Dětičky - starost i radost?
Dobrý den,
potřebovala bych od vás poradit. Mám 2 děti, kluky 18 a 14 let. Bydlím s nimi sama. Když byly menší, do ničeho jsem je moc nenutila, včetně pomoci v domácnosti. Chtěla jsem jen, aby se učili. Učila jsem se s oběma do 6. třídy. Pak přišel zlom a prudce se oba zhoršili. Ten starší to ještě zvládl, ale ten menší už ne. Je totiž těžký dyslektik. Přiznám se, že mě jeho učení silně zmáhalo a neuměla jsem mu už pomoci. Od září přestupuje na "speciální" zvláštní školu. Snad to bude pro nás lepší, neboť na základce ho nechávali propadávat.
Prosím, poradte mi. Vůbec mi nechtějí doma pomáhat, ani s utíráním nádobí, vůbec s ničím. Mám nervy na pochodu. Jsem v invalidním důchodu. Celý život jsem obětovala zatím pro ně a vděk žádný.
Teď si říkám, že musím už žít svůj vlastní život. A ne jen být uzlíček nervů. Ráda bych si našla kamaráda, abych nezůstala úplně sama na stáří. Dříve jsem se upnula na děti, ale teď už je čas se více věnovat vlastním zájmům. Potřebovala bych, aby byli synové samostatnější, více se zapojovali, a nějak nevím, jak toho dosáhnout.
Poradí mi někdo, jak na ně? Předem děkuji.
14.7.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 68 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dětičky - starost i radost?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.evica: nevím, jestli 14 let je málo, náš kluk si vaří asi od 8 let a nevidím na tom nic špatnýho, nádobí uklízí automaticky, prádlo sice nepere, ale má povinnosti kolem zvířat, kapesný nedostává žádný a pokud má nějaký kecy, tak se mu prostě zakáže počítač, dneska mu je 11 a automaticky mi občas dělá snídani i večeři, jak píše kominice, "jaký si to uděláš, takový to máš"
Haninka: jsi dobrá
evica: no nevím, jak to máš doma ty, ale moje starší děti si od cca 10 let sami uklízejí pokojíček, tzn. utřít prach, vyluxovat, převlíknout peřiny, když je potřeba, utřou prach a vyluxují i v dalších pokojích. Nákupy, nádobí do myčky a z myčky ven, popř. umýt drobné kousky, které do myčky nejdou jsou samozřejností. Manžel se stará o podlahy - vytírá, luxuje, utírá prach, myje koupelnu a WC. Na mě jsou nákupy, vaření, praní, žehlení. S prádlem mi pomáhá dcera, při vaření mi všichni pomáhají podle potřeby. V 18 byly obě starší děti samostatné jednotky, které byly schopné se sami o sebe na libovolně dlouhou dobu postarat. Benjamínka - 8 let - do všeho pomaloučku, polehoučku zasvěcuju - pravda, občas se podiví, cože to něm chci a proč .
Teď k dotazu autorky:
Škola nechávala syna propadat.... - samozřejmě, protože pokud je dyslektik, bude brán zřetel jen na dyslektické potíže a né na flákačství, nepřipravenost atd.
Učila jsem se s nima až do šesté třídy- pokud by se autorka s nima poctivě učila, to jest dělala veškerou přípravu, tak to bude patrné na výsledcích.Dyslektická cvičení jsou stále stejná a opakují se "do zblbnutí".
Pokud dítě přestupuje na speciálku, dříve zvláštní školu, tak to už musí být extra problémy. A rozhodně né jen v oblasti učení.
A teď budu hooooodně zlá
Panáčkové nechtějí utírat nádobí? Co je přes hubu fláknout utěrkou?
Nechtějí vysávat, vynášet koš, pomáhat? Co jim sebrat kapesný, zakázat PC, televizi, nastolit dril? jenže k tomu je potřeba důslednost.
Jak se zpívá v jedné písničce "Jaký si to uděláš, takový to máš....."
No já si myslím,že pomoct něco můžou,ale aby si sami prali,to nevím,A jídlo jako je snídaně a večeře postudenu si můžou sami nachystat,ale vaří se pro všechny,a zas nejou ještě tak velcí, hlavně ten menší.
Jak dospějí,tak určitě se to změní ,uvidí sami,že potřebuješ pomoct.
Tady ty rady neber moc vážně,každá druhá,určitě má doma to samé,jen to nepřizná.
monyk: nevidím to černě a ani si nemyslím, že by to byla neřešitelná situace, ale chce to pevné nervy. Svolat rodinu, vysvětlit situaci, sdělit požadavky a rozdělit si povinnosti a hlavně být důsledná a stát si za svým. Půjde to ztuha, ale půjde to. Jen vydržet. Držím .
DANDYNA1: Klobouk dolů před tvým uměním napsat tak dlouhý příspěvěk jednou větou
Zbytek nekomentuju
Haninka: Ja bych to tak cerne nevidela, jenze ted uz nezbyva jina moznost, nez lecba sokem . Takze jak pise treba mam-ca, naplnit lednici, vysvetlit, jak se ovlada pracka a ukazat jak vypada treba zehlicka ci vysavac a odplachtit za svymi zajmy. Z vlastni zkusenosti vim, ze to plati i na 30 leteho chlapa, z domova zvykleho na full service od matinky . Nejvetsi napor na nervy ale je, opravdu dusledne ignorovat binec, ktery at uz pubosi ci chlapi umi ignorovat zcela bez problemu . A nepolevit a neustoupit, protoze at uz s pubosema nebo uz mladymi muzi je nejdulezitejsi duslednost.
Stromek se má ohýbat, dokud je mladý, obávám se, že teď už toho moc nezmůžeš a pokud ano, tak to bude boj. Nechápu ženy, které dětem a chlapům poskytují full servis, aniž by vyžadovaly nějakou pomoc . Tady asi platí - jaký si to uděláš, takový to máš.
DANDYNA1:
I.K. Naplň lednici vakuově balenými párky, sekanou apod., a vylétni do světa za svými zájmy a koníčky, na které jsi doteď neměla čas. Takhle velcí kluci si fakt můžou ohřát uzeninu, nebo udělat tousty. Né, že by to bylo zdravé, ale občas se to snese. Čisté prádlo snad ve skříni najdou, a kam patří špinavé, tam taky trefí.
Hlavně vydrž a neuklízej, nevař, i kdyby to chvíli vypadalo u vás jako na skládce. Oni se chlapci časem srovnají.
Jednej s nimi jako s dospělými, ale ať se také jako dospělí chovají.
Obětovat se dětem, není dobrá cesta. Ani pro Tebe, ale ani pro ně.
bohunka: Třeba to je schválně, jinak se mi nechce ani věřit.
Této situaci moc dobře rozumím. Já má zase holky ve věku 16 a 19 let. Jedna maturovala, druhá přecházela ze střední a učňák, tak jsem je nechtěla zatěžovat, aby se hlavně učily. Bohužel se mi to vymstilo. Máme odmaturováno, bohužel ta druhá musí dělat opravné zkoušky na učňáku. Se školou obě končily v květnu, takže celý červen to bylo tak, že odpočívaly od školy, když jsem přišla domů, jediné co udělali bylo nádobí. Na jídlo jsou u nás na dením pořádku tousty. Pro mě a manžela nic neudělají, na zahradu nešáhnout, tu navštíví jen když tam roste hrášek a něco dobrého. Jeden den jsem se tak vztekla a změnila provoz domácnosti. Nevařím, neuklízím, nenakupuji, jen to nejdůležitější, mají služby a musí uklízet, chodit pomáhat na zahradu, žádné diskotéky, zábavy, jen v případě, pokud mají vše hotovo. Je pravda, že mužský v domácnosti chybí a vůbed když jsou doma kluci. Taky jsem po rozvodu žila jen pro děti, pak jsem potkala svého současného manžela a vím, že žít jen pro děti není to ideální. Děti toho využívají a jednou stejně odejdou z domu a pak zůstane jen samota.
Jak rika Sallie - parek mas v lednici a spinavy fusekle pod posteli. Mas hlad? vytahni si parek, nemas co na nohy? vyper si (nebo alespon ty ponozky odnes k pracce)
A jestli budes uvazovat stylem "cely zivot jsem jim obetovala" niceho nedosahnes. Vdek rozhodne necekej.
DANDYNA1: Promiň, ale při čtení tvého příspěvku stačím jen sledovat to tvoje I / Y. Proboha chodila jsi vůbec do školy? Vždyť tyhle hrubky by neudělala ani moje neteř ze třetí třídy. Ještě jednou promiň, ale mě ty hrubky tak ruší, že ani nevnímám obsah.