Chce ze mne mít nesvéprávnou puťku
Dostala jsem se do konfliktu s manželem a tentokrát se mi opravdu nechce „pro klid v rodině“ ustupovat a podřizovat se. Dosud to tak totiž fungovalo. Než bych se s ním dohadovala, radši jsem srazila paty, pomyslela si své a dopřála mu vítězný pocit.
Jenže dřív se jednalo o celkem bezvýznamné prkotiny. Teď jde o něco úplně jiného. Naskytla se mi totiž možnost pracovního postupu. Respektive dostala jsem nabídku na novou práci, která je o několik tříd výše než současná. Znamenalo by to pro mne nejen být zaměstnaná v oboru, který mne baví, ale i viditelné finanční přilepšení. Můj současný plat by se v podstatě zdvojnásobil.
Jako všechno, i toto má však svůj háček. Než nastoupím, musím si udělat řidičák, který zatím nevlastním, a také bude potřeba dvakrát v týdnu zůstávat v práci až do večera. Manželovi se nelíbí ani jedno. Podle něj na řidičák nemám, shazuje mne, že si mě neumí za volantem představit. Nesouhlasí ani s tím, že by se měl dva dny v týdnu kompletně postarat o děti a domácnost.
Pravda je, že když jsme se před deseti lety brali, vyplynula mezi námi tak nějak přirozeně dohoda, že to budu především já, kdo bude zabezpečovat teplo domácího krbu. Neměla jsem tehdy žádné kariérní sny ani touhy, mou prioritou byla rodina a děti, které se nám brzy po svatbě narodily. Máme dvojčata. Manžel se zaměřil na práci a dosáhl dobrého postavení i platu, já jsem byla zpočátku na mateřské a pak jsem nastoupila do kanceláře jako úřednice.
Roky jsme s tím neměli problém a vše nám klapalo, jak má. Až doteď. Změna pracovního místa mne láká, cítím, že bych se mohla posunout někam dál. Jistě, že bych v té kanceláři, kde jsem, vydržela třeba až do důchodu, ale proč bych měla nechat plavat svou šanci jenom proto, že se to manželovi nelíbí, jelikož by tak ztratil část svého pohodlí a servisu, na který je zvyklý. A i když to důrazně popírá, myslím, že jistou roli v tom hraje i fakt, že bych se díky nové práci stala více finančně nezávislou.
Manžel mi dal nůž na krk. Jestli prý tu novou práci vezmu, v žádném případě nemůžu počítat s jeho jakoukoli podporou. Na mou námitku, že naše děti i domácnost jsou jeho stejně jako moje odpověděl, že původní domluva zněla jinak a jsem to já, kdo ji porušil. A za to si prý musím nést následky.
17.7.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chce ze mne mít nesvéprávnou puťku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG)
No to je jasné, že se chlapečkovi nelíbí, že se jeho hračka chce začít chovat samostatně. 
Nevím, proč Tě shazuje dopředu. Do řidičáku se pusť, když Ti to nepůjde, přikoupíš si jízdy. Co horšího se může stát?
Práci bych zkusila taky. Když by se nedařilo, odejít můžeš vždycky.
A pokud budeš vydělávat jednou tolik, tak můžeš popřemýšlet o placeném hlídání pár hodin odpoledne, když se manžel k tomu nemá.
A přemýšlet nad tím, jestli život s chlapem, který Tě brzdí a udržuje v pozici neschopné slepičky, je to pravé ořechové.
Držím palce. 
Určitě do toho jdi. Hlavně se nenech vmanipulovat do pocitu provinění. Ty jsi nikomu neublížila a neděláš nic špatného. To, že jste měli dohodu, neznamená, že je to tak nadosmrti. Je to něco jiného, než láska, věrnost, kterou si manželé slíbí. To, co jste si slíbili se zakládalo na momentální situaci a neznamená, že bys byla špatná, když změníš názor, na to máš právo. Taky bych řekla, že je to jeho prvotní reakce, až se z toho stane zvyk, hrany se otupí a bude reagovat určitě mírněji a časem si zvykne nebo prostě zapomene, že mu to kdy vadilo. Zatím si zajisti nějak sama péči o děti /časem určitě tento úkol převezme manžel/. Možná se jen bojí, že tě ztrácí, že budeš jiná, když uvidí, že změna práce, řidičák, dva večery, nemění nic na tvém vztahu k němu, neznamená, že nebudeš mít čas trávit čas s ním a dětmi, tak dostane rozum a bude i rád, že máte víc peněz
Já bych šla za svým snem a přáním. Jediné o co mu jde, že bys mu nebyla hospodyní po ruce a mohla bys být chytřejší a kariérově lepší. Je to jen egoista - aspoň podle mě. Kdyby chtěl, tak ti pomůže a bude rád, že jsi spokojená. A řidičák je dobrý. Co kdyby se někde ožral a potřeboval odvoz?? Takže já bych do toho skočila, manžel ať si naprdne a přeji hodně štěstí a úspěchu. A kdyby se hodně cukal, zkusila bych poprosit rodiče o podporu a pomoc. 
"Roky vše klapalo, jak má" - no klapalo to, jak si představoval tvůj manžel, i když ti to vyhovovalo, teď cítíš, že to chceš jinak. Lidi se mění a mají na to právo. Jestli tvůj manžel chce přešlapovat na místě a ty ne, je to jeho věc. Dva dny v týdnu nejsou žádná tragédie, za peníze navíc si k dětem někoho seženeš, když tě nechce podržet vlastní manžel... Je to tak, nechce přijít o své "postavení" v rodině a to už není o partnerství. Tohle není věc, ve které by jsi se měla přizpůsobovat, určitě by se ti to vymstilo, spokojená by jsi nebyla a vztah by i tak šel pravděpodobně do kytek. Obětovat se ve všem rodině není dobrá cesta, dojedeš na to jen ty sama, tvoje okolí to neocení.
Šla bych za svým. Nikdy nevíš co ce v budoucnu stane a možná budeš ráda, že máš lépe placenou práci, která Tě navíc baví.
DEBIL.
Jdi za svymi sny. Debil neni tvuj pan, ty nejsi jeho podrizena... a deti odejdou jednou z hnizda a co ty? Nepocitej s nim, ty penize ktere dostanes navic pouzij na pomoc s detmi... az deti odejdou z domova, tak budes mit dobre placenou praci a budes panem sveho casu... nikdo jiny te neudela stastnou jenom ty sama sebe.
