Útrata na střídačku. Jsem z toho rozpačitá.
Nejsem už úplné mládě, mám za sebou jedno nepovedené manželství a několik nevydařených vztahů. Je mi šestatřicet, žiji sama s devítiletou dcerou. Teď chodím od ledna s jedním mužem. Zatím to není nic závazného, dvakrát třikrát do týdne si spolu někam vyjdeme, ale s dcerou jsem ho ještě neseznámila. Nechci ji zbytečně motat hlavu nějakým „strýčkem“. Naštěstí bydlíme ve stejném domě jako mí rodiče, takže s večerním pohlídáním, když chci jít na rande, nemám problém.
V podstatě ani nic závažného neřeším. Jen bych se chtěla zeptat čtenářek na jejich názor. V určitém ohledu jsem totiž ze svého přítele trochu na rozpacích a nechci se nějak unáhlit v úsudku. Jde totiž o jeho přístup k financím na našich setkáních.
Hned od začátku jsem dala najevo, že opravdu není povinností, aby za mne platil útratu, když spolu někam jdeme. On ty tendence měl, ale myslím, že když jsem vyjádřila svůj postoj, ulevilo se mu. Ne, že by to byl nějaký chudák, ale nazbyt asi taky nemá, platí alimenty na dvě děti. Když spolu tedy někam jdeme, platíme na střídačku jednou já a jednou on. Dosud je vše v pořádku.
Poslední asi měsíc začínám pozorovat, že toho přítel ale začíná nenápadně využívat. Když je totiž s placením řada na mně, tak se vůbec nerozpakuje a objedná si klidně to nejdražší jídlo. Přitom když platí on, pečlivě zvažuje, co si má dát.
Nejdřív jsem tomu nevěnovala pozornost, připadalo mi to nedůstojné se tím vůbec zabývat. Ale už se to opakovalo několikrát za sebou a já chtě nechtě začínám mít pocit, jestli on není tak trochu vyčůránek. Sama peněz nazbyt moc nemám, jídla, která si objednává on, bych si nikdy v restauraci nedala. Navíc když řeknu, že bychom se mohli třeba jen projít, tak to vždycky zaonačí, že má hlad.
Je to taková nepříjemná, docela citlivá situace. Jak byste ji řešily? Je vhodné mu na rovinu říct, aby se držel trochu zpátky? Já už to měla kolikrát na jazyku, ale vždycky mi bylo trapné o tom začít.
24.5.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Útrata na střídačku. Jsem z toho rozpačitá.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Mne to z tohto jasne vôbec príde, ako nič moc chlap...asi by som ho už pomaly prestávala "chcieť", ako sa poznám
ježiš, tak proč neděláš to samé! A když nemáš na večeři v restauraci a pán bude mít hlad, tak si dejte klobásu u stánku
jedvatazmyje: mno, kupříkladu onehdy jsem šla s jedním pánem na rande na Vyšehrad. Od Vltavy je to do kopce. Vylezl tam, nadával, že horko, bolej nohy, žízeň, a kde že tam mají pivo? Rozhledy na Prahu ho dvakrát nezajímaly. Podruhé jsem s ním šla na Petřín, což je taky od Vltavy do kopce. Tam odmítl jít pěšky, když jezdí lanovka. Na rozhlednu rovněž odmítl lézt, řka, že Prahu zná, neb se tady před půlstoletím narodil, a z výšky ji vidět nepotřebuje. Romantickou procházku směrem z kopce do Nerudovky ještě akceptoval, ale stejně se zajímal, kam půjdeme na pivo... takže třetí rande už nebylo a nebude, a jeho vztah k penězům jest mi buřtem, neb pán nesplňuje jiné, pro mě mnohem více vypovídající ukazatele. A netrvalo mi to 4 měsíce...
Kadla 7:45 To bylo to první, co mě po přečtení článku napadlo
sharon: No, osmnáct jim už není. Ani já ve svém pokročilém věku bych nebrala schůzky v restauracích. Je tolik jiných věcí, které lze dělat - divadlo, koncert, výstava, courání se městem, výlety do přírody, prostě cokoliv. Když už pominu to, že ona profláknutá chemie tam asi moc nefunguje, když jim stačí sedět v restauraci a mluvit. Při takto krátké známosti bych měla určitě větší potřebu soukromí.
jedvatazmyje: taky pravda...
Ale dobře, že ho prověřuje při placení, kdyby randili v přírodě, možná by se důležité věci o jeho vztahu k penězům dozvěděla se zbytečným zpožděním :-))
Bellana: 36 a nejsou nejmladší ... na randění v restauraci je čas tak v 65... a sromantikou to nemá nic společnýho......neříkej, že není lepší rande v 36 někde v přírodě...
Souhlasím, je to divné, až příště projeví hlad, vytáhni z kabelky chleba s Florou a bratrsky se rozděl. .-))
Já teda za sebe platit nechávám, pouze symbolické pohoštění, kávu, sodu, dvě deci nebo pokud není předem domluveno jinak.
Já jsem si na žádném rande za sebe nic neplatila.No,je jiná doba,tak ale každý sám za sebe.Pokud spolu chodí jen na jídlo a klábosí,tak se o sobě nic nedozví.To chce zátěžové situace-les,kopec, pořádný liják atd. Vadí mi lakomí chlapi.
Jsou to sice maličkosti, ale tohle bych asi nerozdýchala. Myslím, že pokud by jste začali spolu třeba bydlet, tak by se jeho lakomost přenesla i tam a to by ti vadilo už stoprocentně. Pryč od něj. Než takovýho chlapa, tak raději žádného.
sharon: Ty jsi taky romantická. Sice nejsou nejmladší, ale i tak by se měli věnovat zábavnějším činnostem než je tlachání v hospodě.
Pán je vyčůranej jako díra do sněhu.
A co třeba v den, kdy bude placení na Vás, mu říct, že byste se ráda prošla a hned jak bude zaonačovat, že má hlad a chce do restaurace, tak vytasit z batohu pořádnou brzdu chleba s řízkem. Pokud bude remcat, tak mu oznámit, že jste chleba, maso, strouhanku, mouku, vejce, olej a elektřinu platila taky a narozdíl od restaurace jste to připravovala s láskou? Zabalit jich sebou minimálně 10, aby byla jistota, že nebude chudinka o hladu.
Nojo, z cizího krev neteče a když je jídlo zadara, tak proč se upejpat, že.
Bellana: viď , ani se tam nedá..
Ani náhodou by mi nevyhovovalo trávit schůzky v restauracích. Dost nuda.