Tichá domácnost kvůli práci
Mám problém se svým manželem. Jsme spolu 8 let, brali jsme se po pěti měsících chození a to proto, že jsme museli. Narodil se nám syn a po roce i dcera.
Bydlíme v rodinném domku. Nemáme teď moc peněz a manžel chce, abych šla do Coopu na pokladnu, protože je to u nás jediné dobře placené místo, na které bych mohla nastoupit. Já se ale bojím pracovat s penězi, tak jsem mu řekla, že tam nepůjdu. On na mě moc křičel a teď se se mnou už skoro měsíc nebaví.
Nevím, co mám dělat. Mám nastoupit na tu pokladnu, i když se bojím? Manžel je dobrý otec a manžel, jinak se moc nehádáme. Poradíte mi?
28.2.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 67 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Manželská krize po patnácti letech. Nejraději bych se rozvedla.
- Život s cholerikem. Dá se to vydržet?
- Pracuje z domova a je to horor
Diskuse ke článku - Tichá domácnost kvůli práci
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Vůbec nepíšeš, jakou práci by sis představovala ty. Co jsi dělala před nástupem na mateřskou, co jsi dělala po ní? Jaké máš vzdělání?
V každé práci budeš mít nějakou odpovědnost, tomu se nevyhneš. 
.gif)
Hledej si práci taskovou, která by tě bavila a byla i finančně přijatelná. Ostatně, můžeš taky nutit manžela aby šel dělat práci lépe placenou,když mu tak jde o peníze. 
.jpg)
Pokud máte málo peněz a je možnost, abys vydělávala, potom bys to měla zkusit. Nakonec, je přece normální, že se na životní úrovni rodiny nějakým způsobem podílejí oba. Málokdo si může dovolit financovat celou rodinu sám. A i kdyby mohl, proč vlastně, když ten druhý má možnost také pracovat.
Ovšem, druhá věc jsou jeho přesvědčovací metody. Těžko ale říct, jak bych reagovala já, kdyby byl manžel doma, já makala jak barevná, abych zajistila živobytí a on by odmítl nastoupit do práce, když má možnost. Je velká pravděpodobnost, že bych byla taky naštvaná. Měla bych pocit, že se mu nechce dělat a je pro něho pohodlnější na mě parazitovat. Asi bych začala uvažovat o tom, jestli s ním skutečně chci zestárnout, s tou vidinou, že všechno vždycky bude na mně
orinka: já znám několik ženských, které jsou nebo byly na pokladně léta, i když tedy v menším supermarketu, a jsou v pohodě. Coop si myslím, že je taky něco menšího, tak snad to nebude tak hrozné.
Jinak souhlasím s tím, co napsala Verera. Jestli Lucie nemá jinou možnost, měla by to zkusit. Taky jsem s penězi dělala a i když je opatrnost samozřejmě na místě, jde hlavně o zvyk.
pomalu nemám slov...
Hele, a doma nepracuješ s penězi? Vracet tě naučí pokladna, je tam napsaná ta částka, kterou vrátit máš. Jiná věc je ta, že práce na pokladně je děsná otročina a oblbovačka, docela se nadřeš, nataháš zboží na páse. Ale jestli potřebujete peníze a jiná možnost není, nemáš na výběr.
A jéje, další problém komunikace mezi manžely, který se řeší na netu místo doma.
Nějak tu není spousta informací- jak hledáš práci, jak dlouho, jestli jsi zaměstnaná nebo ne, jak moc vám ty peníze chybí...
A taky jestli jsi mu vysvětlila důvody a pobavili jste se o nich.
Pokud on dělá přesčasy , soboty , neděle a přesto jen tak tak zvládáte splácet hypotéku a ty sedíš doma a na jeho návrh Coopu jsi mu řekla, že tam nepůjdeš a hotovo, tak ho docela chápu.
Jsou tvé obavy pracovat s pěnězi oprávěnné? Myslím tím jestli máš větší problémy něco spočítat než průměrný obyvatel? Pokud jsi propadala na základce z matematiky nebo dělal apokladnía měla nějaké velké manko, tak by to snad manžel uznal, jinak se to chce ve finančních problémech trochu překonat.
Však to snad jde i zkusit a pokud by to opravdu bylo tak strašné, tak ve zkušebce skončit, ale nějaká vstřícnost z tvé strany je tu myslím na místě.
I když teda moc nechápu, jaké slušné peníze se dají vydělat na pokladně. U nás se střídají Ukrajinci, protože Čecha tam za ty peníze neseženou, tak snad by se při troše hledání našlo za ty peníze i něco jiného..
