Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Teda, vy jedete. Je vidět, že je Lucie malinko jednodušší, takže se vůbec nedivím, že se peněz bojí. Takže Coop nebude to nejlepší řešení, pojišťovny hotovost nepojistí.
A takovéhle ženě může i lehce despotický manžel vyhovovat, takže já bych určitě nedoporučila od něj nějak překotně zdrhat.

jedvatazmyje: Pravda, tahle eventualita mě nenapadla. Pak se nabízejí i další kombinace - například nastoupit a zahájit bobříka mlčení. To by manžela možná trochu vyvedlo z míry....

Heather: ona nastoupí, ale, co když on se už nerozmluví!

jedvatazmyje: Sice střídavě křičí a pak zase měsíc nemluví, ale jinak je to dobrý otec a manžel, ta já myslím, že toto neřeší, ptala se na tu pokladnu...bych řekla

paní Lucie píše, že jinak je manžel dobrý manžel i otec a že teď nemají moc peněz...takže já bych to zkusila. Jak už tu zaznělo, odejít se dá vždycky. Křičet mohl i pro tu poslední kapku jak píše Viv, třeba už mu to "leze na mozek" že vše táhne sám a když má manželka možnost pomoct, tak to neudělá
Ale taky souhlasím s tím, že v tom případě ale nemůže doma očekávat full service a bude se muset zapojit do domácích prací (pokud to teď nedělá)

Heather: inu ptala se a já jí odpověděla. protože, kdybych jí poradila: " Jdi do toho coopu, třeba na tebe za další měsíc začne mluvit", nebyla by to dobrá rada .-))

jedvatazmyje: Už to vidím živě před sebou - osoba, která se bojí sednout za pokladnu a potřebuje to konzultovat na internetu, bude vykopávat manžela, event. od něj zdrhat

Nemůžu si pomoct, ale tento článek i související diskusi bych zařadila do kategorie, slušně řečeno "o prdu". Lucie uvádí minimum informací a od toho se odvíjí celá diskuse. Navíc nějak nechápu, v čem chce poradit? Nastoupit a bát se nebo nenastoupit a nebát se? Nebo co dělat, když na ni manžel nejdřív křičí a pak měsíc nemluví??

jedvatazmyje: 13:25....tak to je rada za všechny prachy...

jedvatazmyje: spis by se nechala otloukat, bud je silne submisivni nebo silne nesamostatna... na me spis dela Lucie dojem takoveho toho, co se vlaci za druhym. Pochybuju, ze by byla schopna osamostatnit se, jit makat do Coopu a zacne se sama starat o deti... cely to na me dela dojem dotazu typu "mile Bravicko"...

Viv :o): jo možná by jí mohl jednu vrazit, vzpamatovala by se mnohem rychleji :-)))

No ja bych si tohoto pana zkusila zastat. Je klidne mozne, ze maji financni starosti, on to tahne leta a mozna ma pocit, ze je to jen na nem. Tolik let byt v tomto stresu a v momente, kdy je tady reseni, ale milacek se boji a ani to nezkusi, tak zajecim na svuj milovany protejsek taky... Ovsem jsou to vsechno jen dohady. Lucie nepise jestli je manzel jinak klidas nebo cholerik. Jestli o vsem chce rozhodovat a Lucie se doted jen prizpusobovala a poslouchala jak male decko... Pokud je to klidas, ktery ted zarval, tak pravdepodobne pretekla posledni kapka a Lucie by se mela vzpamatovat...

haha! Dám netypickou radu.
Jak předestřely pisatelky přede mnou, v článku je hrozně málo informací. Ale co na mně přímo křičí, je konec předposledního odstavc. Takže pán křičí a potom měsíc mlčí a nebaví se, nediskutuje, nekomunikuje. Dle mého je to ukázkový magor, jdi od něj dokud je čas. Nastup pěkně do Coopu, rozkoukej se v jiném světe a v přhodnou dobu mu zdrhni, případně ho vykopni, dle situace.

v dnešní době si nemůžete vybírat práci. Musí se brát to co je a co je aspoň trošku dobře placené a nad takovou nabídkou už vůbec neváhat. . Já jsem taky nechtěla sedět celý den za počítačem, ale jsem za tu práci vděčná a budu dělat cokoliv, hlavně že zaměstnavatel platí. . Prostě ne každá práce je taková, jakou si člověk představuje, ale v dnešní době nezaměstnanosti bych vůbec neváhala.

Lucie, já bych řekla, že nemáte problém s manželem, ale se sebou. Neuváženě se provdat, protože jste "musela", a mít děti, to není žádná zásluha. To je běžná věc, a valná většina žen kromě toho dělá ještě řadu jiných věcí, kupříkladu chodí do práce. Nepíšete, co umíte, ale pokud žijete někde na vsi, kde je pokladna Coop za rohem a jiné šance nejsou, proč to nevzít. V každé práci byste se musela zaučovat a na to je obvykle tříměsíční zkušební doba. Čili za tři měsíce, když vám to nepůjde a budete se ještě pořád bát, máte příležitost bez problémů to ukončit. Ano, nebylo jistě příjemné, když na vás manžel křičel - ale jestli 8 let živí vás i děti, je už opravdu načase uvažovat o tom, že změníte přístup. Jak už bylo řečeno, není dobré být závislá - ani pro vás, ani pro manžela. Nemáte žádné záruky, že život bude vždycky růžový, a v kritické situaci žena, která nic neumí, nemá žádnou praxi a navíc se bojí, bude mít problém, jak to vyřešit. Nehledě k tomu, že taková žena sotva může očekávat, že bude svým mužem milována a obdivována - lásku a respekt nedostáváme automaticky, ty si musíme zasloužit, a to i když už máme oddací list v šuplíku. Všichni - i muži, aby bylo jasno, než na mě začnou místní feministky ječet.

A malý dodatek - ženy, pro které je muž jenom "kasička", bych neváhala nazvat prostitutkami. Faktickou podstatu tento přístup naplňuje.