Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

a pak ty jejich slzy štěstí není nic krásnějšího

A co ho zavolat až k tlačení?? pokud teda nechceš ať je s tebou při bolestech. Ale já za sebe říkkám, že bych ho tam vzala, můj M přišel až ke konci, kdy jsme tlačila a moc mě mrzelo, že mě tam nedržel za ruku, nemasíroval.. ještě , že tam byla moje sestra , kdybych tam byla sama, bylo bylo by stokrát horší a nevím, proč některé ženy říkají, že je to jen ženská záležitost.. jo kdysi to tak bylo, ale teď je to jen ku prospěchu, nevím ,proč bych u sebe něměla mít manžela když mě něco bolí a trápím se. tyhle řeči nemám ráda. Pokud někdo manžel chce, tak a´t ho tam má, pokud ne, také její věc. Já myslím, že bys pak byla šťastná, že tam byl navíc, není pravda, že je tam chlap na obtíž, není to jak v těch filmech, kdy chlap ženskou ještě rozčiluje jeho blbýma kecama, právě, že jsou potichu a jen pomáhají , masírujoo, obejmou

Děti se mi narodily za "komunistů" a bylo to dost hrozné.Nechtějte prožít porod úplně osamocená,celou noc prochodit mezi pokojem,kde ležely ženy na udržení těhotenství,tak jsem je nechtěla rušit,a ohavným záchodem.Studená chodba, nikde nikdo, celou noc se o mě nikdo nezajímal..
A pak hledání brzy ráno nějaké sestry, když už se mělo rodit.Napít jsem dostala až na moji žádost asi po 24 hodinách...atd atd. Máte možnost někoho mít u sebe a berte to, ať už je to manžel, nebo třeba máma, nebo
někdo jiný.Nebudete tak osamělá a bezmocná....

Anno, pro mě byl manžel obrovskou oporou, vůbec si nedovedu představit, že by mě v těch šílených bolestech nedržel za ruku. Jenže každá jsme jiná a tobě to naopak může vadit. Jestli cítíš, že by ti na sále nebyl nic platný, umožni mu aby byl alespoň někde poblíž a viděl miminko ihned po porodu..Manžela sem nikdy neviděla tak naměkko jako po narození dětí.. byl s nima na mytí, držel je jako první v ruce hned po doktorech, točil si je na kameru..asi by si zase on neuměl představit, že by přišel o tohle..

ZZdenča: trochu jsem se pousmál při představě jak něco vysvětluješ manželovi na porodním sále....

Pokud si pamatuju tak diskuse na tohle téma tady letos už proběhla a tam zas budoucí matka měla strach z "estetična" tedy že ji manžel uvidí zpocenou, unavenou a že se mu pak už nebude líbit.

Paní Anna se jen bojí, že jí manžel bude znervózňovat .... není přece nic snadnějšího než mu po pár minutách případného znervozňování říci ať jde na chodbu...

Moje žena nám dala v mé přítomnosti tři syny, všechny jsem viděl v prvních vteřinách jejich života , všechny jsem pomáhal koupat, všechny jsem přinesl mé ženě do náruče.
To je takového něco úžasného, že se to popsat nedá.

A potom jsme pokaždé měli společné jídlo, hned tam nám přinesli , mazal jsme ženě rohlíky a malej ležel vedle nás a .......

Ota: možná ao, ale já vím, že mám partnera, kterého samotného nikdy nic nenapadne. Všechno mu musím polopatě vysvětlit a třikrát zdůraznit, že ano, tohle myslím vážně. Představa, že se mě u porodu pětkrát zeptá jestli to nebo ono myslím vážně mě prostě děsila a vím, že by mě to spíše znervózňovalo. Já potřebuju mít na všechno svůj klid.
A na personál nemocnice si nemůžu stěžovat, neměla jsem pocit, že by se na mě nějak vykašlali. Jasně, neseděli u mě celou dobu, ale kdykoli jsem něco potřebovala, tak jsem mohla zazvonit na sestru a vždycky někdo přišel...
Prostě jsme každá jiná. Mě spíše štve, že se teď z toho dělá zase takový humbuk. Když není nějaký chlap u porodu, tak už je to divné...

Ota: jj, chyběl diskuzi i pohled z chlapského hlediska

Já měla manžela u obou porodů. U prvního dokonce přestřihl pupeční šňůru. Na obtíž to rozhodně není a nebudeš si připadat tak bezradná a osamocená. Ale pokud ho tam vážně nechceš, zkus mu to vysvětlit. Určitě se najde nějaký kompromis.

myslím, že se to už tu prodebatovalo ale ...
byl jsem u 3 porodů našich dětí
vůbec si nepamatuji na soucit nebo přehnanou účast
co si pamatuji jsou tyto pojmy které jsem cítil ke své ženě :
OBDIV
ÚŽAS
LÁSKA
VDĚČNOST
PARTNERSTVÍ

A myslím,že se personál nemocnic chová jinak k matkám bez partnera na sále, alespoň při prvním porodu na boxovém sále kde jsem ženě dával pití, hlídal jsem tep dítěte atd ... určitě se o nás starali víc než o tu paní v druhém boxu... to jsem si jistý...

já musím říct, že jsem byla moc ráda, že jsem měla přítele na hekárně a kdybych nešla císařem, tak bych ho chtěla i u porodu...pro mě to bylo velký plus mít ho tam, neb jsem byla celkem dost vyčerpaná (po 12 hodinách) a psychicky mírně zdeptaná

tak teď jsem četla pozorněji, manžel u porodu být chce.. no, tak v tom případě platí jen konec, co jsem psala - je to jen o tom, jak se dohodnete..a jeho přítomnost bych uvítala...

ahoj, Anno, rozumím ti... manžel u porodu taky být nechtěl, určitě by to s ním šlehlo, takže jsem v porodnici řekla, že tatínek u porodu nebude, že by s ním měli větší práci, než se mnou... ani jsem sama necítila potřebu, aby tam byl...dorazil až po porodu, šťastný, že neviděl všechnu tu krev kolem, a první chvilky s prckem si moc užíval...
je to jen o tom, jak se vy dva s manželem dohodnete... manžela k ničemu nenuť, jeho účast nebo neúčast u porodu bych na tvém místě respektovala... když u porodu nebude, přece to neznamená, že by měl tebe nebo miminko míň rád... to jen někteří chlapi těžko snášejí, když vidí, jak jejich žena trpí, svíjí se v bolestech a miminko není hned v první chvíli vymydlený a pěkný...

kdybych mela rodit, rozhodne tam muzskeho nechci

Kdyz jsem byla v porodnici a rodila malou byla jsem rada se vsim vsudy ze manzel byl u me,podaval mi oporu,podrzel me kdyz jsem to potrebovala.

Dal mi napit a povidali jsme si ze za chvili uz bude s nami mala beruska.
Kdyz se mala narodila tak manzel brecel dojetim a ja taky,byl to ten nejkrasnejsi okamzik ktery nas stmelil jeste vice a manzel i prestrihl pupecni snuru.
Dodneska rika ze nejkrasnejsi zazitek byl prave u porodu videt jeho dite jak se rodi.

Já tu možnost něměla a dneska bych to brala všema deseti....Přece jen je to opora...zvlášť v době, kdy se rozhodla porodit polovina republiky, by jeho přítomnost mohla být hrází mezi utahaným personálem a třicátou pátou nastávající maninkou toho dne