Prodám kompost. Zn.: Do polévky
.jpg)
„Na kompost?“ zavolala na mě sousedka, když mě včera viděla kráčet po zahradě s plným kbelíkem plevelu. „Do kuchyně!“ zavrtěla jsem hlavou a k jejímu úžasu tam opravdu odešla.
Když jsem před lety přesídlila na venkov, byla jsem na tom po finanční stránce opravdu bídně. Přemýšlím teď, jak nejvýstižněji definovat slovo bídně. Nemusela jsem se místo pravého kaviáru spokojovat s jeho náhražkou, ani jsem potupně nevyměnila čerstvý steak z mladého argentinského býka za mraženou flaksu z diskontních řetězců. Nemusela jsem se ani přeorientovat ze zvučných značek na nějaké anonymní. Neměla jsem totiž ani na ně. Když jsem spočítala příjmy a výdaje, mohla jsem si za celý týden koupit asi půlku chleba a trojúhelníček taveného sýra. Pokud byl prošlý a ve slevě. Naučila jsem se tedy vyžít z toho, co rostlo kolem mne.
A že toho bylo! S domečkem jsem koupila i zahradu, která jako zahrada vypadá asi po osmiletém tvrdém každodenním dření. Původně vypadala jako neprostupná malajská džungle. Přes křoví, větve, odpad, stromy a plevel velikosti vzrostlého muže se jí nedalo ani projít. Při shánění různých rad ohledně péče o nový příbytek jsem se dostala i k jakési prastaré knížce o vaření. Byla jistě určena pro nějakou spodní sociální vrstvu minulého či 
předminulého století, protože radila hospodyňkám, jak využít úplně, ale opravdu úplně všechno. Byla jsem z ní nadšená. Mýdlo z kostí jsem si nevařila, ale jinak jsem snad vyzkoušela každý recept. Z mojí domácnosti se stalo bezodpadové hospodářství vystačující si pouze z darů přírody.
Zjistila jsem, že to, co jsem do té doby považovala za plevel či odpad, se dá nejen zkonzumovat, ale je to i docela dobré (někdy) a zdravé. Vrhla jsem se do své džungle a začala si domů odnášet poklady. Vyráběla jsem pampeliškový med, sedmikráskový med, hluchavkový med, med bezový i dokonce z jakýchsi jehličnatých výhonků. Vyráběla jsem různé šťávy, likéry, sušila jsem bylinky. Obědvala jsem smaženou mrkvovou nať, večeřela obalovaný košťál, ze svízele přítuly jsem vyráběla vynikající špenát a pojídala saláty z listů či kořenů ostatních plevelů. Použila jsem každý list, každý stonek, každý košťál. Využila jsem i slupky z brambor na čištění komína.
Dnes jsem na tom o kapánek lépe, a tak jsem se zase začala stravovat průmyslově, jako většina ostatních. Na záhonku před kuchyňskými okny mám jen čerstvé bylinky a v létě sbírám vlastní rajčata. Občas uvařím na podzim bezinkový likér. Když jsem však letos viděla záplavu pampelišek, zastesklo se mi po dávných časech. Popadla jsem hrnec a vyrobila si pampeliškový med. Čas od času, vždyť je to zdravé, říkala jsem si a uložila ho do sklepa. A co ty hluchavky, to je škoda vyhodit, říkala jsem si den poté, když jsem plela záhonky. Inu, vyrobila jsem si i ten hluchavkový. Jednou za čas, je to zdravé. Takové pěkné listy, šťavnaté, ty by byly do jarního salátu, prohrabovala jsem se v kbelíku, když jsem narazila na takový pěkný, zdravý svízel...
Využíváte dary přírody? Sušíte, zavařujete nebo vyrábíte léčivé masti?
3.5.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 64 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Jsem snad mladá nebo blbá? Já přece vařit umím!
- Dnes vařím já. Ale co?
- Na plný úvazek v práci i u plotny?
Diskuse ke článku - Prodám kompost. Zn.: Do polévky
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG)
Kočkomilka: náhodou, sušené kopřivy už voní docela použitelně, i když je zaliješ
špenát bych tedy nemusela, ale čaj nebo odvar na vlasy, to není špatné
orinka: to nebude receptem, mám ho od jedné zdejší čtenářky a ta fakt blbé recepty nemá 
Kočkomilka: neblázni, oplachuj si odvarem vlasy.
Křeček: tos měla blbý recept. Ale z těch výhonků je fakt nedostižný.
Dělám pampeliškový med, zavařuju rybíz, jednu dobu jsem nadělala různý čatní a spousty sterilovaných paprik, ale pořád to leží ve špajzu a skoro nikdo to nejí, tak na to kašlu. Z bylin používám kopřivy do nádivky a pak se nám podařilo kompletně sežrat lebedu, co nám na zahradě rostla. Jako špenát byla vynikající. Ale přiznám se, že svízel stříkám roundupem, tu fakt nesnáším.
Letos jsem dostala eko bio domácí kopřivy na Zelený čtvrtek.Špenát chutnal dobře,jenže jsem ho jedla jen já.A nesměla jsem si vzpomenout,jak páchly spařované kopřivy,fakt se mi navalovalo.Včera mi paní řekla,že mi zase donese na usušení.Nevím,jestli je neposunu o dům dál králíkům
Kadla: smekám, fakt. Moje mamka třeba dělávala !vaječný" řízek-na plochý talířek nasypala trochu strouhanky,vyklepla vejce,osolila,opepřila,posykala zase strouhankou a sesunula na pánev.Já dělávám "vídeňské" brambory-syrové na plátky skládám šikmo do vymazané mísy,prokládám osmaženou cibulkou,sůl,muškátový oříšek nebo bylinky, trocha smetany a upéct.Původně je to příloha,ale tak syté,že nahradí s mlékem celé jídlo. Dost se dá ušetřit vařením polévek-fazolová,hrachová, s ovesnými vločkami. Je ovšem otázka,co je levné,když člověk musí vše koupit a nic nemá z domácích zdrojů.
hluboce se stydím a odcházím kanálama 
mně se za tři roky podařilo k jídlu vypěstovat asi tři ředkvičky a dvě kuličky rybízu
z původní poměrně úhledné louky postupně pěstuju malajskou džungli (plevelu se tu daří ze všeho nejlíp)
a o pampeliškový med jsem se pokusila jednou, chutnal jako oslazený špenát a nikdo ho (kupodivu) nechtěl
Kadla: smajlík je docela na místě, takhle si může vyskakovat každý, kdo objeví nějakou úsporu
Nika1: jakákoliv válečná kuchařka - ze současných navrhuju Švindlujeme v kuchyni od Mandžukové, případně Vaříme za babku od Čejky.
šetřím celý život a umím vyjít s málem, teď mám k snídani do ovesné kaše s jogurtem med ze smrkových výhonků od loňska. Jó, to byly časy, cukr jsem nakoupila v akci za 10 korun kilo, to se mi to vařilo! Zas tolik práce to není a když takovou skleničku, ozdobenou mašlí, darujete jako originální dárek, sklidíte obdiv daleko větší, než kdybyste podarovaly Studentskou pečeť. Umím marmelády, umím kompoty, akorát maso neumím zavařovat, ale protože nemám prase na dvorku, tak mi to nevadí. Ze zkušenosti vím, že nejlepší med je opravdu ten z výhonků smrku, a právě teď je jeho doba!
Riki: zima se zeptá, cos dělala v létě a v létě se přece vařil ten med, ne?
.jpg)
Ježiš, co tam dělá ten poskakující smajlík... 
To mi nějak ujela ruka
Riki: Jo, cukr je drahej, ale med jako takový je ještě podstatně dražší, takže ten pampeliškový pořád přijde tak na 50% ceny.. Kdyby nelilo, tak už sbírám pampelice a jdu vařit . Já bohužel nejsem tak kreativní jako Majucha a zrovna se taky potýkáme s problémem, jak ve 3 lidech a 5 kočkách vyžít z 500,- kč na týden. To byste koukali, jak levně se dá vařit. Máme z toho doma bojovku "Kdo vymyslí nejlevnější jídlo" 
.jpg)
Teda holka más muj hluboký obdiv .
Osobne bych se bála abych v tom mnozství plevele do nejaké pochoutky neprimíchala i neco jedovatého. Navíc mé prírodopisné znalosti se rovnají ani ne 0, spís -1000. Ano poznám pampelisku, ale lámu si tu hlavu, co je sakra hluchavka . Navíc u me rostou nejvíc bodláci, sice nádherne kvetou, ale zpracovat do niceho se asi nedají.
A v prírode sbírám klidne houby, které poznám a tech zrovna moc není, a lesní plody. Pokud se mi urodí neco na zahrade a psiska nebo potomstvo to nesezerou delám dzemy (zvlást od té doby co se bezpracne udelají sami v pekárne ) a míchám zajímavé ovocné kombinace. Vloni jsem v práci slavila úspech s angrestovým dzemem do kterého jsem vrazila pár spadaných jablek a necelé pulkilo lehce zivotem unaveného hroznového vína, ktere nikdo nesnedl.
