Adventní kalendář. Kdo říká, že je jenom pro děti?
Už jako dítě jsem se těšila na mikulášskou nadílku. Dopředu jsem věděla, co v punčošce každý rok najdu. Adventní kalendář.
Bylo to pro mě něco neodolatelného. Nevadilo mi ani, že jsem se o něj musela podělit s ostatními sourozenci. Každý den, kdy na mě vyšla řada, jsem nevstávala otrávená jako hadí zuby, ale nedočkavě jsem vyletěla z postele, abych našla příslušné políčko, vlámala se do něj, zvědavě odhalila figurku na daný den a pak ji nedočkavě snědla. Bylo to jako kouzlo. Nejenom, že jsme mohli mít aspoň kousek čokolády každý den, ale každým tímto nanejvýš příjemným úkonem byly Vánoce rázem o kousek blíž. A co na tom bylo úplně nejlepšího? Inu, že jsme mohli sníst prvních šest čokoládiček najednou!
Dětství je dávno v tahu, ale adventní kalendář si kupuji dodneška. Schválně až na Mikuláše, protože bez oněch šesti kousků najednou by to nebylo ono a mít ho doma předem... by zkrátka také nebylo ono. Vybírám ho ale dlouho předem. Je totiž těžké vybrat nějaký pěkný. Vzpomínám se slzou v oku na ty pradávné. Byla na nich zasněžená krajina, sáňkující děti nebo třeba štěňátko pod vánočním stromečkem. Neutrální příjemné zimní motivy. Najít dneska nějaký, na kterém se nenachází ta tlustá červená zrůda, je skoro nad lidské síly. Pokud už takový mají, je na něm něco jako Pikaču nebo hvězdné války, což na mě svátečně opravdu nepůsobí. Zkrátka se mi zdá, že snad jediný vkusný a krásný adventní kalendář dodává jeden švýcarský výrobce čokolády. Je veliký a s nádherným obrázkem zasněžené vesničky za nočního svitu. Pohlazení pro oči i duši. Jenomže stojí takřka pět stovek.
Přesto si ale nějaký vhodný nakonec vyberu a odnesu si ho domů. Potom nastává dvojí radost. Ta první je, když se mi podaří najít kýžené okénko. Mám totiž pocit, že ta čísílka někdo schválně schovává nebo tajně přepisuje. Najdu pokaždé všechna, jen ne to, které zrovna ten den potřebuji. To tam prostě nikdy není. Ale když se mi ho podaří najít, potom jásám nad tím, co v okénku objevím. Šištička! Mašinka! Medvídek!
Letos mám kalendář opravdu vydařený. Je také od jedné zahraniční čokoládovny a figurky v něm jsou nejen příslušně velké, ale také bezvadně provedené. Kde jsou ty doby, kdy se v okénku skrýval čtvereček kakaové hmoty, který byl často ještě málo vylitý, s reliéfem nějakého předmětu. Když si dneska vyndám autíčko, bojím se, že mi ujede. Tak věrohodné figurky se v něm nachází. Je mi skoro líto je sníst. Ale překonám se. A těším se na to, že zase za rok budu vybírat další kalendář. Rituál je zkrátka rituál.
Kupujete adventní kalendáře? Je to zábava jen pro děti, nebo si sami rádi otevřete okénko a slupnete kousek čokolády?
13.12.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 67 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Adventní kalendář. Kdo říká, že je jenom pro děti?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.orinka: sharon: Křeček: kdysi jsem Tetley napsal něco podobnýho a odepsala mi že za to nemůže,že má nějakou disfunkci nebo něco podobnýho ,to už nevím přesně jak se to jmenuje
my teda máme doma ten Kitty, no co, tak máme. A jestli je v něm dobrá nebo horší čokoláda je mi v tomto případě docela fuk, protože je toho fakt troška. Ale ty rozzářený očka každý ráno, když hledá to správný čísílko, to se nahradit nedá
sharon:
Presne ten prvni s Krteckem mam!
taky ho mám ráda. Nekupuju si, ale děti dostávají od babiček, tak jeden mě a jeden manželovi nechají. Akorát mě štve že ne v každým je čokoláda která mi chutná. Ten letošní je takový "střed"
nekupuju. Ale predloni jsem dostala za "verne sluzby" od jedne uzivatelky adventni kalendar pro pejsky
Tetley: jestli nejsi malá, tak bys měla umět pravopis
Mně se moc líbí čajový kalendář, ale loni ho začali dělat i s cédéčkem, tím pádem ho děsně zdražli, letos jsem ho ani neviděla.
Holkám kupuju buď já nebo babička čokoládovou klasiku.
sharon: ále, nenajde. Jestli čte jak píše, nemá šanci
orinka: to Tetley nepiš, ona si tě v olomouci najde.........mě už vyhrožuje na úklidu...
Tetley: hele, tak si kup aspoň Pravidla českého pravopisu...
janulka48: Ladu miluju taky, jenom si myslím, že hezké pocity vyvolává spíš v generaci, která na něm vyrostla. Současným dětem už nevyhovuje, přesvědčila jsem se v knihkupectví, kde jsem prodávala. To, že děti houfně sahají po Disneyovkách a z Lady se pomalu stával ležák, mě naplňovalo zoufalstvím. A to ani nepřipomínám, že jsme kdysi měli nějakého Alše a spol. Já mám velice ráda ilustrace Václava Karla, pak i Ondřeje Sekory, ale kampak dnes s nimi...
No, vidím, že bylo napsáno, co jsem chtěla říct - kalendářů je spousta - s krtečkem, ladovy obrázky i pěkné zimní výjevy...
Ale ten obtloustlý pán v červeném se snaží infiltrovat se k nám domů prostřednictvím čehokoliv...
janulka48:
Nkupuju nejsem malá a nevihazuju peníze za zbitečnosti
A Lotynka má tento