Jak bojovat s dětským vzdorem?
.jpg)
Máme tříletou holčičku a momentálně prožíváme období vzdoru. Nějak si s tím ale nevím rady a docela mi selhávají nervy. Netuším, jak se mám při jejích vzdorovitých záchvatech chovat.
Ona to totiž prožívá velice intenzivně. Neguje absolutně všechno. Nechce se oblékat, jíst, pít, chodit ven, spát… Kolem všeho jsou u nás příšerné scény, které končí tím, že jí dám na zadek a ona pláče. Mě to pak mrzí, ale nedokážu se ovládnout.
Dohadovat se s ní kvůli každé pitomině mě skutečně ničí. Začíná to hned ráno, kdy si odmítá obléknout, co jí připravím, pak to pokračuje u snídaně, nezřídka hodí jídlo i na zem a ječí u toho jako Viktorka, že to nechce. Dělá mi scény i v obchodě. Buď, že tam odmítá jít a pak řve celou dobu, co nakupuji, nebo si vzpomene, že chce čokoládu a běda, když ji okamžitě nedostane. Několikrát už jsem musela kvůli jejímu chování z obchodu odejít, protože to byla vážně ostuda, co vyváděla.
Stejně tak to vypadá u doktorky. Řve celou cestu, co tam jdeme, v čekárně se díky hračkám většinou zklidní, ale v ordinaci vyvádí tak, že je mnohdy nemožné ji vůbec vyšetřit.
Nemyslím, že bychom ji rozmazlovali. Snažím se být důsledná, ale přiznávám, že občas (poslední dobou spíš často) jí ustoupím, jen aby byl klid.
Je takové extrémní chování v tomhle věku normální? Moje máma tvrdí, že jsem byla to samé, že z toho malá vyroste. Jenže kdy? Trvá to asi půl roku a zatím to nevypadá, že by s tím chtěla skončit. Naopak, spíš to pořád stupňuje a zkouší, kam až může zajít. Manžel je z toho taky na nervy, vrátí se večer utahaný z práce a místo, aby měl klid, tak celý večer poslouchá jekot kvůli večeři, koupání, úklidu hraček, uspávání. Obviňuje mne, že je to způsobeno mojí špatnou výchovou, ale poradit, co dělat, aby se zklidnila, neumí.
Jsem opravdu vyčerpaná a nešťastná, připadám si jako matka neschopná. Jak se v tomhle věku chovaly vaše děti?
15.4.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 64 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak bojovat s dětským vzdorem?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Stanik: Víš co, já jsem balík a do světa se nedostanu...
tak nevím..
Sheeni: snad se nemylim, ale oni jsou tak haklivi v tom smyslu, ze si mysli, ze decko tyras a jsou schopny na tebe zavolat policajty... co Oto?
Ota: Oni jsou na to tak hákliví, ti ostatní nakupující??
.jpg)
Sheeni: Pravda, ale v některých zemích to nejde, např v USA jsme to museli řešit až v autě ........
Jinak si myslím, že scény v obchodech berou všichni s rezervou, protože měli většina taky děti a prošli tímto obdobím vzteku...
a ad scena v obchode.. kamaradce se velmi osvedcilo, prekrocit valejiciho se úotomka a odkracet stredem ( blbe kecy lidi nebrat...) , detičko ztratilo publikum a bylo po legraci
a u me skreti vedi, ze s tetou Stáňou si neradno zahravat, dvakrat normalne pozada, aby toho nechali... potreti dostanou pres prdel.... stacilo jednou dvakrat... a reagujou hned naprvni vyzvu
Ota: nazdarek
mno.. ted ne podle sebe.. ale jak odnaucili temehle hysterickym vylevum mi znami sveho uplne stejne vztekleho syna... jelikoz proplesknout ho nechteli... dostal "teplou studenou a do klece" jak by se reklo.. rekli jen dvakrat , pokud se nezklidnil dostal studenou sprchu i v obleceni... stacilo dvakrat
nó prima antikocepční článek - jak se říká nahození na smeč pro Staníka.
Je to těžký máme tři kluky , poslední to právě "dostal" a vždycky jsme to řešili stejně - pevné nervy, kombinace okamžitého trestu a izolace...
V obchodě / na veřejnosti se nám osvědčilo důrazné " koukni jak ten pán/paní/strážník ( v podstatě kdokoliv s "naštv.kukučem") na tebe kouká, honem přestaň! Jinak se něco stane! ...... a většinou byl klid ... a ještě je to naučilo nedůvěřovat cizím lidem
Karry: jak vidíš, vodu tady radí kdekdo, tak se asi nikdo moc divit nebude, když je to tak osvědčené
Linda: já teda nevim, zní to s tou vodou venku jako účinný, ale neumim si to představit. Můj syn se taky dost často vzteká, zase´kne se na místě a nechce jít, když ho plácnu přes zadek, tak řve ještě víc. Jít nakoupit s oběma dětma je fakt někdy o nervy, ale polít ho venku vodou, tak mě asi odvezou, že jsem se zbláznila. Lidi na mě koukaj i když vztekání ignoruju. Nikdy se ti nestalo, že by ti někdo řekl, co to s dítětem děláš? Já vim, že mu ta voda neuškodí, ale stejně 
.
.JPG)
Já jsem vztelé scény řešila tím, že jem dc eru chvíli šoupla do pokoje, ať si pořve tam - většinou bylo do minuty ticho a tvářila se, že se nic nestalo. Venku mi dost často dělala to, že se zapíchla na místě, ječela a odmítla se pohnout, tak jsem ji prostě čapla a odnesla - divím se, že na mě nikdo nezavolal policii, že unáším cizí dítě
V obchodě udělala scénu asi dvakrát, pleskla jsem ji přes zadek, posadila do vozíku a tam jsem ji nechala řvát - někteří lidi blbě čuměli, to je pravda.
.jpg)
Detský vzdor = chce tvoji pozornost za kazdou cenu. A Ty jí tu pozornost venujes pokazdý - vadí Ti jídlo na zemi, vyvedes jí ze sámosky, bojís se návstevy lékarky a jsi z toho na nervy a ta tvoje malá pijavice to MOC dobre na tobe pozná. A co z toho má? Ucel je splnen, má tvoji pozornost ne na 100% ale rovnou na milión!!!
Takze IGNORUJ. Snídane na zemi, OK tak to dneska snís z podlahy a nebo budes bez jídla a nech jí to samotnou uklidit, ztráví mozná dost dlouho revem a kopáním kolem sbe, ale kdyz uvidí tvuj "klid" a nezájem tak to uklidí. Studená voda taky pomáhá. Já s sebou vozila na nákupy a na procházky láhev s vodou a kdyz sebou dcera nekde prastila o zem vsema 4 nahoru a jecela tak jsem jí nechala jecet a pokud zacala modrat (vzteky zapomela dýchat) tak jsem jí zlila. Velice rychle se dcera naucila ve vzteku po me hodit ocko a kdyz jsem jenom vzala láhev do ruky ztichla. Más léto na ceste, klidne muze párkrát být venku mokrá. A pevný nervy, ona z toho vyroste, ale ty nesmís být zralá pro psychiatra uz ted, protoze casem bude hur.
orinka: Já si myslím, že to ani tak není dobou, spíš záleží na povaze dítěte. Já mám 3 a se 2 staršíma jsem to neznala, zato ta nejmladší mi dávala zabrat. A moje mami vždycky vzpomíná, jak jsem,když jsem byla malá, sebou vzteky flákla v krámu v bílém kabátku na zabahněnou zem 
- a to jsem od malička dostávala na zadek rákoskou - dneska by nám ochránci práv dětí dali 
Měla jsem teď na návštěvě kamarádku s dcerkou (2,5roku), která hodila pár těch vzdorných scén...kamarádka ji nechala, ať si stojí v chodbě v koutě a brečí a nevšímala si a malá za chvilku přestala...
ale chce to pevné nervy
A byla ses poradit s dětským lékařem? Všecko má své meze, nějak si nevzpomínám (jsem starší ročník), že by děti tehdy, když já jsem byla malá, takhle řádily. Prostě nesměly. Co vím, tak takhle se dítě projevuje před obecenstvem. Zkuste si jí vůbec nevšímat. I to, že se rozčílíte a dáváte jí na zadek, je projev pozornosti. Prostě ji překročte, ignorujte, nechte zuřit. A když sebou praští (doma) na zem, pokropte ji studenou vodou s komentářem, že je asi nemocná a potřebuje zchladit teplotu.
