Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Myslet na zadní kolečka není nic špatného,i v době největší zamilovanosti je třeba připustit,že bůhvíkdy to manželství taky může špatně dopadnout-jsme jenom lidi a né roboti....

nemůžu teď dočítat reakce, tak pokud to tu někdo psal, tak se omlouvám, ale pokud ti rodiče darovali byt apod., tak se to stalo před svatbou, takže při případném rozvodu se to nezahrnuje do SJM

lonkue: dědictví je tvoje - podobný případ jako s tou zahradou mé matky, akorát děda zahradu rozdělil ještě za jeho života na tři díly a podělil své potomky. Stejně tak i dar je pak jen toho obdarovaného - je to logické, to spoluvlastnictví patří jen to, co si společně vybudovali a za peníze, které vydělali společně, ne to, co vybudovali a získali jejich předkové

Na předmanželské smlouvě nic špatného není, ale přesto vás k tomu rodiče nemohou nutit. Jste dospělá a rozhodnutí je na vás.

Mimo to, byt i věci, které jste nabyla před manelstvím, do spoluvlastnictví manželů nepatří a manžel by na ně neměl nárok stejně, takže, pro tento případ je smlouva naprosto zbytečná.

lonkue: Dědictví je jen tvoje.

Ja vim, ze se ti mozna zda majetkove usporadani pred svatbou jako velmi neromanticke, ale urcite je to dobra vec. Chapu, ze se bojis to na Marka vybalit, aby jsi ho nezranila a aby si nemysles, ze ho dopredu podeziras z prospecharstvi. Jak uz je tu psano. Co jsi nabyla perd snatkem je stejne tvoje, ale ja osobne bych si to jeste potvrdila u notare. Mam dotaz na mistni dopisovatelky, ktere se vyznaji v cekych zakonech... Jak je to s dedictvim, ktere jsem ziskala v dobe manzelstvi od mych prarodicu. Je to automaticky cast BSM nebo je to jen moje? Diky za radu...

Až se rozhodnete byt prodat a vyměnit za větší, či postavit dům, Tak pak již bude určitě vše fifty fifty. Já bych se smlouvy nebála. Pak se také ukáže jaký Marek je, zda to pochopí. Myslala jsi na to jak by to bylo v opačném případě.

Oni jsou chlapi někdy pěkně ješitní, moje matka například dostala od svého otce kus zahrady a otec celá léta říkával, že jezdívá makat na latifundie své manželky, protože děda to samozřejmě daroval jen své dceři a ne i zeťákovi. Fakt to otce příšerně žralo. Nakonec to dopadlo tak, že matka na tom svém pozemku postavila dům (z peněz, které získala prodejem části domu z restituce, čili opět to byly její peníze) a je to zas jen její dům. Nicméně otec už neprotestuje, ale užívá si na stará kolena konečně pořádného bydlení. Ale fakt když jsme byli děti, tak občas protestoval. Jenže matka by byla pěkně blbá, kdyby to napsala i na něj, sice už se v jeho věku určitě rozvádět nebudou, ale před lety - kdoví. Moc dobře věděla, že otec nebýval zamlada svatý.
Takže samozřejmě taky radím smlouvu. Já bych ji dneska uzavřela taky /kdybych se nedejbože někdy ještě vdávala, což opravdu v úmyslu nemám - kdybych byla svobodná/

Tak jestli je Marek tak báječný a chápavý a znáte se už léta, tak snad zná situaci a nebude problém si s ním o tom promluvit. Mělo by být samozřejmé, že si na začátku ,,nového" života vyjasníte své názory, plány a představy. A do toho určitě patří i hovory o majetku. Chápu, že ti to připadá hloupé to na něj tak najednou vybalit, ale ono to po pěti letech vztahu najednou není. Nebo se bojíš jeho reakce? Jestli je ti hloupé o majetku mluvit, tak fajn, daruj ho zpátky rodičům a začněte opravdu od nuly, vydělejte si na všechno úplně sami a potom bude jasné, že ,,to,co do manželství oba dva přineseme se logicky stane majetkem nás obou" . Není nad samostatnost, pak tě nemůžou rodiče obtěžovat úvahami o budoucnosti. Mimochodem, kdo platí ten váš velký den s dlouhými bílými šaty se závojem a spoustou lidí?

Bellana: naprosty souhlas

Já si myslím, že takovou smlouvu o tom, jak budou věci fungovat v manželství, by měli uzavřít všichni lidé. Jde taky o to, aby si včas vyjasnili, jak budou financovat společnou domácnost, jak to bude s rodičovskou dovolenou, s plánováním větších výdajů, s vedením domácnosti, s výchovou dětí atd. Jistě, že takovou smlouvu není třeba nechat potvrdit notářem , ale mám dojem, že spousta lidí si myslí, že se všechno nějak udělá, a ejhle, ono ne. Každý pak má jiné představy a končí to tím, že se rozvedou zdánlivě kvůli tomu, že jeden špatně vymačkává zubní pastu. I když si myslím, že tohle by mělo předcházet vyplnění formuláře na žádost o svatbu

ja tedy nevim, ale na premanzelske smlouve nevidim nic neromantickeho ani spatneho.
Obzvlaste u lidi , co maji majetek.
V pripade rozvodu, kterym dneska konci kazde druhe manzelstvi je to vice nez nutnost. Predejde tak spouste soklivych tahanic.
Neni to z me strany cynismus, ale pragmatismus nekoho, kdo je sice dloho a statne vdanej.. ale tehle tahanic o majetek videl uz dost a to meli vsihni skoro holej zadek a jak se dokazali stekat.

Není třeba opakovat, že byt bude navždy tvůj smlouva nesmlouva, to už tady stokrát zaznělo.
Ovšem tvá poslední věta ve mně budí podezření, jestli nebudeš jedna z těch naivek, co nechá půlku svýho bytu napsat na objekt svý momentální hormonální poblázněnosti Na předmanželskou smlouvu se klidně vykašli, ale proboha NIC nepřepisuj na svýho budoucího manžela.
Mám kamarádku, která tuhle kravinu udělala. Že on je prej její životní láska, tak co by nemohl vlastnit půlku jejího bytu, když chudák nic jinýho nemá. Po několika málo letech se z životní lásky stala životní nenávist a kamarádka, jelikož je hloupá tak nějak celkově, přišla o ten byt celej a i s dítětem se stěhovala k mamince Jak se to přesně stalo už nevím, ale stalo se to. Chlapec byl asi fikanej

poslechněte rodiče.Mají mnohem více zkušeností a jestli Vás má přítel opravdu rád nebude to pro něj žádný problém a určitě Vaše rodiče pochopí.

majucha: kdyby on trval na smlouvě, s klidem mu protáhnu majetky hrdlem a jestli chudinka nerozezná zlatokopku od charakteru........jeho tupost.

Grainne: no jasně, to je vždycky na konkrétní osobě, jak se k tomu postaví. Mně prošlo životem dost vyžírků, takže bych si svůj majetek chránila horem dolem, ale kdybych si třeba brala miliardáře, myslím, že bych na smlouvě taky netrvala

majucha: už jsem viděla, že co nemohl dostat, zničil.
Jestli někoho uklidní, když bude mít papír na to, že buldok se rozdělí vejpůl, přední půle tomu, zadní onomu a fíkus po prababičce připadne manželovi jako odškodné za manželské strádání, nemám proti tomu nic, ale autorku to neuklidňuje a..........upřímně, ve mně by takto projevená nedůvěra vyvolala touhu po odvetě ještě dřív, než by na dělení buldoka došlo a to jsem schopná odejít s igelitkou.
Uznávám, že jsem idealistka a hodlám si svůj idealismus ponechat navzdory předchozím zkušenostem a co je moudré a rozumné pro jednotlivce, by se měl každý umět rozhodnout především sám.

Po včerejší zkušenosti - tím nijak nenapadám žádost o radu a veřejné mínění zde, naopak, víc názorů, víc možností vybrat si to, co mi sedne, vzhledem k situaci.

Taky nechápu,proč rodiče řeší ten byt... a vlastně cokoli, co jí dali. Je to nezadatelně pouze její majetek a manžel na něj v případě rozvodu nebude mít žádné právo.

Grainne: konkrétně tedy na pračku bych se ani vykvajzla, ale třeba kytary mám doma ve víc než statisícové hodnotě a nehodlala bych se potom někde dohadovat, jestli jsem si je pořídíla před manželstvím nebo ne. Nechala bych si v tom uvést věci, se kterými odejdu v každém případě, bez ohledu na to, že na ně mám automatické právo ze zákona. Třeba i proto, aby věděl hned od začátku, na čem je . Ale nejspíš bych nebyla tak blbá, abych se vdala

Grainne: ano, protože pokud má jen trochu mozku v hlavě, tak bude vědět, že tu pračku prostě nedostane a nepomůže mu v tom ani ten šutr.