Jak jste vybírali jména pro své děti?
Čekáme s manželem naše první dítko a v podstatě od chvíle, kdy jsem zjistila těhotenství, přemýšlíme, jak to naše miminko pojmenujeme. A pořád se nemůžeme shodnout. Zatím se nám nepodařilo vybrat ani jedno, které by se líbilo nám oběma.
Možná si to moc komplikujeme, nevím. Skutečně to vypadá, že výběr jména pro naše dítě je pro nás nepřekonatelným problémem.
Čekáme holčičku, alespoň dle ultrazvuku, nicméně vybrat musíme jméno i pro chlapečka. Víc jsme ale zaměřeni na to děvčátko. Mně se líbí Anastázie, Rebeka, Sandra, Andrea. Když jsem tato jména před manželem vyslovila, chytil se za hlavu a rezolutně prohlásil, že jen přes jeho mrtvolu.
A hned přišel se svými návrhy: Jana, Hana, Helena, Alena, Lucie, Tereza. To jsem se zase orosila já, protože: Jana, Hana a Helena se mi absolutně nelíbí. To jsem škrtla rovnou. A u těch dalších, nemůžu si pomoci, mám ta konkrétní jména spojená s určitými lidmi. Alena byla moje spolužačka na základce, neskutečně nafoukaná a protivná holka, Lucie byla zase na střední ze všech nejhloupější a všem pro smích. Tereza by mi tolik nevadila, ale jmenuje se tak dcera mého bratra a nepřipadá mi vhodné, aby se ta naše jmenovala stejně.
Tak jsme s manželem zkoušeli další jména a prakticky u každého se něco našlo: Daniela se jmenovala jeho bývalka, se kterou se ve zlém rozešel, Anna je zase moje prateta, věčně zakaboněná, na všechno a na všechny nadávající. Iveta – tam mám paralelu s Ivetou Bartošovou, to prostě nedám, Natálka se nám líbí oběma, ale je jich dneska už nějak moc.
A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna i v chlapeckých jménech. Já vím, že nakonec se na některém jméně shodneme a asi s ním nebudeme mít žádný problém. Jen mě tak při té „kovbojce“, kterou zrovna řešíme, napadlo, jakým způsobem vybírají jména pro své dítě ostatní.
Taky máte určitá jména spojená s některými lidmi a jejich negativní vlastnosti tomu jménu přisuzujete? Jak jste hledali a podle čeho jste se řídili při výběru jmen pro své děti?
19.9.2013 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak jste vybírali jména pro své děti?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Moc se me libilo jmeno Lucka,ale meli jsme kocku Lucku tak jsme jmeno Lucie nedali.Take se me moc libilo jmeno Monika a tak ji mame.Pisu,ze jsem dala jmeno ja.Ano,protoze manzel si vybral jmeno pro kluka po sobe Vaclav.Takze ja dala jmeno pro druhe dite.
U prvního dítěte jsem chtěla Terezu a Vojtěcha. Muž se zabejčil a říkal že Tereza byla u nich ve vesnici jedna ku*va. Jména po sobě jsme nechtěli, z důvodu aby se neříkalo starý a mladá. Pořád jsme si říkali, že je času dost... Až jsem porodila o 2 měsice dříve. Byla to holka, a jmenuje se Martina. (samozřejmě že jméno nebylo "pasu" ale bylo již v užším výběru. U syna, který naopak na svět nepospíchal, jsem samozřejmě předem vyplnila nějaké jméno. Konkrétně Jiří po mužovi, ale věděli jsme, že Jiřího nechceme. Takže až do oficiální žádosti o rodný list (podávala se tenkrát asi 2 nebo 3 dny po porodu, nevím, jak je to nyní) jsem uvedla společný konsensus - Tomáš. Muž nechtěl české jméno, máme trochu legrační příjmení. Tomáš má i mezinárodní tvar, čímž mi odboural mého Vojtěcha. Jo a v porodnici, jsem prvních pár dní synovi pracovně říkala chlapečku.
sharon: tak ono se dá polemizovat o tom, co je české jméno. Když jsme s děckama brali osobnost a vše kolem, ptala jsem se jich, kdo z nich si myslí, že má původem české jméno. Jsme na vesnici, takže žádné Esmeraldy a Angelové se tu nevyskytují. Zvedli ruku všichni ti Petrové, Tomášové, Štěpánové, Kláry... No a pak jsme zjistili, že jedivé původem české jméno v celé třídě byla Šárka Ale chápu tě, myslíš tradiční, v českých zemích používaná.
já jsem za česká jména......a taky záleží hodí-li se k příjmení....
tak stará a mladá se u nás neříká
babička, mamka a nejmladší je Helča.
kdybych měla čtvrtou tak jsem si myslela na Štěpánku, ale kdo ví jaké by nakonec měla jméno
A ještě připadá v úvahu Vinnetou, Esmeralda...
My jsme taky trochu dali na pocit, snažili se dívat na to jméno z pohledu dětí.
Ono je pro matku možná úžasné, že její dítě má nějaké extra jméno, které se nikde nevyskytuje nebo je to nějaká její oblíbená postava ze seriálu, její kamarádka nebo jí to úžasně zní, ale hlavně to dítě s tím bude muset žít celý život, tak by to mělo být něco použitelného.
Sice jsem slyšela o člověku, který schválně dával dětem jména, která lákala k posměškům s tím, že se děti aspoň zocelí a budou od malička zvyklé čelit nepřízni osudu, ale myslím, že děti se můžou zocelovat i jiným způsobem.
My jsme si vzali kalendář, v něm každý z nás vyškrtal jména, která mu byla absolutně protivná a zaškrtal jména, která se nám líbila, ta neutrální jsme nechali tak. A pak jsme se domlouvali. Holku jsem měla vybranou hned, to jméno jsem milovala od dětství a za mě se tak žádná holka nejmenovala, pak už bohužel jo, ale to nebyl můj problém. U kluka to bylo horší, tam jsme nakonec vybrali z těch, která byla pro oba neutrální a myslím, že jsme udělali dobře. Obě děti jsou se svými jmény spokojené.
tak tohle mě trochu nazvedlo ale nebudu se rozčilovat pro blbost jiných ...viz jména ze kterých ses orosila..... tak si dej Rebeku , sice netuším jaké bude mít příjmení ale třeba ti někdy poděkuje....
Mitrola:
Tím, že někde byla nějaká protivná holka, bych se nenechala ovlivnit. Až se dítě narodí, bude ono pro vás hlavním představitelem toho jména, na tu holku brzo zapomenete a to jméno bude pro vás to nejhezčí.
Chtěli jsme jména obyčejná, která jdou k českému příjmení na Š a která se v generaci dnešních dětí moc nevyskytují.
Vyškrtali jsme kalendář, nechtěli jsme jména po rodičích a blízkých příbuzných, naopak aby byla tvárná zněla dobře pro dítě a byla použitelná i pro dospělého, zbylo nám 5 jmen pro kluka, z toho jsme se nakonec shodli na jednom, které se mi líbilo už dávno. U holky jsme setrvali u toho, které jsme měli vybrané pro ni při narození syna.
S tou četností jsme se docela trefili, u syna ve školce a škole jsem za celých 12 let zaznamenala jen jednoho a v jiné podobě, u dcery jsou myslím 2 další.
Sice u dcery tetička šílela, že se tak jmenuje jedna její neoblíbená příbuzná, ale když tu paní uvidím tak 3x za život, tak mi to připadalo dost nesmyslné.
ale jo, docela tomu rozumím, já bych nikdy nedala Kláru
Nechci jména po rodičích, to mám já, a i když mám své jméno ráda, oslovení mladá/stará Lenka mi vadí.
Prvního syna jsem vybírala podle mého oblíbeného žáčka - Ondřej. Dvojčata tak, aby to i trochu ladilo k sobě a hlavně k příjmení. Máme příjmení moc měkké, tak to chtělo něco drnčícího, takže je to Bára a Martin. To, že jsou to všechno jména novozákonní a tradiční, to je pro mě bonus, jsem konzervativec. Manžela jsem se zeptala, jestli něco proti těm jménům má, neměl, prošlo to
hlavně to musí ladit s příjmením. Takové perly nako na Nově Filip Pultar nebo blahé paměti Tomáš Smrček, to je pomsta. Tak jako kolegyně dala jméno Eliška Kulíšková a to už je na mě teda až dost mazlivé. A dcerka chodí do třídy s dívenkou jménem Barbora Brabencová. Že to ti rodiče neslyší
já měla jméno pro dceru vybrané odmalička, manželovi se moc nelíbilo, tak jsem mu vyhrožovala, že dám Naděždu, pak jsem začala nečekaně rodit a manžel by odsouhlasil i třetí světovou, jenom aby to dobře dopadlo
monja: cožpak Karlouši, sousedovic Honzíkovi říkaj Jenouši, i hezký jméno jde zkomolit dokonale!
a jinak bych to neřešila, podle mě neexistujou hnusný jména, jenom hnusný lidi, takže třeba i malej Quentinek, jestli se nepomamí, i on bude třeba jednou celkem fajn a spolužáci ho určitě podle jména soudit nebudou.