V sedmdesáti se zamiloval a ztratil soudnost
.jpg)
Dělá mi starosti můj tatínek. Je mu sedmdesát let, už osm let je vdovec. Maminka zemřela po dlouhé nemoci. Před rokem se táta seznámil s paní, která je jen o pár let starší než já. Je jí padesát dva, je rozvedená, má tři děti a čtyři vnoučata.
Zpočátku jsem tatínkovi jeho lásku přála, vedle své mladší přítelkyně doslova roztál, jakoby omládnul. Začal opět žít aktivně, jezdí na výlety, chodí za kulturou. Sice mi na té jeho známosti od počátku něco nesedělo, ale říkala jsem si, že mi do toho nic není, hlavní pro mne bylo vidět tátu opět šťastného.
Jenže teď už se mi to přestává líbit, mám velmi silný dojem, že dotyčná ho jen využívá, či spíše zneužívá. Ani ne po půl roce chození se k němu nastěhovala a svůj byt dala nejmladší dceři. Taky na tatínka naléhá, aby se vzali, a on s tím souhlasí.
Já vím, asi se do mě pustíte, že se do jejich života nemám plést, ale ono to není úplně jednoduché. Tatínek je solidně zabezpečený, má doma spoustu starožitností, nemalé úspory. Nemůžu si pomoci, ale připadá mi, že jeho přítelkyni jde hlavně o majetek. Už teď z táty tahá peníze, jak jen to jde. Pro sebe, pro děti, stále potřebuje něco nakupovat. A tatínek jí vždy vyhoví.
Mám strach, aby v případě, že se vezmou a ona bude mít tím pádem své jisté, se k němu nezačala chovat ošklivě. Nechci vůči ní vypadat zaujatě, ale kdybyste ji znaly, není to od pohledu dobrý člověk. Sice je navenek samý úsměv, doslova jako med, ale ve skutečnosti je pravý opak. Na nikom nenechá nit suchou.
Řekla jsem tatínkovi své obavy, ale on to tak vůbec nevnímá. Má ji rád, je s ní šťastný a spokojený, ona mu 
zajišťuje veškerý servis, doslova si ho hýčká. S ní jsem zatím nemluvila, nás vzájemný vztah je spíš vlažný a moc spolu nekomunikujeme, asi tuší, že jí vidím až do žaludku. Zjistila jsem taky, že má velmi zajímavou minulost. Každé její dítě má jiného otce, první měla už v sedmnácti letech jako svobodná matka. Pak si našla novou známost, vdala se a měla druhé dítě, po pár letech se rozvedla a znovu se vdala a měla ještě jedno.
Připadám si jako drbna, když to sem píšu, ale je to nutné, abyste si dokázaly udělat obrázek. Pro mne ta paní prostě není důvěryhodná a mám o tatínka strach. A proč to nepřiznat, mám obavu i z toho, aby ona a její děti nerozházely jeho majetek.
Docela dost se to ve mně vaří, skoro z toho nespím, připadám si bezmocná. Jen přihlížím, jak si ta žena omotává tatínka kolem prstu a on jí naprosto důvěřuje.
Co byste dělaly na mém místě? Nechaly byste to být, nebo byste se snažily nějak zasáhnout? Ale jak?
20.2.2012 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 68 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - V sedmdesáti se zamiloval a ztratil soudnost
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
PEGG - 20.2.2012 11:44
výhody z toho, že se paní nastěhovala k tatínkovi pisatelky mají její děti, né dcera. Je to však diskutabilní
.jpg)
sevenofnine: právě tohle jsem chtěla napsat 
,ale možná opravdu pani miluje láskou čistou pak by sama řekla dceři ať se nebojí ,že smlouva předmanželská bude 
pokud se Jana vzdala dědictví po mamince ve prospěch tatínka tak se nedivím, že ji to štve, maminka jistě nepracovala kvůli cizí paní ... se zbytkem jistě může nakládat tatínek jak chce, ale podíl po mamince Janě morálně patří ...
Kaliban: jsme dost šikovné, schopné a báječné, ale na něco nemáme žaludek :-))))
Když čtu naše příspěvky do diskuse, mám pocit, že jsme prostě nějaké málo šikovné.... (omlouvám se za cynismus)
.gif)
PEGG: tenhle případ znám....jedna paní se nastěhovala k pánovi, svůj byt pustila......žily si moc pěkně , pán se bohužel zabil v autě a synové pána jí posléze z baráku vyhodily....musela jít do podnájmu a to už měli koupené snubní prstýnky.....
.jpeg)
Mě trošku zarazil fakt, že se pisatelka s paní skoro nebaví, čili ji odsoudila ještě dřív, než ji poznala. Možná má strach oprávněně, možná je paní zlatokopka, ale berme to z druhé strany. S tatínkem žije, stará se o něho, tak logicky očekává nějaké zabezpečení. Co kdyby tatínek zemřel, nezůstala by ona paní na ulici? Nebo budete tak velkorysí a necháte ji bydlet dál v tatínkově byte, asi ne, že?
Prostě to berte tak, že tatínek je dospělý, svéprávný a vy nemáte páky, jak mu organizovat život. Zvykněte si na myšlenku, že nebudete dědit a třeba jednou budete příjemně překvapená a nebo alespoň nebudete zklamaná.
Píšeš, že ji má rád a ona se o něho hezky stará a třeba se ještě dlouhá léta starat bude, a to, i když bude třeba nemocný. A on je tím pádem šťastný a spokojený.Tak si snad za to taky něco zaslouží, ne?
Když se ti to nelíbí, vezmi si starouška k sobě a starej se ty!
denda04: třeba zrovna láska , proč ne.....do lidí nikdo nevidí a morální právo na nějaké dědictví nikdo z nás nemá....jen ať si dědula a paní užijou dokud můžou...........jak říkám kdyby pisatelka žila v cizině tak nic neví a taky bude
Ivanka Karla taky miluje.........
sharon: 
taky fakt
Kozoroh18: 11.10 hmmmmmmm to je taky pravda a co to je ??? Láska ????
Lisa - 20.2.2012 9:40
možná naléhá, že by mohla jednou mít ten vdovský, co by dělala s portnerem co je bez práce, tu je jistota. Věkem sobě rovného může mít bokem. Fuj to jsem, ale ošklivá, ale asi jsem to již někde slyšela.
on ten můj manžel má pravdu....v legraci říká že než zanechat dětem majetek je lepší jim zanechat dluhy.......majetku nebudou mít nikdy dost.....ale díky dluhům budou na otce dlouho vzpomínat...
ploduska: co to o něm (ní) vypovídá? Možná třeba to, že byla znásilněná. Možná to, že byla zamilovaná a případné ujetí nohou řešil její partner tak, že prostě vzal do zaječích. To, že nešla na potrat, bych naopak brala jako plus. Ale tohle jsou jen spekulace, my to nevíme, a proto ji podle tohoto ani nemůžeme soudit. Takové věci se prostě stávají i v lepších rodinách a o charakteru toho člověka to nevypovídá opravdu nic. To bys musela znát celý její život a vědět důvody, které ji k tomu vedly, neboli jak praví jedna indiánská moudrost - chodit aspoň týden v jejích mokasínách.
než si přečtu co píší holky, tak za sebe ....nechala bych to být, je to jeho majetek, jeho život, kdyby jsi třeba žila v zahraničí tak nic vědět nebudeš a nic nebudeš řešit............a třeba té paní křivdíš, jak sama píšeš moc s ní nekomunikuješ, chápu , zřejmně rozhazuje tvé příští dědictví, ale s tím nic nenaděláš, s tím přece nemůžeš počítat..........pokud je tatínek šťastný a spokojený, nechej ho v klidu žít................
