Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

chytrájakrádio: Přečti si můj příspěvek na Dandynu - já o chybách nenapsala ni ň.
I.K. soudit nemůžu protože jí neznám a jak píšeš ty, nevím co v rodině je nebo není.
Ovšem reagovat na článek mohu- jistě dovolíš.
A to že mám jiný názor než ty je bohužel fakt. Protože kdo má doma dys. dítě, partnera, sourozence atd tak ten ví co to obnáší. Dneska se za dys. schovává snad úplně všechno.

Esme: Podobnou snahu jsem vyvíjela na mého muže, když jsme spolu začali trochu žít. Když jsem nadávala, že nic vařit nebudu, odvětil, že mu to nevadí, stejně je tlustej a aspoň zhubne. Já ale o hladu zůstat nemohla, já jím ráda!!! Tchyně je totiž neskutečně energická ženská, která všechno zvládne sama
Holky a na hrubky se vyprdněte. Já jsem na český jazyk úchylná, opravuju i knížky, reklamní letáky, novinové články, SMS... ale jen v duchu, popravdě chtít po internetové diskusi pravopis je jako chtít, aby se v hospodě mluvilo spisovnou češtinou. A vůbec to nemá co dělat s inteligencí, několik mých vysokoškolsky vzdělaných přátel píšou jako prasata... a přitom mají co říct a má to hlavu a patu. Vadí mi to v těch knížkách a novinách, tam vím, že tam někdo sedí, kdo dělá korektury a co se občas dočtu

Nedělala bych zase problém z toho,že někdo chodí do nějaké speci školy.Dřív byla jen pomocná a nebo propadání-s náma chodila do 5.tř.propadlice,která vypadala jak naše máma a bylo jí 15 pryč.A znám muže,který taky vyšel z 5.tř. a v životě se uplatnil.Všichni nemůžou na SŠ,VŠ,někdo by měl tady být i na řemesla a jiné práce,i pomocné,žádná práce není hanba,i když za některé dávají velmi málo peněz...Tak kdyby moje děti ve škole neprospívaly,a na studia se nehodily,tak bych je podněcovala v tom, aby si našly práci-řemeslo,které je bude bavit i živit,čert vem formální vzdělání...

Vezmu tu radu z druhé strany: Mne taky maminka vychovala sama a "obětovala se". Nic jsem nemusela doma dělat. Sice jsem byla poměrně hodné dítě a co se týká školy mamka jediné co musela udělat bylo pogratulovat mi k matuře, ale co se týká praktických věcí - děs! Když jsem se vdala, dokázala jsem spálit i čaj, a nebýt toho že manžela jeho maminka naučila vařit i uklízet a prát, byli bychom asi často o hladu a nejspíš ve špíně. Časem jsem se naučila, ale bolelo to, a k luxu a žehličce mám dodnes vztah neslaný - nemastný. Naštěstí ráda jím, tak i celkem dobře vařím - akorát nikdy předem nedokážu říct co z toho bude. Nechávat dětem v tomhle volnost není obětování se pro ně, nýbrž služba více než medvědí.
Jak naučit puboše uklízet... Zkusila jsem čekat až mu bude bordel v pokoji vadit - to se neosvědčilo. Synovi to prostě nevadí, ponožky by klidně nosil špinavé, talíře se zbytky jídla by skladoval pod postelí, až by došly, jedl by z papíru. Mám jen jedny nervy. Domluvy po dobrém nezabíraly, naučil se vařit a uklízet metodou cukru a biče. Chceš si pustit počítač, dostat kapesné, máš chuť na něco dobrého? Fajn, uděláš to a to a to a pak o tom budem mluvit dál. Neuděláš? Fajn - můžeš žít i bez peněz a moderní techniky, a chleba s mlékem je taky jídlo a pití.
Bylo to náročné, možná jsem měla víc používat pár fyzicky výchovných chvatů a hmatů, přesto doufám, že až mladej vyroste z puberty co s ním teď tříská ocení mou snahu. Zcela jistě ji ocení pokud si najde děvče které bude mít výchovu jako já od mé maminky.

jinak musím souhlasit s chytrájakrádio a zastat se Dandyny1, její příspěvek byl k tématu a výstižný. to že je napsaný s tolika hrubkami, tak bohužel je, někdo takhle opravdu píše a myslím si, že v tomhle případě je podstatně důležitější obsah než forma.

zkus se na to podívat z pohledu těch kluků (a trochu sobecky), vůbec se nedivím, že nechcou pomáhat. do ted to po nich nikdo nechtěl, všechno fungovalo, tak proč by se to ted mělo měnit? oni tu změnu nepřijmou s nadšením, ale myslím, že šance tady je, jak už psaly ostatní dříve, chce to trpělivost a nepovolit.
držím palce

kominice: navíc mě překvapuje, že zatímco tvůj syn v pátý třídě napíše v diktátě opakovaně GDIŠ a ještě je to hrozná sranda, tak Dandyna1 a paní s článku jsou pro tebe lenoši.... Třeba je Dandyna taky dyslektik. A ne všem dětem s poruchama učení se rodiče nebo škola věnuje, o tom se snad přít nemusíme. Zase tak ideální ten svět není

kominice: no ty jsi napsala, že kdyby se s ním až do 6. třídy učila, tak by byly vidět výsledky a kluk by nepropadal a neskončil na speciální škole.... To jsou hrozný odsudky, protože vůbec nevíš, co je to za rodinu a jak na tom jsou... Někdy i při sebemenší snaze nelze zabránit, aby dítě skončilo ve speciální škole. Když samo nechce, tak mu můžeš domluvit třeba 100 doučování a přimouřených očí u učitele, ale stejně se učit nebude Fakt ale nevíme, jak to bylo, takže si fakt netroufám narozdíl od tebe paní soudit, že se klukovi málo věnovala....

chytrájakrádio: Hele brzdi! Já nepsala nic o méněcennosti.
I.K. píše že se s oběma učila do 6 třídy a pak nastal zlom a prudce se zhoršili. Píše taky že jí učení pak už zmáhalo.
Kdybych s tím měla seknout pokaždý když mě to zmáhalo nebo když mi tekly nervy tak jsem to vzdala taky už dávno.
Dál píše, že ho na základce nechávali propadávat. Takže kluk propadl několikrát. To vždycky byli na vině učitelé nebo ředitel? Nezdá se ti to divný?
A další věc- teď když se kluk evidentně plácá v problémech očekává matka vděk a chce si hledat kamaráda aby ve stáří nebyla sama.
Jak chce teď přitáhnout 18 letého kluka a 14 ti letého puboše k práci kterou po nich nikdy nechtěla, to fakt netuším. A napsat, že chtěla jen aby se učili a proto po nich nic nechtěla No evidentně to ani s tím učením nebylo moc horký.

Jestli si myslíte ,že je to někde jinde jiné tak jste na omylu.U nás je to to samé.U nás je to samé v bledě modrém.Z toho si nic nedělejte.

Momentálne to vidím z druhé strany. Dcera pritáhla nového kámose, kluk je z financne zajistené rodiny (doma mají sluzku). Nic proti klukovi ríct nemuzu, ALE prdel nezvedne dokud mu to nekdo nerekne. Kdyz reknu omladino prostrít stul, tak nase holky prostírají a on stojí a kouká a pokud chci aby neco udelal musím prímo na nej a konkrétne (pojem prostrít stul nezná), takze " A. prosím dej na stul talíre a príbory, talíre jsou v té a té skrínce, príbory tam a tam", jinak stojí a kouká dokud to není hotovo. Kdyz dám na stul jídlo sám si nenandá, to mu nandavá dcera. Dát toastovací chleba do toustovace a opéct ho jako topinku je pro neho nepochopitelné, na to je prece topinkovac. Po 3/4 roce se naucil sám k nám dojet autobusem (je to 10km bez prestupování), drív ho rodice vozili pouze autem. Já se bavím, protoze dokopat dceru k cemukoliv je dost nárocné a ted sama lítá kolem mladyho (jo láska je slepá), ale doma uzavíráme sázky jak dlouho jí to bude bavit a nebo jestli je vubec nejaká reálna sance dokopat A. k nejaké cinnosti, kterou by vyvinul sám od sebe

bohunka: píše se hanba, moralistko

kominice: hele, základních škol je v ČR přes tři tisíce. Fakt si troufneš tvrdit, že jsou všude tak osvícený, že dyslektický děti nenechají propadnout? Třeba mají zrovna smůlu na učitele i ředitele. Třeba má ta kantorka pocit, že syn I.K.zbytek třídy brzdí, a tak usiluje, aby šel do speciálky.... A možná je to taky tak, že kluk má kromě dysleksie další poruchu učení a jinak než ve speciálce to holt nejde Nebo jsou pro tebe děti, který jsou postižený a učí se ve speciální škole, automaticky méněcenný a "zanedbaný" rodičema, který se s nima neučili? Ježiši....

Já vím, lehce se to řekne, ale jsem přesvědčena, že dospívající synové potřebují mužský vzor a dohled. Otec, děda, strýc.. Vy jste pro ně milující a pečující matka a pomáhat se jim nechce. Vysvětlete jim, že budete dělat některé domácí práce a něco zbyde i na ně. A žijte i svůj život. Hodně štěstí.

Koukam jak blazen... u nas bylo naprosto normalni a samozrejme, ze jako deti jsme se se segrou zapojovaly do domacich praci. Byly jsme zapojovany postupne na co jsme stacily, plus minus od tech 10 let bylo pro nas normalni luxovani, utirani prachu, vytirani, myti nadobi, vynaseni kose... pozdeji i pracka, vareni, peceni... Mamka na nas byla sama a mela co delat, aby nas uzivila, takze to byla i nutnost, ale vim, ze az budu mit deti, rozhodne budou pomahat, je to i pro ne lepsi... napr. samostatnost a ohleduplnost k druhym, ze veci nejsou zadarmo atd. to jsou jedny z mala veci, ktere se timto nauci.... zivot se s nima taky mazlit nebude, tak at jsou trochu odolne...
Myslim, ze rad tady padlo vic nez dost, takze je z ceho vybirat. Ten posledni odstavec bych si na miste tazatelky vytiskla a lipla na lednici, at nepolevi a je na ne dusledna...
PS: I.K., abych byla uprimna, tvoje kluky bych "v tomhle nemakacenskem stavu" jako zivotni partnery nechtela ani za nic... jedna moje znama rika, ze holku uz zivot nauci a ze se proste zacne starat i kdyz doma treba zadne povinnosti nemela, ale u kluku, kdyz to nema z domova, tak toho jen tak neco nedonuti, aby pridal doma ruku k dilu...