Vychovává ze syna agresivního spratka
Odmítám se stýkat s rodinou sestry mého manžela a máme kvůli tomu doma rozkol. Důvodem je způsob, jakým vychovává svého čtyř a půlletého syna. Vypadá to, že jsem asi jediná, která na tom vidí něco závadného.
Jak už jsem napsala, manžel má vdanou sestru, mají malého syna. I my máme chlapečka, který je o rok a půl mladší – jsou mu zrovna teď tři roky. Kdykoli se společně sejdeme – ať u nás, nebo u nich, či u prarodičů, vždycky dojde mezi kluky k mnoha konfliktům. Podle mě je strůjcem vždycky synovec, kterému je od malička doslova vtloukáno do hlavy, že když něco chce, má se snažit toho dosáhnout. Za jakoukoli cenu.
Pak to vypadá třeba tak, že když si náš malý s něčím hraje a ten druhý to chce, jednoduše mu to sebere a občas přidá i nějakou tu ránu. Když jsem se proti tomu ohradila, bylo mi řečeno, že taková je dneska doba a je potřeba děti vychovávat tak, aby v ní obstály.
Naposledy jsem už to nevydržela a i se synem odešla ze společné oslavy u prarodičů.
Synovec si přišel postěžovat, že mu náš kluk nechce půjčit „motorku“, aby se na ní mohl na zahradě taky projet. To, co mu švagrová řekla, mne doslova šokovalo. Poslala ho zpátky s tím, že ať nefňuká a jedná samostatně, že na mladšího kluka snad stačí a ať si ho srovná. Než jsem stačila zareagovat, ležel náš malý s řevem na zemi a ten starší si spokojeně drandil na motorce.
Neovládla jsem se a spustila. Proti tomuto způsobu jsem se radikálně ohradila, snažila se jim vysvětlit, že takhle to nejde, že vlastně svého syna nabádají k tomu, aby si dovoloval na mladší a slabší, a co si myslí, že z něj asi vyroste. Chtěla jsem vysvětlit, že bychom se snad měli všichni snažit kluky učit vzájemné domluvě a vstřícnosti. Našeho, aby nebyl lakomý a hračky půjčoval, toho jejich zase, že nemusí pokaždé okamžitě dostat to, co si zamane. Zkrátka učit ty mrňouse vzájemnému respektu.
Bohužel, nikdo mne nepochopil, dokonce i můj manžel, otec našeho syna, se přiklonil k názoru, že čím dřív se kluci otlučou a vytvoří si ostré lokty, tím snadněji později obstojí v kolektivu.
Jsem z toho otřesená, nikdy by mne nenapadlo, že i můj muž bude mít takový šílený názor. Zatím se tímto způsobem vůči synovi nikdy neprojevoval, neprovokoval v něm agresivitu ani nic podobného. A teď najednou začal tvrdit, že jen ať se naučí bránit a taky rozdávat rány, že bez toho jako kluk nemůže v budoucnu obstát.
Nelíbí se mi to ani trochu. Nemíním ze svého syna vychovat maminčina mazánka a bábovku, ale tohle, co propagují oni, je přece extrém na druhou stranu. To také není v pořádku. S manželem se kvůli tomu hádáme, já jsem se zařekla, že se s jeho rodinou s naším synem stýkat nebudu a je oheň na střeše.
Co si o tom myslíte? Je opravdu nutné už od malička vzbuzovat v dětech pocit, že mohou mít všechno a k dosažení mají právo použít jakékoli prostředky bez ohledu na ostatní? Možná to vidím přehnaně kategoricky, ale nemůžu si pomoci. Vychovávat z kluka cíleného rváče se mi nechce ani trochu.
13.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 68 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vychovává ze syna agresivního spratka
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
bohužel dnes je taková doba, ostré lokty jsou účinnější než nějaká slušnost,však on narazí, třeba později ve školce až si to nenechá někdo jiný líbit a nabančí mu !
bohunka: ohýbej ma mamko, dokud jsem já Janko. Až já budu Jano, neohneš ma mámo 
Hanča: a nejen ve školce - být učitel na základce mi dneska připadá už skoro jako rizikové povolání.
orinka: Ignorovat takovouhle výchovu můžu jen pokud na to nedoplácí moje dítě. Pak holt nastoupí moje výchova a moje tvrdá ruka. Jestli mě to sníží nebo ne to není důležité. Docela ráda bych viděla jak ten volně vychovávaný bude řídit rodiče až je přeroste - to může být za nějakých 10 let. Jak jsem psala, mou švagrovou už teď bolí z kluka hlava, ale já já na její nářky říkám že vychovávat ho měla když byl děcko. On dvoumetrový chlap se vychovává už těžko...
mně se to taky nelíbí, ale spousta rodičů takhle děti vychovává a pak se diví, když si děti dovolí i na ně, nejhůř jsou na tom pak učitelky ve školce, kde ty děti srovnat musí, vidím to denně
.jpg)
Nedivím se ti.
Souhlasím s větou "že když něco chce, má se snažit toho dosáhnout.", ale .......když chce něco, na co má právo, bránit si to, co je jeho - to ano.
Rozhodně se to netýká třeba hraček, které jsou někoho jiného a chce je půjčit. Nemá právo si to vynucovat.
Co třeba, až bude chtít něčí peněženku ? Má o ní bojovat, protože on ji prostě chce ?
Ti rodiče jsou praštění - také bych se s nimi nestýkala. Ne proto, jak vychovávají svoje dítě, to je jejich věc a na to doplatí jednou sami, ale proto, že nevidím důvod, trávit čas s naprostými primitivy.
Ještě použít jejich metodu - přece si poradíš malým klukem - a vrazit mu takovou facku, že se mu kousavé otočí dozadu - ty přece CHCEŠ, aby neubližoval tvému dítěti - a když něco chceš, snaž se toho dosáhnout.
Tím sice klesneš na jejich úroveň, ale primitivy jiným způsobem přesvědčit nemůžeš - blb zůstane blbem
.JPG)
Jo a doela bych se zasmála, kdyby si pořídili druhé dítko a najednou zjistili, že si jejich spraťour prosazuje svá práva tím, že bude mlátit mimino
.jpeg)
Bohužel ta vaše rodina není jediná,kdo takto vychovává své děti a pak se všichni náramně diví. Jenže ona doba taková je, bohužel na každém kroku se setkáváme s tím,že flákači,násilníci,hulváti a vůbec to co se dříve považovalo za spodinu,je dnes takřka elita národa. I naše zákony se chovají daleko hůř ke slušným a poctivým lidem,než k těm druhým. Kolikrát už se stalo,že od soudu vyjdou lépe, ti kteří měli být potrestáni a oběť je označena za lháře a jí dokázáno,že na ně prostě nemá. Spravedlnost je slepá.
Nebude to tak dlouho trvat a švagrová se bude rozčilovat nad tím,že její miláček chodí domů zbitý, protože ve škole nebudou jen menší a slabší děti. Pak si bude chodit stěžovat na agresivitu ostatních dětí.
Já pevně věřím, že co jsme do dětí vložili, to se nám vrátí. Samozřejmě, nikdo nemáme patent na rozum a i sebelepší výchova se může vymknout, ale vědomě vychovávat dítě k agresivitě není dobré. Ale nesmí to být ani ťuňťa, který bude jen ustupovat, těm agresivnějším.
Z vlastní zkušenosti vím, že když se sešli naši bratranci(můj a švagrové) tak se nejdřív hádali, pošťuchovali a ustálilo se to tak během 3 hodin a pak nebylo možné je od sebe odtrhnout. Nejlepší bylo, když spolu byli delší dobu,to jsme o nich ani nevěděli.
Já bych na tvém místě zkusila obrácený postup, vzala bych si toho jejich dárečka k vám na víkend, třeba v jádru není tak špatný a dalo by s ním vyjít po dobrém.
Je to dítě, nemá ještě vlastní rozum a dělá jen to,co mu je povoleno a k čemu je veden.
.gif)
On je rozdíl mezi sebeprosazením a nebetyčnou hloupostí.
Takže až se objeví někdo silnější, je třeba se naopak plazit po čtyřech? Tohle totiž svět ostrých loktů taky obnáší.
Vždycky je totiž někdo silnější, s ostřejšími lokty. Takže je třeba manžela UPOZORNIT I NA TUTO STRÁNKU VĚCI. Zřejmě to ve své neomalenosti přehlédli. Taky bych manžela upozornila, že ten silný a zdatný sebou nenechá manipulovat cizí ženskou - tedy manželkou bratra. Vyčetla bych mu slabost a nesprávnou výchovu ke slabosti a zbabělosti.
Tady je jediná možnost, neustupovat a to ani o píď.
Taková výchova se jim vrátí. Nemá rozum a myslí si, že je to správné. Švagrová by se mohla stydět.
Už by mě tam nikdo neviděl 
orinka: mno já si myslím,že nějakou budoucí slečnu to zcela jistě vezme,když uvidí takového "samce" 
bohunka: myslím, že na tyhle společenské burany bude spíš platit odměřená ignorance, k jejich metodách bych se nesnížila, na to podle mě spíš čekají.
A co takhle nevyhýbat se a při příštím konfliktu synovce ohnout přes koleno a pořádně mu nabančit ? Švagrovou bys mohla uklidnit slovy "Takhle vychovávám zase já - když ubližuje ostatním, dostane na zadek". U mé švagrové tohle zabralo a svého spratka si ohlídala - a mimochodem, dnes je plnoletý a švagrovou z něj hodně bolí hlava.
Ta výchova je špatná, dá se v kostce říct, že staří hulváti vychovávají podle sebe a osobně nevidím důvod se s takovými stýkat.
