Farmaření v Malajsii
Jeden z těch životních mezníků je totiž právě na spadnutí. Některé z vás už možná tuší, o co jde, a „škodolibě" – přesto doufám, že v dobrém – se těší na články stvořené v novém prostředí, pod vlivem úplně nových dojmů a zkušeností.
Tak tedy k věci. Naše nedávné stěhování z centra města do domečku v okrajové čtvrti a pořízení čtyřnohých poděsů bylo jen jakési mezipřistání před tím, než definitivně dáme vale městu a přesuneme se za lepším vzduchem. Po roce plánování, shánění, zařizování a samozřejmě trochy snění máme doma smlouvu o pronájmu bývalé čajové plantáže. Leží v místních horách a my ji hodláme přetvořit k obrazu svému. Čtyřicet akrů úrodné půdy nám dává prostor k zařízení farmy, která uživí nás a pár zaměstnanců a poskytne zázemí i odpočinek turistům chtivým přirody. V plánu je pěstování chemicky neošetřených plodin, chov hospodářské zvířeny, ekovýchova, a především klid a mír v duši. Čím dál hůř se totiž smiřuji s představou, že zbytek života strávím každodenním docházením do kanceláře. Sice to zajišťuje pravidelné živobytí, ale neodbytné podvědomí klade otázku: „A co po nás zbyde?"
Naivní představy o rozmazlování zvířátek a samorostoucí kukuřici mě opustily po prvních měsících plánování. Zabývám se tedy duševní přípravou na nekončící dřinu. Ale každá volba má svá pro i proti, ne?
Jedna věc je teorie, druhá praxe. V zemědělství mám jakousi teoretickou průpravu z dob studií. Život v přírodě se mě dotkl pouze ve formě povinných víkendů na samotě u lesa s rodiči a později na vlastních výletech a dovolených. Pokaždě s vyhlídkou návratu do města. Když jsme se přijeli na farmu podívat poprvé, opustily mě dech i řeč najednou. Nádherné, téměř panenské místo, topící se v katalogové zeleni, zpěvu exotického ptactva a pořvávání opic z okolní džungle. Jeden domek k žití, druhý k práci. Oba potřebují jen nenáročné úpravy. Několik rybníčků, dva horské potoky s tůněmi, nepříliš vzdálený vodopád. Rajská zahrada by mi nemohla připadat krásnější.
Od okouzleného nadšení se s dovolením vrátím trochu na zem. Nikdy mě nenapadlo, že jsem prostě rozmazlená městská dcerka. I tak bylo nadšení samozřejmě následováno obavami. První problém se ukázal býti doslova sloní velikosti a moje představivost jej dokázala dofouknout do velikosti mrakodrapu. Sloni. Úplně živí a úplně divocí sloni. Sice jsme se dosud nesetkali osobně, ale naše budoucí působiště vykazuje neklamné známky jejich občasné přítomnosti. Od vesničanů jsme dostali radu: Pěstovat pár ovocných stromů a slony chodit krmit v bezpečné vzdálenosti od farmy. Prostě jim zřídit restauraci, kam se naučí chodit na svačinku. Tak přestanou mít tendence hledat jídlo v bezprostřední blízkosti lidských obydlí. Dočetla jsem se, že sloni kvůli svému trávicímu traktu věnují většinu dne jídlu. Zřejmě budu muset jezdit s náklaďákem banánů třikrát denně. Menší, avšak početnější problém jsou netopýři, kteří teď okupují hospodářskou budovu. Vypadá to jako sraz netopýrů z celé jihovýchodní Asie. Kdo se mnou sdílí fobii z krys a potkanů, dá mi zapravdu, že okřídlená myš dokáže způsobit husí kůži jako struhadlo. Tenhle problém za mě vyřešil manžel příslibem, že vystěhování tvorečků se bude dít v mé nepřítomnosti. Ovšem zároveň se už plánuje (taky beze mě, samozřejmě) jejich přesun na místo náhradní. Netopýři na farmě jsou prý totiž vážně terno. No nevím, ale některým teorií mi nezbývá než věřit.
Nerada bych, aby si někdo myslel, že pár rozkošných sloníků a netopýrů mi brání v rozletu a seberealizaci. Nicméně můj manžel je od přírody dobrodruh, experimentátor a nezdolný optimista, a tak si žádné „ale" prostě nepřipouští. Z toho plyne, že obavy za nás oba zbývají mně. Nechala jsem si vysvětlit krmení slonů, přesun netopýrů i výhody toho, že do nejbližší vesnice to budeme mít tři kilometry a do města šedesát. Ani to mě neodradilo od lehce děsivých nočních můr na téma „život na venkově". Naposledy jsem se ve snu snažila klackem udolat tygra, a kdybych se nevzbudila, možná už bych byla dávno sežraná.
Druhá Betty McDonald ze mě určitě nebude, ale slibuju, že v dohledné době si sem tam přečtete o tom, jak bojovat se strachy a fobiemi, když člověku nic jiného nezbývá. Nebo třeba o tom, nakolik je farma vhodné prostředí pro výchovu dětí. Potenciální otec totiž naléhá a já začínám pomalu, polehounku souhlasit ;)
10.6.2008 Rubrika: Cestování | Komentářů 64 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Farmaření v Malajsii
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.hancze: no přeci když pojedu tak daleko, tak to nevemu na týden. A když už tam budem vysekávat tu džungli, tak abysme si pak taky odpočly
A ceduli na tygry musíš napsat v tygerštině
kareta: do lesa se tu jeste chodi na papayu, divoky mango a bambusovy spalky do polifky Domorodci co se nechcou zcivilizovat se takhle furt zivi - nusi na zada, macetu za pasek a hura do samosky Divoky selmy se u nas cipujou ale nezaviraj.....
hancze: do lesa na banány. Ach Ještěěěě Neboj, maliny vysadíš...a ty tygři...možná, kdybys nosila u pasu UZI, získala bys pocit bezpečí, já bych asi bez bazuky nevylízala, jsem děsný srab a zvěř (divou) bych držela v oploccených rezervacích pod proudem
no to je ale úžasně dobrodružné!!!! O tomhle můžu jenom snít
kareta: mmch : na maliny? to my tu nemame. leda tak na banany pokud tedy nehovoris o tygrech v ceskych lesich
kareta: ja nevim jestli se boji, ale asi s lidma nechce spinit pracky, dokud je co lovit v dzungli. fakt mezi lidi vyrazeji pouze jedinci vyhladoveli anebo nemocni. Takze za plotem to budu asi resit brnenim a na branu soupnu ceduli "tygrum vztup zakazan" ve vsem mistnich jazycich. to urco pomuze
sweet:
Zaffira: dost bych se divila, kdyby se tygr něčeho (lidí) bál A já bych si pozvala pytláky Abych mohla na maliny a tak
hancze: kapku hysterická....vědět, že v lesejku za barákem bydlej tygři, tak nevylezu ven
Zaffira: jenom mesic?
ad tygri....no je fakt ze napadeni tygrem bylo hlaseny za poslednich deset let jen dvakrat. Jednou to byl nejakej nemocnej jedinec, napadl dite z domorody vesnice, ale nezabil ho, nestihl to nastesti. Podruhy to byl jedinec zdravej a proste se jen branil uspavacce kvuli cipovani, tak to se jeden nedivi - a taky "jen" poranil chlapika Ale kapku hystericka bejt muzu, ne?
hancze: my se prostě musíme domluvit Začínám šetřit na letenku a smlouvat o měsíční dovolenou
Neboj, tygři se bojí víc vás než vy jich, ti z lesa nevylezou
swiss: *stany - starny nevozte, to nevim co je
syja: to je skvela nabidka, pisu si te do notysku, tak se pak nelekni az se fakt ozvu s placem na krajicku
swiss: neeee, akorat ty starny, zbytkem poslouzime, naradi k dispozici a kdyz bude hlad, musite rychle okopavat zeleninu, v nejhorsim si teda ulovit nejakyho toho slona....( pak ze se barbekju se dela z jelena )
hancze: Tak hlavně ně nemusíme to nářadí vláčet!
hancze:přeju ať se vám ve všem daří
..a kdyby tě to přestalo bavit,pošlu k vám manžela(zvládne domácnost,starat se o děti i být otrokářem) a ty můžeš přijet za mnou do paneláku(vezmeme to přes samotu v lese,aby to nebyl takovej šok)
Ch.Z. Kochanská: co myslis ja.......k tomu mam posledni dobou vskutku divoke sny nedavno jsem nasla na netu statistiky vyskytu tygru v malajsii, nase misto je ve state Perak, a tam jich jeste par bydli nekde hluboko v lese
Zaffira: no ja furt cekam jak tu dovcu naplanujete, to bylo reci