„Mámatáta“ v jedné osobě. Nezvládám.
.jpg)
Asi se potřebuju vypovídat, je toho na mne poslední dobou nějak moc a mám pocit, že se ve svém vlastním životě topím a záchranný kruh je v nedohlednu.
Je mi 34, jsem rozvedená se dvěma dětmi – 8 a 5 let, holčičky. Starší zrovna nastoupila do druhé třídy, mladší chodí do školky. Manžel s námi už tři roky není. Přišla jsem mu na nevěru a dala mu na vybranou: buď ona, nebo my. Vybral si, prakticky hned se odstěhoval a následně jsme se rozvedli. S dcerami se vídá sporadicky, velmi nepravidelně, hlavně asi proto, že je již znovu ženatý a s novou manželkou má ročního syna. Dcery k němu chodí nerady, těžko snášejí jeho novou ženu, prý je na ně zlá. Kontakt s dětmi tak bývalý řeší jen občasným sobotním odpoledním výletem třeba do ZOO.
Já jsem s dcerami sama, nikoho nemám a ani nehledám. Až dosud jsem to všechno docela zvládala, ale před časem se to na mne všechno nějak sesypalo. Mám pocit, že mi docházejí síly, připadám si jako v pasti. Na jaře zaměstnavatel propouštěl a já se s tou vlnou svezla taky. Dneska nikoho nezajímá, co má samoživitelka dělat. Dostala jsem odstupné, brala podporu na ÚP, ta už mi teď končí. Celou tu dobu si intenzivně sháním práci, bohužel, bezvýsledně.
Vzhledem k tomu, že jsem s dětmi sama a rodiče mám daleko a navíc pracující, nemůžu dělat na směny. Takže práce v obchodě pro mne nepřichází v úvahu. Ptala jsem se na možnost jen ranní směny a nikde mi nevyšli vstříc. Hledám všude možně, ale je to opravdu těžké. Nemám maturitu, jazykově vybavená taky zrovna nejsem a připadám si jako méněcenná. Pro lidi v mé situaci snad žádná práce neexistuje.
Teď se mi podařilo najít alespoň brigádně výpomoc v jedné restauraci, kam budu chodit jen na dopoledne a přes oběd na roznášku jídel. Časově je to ideální, bohužel, příjem mizerný, vlastně mi skoro nic nevyřeší. Jsem v koncích. Odstupné se výrazně ztenčilo, i když šetřím, jak můžu, podpora od příštího měsíce nebude. Nevím, co mám dělat. Jak zaplatím nájem, z čeho budu živit děti. Bývalého to nezajímá, posílá mi alimenty na každou holku 1 500 kč, tedy celkem 3 000, jediné, s čím mi pomohl, že kompletně zafinancoval školní potřeby pro starší dcerku.
Mluvila jsem o své situaci i s rodiči, ale ani od nich jsem nezaznamenala snahu mne nějak podpořit. Jen řekli, že je dneska těžká doba, že za komunistů by se člověk do takovéhle situace dostat nemohl. Víc nic. A já nějak nemám povahu na to u nich škemrat. Pravda je, že ani oni si nijak vyskakovat nemůžou, mamka bere jako prodavačka sotva deset tisíc a táta určitě víc než patnáct nemá. Bydlí v nájmu (v Praze), to jim sežere skoro polovinu příjmů.
Nejhorší je, že se moje nepohoda a starosti projevují v mém přístupu k dcerám. Jsem neustále podrážděná, nedůtklivá, netrpělivá. Pro každou maličkost na ně křičím a večer, když usnou, mne to mrzí a mám výčitky. Přitom ony jsou vcelku hodné, jasně, zlobí, ale to všechny děti, žádný extrém. Potřebovala bych se nějak zklidnit a nevím jak.
Chtěla bych se vás zeptat, zda se někdy někdo z vás dostal do podobně bezvýchodné situace a jak se vám podařilo se z ní vyhrabat. Protože já opravdu nevím, jsem skutečně v koncích a do budoucna koukám se sevřeným žaludkem. Možná bych měla zajít na sociálku, třeba bych měla nárok na nějaké dávky, ale věřte mi, strašně se mi to příčí. Já chci normálně pracovat a vydělat peníze, nechci nikde chodit s nataženou rukou a prosíkem. Jestli máte také nějaký tip, kde bych se mohla zeptat na práci, dejte mi, prosím vědět. Bydlím v severočeském kraji v Ústí nad Labem. Dříve jsem pracovala jako administrativní pracovnice. Brala bych jakoukoli práci s rozumnou pracovní dobou s ohledem na děti a s přiměřeným platem, ze kterého se dá žít.
3.9.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 56 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,6/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - „Mámatáta“ v jedné osobě. Nezvládám.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Alco, v tuhle chvili bych asi zahodila hrdost stranou a zjistila si na socialce na co mam narok a zda nemam narok na neco vic od byvaleho.
Jako k cemu je ti hrdost, az nebudes moct dat holkam jidlo?
Taky jsem mivala tuhle hrdost. Pak prisly deti a muzu ti rict, ze pokud bych se mela dostat do podobne situace, tak radsi oskubu byvaleho az na kost 
Prednejsi mi vzdycky budou deti a jejich komfort, respektive jejich zdravi a to, jestli maji co jist, nez nejaka hrdost a co si o me mysli okoli.
Nastesti teda to resit nemusim, nebot s manzelem mame vztah v poradku. Ale kdyz se vziju do situace, ze by nebylo, tak bych asi byla pekna mrcha 
Neco jineho je, kdyz je clovek sam. Ale kdyz ma zodpovednost jeste za deti
Mozna docela chapu i zensky, co jako samozivitelky jdou slapat, kdyz se dostanou do existencnich problemu.
A kdyz si praci mela, tak si dane neplatila? A socialni a zdravotni taky ne? Tak to zkus brat tak, ze ted jste holt v nouzi, tak si vyberes to, cos do te spolecne kasy nacpala ty roky predtim
A myslis, ze bys pak casem dalkove tu maturu nezvladla?
jitka 19: Myslím, že to není omezené. Měli by mít stejnou životní úroveň. Nedavno v televizi proběhlo, že manželka musí manželovi doplácet asi po dvaceti letech do stejného životního standardu.
Ani nevíš děvče, jak ti rozumím. Kdo nezažije, neuvěří.
Já měla štěstí, že jsem narazila na fajn lidi, co nezištně pomohli, nemyslím finančně.
Určo jsi šikovná baba, na pracáku ti nenabídli rekvalifikaci na nějakou specializovanou administrativu jako účetní nebo celní deklarant, logistik atd.? Když jsem chodila na kurs já, polovina lidí tam dojížděla a kurs jim platil pracák.
Není špatný nápad se v nějaké právní poradně zeptat, jestli nemáš nárok na výživné na sebe po rozvodu, alespoň na nějakou dobu.
Ani to hlídání malých dětí od kamarádek není špatné, mít nějakou korunu bokem by se šiklo.
Držím pěsti!
stonozka01: Ma vyzivovaci povinnost 3 roky od rozvodu.
ruzenka: To je opravdu smutné....je to vidět i na tom,kolik je dnes párů,kteří mají děti,ale žijou spolu jen tak,dříve,za mého mlada,měli hoši aspoň více smyslu pro zodpovědnost,vzali si děvče,které s ním čekalo dítě a kolikrát to bylo ještě před vojnou...A některá taková manželství přežila desítky let,ač se znali třeba jen pár měsíců.Dnes jakoby každý byl sám za sebe,nepřemýšlí,co svým jednáním způsobí,taková sobeckost...
Taky si myslím, že ex k Vám má vyživovací povinnost v tom smyslu, že životní úroveň nesmí výrazně klesnout pod stav během manželství. Na sociálku bych určitě zašla, možná se až podivíte, na co všechno máte nárok. Držím palec!
.jpg)
nemá náhodou ex povinnost jí dávat v nouzi nějaké many?
jitka 19: Ano, zřejmě by přišla o ten hypotetický příspěvek na bydlení, který ještě ani nemá a ani se jí nechce o něj žádat. Jenže sezením doma zase snižuje svou zaměstnatelnost - každý zaměstnavatel si radši vybere člověka, který jde z jiné práce, než někoho, kdo je podezřele dlouho nezaměstnaný. Já teď pracuju při malém dítěti s tím, že VEŠKERÝ můj výdělek jde na hlídání a žijeme z manželova platu. Proč? Abych si udržela práci, kvalifikaci, klienty, abych nemusela za pár let řešit, že se nemám kam vrátit.
.jpg)
některý chlapi to bohužel tak mají 
bývalá žena = bývalý děti 
almega, stanik - dnes je to bezne muzske chapanie: ma predsa novu rodinu, nebude do nej zatahovat minulost - to bolo vysvetlenie ex ked sa ho moja kamaratka raz spytala, ci chodi za malou... jednoducho zly vyber partnera a este sa casom zly meni na otrasny 
ruzenka: jj, prave...
Stanik: ono se to může časem zlepšit, kamarádčin ex si nejdřív bral děti jen 1x za 14 dní na jedno odpoledne a měl jich plné zuby, Co jsou větší, bere si je na celý víkend 1x za 14 dní.
Ad hlídání: samozřejmě záleží na tom, zda by na to měla nervy, ale jedno dítě by určitě zvládla, kdyby hlídala 50Kč/h, od pondělí do pátku, denně 6-7 hodin, tak má za měsíc bokem vyděláno 5-6 tisíc.
almega, stanik - dnes je to bezne muzske chapanie: ma predsa novu rodinu, nebude do nej zatahovat minulost - to bolo vysvetlenie ex ked sa ho moja kamaratka raz spytala, ci chodi za malou... jednoducho zly vyber partnera a este sa casom zly meni na otrasny
.jpg)
Podívej se, práci nemáš byť intenzivně sháníš, hrdosti se nenajíte.
Koukej mazat na sociálku a zjistit si informace. Minimum pro tříčlennou rodinu vám musí vyrovnat, to ti spočítají, a aby ses nedivila, že můžeš dostat různé příspěvky.
kdo se neptá, nic se nedozví a na pracáku ti nic neřeknou.
Stát se neplatičem jen proto, že jsi hrdá a neřekneš i to na co máš na sociálce nárok je hloupé.
Ale něco ti povím, dostat práci s rozumnou pracovní dobou a platem na vyžití.....tak tohle chce přece každý.
Zkoušela jsi se zeptat na vašem pracáku na různé programy pro lidi co nemají práci? Jsou to programy dotované z EU, já osobně s nimi mám velmi dobré zkušenosti (pozor neprovozuje je pracák, na to je dost neschopný, ale mohou o těchto programech vědět), sama jsem kdysi byla jejich klientem, zajištují zajímave rekvalifikace (né takové trapnosti jako pracák), dotují dopravu na stáže atd atd. V našem kraji je na dobu 3 let program právě pro nezaměstnané s dětmi, ženy nebo muže po mateřské atd atd...
Ale nejdřív jdi na sociálku. Tam jsi měla být už dávno.
Almega: no dela to tak hodne chlapu, jak si poridi novou rodinu, na deti z prvniho manzesltvi kasle...
