Tvoje peníze jsou moje
Jsem krátce vdaná, brzy čekáme narození našeho dítěte. Je mi 22 let, manželovi 34. Je to jeho druhé manželství.
Je mi s ním dobře, je hodný a starostlivý, ale objevilo se něco, co mi není úplně po chuti. On na mě totiž velmi naléhá, abych zrušila svůj účet, prý je zbytečné, když jsme manželé, platit za dva účty, když nám postačí jeden dohromady. Chce, abych svou výplatu nechala posílat na ten jeho. Že prý beztak z jeho účtu platíme všechny poplatky, takže by tam byly všechny naše peníze aspoň pohromadě.
A já nevím. Na jednu stranu mi to připadá jako celkem logické řešení, na druhou mi to není zrovna příjemné. Manžel má totiž sklony k přehnanému šetření a já mám obavu, že bych pak nemohla svobodně nakládat s vlastní výplatou. Dosud jsme to řešili tak, že z jeho platu se uhradil nájem, leasing, pojistky atd. Z mého jsme nakupovali jídlo a potřeby do domácnosti apod.
Nechci dělat zbytečné dusno, ale taky si nechci naběhnout a ocitnout se v nedůstojné pozici manželky, která musí svého muže žádat o svolení, když chce nakoupit.
Co si o tom myslíte?
6.2.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 69 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tvoje peníze jsou moje
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Zaffira: Já to vždycky omylem vidím a pak se z toho několik týdnů léčím...
Sheeni: no na to právě radši moc nekoukám, páč je mi z toho zle, co všechno je možný a nejen v USA
Zaffira: Tak se mrkni někdy na občanské judo či podobný pořad a naivita tě raz dva přejde
Stanik: Znám opačný případ, manžel měl 30 let účet na který dal práva manželce. ( stalo se v USA) Byli manžely necelé dva roky, stihli jedno dítě.
Manželka jednou v 10:00 ráno napochodovala do banky a vybrala vše do mrtě a do maximálního povoleného debetu.( a ten byl opravdu slušný) Cestou do banky v 9:00 podala návrh na rozvod od lože , stolu a účtu.
On si naivně myslel, že nemusí bance platit debetní úrok, protože peníze vybrala až po návrhu na rozvod. Dokonce navrhoval že by platil 1/2 Stálo ho to pár měsíců nervů, zápis do registru dlužníků ( jeho 30 letá kredibilita šla do ...) a když si za pár měsíců co to všechno prohraném soudu zaplatil myslel , že to má z krku.
No jo ale za pár let šel vzít hypotéku do druhého manželství a medle zjistil, že musí platit vyšší úrok protože je nespolehlivý neplatič.
To že nedlužil 30 let, pak manželce platil alimenty, vyrovnání do životní úrovně a přenechal jí dům a auto bylo už jaksi normální to nikomu nevadilo.......
Sheeni: no když já jsem furt tak blbě naivní
Ale prostě furt tvrdím: předmanželská smlouva, anebo oddělené finance, a každej pěkně napůl.
ale toho parchanta bych udala - prostě že ze společnýho účtu čmajz peníze, doložím pár výplatních pásek pozadu, to by kurňa bylo, aby se tím aspoň někdo nezabýval . Anebo dát to do TV
Můžete mít i jeden a oba na něj přístup, v žádném případě ne účet na který jdou moje peníze a já nemám na něj přístup!!!!!
Zaffira: Zpátky na zem, holka, tady jsi v České republice
Stanik: no tak to je hnus, ale to se přece stejně muselo dělit, ne?
Juana: to neni o tom, kolik kdo vydela... to ja vim o muz a on o me.... smlouvy jsou preci doma v sanonu s dokladama... jde o princip... myslim, ze financni nezavislost, pokud neni na materske, kdy neni o cem... by si zen aponechat mela... kamoska s manzelem spolecny ucet meli... pak ji pred rozvodem zutaly jen oci pro plac, kdyz si on zalozil novy, kam vsecky prachy prevedl... uz nikdy nevidela ani kacku... chapu, ze toje ten nejkatastrofictejsi scenar.. ale i tak by se mel clovek zamyslet...
Účty máme různé, ale všechny v jedné pobočce a navzájem máme na ty svoje přístup - kdyby se s jedním z nás něco stalo, tak ten druhý může s účtem klidně dál disponovat. I když my většinou stejně platíme všechno hotově, navíc pracujeme v naší rodinné firmičce, takže je to jedno, oba víme, kolik firma vydělá.
V žádném případě bych neposílala výplatu na jeho účet. To se chceš úplně ekonomicky odříznout?
My máme sice spolené peníze, ale v mezích - každý na svém účtě, na které vzájemně nemáme přístup. Inkasa apod. platí manžel ze svého účtu (trvalým příkazem), já všechny společné (náhodné) elektronické platby (manžel nemá z bezpečnostních důvodů internetbanking). Vzhledem k tomu, že na svém účtě nemívám nikdy moc peněz, používáme mou kartu také k veškerým platbám na internetu apod. Takže i když se něco stane, rozhodně nepřijdeme o rodinné úspory, které jsou na účtu mého manžela.
chytrájakrádio: presne tohle by mi vadilo.. i kdyz milackovi by to nejspi bylo sumak... ale uz z principu.. co platime je jasne dany a spis to byva tak, krome trvalaku samo, ktery mame presne rozdeleny.. ze plati ten, kdo zrovna ma... za deset let co spolu zijeme s tim nebyl nebyl jediny problem ...
Meander: přesně tak. pokud každej pracuje, má právo mít svůj účet a se svojí výplatou si dělat co chce. nesnesla bych, kdyby se milý v den výpisu z účtu dotazoval: hele, co to je tady platba kartou v Promodu 899? A cos nakupovala 15. února v Tescu za litr?
Dobrý den přeji všem. Přiznám se, že jsem vdaná poprvé téměř 36 let. Od počátku manželství (72) jsem léta držela kasu a manžel naše výdaje nikdy moc nekomentoval. Na velké věci jsme se dohodli a menší, co každý potřeboval. Po 1989, po malé výměně názorů, jsem pokladnu a rodinné příjmy předala manželovi a dnes lituji, že jsem to neudělala mnohem dřív. Ukázalo se, že je manžel mnohem zdatnější při práci s rodinnými panězi a od dob "jeho vlády" jsme dokázali si pořídit neuvěřitelné velké věci (auto, obytný přívěs, nábytek atd.) Máme společný rodinný účet se 2 kartami, ale i domluvu, že do výše 2 tis. si každý rozhoduje sám. Vybere si, kdy potřebuje. Funguje to a jsem ráda, že jsem si "nenechala zadní vrátka". Je to jen a jen o důvěře a u nás se tento systém velmi osvědčil. Je pravda, že nemusím skládat účty za to, že si koupím boty, oblečení atd. Po manželovi také vysvětlení nečekám, ten ušetří na sobě mnohem víc. Je to vše jen a jen na dohodě pravidel hry. Nejsem typ ušlápnuté putičky, mám svoji hrdost a miluji možnost se sama rozhodnout. Ale za celou dobu našeho systému jsem nikdy nemusela vyslechnout "přednášku" o mém utrácení. Vše je na dohodě.
A co kdyby manžel zrušil svůj účet a posílal svou výplatu na ten tvůj?
Každopádně bych na tohle nikdy nepřistoupila. A už teď bych se na tvém místě třásla strachy, jak mě bude finančně terorizovat na mateřské.