K tchyni nebo do pronájmu?
Řeším dilema. Před nedávnem jsme s manželem koupili byt, v němž jsme dosud bydleli v nájmu. Majitel nám ho prodal za velmi výhodnou cenu, vzali jsme si hypotéku a měsíční splátky máme o třetinu nižší, než kolik jsme platili nájem.
Teď, když je byt už náš, rádi bychom si ho trochu upravili a alespoň částečně zrekonstruovali podle našich představ. Vzhledem k tomu, že jsem na mateřské, se do nějaké větší přestavby pouštět nemůžeme, na to nejsou finance. Ale něco jsme přeci jenom našetřili a pomohou nám také mí rodiče, takže na podlahy, koupelnu a kuchyňskou linku máme. Všechny práce bude dělat manžel s mým tátou svépomocí. Okna už jsou naštěstí hotová.
Proč to píšu. Zajímaly by mne vaše názory na soužití s tchyní, byť krátkodobé. Odhadujeme, že by rekonstrukce mohla být tak za dva měsíce hotová, vzhledem k tomu, že manžel může jen po večerech a o víkendech. K mým rodičům jít nemůžeme, mají jen dvougarsonku a teď je u nich navíc dlouhodobě nemocná babička.
Tchán s tchyní nám nabídli, že můžeme být u nich, uvolnili by nám bývalý dětský pokoj, který momentálně slouží jako tchánova pracovna. Prý by po nás nechtěli ani žádný příspěvek na nájem a dokonce ani na stravu, máme to brát jako jejich pomoc té naší rekonstrukci a za ušetřené peníze si koupit něco co budeme potřebovat do bytu.
Zní to moc hezky a asi si říkáte, co, proboha, řeším.
Ono to totiž takhle hezky opravdu jenom zní. Tchán je totiž mistr velkých a okázalých gest a tchyně zase skvěle ovládá techniku, jak naši případnou radost zchladit. Dostali jsme od nich třeba jako svatební dar pobyt na Seychelách, což hlavně mně doslova vyrazilo dech. Na takové dary nejsem zvyklá. Sotva jsme se vrátili, měli jsme to od tchyně téměř denně na talíři, jakoby nenápadně začala zmiňovat, kolik to stálo a oni by potřebovali nové auto, ale nevadí, syna prý žení jen jednou v životě.
Druhý případ byl o loňských Vánocích, to jsme měli sotva měsíční miminko. Koupili nám kompletní zařízení dětského pokoje, bohužel, naprosto mimo můj vkus a já se neudržela a neodpustila si komentář. Od té doby si tchyně dává záležet, aby každému vyprávěla, jak si utrhli od úst a pořídili první vnučce krásný růžový pokojíček a já jsem nad ním ohrnula nos.
Je toho víc. Oni jsou asi v podstatě hodní, přející a svým způsobem velkorysí, ale ty jejich okázalé dary zase tak úplně nezištné nejsou. Zatím jsem za všechno, co jsme od nich dostali, zaplatila nějakými výčitkami a špatnými pocity.
Manželovi to také není příjemné. A tak řešíme, jak se postavit k jejich nabídce dočasného bydlení kompletně zadarmo v době rekonstrukce našeho bytu. Oni na tom doslova trvají, prý jsme přece rodina a musíme si pomáhat. Když jsme navrhli částku, kterou bychom přispívali, rezolutně to zamítli a tchán prohlásil, že to bychom je opravdu urazili, že to pro nás udělají rádi.
A já nevím. Pravda, jsem na mateřské, hypotéka, rekonstrukce, úspory omezené a spolkne je přestavba, bydlet dva měsíc komplet zadarmo by nám asi opravdu pomohlo, měli bychom ty ušetřené peníze alespoň jako rezervu. Ale když si představím, co bude s největší pravděpodobností následovat, už teď mi není dobře.
Navíc si nedovedu představit, jak zvládnu to společné bydlení. Když k nim přijdeme, cítím se jako na návštěvě, oni jsou taková nóbl rodina, já pocházím z poněkud odlišných poměrů, takže se u nich moc příjemně necítím.
Tak teď přemýšlím, co s tím, jak se rozhodnout. Nejde o život, jde o dva, maximálně tři měsíce. Ale přesto. Manžel to nechal na mně. Jo, ještě ta druhá varianta – měli bychom možnost bydlení v pronajaté garsonce mé bývalé kolegyně. Což by nás tedy finančně nezruinovalo, ale platit hypotéku, nájem, jídlo… Rozhodně bychom nic neušetřili.
Co byste dělaly na mém místě, milé ženy? Šly byste bydlet za takových okolností k tchánovcům?
13.12.2012 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 68 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - K tchyni nebo do pronájmu?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.1234-5 - 13.12.2012 14:50 jsi dobrá, ustálas to
Linda: 12:51
já osobně bych se z bytu nehla...doma je prostě doma, však to budete dělat postupně
při rokonstrukce kuchyně bych si koupila malý vařič, mikrovlnka může stát kdekoliv, rychlovarnou konvici asi taky máš
vodu máš i v koupelně...žádné zle...
taky bys mohla s děckem odjet na ntýden na hory...na to největší prášení
budete mít všichni klid...kor, když i manžel by nerad šel domů...
Nějak u nás nejsme zvyklí na generační soužití,každý chce mít svůj klid,já jako tchýně bych do bytu mlaďochy nebrala,spíš bych je vystrčila do té garsonky a něco málo jim přidala,aby jim to šlo lépe od ruky.A jako snacha bych k tchýni nešla,nešla a nešla!!
tak tohle mám za sebou co by tchýně ...rekonstrukce, malý človíček a 2 - 3 měsíce .... lidičky jak já byla ráda, když se za nimi zavřely dveře a ještě jsem se koukla z okna, jestli se nevrací ..... Mě se ptali, jestli by mohli u nás bydlet, neměla jsem odvahu říct ne, ale ten, který velel v kuchyni, v koupelně u televize, jsem fakt nebyla já. Když jsem se chtěla zdejchnout a jít se psem, tak mi bylo vraženo i dítě mám je ráda, ale kdyby byla ta možnost pronájmu, tak jim raději na to přidám anebo, kdyby to bylo možné v tý rekonstrukci žít, tak raději jen vezmu na chvíli ( odpoledne) snachu s děckem do azylu, dám jim véču a ať se vykoupou a ven ... odpočinou si obě strany a není taková možnost těch třecích ploch.. No, přežily jsme obě a máme se rády do teď, ale už bych prostě do toho nešla ...
sharon: a urýpaná megera s IQ koně v poklusu je taky člověk? ta moje není zlá, jen se s ní dá kvůli její hloupoučkosti špatně vycházet, všechno děsně komplikuje a do všeho se strašně plete, organizuje a motá se do všeho a všechno nakonec domotá a ještě k tomu zmatkařka.. a 2 -3 měsíce s ní v jednom bytě? bych zešedivěla a zmagořila! ale zlá fakt není ;-)
sqwela: .i tchyně je člověk... já jsem sice megera tchýně ale myslím že tři měsíce by se mnou dalo vydržet...
Přečetla jsem si článek a radím, společné bydlení nebrat.
Jsem dvojnásobná tchyně - jeden syn, jedna dcera. Ale ani dceři bych tuto možnost nenabídla. Dvě ženské v jedné kuchyni, to nikdy nemůže dělat dobrotu, i kdybychom se milovaly sebevíc. Určitě by došlo k třecím plochám. Tak proč pokoušet osud. Raději, když to alespoň trochu finančně půjde a máte tu možnost, volte na těch pár měsíců pronájem.
Za sebe ne.U tchyne se citim jako na navsteve a jsem rada,ze jedu domu.
Linda : masochisti, jojo..já si jen představím svoji skorotchýni a je mi nevolno! :-)
Taky je rozdil byt cely den v praci a prijit s k tchanovcum v podstate jenom vyspat a nebo byt doma cely den s ditetem. Sice tchyne muze porad jeste byt pracujici, ale i tak prijde odpoledne / vecer z prace a to jsou deti nejprotivnejsi-utahany za cely den. Ona potrebuje klid (ani se ji nedivim) a rocni decko.... A to uz vubec nepremyslim nad nejhorsi variantou tchynka duchodkyne plna elanu a dobre minenych rad a matka s rocnim ditetem.... lidi vy jste snad masochisti ze o tom vubec uvazujete
Jenom jsem precetla nadpis. clanek jsem ani necetla. neni potreba. Jednoznacne pronajem!
reaguji na nadpis. jednoznačně do nájmu!!!
Bellana: to má teď kolegyně - nabídla azyl mladým, kteří staví. Má ve 2+1 nemocného manžela, psa, mladé s dítětem a ještě jejich psa - a neví, kdy to vezme konec. Už je z toho docela na nervy a ani se jí nedivím.
Když jsem se přikláněla k tomu, že bych to vydržela, brala jsem v úvahu, že je to na poměrně krátkou dobu. Ale samozřejmě záleží na vztazích a dobré vůli všech zůčastněných.
Ono jde i o to, že většinou se rekonstrukce prostě protáhne - a něco jiného je mít doma návštěvu dva měsíce a počítat s tím a něco jiného je, když se doba návštěvy protáhne na měsíce tři, čtyři...