi, když nám vysaje, občas vyleští zrcadlo a když tady uděláme nějakej bordel nad rámec (stalo se, že jsme vysypali děrovačku, skartovačku a podobně), tak jí za to extra poděkujeme a omluvíme se. Prostě každej ví, co kdo má nebo nemá dělat a je to jasné, žádné dohady, pomluvy apod. :-)

A ohledně toho pouštění a přerušení práce - někdy je to fakt složité. Když jsem uprostřed nějakého výpočtu, tak v půlce odejít znamená hodit celou práci do koše a začít znova. Když dělám s číslama, tak i malé vyrušení typu "počkejte chviličku, jen co to dopočítám, vás pustím" už může znamenat chybu, kdy se překouknu, ztratím kontinuitu čísel nebo něco započítám dvakrát... To tady jaksi respektuje každý, že když vejde do kanceláře a vidí, že ten někdo zrovna leží v nějaké "sjetině", dělá s číslama a podobně, tak na něj ani nepromluví a čeká, až ten dotyčný sám zareaguje (on vnímá, že tam někdo je), že už se mu může věnovat.

Barča Z: Šťastný to člověk, ten kamarád kamaráda. Představ si, že by na takový zásadní rozpor přišla paní, až kdyby měli děti a tedy by se rozhodla kvůli nim to s tímto méněcenným tvorem vydržet a dávala mu to opěkně sežrat.

Mam kamaradku,ktera se vyucila prodavackou,ale hned po vyuceni zacala pracovat jako uklizecka ve fabrice.Byla tehdy uz jako mladonka samozivitelka se dvemi detmi a tehdejsi vedouci ji umoznoval pracovat na pul na cerno.Vydelala si tedy vic nez jako prodavacka.U teto prace zustala a po letech prijela ke me do Spanelska na dovolenou.V te dobe jsem zila s jednim slovenskym inzenyrem a v ten stejny termin prijela k nam jeho kamaradka se svym pritelem.Kamaradka byla vysokoskolsky vzdelana a zastavala post jakesi hlavni manazerky Baumaxu pro celou Ceskou republiku.My holky jsme si vzaly rucniky a sly jsme se koupat na plaz.Lezime a opalujem se,rucniky rozprostrene vedle sebe a najednou se pani manazerka zeptala me kamaradky v cem pracuje.Kamaradka ji rekla ,ze jako uklizecka a na to se mila manazerka zvedla a beze slov sebrala svuj rucnik a odnesla ho kus dal od nas a tam se opalovala dal a s nami uz nepromluvila.Musim rict ,ze jsem se tenkrat strasne stydela.Ne za svoji kamaradku uklizecku,ale za pani manazerku.
Jeste bych chtela podotknout,ze se tato lady na teto dovolene rozesla se svym pritelem,jelikoz ji urazilo,ze nevi nic o kulture Azteku
Jinak moje kamaradka je dnes porad v te same fabrice,ale sedi v kancelari a ma post vedouci pres celkovy uklid a k tomu ma firmu na uklidy v domactnostech a zamestnava zeny ,ktere hledaji privydelek

K tomu obtěžování, ono to sice možná někomu zní jako neúcta vůči uklízečce, ale je nutné si uvědomit, že hlavní činnost té firmy nespočívá v udržování nablýskaných kanceláří, ale v tom, co dělají ti lidé u stolů. Z toho má firma peníze, ne z toho, že tam uklízečka šmrdlá hadrem. Absolutně bez urážky k jakékoliv uklízečce na světě, ona poskytuje té firmě podpůrnou službu a měla by se snažit to dělat tak, aby skutečně byla podpůrná, ne aby zasahovala do hlavní činnosti. Říkat, že ta hlavní činnost obtěžuje v práci ji při úklidu, to mi připadá mimo.

Samozřejmě to ale nikomu nedává právo se chovat povýšeně nebo schválně stražit pastičky. Kontrolovat práci a její výsledky má právo pouze nadřízený, ostatní můžou tak maximálně slušně požádat - a tohle bych, Magdo, těm protivům klidně řekla, že nejsi jich všech podřízená, ale kolegyně na jiné pracovní pozici. A pokud má někdo problém s tím, že ho úklidem rušíš, zkus se domluvit na nějakém řešení. Možná by pomohlo po domluvě se šéfem dát úklidu trochu jasnější pravidla a někde je vyvěsit - co přesně se uklízí, jak často, v jakou dobu... Prostě takový rozpis prováděných prací - vytírá se denně, vysává se v pondělí, středu a pátek, okna se myjí jednou za měsíc,za radiátory se vymetá jednou týdně... Plus k tomu přidat seznam toho, co si po domluvě budou zaměstnanci uklízet sami - třeba svoje stoly, pokud některým vadí, že jim na ně saháš (u nás třeba mají uklízečky výslovně zakázáno na stoly a počítače sahat, svůj stůl si musí každý udržovat sám, máme na to k dispozici vlhčené ubrousky). Měla by ses na co odvolat, až ti někdo bude předhazovat, žes něco neudělala pořádně nebo včas.

dadka: To mi připomnělo práci naší paní uklízečky za komunistů: PVC lino zásadně šmydlila vodou,do které dala jar a zároveň leštěnku na lino....Tím pádem vznikla zanedlouho vrstva zašedlé špíny,která potáhla celé lino a všude,dalo se poznat jen podle mokrosti,že se vytíralo...Jednou jsme si dali závazek jako BSP (brigáda socialistické práce-měli jsme dokonce stříbrný odznak!! ),že po malířích umyjeme sami všechny kancly.Nanesli jsme na lino vrstvu mazlavého mýdla a učinili objev,že po umytí se vynořilo takřka nové lesklé barevné lino.....Paní uklízečka na to neřekla nic,během krátké doby i přes naše poučování,že nemá dávat do vody tu leštěnku,si stála za svým a opět vyrobila hnusné zašedlé cosi....

Naše dcera učí prvňáky a do třídy jsem jí dala téměř nový koberec, aby si mohly děti o přestávkách odpočinout a pohrát si. Teď ho musí vzít o prázdninách domů na zahradfu a pořádně vyčistit, protože paní uklízečka vytírá podlahya tím špinavým hadrem vytře i koberec. No fuj!!! Taky není uklízečka jako uklízečka!!

tak něco podobnýho znám, ale u mně je to ze strany mé sestry, léta jsem dělala u počítačů, ale pak přišel rozvod, nový partner a ze mně se stala selka, no a pro sestru a pár příbuzných jsem holt klesla na dno společenskýho žebříčku, se sestrou se v posledních letech vídám už jen o vánocích a nějak mi to nevadí, já mám svůj spokojený život a do kanclu bych se už vracet nechtěla

Možná lidi štve, že se uklízí v pracovní době, hnout s tím nemůžou, tak dávají najevo nelibost takto. Což je ovšem neomlouvá.

Tohle je prostě chyba toho vedení, že chtějí, aby se uklízelo v pracovní době. V životě bych se nechovala k žádné pracovní pozici povýšeně, ale musím přiznat, že jednou mi vytekly nervy. V minulé práci nám taky chodila uklízečka doprostřed pracovní doby. Nebylo to ale tím, že by neměla klíče - měla je a klidně mohla chodit před nebo po naší pracovní době, jenomže sama si to rozhodla takhle; tvrdila, že má těch úklidů několik, tak nestíhá. A naše vedení jí to bohužel povolilo.
Byla to mladá holka, tak do 25 let. Vždycky rozrazila dveře (doslova) a vtrhla dovnitř. Klepání neznala, pozdrav taky ne. Ihned po vtrhnutí zapnula vysavač, bez ohledu na to, co zrovna děláme. Vysavačem hystericky jezdila po místnosti a narážela jím do všeho, včetně našich židlí a nohou (jak jsme nohy včas nezvedli, dostali jsme ránu). Stoly taky utírala, ale neptala se. Prostě nás odstrčila. Vlastně jsem ji nikdy neslyšela promluvit.
Ty nervy mi s ní vytekly dvakrát. Poprvé, když zapnula vysavač a přihrnula se s ním až úplně ke mně ve chvíli, kdy slyšela, že vyřizuju pracovní hovor (ten jsem vyřizovala už ve chvíli, kdy vtrhla do kanceláře). Jelikož jsem pochopitelně neslyšela vlastního slova, řekla jsem jí, aby to vypnula. Ona jenom nelibě mlaskla, vypnula ho a zůstala nade mnou stát, s pohledem upřeným do mého obličeje až do chvíle, kdy jsem hovor ukončila
Podruhé se to samé opakovalo s utřením stolu. Řekla jsem jí, že dneska ne, protože píšu důležitý e-mail a ztratila bych nit. Zase zůstala stát nade mnou a hypnotizovala mě pohledem
A nikdy, opravdu nikdy nepronesla ani slovo. Dodneška tak vlastně ani nevím, jestli vůbec byla Češka..... Postupem času si na její neomalené způsoby stěžovalo víc a víc lidí, takže jí konečně vedení nařídilo, že má chodit po šesté večer a byl klid. Nejspíš si musela přehodit šichtu v jiné firmě a bouchala pak luxem lidi v pracovní době jinde

u nás taky ukklízí uklizečka v prac. době (jinak je zakódováno a kódy má málokdo) Neumím sipředstavit, chovat se k ní hnusně. pozdravíme se s úsměvem, luxovat teda chodí kolem 16té (to je oficiální konec prac. doby, ale jedna z nás tam musí být do 16.30, tak se paní vždycky zeptá, jestli nevadí že to přeluxne, tak jí vždycky řeknu, že v pohodě, že kdyby zvonil tel. tak jí řeknu a ona to na chvilku vypne...vše je o lidech a domluvě. Myslím, že ty ženské u Magdy prostě "musí" prudit a být hnusné, asi si hojí nějaký mindrák :-(

evropka: pamatuju, Růžičková Zázvorkovou okamžitě prokoukla a zjednala pořádek hned po nástupu Jo, je uklízečka a uklízečka. Něco jiného je uklízet výrobní halu, a něco jiného banku. Už jen pochopit zakódované vchody!

Já si myslím, že jsi ve věku, kdyby ses nad tím, co si kdo o tobě myslí měla povznést. Naopak, uklízet v pracovní době je docela nešťastné. K nám taky chodila uklízečka...nepřetržitý provoz, takže nešlo aby tam nebyla v něčí pracovní době... a byly situace, když bych jí to koště někam narvala. A to ne proto že bych její práci jakkoliv znevažovala, ale ona velice často nám tím přidělala práci, neb určité věci jsme s koštětem pod nohama a s uhýbáním nemohly dodělat a tak se pak vše muselo dělat znovu. Navíc ta paní netrpěla ani s miniaturní méněcennosti, naopak, byla drzá a neodbytná jako divoká vosa a podlaha po ní byla ještě půl hodiny jedno velké kluziště. Takže ti neporadím....