Přišla jsem na manželovu nevěru a nevím, jak s tím mám naložit
Je mi pětapadesát let, manželovi o tři roky víc. Jsme spolu už třicet let. Vychovali jsme dvě děti, máme tři vnoučata. Naše manželství bylo asi jako každé druhé. Ničím jsme se nevymykali, žili jako většina rodin. Chodili do práce, starali se o děti, o víkendech jezdili na chatu a v létě na dva týdny na dovolenou.
Když se děti osamostatnily, zůstali jsme s mužem sami a najednou bylo doma takové divné prázdno. Hlavně mně dost dlouho trvalo, než jsem si na ten klid zvykla. Ubyla mi práce a starání o početnou rodinu a já nevěděla, co si mám s tím volným časem počít. Manžel na tom byl podobně, i když to asi neprožíval tak intenzivně jako já.
Po nějaké době jsme se s tím nějak srovnali a začali si užívat samostatného života. Ale asi jsme to vzali za špatný konec, místo, abychom se zaměřili na společné trávení volného času (zůstaly nám jen ty víkendy na chatě), našli jsme si každý nějaké rozptýlení sám. Já začala chodit pravidelně cvičit a plavat, manžel se dal u nich v práci dohromady s pánskou partičkou a chodí společně hrát košíkovou a pak vždycky zajdou někam na pivko.
Všechno bylo v pohodě, nestěžovali jsme si, bylo nám fajn. Jenže pak se manželova košíková stávala čím dál častější, začal kvůli ní vynechávat i naše společné víkendy a po čase mi došlo, že to asi nebude košíková, ale něco jiného. Začala jsem pátrat a přiznám se – i trochu špehovat v mobilu a v mejlu – a brzy jsem věděla, na čem jsem.
Když jsem zjistila, že má manžel milenku, bylo mi strašně. Vyčítala jsem si to pátrání, kdybych žila v sladké nevědomosti, asi by mi bylo líp. Jenže už jsem to věděla a musela s tím nějak naložit. Tak jsem to mužovi řekla a zeptala se ho, jak si to představuje dál. Byl hodně zaskočený, zpočátku nebyl schopný .jpg)
mi k tomu cokoli říct. Pak z něj vylezlo, že se nejedná o žádný vážný vztah, bere to jen jako rozptýlení. A že to ukončí.
Souhlasila jsem, dala mu ultimátum a slíbila, že pokud ho dodrží, pokusím se na to zapomenout a budeme žít jako před tím, jako by se nic nestalo.
Jenže minulý týden jsem zjistila, že manžel svůj vztah neukončil, ačkoli mi už před třemi měsíci tvrdil, že ano. Uvěřila jsem mu, trávili jsme spolu opět každý víkend, košíková se rovněž vrátila do normálu. Nenapadlo by mne, že mi lže.
Teď jsem docela dost zoufalá, protože nevím, co mám dělat. Žít s mužem, který mi zahýbá, pro mne není vůbec příjemné, myšlenky na rozvod mne doslova děsí. Jako bych si měla vybrat ze dvou zel to menší. Jenže které to je?
Připadám si hrozně. Stará, opotřebovaná, použitá a odkopnutá. Nikdy bych si nepomyslela, že budu v tomto věku řešit takové problémy a bude mi hrozit, že zůstanu na stará kolena sama.
O tom, že vím, že manžel svůj vztah neukončil, jsem mu zatím neřekla. Připadám si jako v pasti a nevím, jak se zachovat. Myslíte, že má naše manželství šanci tento karambol přežít?
2.8.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přišla jsem na manželovu nevěru a nevím, jak s tím mám naložit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kočkomilka: tak je to správně, tak to má být
rozdělit si byt na každý svoje, rozdělit úspory a výdaje. A jak píše Juana, starej chlap se brzo udejchá anic ho nenaštve víc, když vidí jak si užíváš a k ničemu ho nepotřebuješ. Nakonec to dopadne tak, že bude sedět ve svém pokoji, vařit si dokola jednu a tutéž polívku a prát si jedny trencle do rozpadnutí, prtotože nebude mít ve skříni nachystané čisté. Co si nenakoupí nebude mít.
Rozvod určitě ne, statisticky vzato ho to klepne dřív a vdovský důchod se hodí. Navíc tahanice kvůli majetku - asi to nestojí za to. Přikláním se k radám, které už tu padly - dát se do gala, radikálně změnit účes, zhubnout, něco pěkného na sebe a vyrazit do světa za tím, co tě baví, místo nějakého opečovávání nevděčného chlapa. Přijdeš na nové myšlenky, potkáš nové lidi, budou nové zážitky - a chlap ať si trhne. Nebo jestli nechceš honit parádu,ale jsi jinak zaměřená, tak si třeba kup nové kolo a jezdi na výlety, určitě najdeš lidi, s kterými se pobavíš. Před mnoha lety jsem slyšela příběh jedné mladé ženy, které zemřel snoubenec někde v dalekých horách a ona byla úplně na dně. Místo, aby se litovala, tak sbalila batoh, v pátek odpoledne sama vyrazila v Praze na nádraží, rozhlédla se po lidech na perónu a přišla k partě vrstevníků, kteří měli taky sbaleno na čundr. Představila se a zeptala se, jestli může jet s nimi. Nakonec si jednoho z té party vzala. - Takže neztrácet odvahu a optimismus, řešení se vždycky najde.
Jsem sice o pár let mladší ale flintu do žita házet nebudu ani v 55. U nás je to mnaopak, já jsem aktivní,manžel neustále znuděný a unavený. Milencem to řešit nemíním. Na místě Bětky bych se nerozváděla,vdovský důchod je taky důchod. navíc vnoučatům byste zkomplikovali dělení pozornosti a lásky. Seber se, dopřej si něco pro své tělo i duši a doma dělej co nejméně práce. Žehlit muž asi neumí,ale uvařit nebo umýt nádobí určitě ano. Fazicky milence dlouho stačit nebude, co ona se starým páprdou, vztah odezní.Věnuj se sama sobě a užívej si bezdětného období.
.gif)
Verera: to tak bývá....
Tak nějak. Čím víc se ženská snaží opečovávat chlapa, zabezpečit mu pohodlí, dává mu najevo jak ho potřebuje a jak bude bez něj osamělá a nešťastná, tím víc ji on považuje za něco jistého, téměř inventář, služby za samozřejmost a nemá důvod na svém chování cokoli měnit, užívá si toho, že někde jinde je to jiné, vzácné, třeba se chce i ukázat, jak je samostatný, jak ženu opečovává on.
Pokud o něj stojíš, zkus se zamyslet, co mu doma chybí, že to hledá jinde a jestli by nestálo za to na tom u sebe zapracovat.
Servis doma zrušit, ale ne jako trest za milenku, prostě nemáš čas stát u plotny, máš zajímavější program, on se o sebe jistě postarat zvládne a může uvařit i pro tebe 
Ale hlavně, to co děláš, dělej pro sebe, ne pro něj. Změna účesu, kosmetika, oblečení, cvičení, program pro volný čas - musí to být to, co se líbí tobě, a co tě baví. Žádná úporná snaha se zalíbit. Jen získat ze sebe lepší pocit. Ono to seběvědomí z člověka vyzařuje a upoutá pozornost.
A kdyby to přece jen nevyšlo, není konec světa, takový chlap si tě prostě nezaslouží. Bez něj můžeš mít hezčí život než s ním, i když se ti to teď nezdá.
Moje maminka byla zoufalá, pak si našla partu turistek a pořád něco podniká ( a není to nijak finančně náročné) . Tatínek si pořídil novou ženu, po čase se ukázalo, že poněkud žárlivou, takže bez ní neudělá krok aby měl doma klid. Tak nějak mám pocit, že si chtěl polepšit on, ale dopadlo to přesně naopak.
.jpg)
kat: sevenofnine:
je to těžko něco radit pokud to sám neproživá ale jak tu piši holky vše s rozumem hodně 
To už tady bylo tolikrát.....
.jpg)
Podle me si Beto nejdrív zvaz chces rozvod a nebo ne - srovnej si to v hlave. Kde je pro TEBE vic plusu a min minusu. A teprve potom jednej. Jsi shopna sem tam primhourit ocko a nechat manzela s milenkou? Ok fajn, sbal si polovinu prachu a starej se sama o sebe. KDyz bude doma uzivejte si spolu, kdyz bude v tahu (at uz s kámosema nebo slecnama) uzivej si sama nebo s kámoskama - jak to udelat jsi tu rad dostala uz spoustu. A pokud nejsi shopna se o nej delit tak to nezbyvá nez mu dát nuz na krk bud já nebo milenka. Treti moznost nemás.
Ale jak rikám ,nejdrív si srovnej priority sama v sobe. Kdyby se náhodou manzel rozhodl pro milenku tak at te to nepovali na kolena. A pokud si nejsi jista, jestli bys jeho pripadny odchod zvládla, tak mu nuz na krk nedávej.
Proste mysli vzdy a vsude nejdrív na sebe a teprve potom na manzela a ne naopak. Vzdycky se na chvili zastav a zamysli se co chces TY a ne abys premyslela nad tim, co by vyhovovalo jinym. Bude ti chvili trvat, nez se to naucís, ale stoji to za to.
.jpg)
Kozoroh18: áááááááááá - to prostě nesnáším, jaké vychovala MU děti, jaké porodila MU děti - do prčic, její děti to snad nejsou?????? Ona je nechtěla? Pokud se některá ženská staví k těhotenství, porodu a výchově tak, že to dělá pro nejakého chlapa, pak je v jejich vztahu něco blbě už od počátku.
Já jsem teda děti chtěla - a moc, takže žádné, že jsem chlapovi porodila syny, ale byli od počátku nás obou - a vychovávali jsme je rukou společnou a nerozdílnou - oba!
jasně holky, ukázat tomu lidskýmu patvorovi zač je toho loket.......
tak to nevím jak se zachovat, si bych se nerozvedla. Vychovala mu dvě děti, dělala mu servis a tejď ho nechat odejít. Odejít možná, ale bez rozvodu. Možná to dělal ji dříve jen v návalu starostí to Bětka neviděla.
Arna: jooooo
.jpg)
sevenofnine: když nad tím dumám, tak máš pravdu
Opět ta stará pravda:nepátrat,neslídit,a když by zapracovala náhoda,tak nechat být...Co člověku na sklonku padesátky ještě zbývá-jaké radosti na něj ještě čekají?? Jestliže se pán opravdu nechce rozvádět a nic měnit,tak nezbyde,než se s tím smířit,udělat různá opatření (ušetřit si něco pro strýčka Příhodu a pod.,v domácnosti se příliš nezdržovat nějakými pracemi...),a najít si taky někoho pro radost-např. bývalého spolužáka a pod.Neznamená,když se cesty rozejdou,však ony se zase po nějaké době sejdou! Hlavně to nebrat tragicky,za to to asi nestojí.....
.gif)
Jasně, kadeřnice-změna účesu a barvy, kosmetika, příp.nějaké to umělé vylepšení postavy, nové hadříky, zhubnout. Jde to.Já zhubla skoro 20 kg za 3/4 roku změnou stravy. A když bude mít manža námitky, klidně bych mu řekla, že si taky potřebuji najít milence, že je to přece normální.
