„Mámatáta“ v jedné osobě. Nezvládám.
.jpg)
Asi se potřebuju vypovídat, je toho na mne poslední dobou nějak moc a mám pocit, že se ve svém vlastním životě topím a záchranný kruh je v nedohlednu.
Je mi 34, jsem rozvedená se dvěma dětmi – 8 a 5 let, holčičky. Starší zrovna nastoupila do druhé třídy, mladší chodí do školky. Manžel s námi už tři roky není. Přišla jsem mu na nevěru a dala mu na vybranou: buď ona, nebo my. Vybral si, prakticky hned se odstěhoval a následně jsme se rozvedli. S dcerami se vídá sporadicky, velmi nepravidelně, hlavně asi proto, že je již znovu ženatý a s novou manželkou má ročního syna. Dcery k němu chodí nerady, těžko snášejí jeho novou ženu, prý je na ně zlá. Kontakt s dětmi tak bývalý řeší jen občasným sobotním odpoledním výletem třeba do ZOO.
Já jsem s dcerami sama, nikoho nemám a ani nehledám. Až dosud jsem to všechno docela zvládala, ale před časem se to na mne všechno nějak sesypalo. Mám pocit, že mi docházejí síly, připadám si jako v pasti. Na jaře zaměstnavatel propouštěl a já se s tou vlnou svezla taky. Dneska nikoho nezajímá, co má samoživitelka dělat. Dostala jsem odstupné, brala podporu na ÚP, ta už mi teď končí. Celou tu dobu si intenzivně sháním práci, bohužel, bezvýsledně.
Vzhledem k tomu, že jsem s dětmi sama a rodiče mám daleko a navíc pracující, nemůžu dělat na směny. Takže práce v obchodě pro mne nepřichází v úvahu. Ptala jsem se na možnost jen ranní směny a nikde mi nevyšli vstříc. Hledám všude možně, ale je to opravdu těžké. Nemám maturitu, jazykově vybavená taky zrovna nejsem a připadám si jako méněcenná. Pro lidi v mé situaci snad žádná práce neexistuje.
Teď se mi podařilo najít alespoň brigádně výpomoc v jedné restauraci, kam budu chodit jen na dopoledne a přes oběd na roznášku jídel. Časově je to ideální, bohužel, příjem mizerný, vlastně mi skoro nic nevyřeší. Jsem v koncích. Odstupné se výrazně ztenčilo, i když šetřím, jak můžu, podpora od příštího měsíce nebude. Nevím, co mám dělat. Jak zaplatím nájem, z čeho budu živit děti. Bývalého to nezajímá, posílá mi alimenty na každou holku 1 500 kč, tedy celkem 3 000, jediné, s čím mi pomohl, že kompletně zafinancoval školní potřeby pro starší dcerku.
Mluvila jsem o své situaci i s rodiči, ale ani od nich jsem nezaznamenala snahu mne nějak podpořit. Jen řekli, že je dneska těžká doba, že za komunistů by se člověk do takovéhle situace dostat nemohl. Víc nic. A já nějak nemám povahu na to u nich škemrat. Pravda je, že ani oni si nijak vyskakovat nemůžou, mamka bere jako prodavačka sotva deset tisíc a táta určitě víc než patnáct nemá. Bydlí v nájmu (v Praze), to jim sežere skoro polovinu příjmů.
Nejhorší je, že se moje nepohoda a starosti projevují v mém přístupu k dcerám. Jsem neustále podrážděná, nedůtklivá, netrpělivá. Pro každou maličkost na ně křičím a večer, když usnou, mne to mrzí a mám výčitky. Přitom ony jsou vcelku hodné, jasně, zlobí, ale to všechny děti, žádný extrém. Potřebovala bych se nějak zklidnit a nevím jak.
Chtěla bych se vás zeptat, zda se někdy někdo z vás dostal do podobně bezvýchodné situace a jak se vám podařilo se z ní vyhrabat. Protože já opravdu nevím, jsem skutečně v koncích a do budoucna koukám se sevřeným žaludkem. Možná bych měla zajít na sociálku, třeba bych měla nárok na nějaké dávky, ale věřte mi, strašně se mi to příčí. Já chci normálně pracovat a vydělat peníze, nechci nikde chodit s nataženou rukou a prosíkem. Jestli máte také nějaký tip, kde bych se mohla zeptat na práci, dejte mi, prosím vědět. Bydlím v severočeském kraji v Ústí nad Labem. Dříve jsem pracovala jako administrativní pracovnice. Brala bych jakoukoli práci s rozumnou pracovní dobou s ohledem na děti a s přiměřeným platem, ze kterého se dá žít.
3.9.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 56 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,6/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - „Mámatáta“ v jedné osobě. Nezvládám.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Aijin: Spis jsem si rikala, ze kdyz jsou na tom rodice Alci i Alca bidne, ze by mohli spolecne prehodnodit celou situaci a dosavadni zpusob zivota a vzajemne si pomoct ke spokojenosti vsech. Udelat proste trochu radikalnejsi zmeny 
Aijin: 14:48 A taky jsem nemyslela aby rodice Alce pomahali financne. To je jen docasna naplast, ktera neresi situaci.
Nebo by se možná dal sehnat nějaký úklid v domácnostech. V Ústí nad Labem to asi bude slabší, ale i tam žijí rodiny, které si raději zaplatí za takovéhle věci.
Alco, kdyz teda pominu rodice, co zkusit ty uklidy? Ty vetsinou vychazi zhruba 100,- na hodinu a nebo to hlidani deti.
Zkus si dat inzerat.
Myslim taky, ze z Alci je citit nervozita a to pri ruznych pohovorech asi taky neni plus pro Alcu.
Nebo se zkus zeptat v autobazaru, jestli nepotrebuji umyvat auta. Muj kamarad mel kdysi bazar a za umyti komplet auta zvenku i zevnitr daval snad tisic nebo dva tenkrat
Ale musely byt fakt vypulirovany, kdyz sly do prodeje, takze to ten clovek delal cely den.
Byt tebou, brala bych ruzny brigady a pri tom hledala praci.
Nekdy pri ite brigade, kdyz je clovek sikonej, tak nevis kdo se te vsimne a co ti nabidne 
Aijin: No ja bych to svym rodicum taky nenavrhla. Ale tak ja nejsem Alca z clanku. (Muj tata se dozvedel o mych existencnich problemech az kdyz jsem je mela vyreseny).
A Alca pise, ze na tom nejsou taky moc dobre financne. Treba uz je takovy zivot zmaha a treba by to pro ne bylo vysvobozeni.
Nemuseli by tahnout drahy najem v Praze a usetrili by. A po vecerech by mohli hlidat deti a Alca by mohla chodit uklizet nebo neco jineho a rodice by si uzili Alci a vnoucat, po kterych jim je treba ted smutno.
Nebo by si mohli najit praci v Usti za min penez, kdyz by nemeli drahy najem, protoze by bydelali u Alci. A treba je Usti jejich rodny kraj a radi by tam byli a treba Prahu radi nemaji.
Proste ze by si mohli vzajemne vypomoct a treba by byli spokojeni vsichni. Ale to muze vedet jen Alca a jeji rodice, co by slo nebo neslo.
Jen navrhuju moznosti, ktere me napadaji.
Nerikam prece, ze se maji rodice Alci starat o dospelou dceru.
Ale asi zalezi jaky maji vztahy. Ale podle jejich "laxni" reakce asi nic moc, to je fakt 
Treba me osobne by pravdepodobne nedonutila ani nouze, abych bydlela u tchyne napriklad.
sharon: Myslím, že dospělé děti se mají o sebe postarat samy a neočekávat pomoc od rodičů. Pokud mají rodiče dobré příjmy, tak mohou pomáhat, ale pokud to sami nenavrhnou, tak by mi bylo trapné si o pomoc říkat.
Alča píše, že rodiče na tom finančně taky nejsou příliš dobře, tak od nich nějakou větší pomoc nemůže čekat.
.gif)
Aijin: a proč ne, nadarmao se neříká že rodina by si měla pomáhat , však jim to na stáří třeba oplatí.......
Monik: Tohle bych si svým rodičům ani neodvážila navrhnout. I když jsem byla ve stejné situaci, tak mě ani nenapadlo, že bych po nich něco mohla chtít.
Aijin: Myslim.
Navrhuju ruzny moznosti a to, jestli je to realny nebo ne, musi vedet Alca, to ja vedet nemuzu. Snazim se navrhnout co nejvic variant, nebot vim, ze nekdy clovek kdyz je v nouzi, tak ho uz ani nenapadaji veci, ktery by ho treba jindy napadly.
A treba nektery muzou byt jednoduchy.
Co ja vim, treba zrovna v nekterych pripadech se to muze hodit.
Co kdyz si zrovna rikali ty rodice, ze uz se jim v Praze nelibi, ze najem drahy, ze by se treba vratili do rodneho kraje apod. a tohle by se jim zrovna mohlo hodit
Proto pisu, ze co z toho je realny nebo ne, musi vedet jen Alca a ne my tady.
Cim vic napadu, tim lip, treba si neco z toho Alca vybere.
IVUSKA 56: Ano to tam bylo,videla jsem to.A prave na zaklade tohoto pripadu se upravil zakon na 3 roky.Nekde jsem to cetla.
Monik: To snad nemyslíš vážně, aby se rodiče přestěhovali a dojížděli do práce.
na sociálku jdi, nemá se ti co příčit.....cigánům se to nepříčí a to si tam jezdí mercedesem....
zažádej si o zvýšení alimentů a veškeré dostupné soc.příspěvky si vyřiď , nebuď hloupá a myslím že ti poradí i na tom ÚP nebo sociální pracovnice....bohužel je taková doba a nemáš se za co stydět, rodiče mají pravdu - to by se ti nestalo - když nic jinýho tak byla práce jistá.
Jinak nevím v jakém městě nebo kde vlastně bydlíš....u nás existují agentury a nebo sama na živnost.list....známá ještě k práci chodí uklízet k lidem , zrovna naproti k jedné staré paní i jí dokonce žehlí , umeje okna a podobně....jako přivýdělek.
Jen nemá ty malé děti.
Určitě se na vše informuj , bez prostředků zůstat přece nemůžeš.....hodně štěstí...
Jeden cas, kdyz jsem byla v existencnich problemech, tak jsem delala jako brigadu uklidy domacnosti. Docela mi to hodne pomohlo, nebylo to spatne placene.
Ale bylo to hodne na doporuceni, doporucovali si me pak mezi sebou a mela jsem k praci jeste asi 5 domacnosti.
Co si zkusit dat inzerat jak na uklidy, tak na hlidani deti jak tu nekdo navrhoval?
A k tomu jeste zajit na socialku a dal zazadat o zvyseni alimentu.
Mozna by ses nakonec mela lip nez se stalou praci, kdyz bys byla dobra a byli by s tebou spokojeni.
Ja pak mela problem se tech brigad zbavit, kdyz jsem je uz nepotrebovala a nemela na to cas.
Ali, jeste nepises, jestli byt kde bydlite je tvuj nebo jestli je nekoho jineho (najem se plati i v osobnim vlastnictvi pokud je to spolecenstvi vlastniku).
Jak je velky?
Co treba pronajmout jeden pokoj? Nebo sehnat levnejsi bydleni a pronajmout cely byt?
A co rodice, neslo by treba byt pronajmout a jit na cas k nim do Prahy a zkusit sehnat praci tam? A rodicum neco malo prispivat na najem? Jak daleko maji do duchodu?
Skoda ze nejsou rodice vstricnejsi k nejakemu spolecnemu reseni situace.
Treba by mohli bydlet u tebe, usetrili by za drahy najem v Praze a do prace dojizdet a tobe treba trochu vypomoci Nevim jak moc by to bylo realne.
Skoda, ze se nemuzes zapojit do diskuze.
Alco a jeste jedna vec, co docela funguje.
Myslenkama tvoris realitu. Takze az budes premyslet o budoucnosti, nepredstavuj si vas hlavne nekde pod mostem apod.
Ale zkus si porad opakovat, ze mate vseho dostatek, ze jste stastne a zijete v blahobytu, ze mas praci, ktera te bavi a je dobre placena apod.
Neprijde to hned, ale je to mnohem lepsi nez "cerne myslenky"
Aspon me to tak vzdy fungovalo, ze to co jsem si "vymyslela" mi pak v zivote "pristalo".
