Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

chytrájakrádio: Tak teď bychom mohli zavést debatu kdo měl jaký dětství a mládí. Jenže v podstatě jde o tohle - pokud se Dandyna byla schopna naučit ovládat PC ( a to se teda naučila ), tak by měla být schopna zapamatovat si alespoň základy pravopisu. Psát "kuchiň, nádobý samo mije , vydět....." a podobný perly - to by mohla psát nějaká cizinka a ne holka co prošla naším školstvím. Takhle psát, to je hamba a neomlouvá ani těžké dětství.

chytrájakrádio: beruško, my se šprtáme dodnes. A to jde synek do devítky. Protože je ale dyslektik, dysgrafik a dysortografik, tak zrovna s češtinou absolutně nehneme. A věř mi, že kdyby jsme se neučili a nad vším neseděli jak mourovatí tak by v tý speciálce skončil taky. Základka na jeho potíže a zprávy z PPP bere zřetel a vychází mu vstříc. Místo diktátů dělá doplňování a nebo je z toho zkoušený ústně, což uhraje na 3. Pokud to samé má napsat tak je na 5.
Protože do pedagog. poradny chodíme od poloviny první třídy tak znám spoustu dětí s takovou vadou. Scházíme se s rodiči, děti mají možnost jezdit na tábory se zaměřením na tyhle poruchy včetně třeba LMD.
A věř mi, že to jaké má dítě výsledky je z velké části na přístupu rodiny, pak školy.
Škola dítě s dys. jen tak propadat nenechá (pokud nenatrefí na učitelku co si na něm smlsne) a v dnešní době kdy školy bojují o každého žáka jen tak dítě do speciálky nepošlou.
Takže věř že mám vlastních zkušeností habaděj.

Když jsem došla k druhému odstavci, začala jsem pochybovat, zda ten problém je v dětech... Obětovat se - přemýšlím jaký to má smysl a co od toho člověk čeká. Copak jste nic jiného neuměla nebo neměla svoje zájmy, práci, ambice něčeho dosáhnout nebo dělat i něco dalšího, než jen být otrok dětem? Učit se s dětma, natož na prvním stupni, snad není potřeba. Dyslexie není debilita, mám takto "postižené" oba bratry a na schopnost učit se nebo poslouchat to vliv nemá. Pravda, je třeba najít způsob, jak ta písmenka ovládnout, ale potom už to je o tom "chtít", ne o tom "moci". Jenže dneska se za různé dys- často schovává neochota a lenost (to teď nemyslím konkrétně na vás). A nakonec - co jste si od toho všeho slibovala? Že až děti vyrostou, tak s Vámi zůstanou na věky věků, také se vzdají svých zájmů a priorit a budou se stejně tak obětovat pro Vás? Vždyť to je hrozně naivní požadavek... Oni to nakonec ocení, to všechno, co jste pro ně udělala, ale daleko později, ne v osmnácti a na prahu puberty.

Já být Vámi, tak se přestanu kolem nich tak točit a nějak bych si sesumírovala, jak chci žít dál, čeho si užít, čeho se chci vzdát a naopak. Chlapečci by se povinně zapojili do domácích prací a zavedla bych autokratickou vládu. A ten smysl života bych posunula i do něčeho dalšího, co mi bude dělat dobře a radost :-)

kominice: v páté třídě napíše GDIŠ? A to zároveń napíšeš, že paní z článku se se svým synem určitě do šestý třídy učit nemohla, protože by jinak byly znát výsledky? Co takhle si s klukem občas napsat diktát, hm? Nebo mu dát nějakou knížku, aby si četl? To ho hodně naučí

Nechte Dandynu1 bejt, už tady jednou vysvětlovala, že měla dost těžký dětství, spolužáci jí šikanovali a v 18 jí rodiče vyhodili z domu, takže žila nějakou dobu na ulici. Taky psala, že jí je 25 let, chodí do práce, platí si podnájem a snaží se žít aspoň trochu normální život. Sice neví, že je hy chy ky ry dy ty ny, a pak napíše "kuchiň", ale její příspěvky rozhodně nejsou mimo. Naopak na to, jak je mladá, je vidět, že si toho už asi hodně prožila a nevyjadřuje se pod každej článek jen pro to, že zrovna v práci nemá co dělat.... Na to jsou tady s prominutím jiný expertky, který každýmu hned radí rozvod a pak volně přejdou k několikahodinový výměně receptů na francouzský brambory (to je samo jen příměr). Tak Dandynu1 nechte bejt a pokud vám její hrubky tak nesnesitelně vadí, nečtěte to!

evica: nejsem dobrá, jsem svým způsobem lenoch a chci mít čas taky pro sebe a svoje zájmy a ne poskakovat kolem rodiny, miluju je, ale pomáhat se musí! Nerozumím tomu, proč bys nechtěla pomáhat od dětí? Zrovna v neděli jsme s dcerou dělaly koláče a jak jsme si u toho pokecaly!

kominice: Je, kdyz si zavzpominam na sva mlada leta co vsechno jsem se segrou a hordou bratrancu dokazala vymyslet, tak mi to vubec nijak zvlastni nepripada . U nas totiz platilo, nejdriv prace potom zabava.Napriklad kdyz jsme dostali prikaz vyzdimat pradlo, tak bratranek, taky pekny porizek si sedl na zdimacku, aby pry netancovala pri zdimani. Te chudine se rozjeli ty gumove nozicky a kecla si na zem . Problem byl vyresen, uz pri zdimani netancovala, ale bohuzel byla uz nepouzitelna

Almega: Jsem vytrénovaná. Medvěd i synek když si to rozdávali v diktátu tak to měli jak přes kopírák. M má deset kopečků, N jenom osm, K a H (malé psací)vypadá stejně a I Y píšou podle nálady. Buď je všude I nebo všude Y. Takže klidně cybule, žýžala. A lahůdkou je slovíčko KDYŽ . Synek v diktátu v 5 třídě dokázal opakovaně napsat GDIŠ. Za ty roky už mě jen tak něco nepřekvapí.

Teď něco ke článku:Vaši hoši jsou už opravdu "velký",klidně bych je nechala plácat ve vlastní špíně a o hladu,když nechceš pomáhat,tak si trhni...ale nic nebude...Vy jste se měla už dávno zabývat taky sama sebou,teď už to možná bude o moc složitější,někoho slušného najít...Taky mi není jasné,proč jste se učila s dětmi?Ani mě nenapadlo,se s nimi učit,na co mají školu?Obě jsou na VŠ,aspoň se už dávno naučili se sami učit a nečekali,až je k tomu někdo bude nutit...Se mnou ani s mými sourozenci se nikdy nikdo neučil,na to tehdy ani nebyl čas...

monyk: Užívej si tyhle chvíle. Strašně rychle utečou.
Tedy synek měl ten geniální nápad povozit se na vysavači nedávno S jeho 182cm a 85kg to nemohl náš vysavač ve zdraví přežít. Ozvalo prý se křup, prd a hek a upadlo kolečko. A jak Martina zatáhla za hadici jako že ho povozí (hodná sestra) tak urvali to cvakátko co drží hadici ve vysavači.
Medvěd seděl na gauči a smíchy se trhal. No řekni mi jestli je to naše hnízdo normální

DANDYNA1: Pozoruji už delší dobu,že vaše příspěvky jsou trefné,avšak narvané hrubkami,ve vašem 1.článku máte 11 hrubek....Nezlobte se na mě,nejsem učitelka,ale děsně mi vadí,že někdo takto neovládá svůj vlastní!!jazyk!!Nic na to není,kuchyň s měkkým i je síla...

kominice: Mam triletou priserku a vysavani ji taky moc bavi, sedi na vysavaci, odrazi se nohama a pak v predklonu vysava . Pravda, obcas se ji podari vysat i veci nevysavatelne, ale to uz k tomu patri

evica: zcela pravdivě přiznávám, že nemám doma žádné svatoušky. Puberta u nás sídlí už nějaký ten pátek a tak o stěhování mých nervů do patřičných míst není nouze (rozuměj - mám věčně nervy v ....)
Ale!!! Smráďata jsou zapojený do chodu domácnosti od té doby co synek dokázal sám zvednout víko popelnice a nacpat tam pytel s odpadky a holka udržela talíř v jedné ruce a utěrku v druhé ruce.
Vysávali vždycky rádi. Jeden dřepěl na vysavači a druhý ho tahal takhle dokázali vysát byt i 3x za den
Strááášně rádi jako prckové sundavali prádlo ze šňůr. Vždycky se na něj pověsili a měli ohromnou radost jak daleko střílí kolíčky
To víš že dneska mají protočený oči když se po nich chce aby posekali zahradu a vyvezli trávu, že dělají ksichty když se vyklízí sklep. Ale makají.
Holce je 16 a klukovi 15. Oba by hlady neumřeli protože si jídlo umí připravit (jednoduchý jídlo!!) ve špíně by nezhnili. Jen mám obavu že by se po pár dnech samostatného soužití pobili.

Nechápu, že takoví staří "capi" zůstali nedotčeni pomocí v domácnosti...
Ať už je prospěch jakýkoliv, tak na nějakou pomoc měli být zvyklí už od mala.

Hanča: ale tadÿ nejde o mě,psala jsem jen svůj názor,a každý ať si to dělá po svém.
No prostě jste holky šikovný,když tak všecko vaše děti dělají.
To já tak nemám zařízený a ani bych nechtěla.