Sestra mě chce připravit o střechu nad hlavou
Je mi padesát šest let, jsem rozvedená. Mám dvě dospělé děti s vlastními rodinami a mladší sestru. A právě s ní momentálně řeším velký spor a mám obavu, že to navždy poznamená naše vzájemné vztahy a skončí to možná až u právníků, pokud se nám nepodaří dohodnout. Moc by mne zajímalo, jak byste vzniklou situaci řešily vy, protože já jsem chvílemi docela bezradná a mám tendence ustoupit, jen abych měla klid.
Rozváděla jsem se krátce po padesátce, manžel si našel mladší ženu. Bydleli jsme v nájemním bytě, a když se odstěhoval, nemohla jsem si dovolit ze svého platu hradit vysoký nájem. Sháněla jsem něco levnějšího, ale nakonec vše dopadlo jinak.
Zrovna v té době se zhoršil zdravotní stav mého tatínka a ani maminka na tom už nebyla zrovna nejlépe. Oba měli silnou cukrovku, maminka prodělala srdeční operaci a u tatínka se začaly projevovat příznaky Alzheimerovy choroby. Tenkrát mi mamka nabídla bydlení u nich. Přiznala, že by byla moc ráda, protože sama už na vše nestačí. Bydlí v domečku s malým hospodářstvím.
Přijala jsem ráda. Sice se mi trochu zkomplikovalo dojíždění do zaměstnání, ale nebylo to nic katastrofálního. Přistěhovala jsem se k našim, zařídila si svůj bývalý dětský pokoj a pomáhala jim a starala se o ně jak jen jsem mohla. Všechno bylo fajn, krásně nám to dohromady klapalo. Pak najednou maminka zemřela. Už nějakou dobu se necítila dobře, často chodila k lékaři a jednou ráno se už neprobudila. Byl to šok.
Zůstala jsem sama s tatínkem, který už byl v té době Alzheimerem hodně poznamenaný. Nemohl zůstávat sám, neustále potřeboval dohled, jinak by byl nebezpečný sám sobě. Podařilo se mi domluvit s ochotnou sousedkou, že se o tatínka postará v době, kdy budu v práci, ale po nějaké době to sousedka vzdala, bylo to pro ni moc náročné. Na profesionální ošetřovatelku jsem neměla finance, požádala jsem sestru o pomoc, ale ta odmítla, že sami nemají (její manžel přišel zrovna o práci).
Nakonec to dopadlo tak, že jsem s hodně těžkým srdcem musela tatínka umístit do ústavu, kde je o něj 
postaráno. Jedná se prakticky o tak zvanou „eldéenku“. Chodím za ním téměř každý den, ale on už mne nepoznává. Je to velmi smutné.
Tolik poněkud obsáhlý úvod, abyste si mohly udělat obrázek. Teď k tomu konkrétnímu problému s mou sestrou.
Krátce po umístění tatínka do ústavu za mnou přišla a ptala se, co bude s domečkem. Vdává se jí dcera a prý by bylo dobré, kdyby zde mohla bydlet. Zarazilo mne to. Domek rozhodně není dvougenerační, dole je velká kuchyň spojená s obývákem a nahoře dvě menší místnosti – ložnice a můj pokoj. Řekla jsem sestře, že to asi nepůjde, protože bychom se do něj všichni nevešli a navíc, takové společné bydlení by asi nedělalo ani dobrotu.
Následně mě sestra šokovala. Ona prý nemá na mysli společné bydlení, ale mé odstěhování. Přímo řekla, že táta už se stejně nevrátí, a pokud je jí známo, žádná konkrétní závěť, komu co připadne, sepsaná není. Jsou ochotni mi vyplatit polovinu ceny domu, prý by mi to na nějakou garsonku bohatě stačilo a víc nepotřebuju. V podstatě chce disponovat tatínkovým majetkem ještě za jeho života.
Naléhá na mne opravdu hodně, používá citové vydírání, bombarduje mne telefonáty, osočuje ze sobeckosti.
Já ale nechci nic takového řešit, dokud je tatínek ještě mezi námi. Připadá mi to nemorální a nevkusné. Přikláním se k tomu, vyrovnat se, až na to bude čas, tedy až dojde k oficiálnímu dědickému řízení. Sestra je však neústupná, mladí prý čekají rodinu a nemají kde bydlet a já jim bráním, aby si mohli svou situaci vyřešit.
Nevím, jestli se v tom mém elaborátu trochu orientujete. Pokud ano, budu ráda, když mi napíšete svůj názor na celou věc.
16.8.2011 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Sestra mě chce připravit o střechu nad hlavou
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Kozoroh18: zajímavá sestra, na pečovatelku o tatínka neměla a na vyplacení má....hmmm
Bellana: přesně tak. Nelze rozhodovat o dědictví, které dosud žádným dědictvím není. Ten otec může žít ještě několik let, když na to přijde. Vladěna nic nezabrala, naopak rodiče ji sami žádali, aby se k nim nastěhovala, a nikde není řečeno, že by u nich bydlela zadarmo. Mohla se normálně podílet na běžných nákladech na domácnost, o péči o nemocné rodiče nemluvě. Naopak se nikde nepíše, že by ta druhá sestra projevovala nějaký zájem, jak je o rodiče postaráno. Odhaduju, že Vladěnu vůbec nenapadlo si představovat nějaké vyrovnání dědictví, že o tom vůbec neuvažovala, dokud nedostala ten "solidní návrh" - vystěhuj se, my potřebujeme barák. Já na tom skutečně nic solidního nevidím, a rozhodně bych nepřijala jako kompenzaci nějakou garsonku s tím, že mi to musí stačit. Jen tak, že se někdo rozhodl, a hodí se mu to. 
Jen bych se bála když sestra tak spěchá aby neudělala nějakou levárnu . Jako třeba obalamutit tatínka aby jí ten dům daroval to by pak nebylo dědictví a ničeho se nedomůžeš
Ahojky myslím že sestra se zachovala férově chce tě vyplatit . Na druhou stranu když nesouhlasíš bys měla vyplatit Ty jí .Každopádně postupem času celou záležitost budete řešit . To že je tatínek ještě mezi Vámi a sestra už dělí majetek není správný .To že sis předělala dětský pokoj je fajn nicméně nemyslím že bys měla větší právo na dům než sestra . Holt mělo by to být půl na půl . Toť můj názor
.JPG){kind=avatar}
bohunka: Zabrané to není. Vladěna se tam nastěhovala se souhlasem obou rodičů za života obou a za definovaných podmínek. Sestra se odmítla finančně podílet na pečovatelské službě, čímž přinutila Vladěnu, aby otce dala do ústavu a v tomto okamžiku řekla, ať si Vladěna jde jinam, že ona chce domek pro svoji dceru. To působí hodně vypočítavě. Jistě že i Vladěna bude muset časem řešit nastalou situaci a v tom domku nezůstane, pokud nebude mít prostředky na vyplacení sestřina podílu. Jenže teď otec žije, vlastní nejméně jednu polovinu domku a rozhodovat o jeho majetku bez jeho souhlasu nebo bez souhlasu soudu, pokud byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, prostě není možné. Co když bude potřeba více peněz jeho léčbu a jeho pobyt v ústavu? Kdo to pak zaplatí? V takovém případě by zřejmě musely být použity peníze z prodeje domku. To, že je teď v ústavu, z něho nedělá odpadek, na který není třeba brát ohled.
.jpg)
stejně je to divné - ta sestra tam s nima nebydlela? když byly děti?
bohunka: to vidim tak, že se budou tak dlouho handrkovat, až Vladěne spadne barák na hlavu - a bude mít prdinec :-/
Bellana: Co zabírat když už to zabrané je, že? Nic ve zlém, ale návrh sestry mi přijde docela solidní. Vladěna na vyplacení nemá, ta druhá ano, tak ať se tak holt srovnají.
tornado-lou: Řekla bych, že Vladěna si představuje, že vyrovnávat se budou až po otcově smrti. Nechce mít pocit, že ho šouply do LDN, aby se podělily o jeho majetek. Na mě to tak trochu takto působí - na pečovatelku sestra peníze nemá, s péčí nepomůže, ale jen co otce vyšoupne, tak by jeho domek zabrala. Nelíbí se mi to.
No, mě by zajímalo, jak si to vyrovnání představuje Vladěna.
.......Sestra je však neústupná, mladí prý čekají rodinu a nemají kde bydlet a já jim bráním, aby si mohli svou situaci vyřešit.
v čem jin bráníš? oni sami se do této situace dostali tak by si ji měli vyřešit tak, aby netlačili druhé měnit svůj život pokud to ještě neni tak daleko aby to museli dělat.
a co ty, na tebe se ohled brát nemusí, že nejde se jen tak bezmyšlenkovitě někam nestěhovat. Bydlení, které si budeš muset pořídit pokud přistoupíš na tuto dohodu, tak by ti mělo vyhovovat a né se jen honem někam nastěhovat.
Vlaďko co tvoje dospělé děti, ty mají kde bydlet, že by jsi navrhla společné bydlení jednoho tvého potomka a sestry potomek. 
Také bych se obávala toho, že se sestra sníží až tak daleko a zajde za notářem a nechá to od otce podepsat, chtělo by si to nějak pojistit. Pokud otec, žije a sestra neměla zájem s péčí o tatínka pomoct tak by mohla i toto vydržet. Asi to bude velice složité a bude chtít s tebou vydupat. Což může být už i odhadem nemovitosti, aby nemuseli tolik vyplácet. Dědit chce každý, ale pečovat, na to má čas jen hodně málo potomků.
Také znám případ, kdy cestou z nemocnice si jedni jen zajeli k notáři tam se to podepsalo a zbytek rodiny nestačil valit oči.
Nejsem právník, ale myslím si, že rozdělovat si majetek, který vám nepatří (když zatím otec žije) je nesmysl. Nehledě na to, že skutečně může existovat závěť, o které vy děti nemusíte vědět a tatínek si dnes ve svém stavu nemusí pamatovat, že něco takového někdy sepsal. Zletilé dítě však musí dostat minimálně 50% toho, co mu ze zákona náleží, nepočítejte tedy s tím, že by celý dům připadl vám.
Sestře bych řekla, že situaci budu řešit, až bude aktuální, tzn. po dědickém řízení. Její návrh mi přijde solidní (ale neetický) - nechce vás připravit o střechu nad hlavou, jak stojí v nadpise, chce vás vyplatit, a to je veliký rozdíl. Pokud vy nemáte na to, abyste v budoucnu vyplatila sestru, jedná se o nejlepší možné řešení = tzn. rodný dům nebudete muset prodávat, aby mohlo dojít k majetkovému vypořádání.
sharon: No v dnešní době už není moc páru, které počnou ani neví jak.
annie: všechno jde když se chce...dnes nejsou "státní" byty tak si musí mladí koupit , zadlužit se , jinak to nejde......
