Taky používáte na partnera různé finty?
Někdy si připadám jako z jiného světa. Když se člověk baví s ostatními ženami o různých partnerských nedorozuměních, ke kterým občas dochází, dostane spoustu zaručených rad, jakou fintu příště použít, aby byl partner uchlácholen.
Z dětství si pamatuji, že moje maminka to na tatínka používala taky a mně se to vždycky příčilo. Připadalo mi, že tátu manipuluje, kam chce ona, a dělá z něj svým způsobem hloupého trumberu, který nedokáže prokouknout lest. V podstatě cokoli, co udělala, před ním nějak „lakovala“. Když si například koupila něco nového na sebe, skálopevně před ním tvrdila, že to už má dlouho a že si toho jen nevšiml.
Hodně žen to takto provozuje. Nejenom, co se týká nákupů, ale i výběru dovolené a mnoha dalších záležitostí. Snad každá má v záloze hromadu všelijakých metod, jak svého manžela nenápadně dotlačit tam, kam chtějí ony.
Osobně se mi to strašně příčí a ve svých vztazích jsem se zuby nehty snažila takovému nedůstojnému chování vyhnout. Všechno jsem vždycky řekla na rovinu, pěkně zpříma a nijak se s tím nepárala. Považuji muže za svéprávné bytosti, kterým se nemusí něco nenápadně a manipulativně podsouvat.
Jenže v poslední době zjišťuji, že to asi není ten správný přístup, a začínám připouštět myšlenku, že ti chlapi takový přístup možná potřebují. Každý můj partner ode mne totiž vždycky utekl s tím, že jsem na jeho vkus příliš sebevědomá a s ničím se moc nemažu. Oni by prý přivítali spíš něžnější a jemnější způsob zacházení.
Když jsem své vztahové nezdary konzultovala s kamarádkami, všechny se shodly na tom, že na to prostě jdu špatně, že na chlapa musí být určitá taktika, protože oni spoustu věcí normálně nechápou. Tak nějak nevím. Opravdu je nutné dělat kolem dospělého chlapa nějaké tanečky a zatloukat před ním naprosto nevinný a přirozený nákup nové halenky nebo složitě vymýšlet taktiku, jak ho přimět k tomu, aby kývnul na dovolenou u moře, když by jel radši do Skandinávie?
Jak to funguje u vás doma? Říkáte svému partnerovi všechno na rovinu, nebo se neustále hlídáte a přemýšlíte, jak mu co nejlépe danou záležitost naservírovat?
8.10.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 69 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Taky používáte na partnera různé finty?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.No, je fakt, že leccos se dá říct zaobaleně nebo část informace zamlžit a u nás doma tedy musím opravdu dbát na správné načasování. Ale blbce z manžela nedělám, na to si ho moc vážím.
Kadla: 7:37 přesně tak
Jarča*: odříkanýho chleba největší krajíc
Křeček: jj, to taky někdy funguje... ale zase dát pětikilo za lístek, aniž by to věděl a pak shánět náhradníka, se mi nechce. Teď jsem koupila lístky na ochotníky, na to se kupodivu těšil a oni zrušili představení
máša h.: u nás dřív, když jsem třebas zkusila nějaké nové jídlo, manžel, že to nechce (je hrozně konzervativní). Dřív mi to bylo líto a přemlouvala jsem ho. Teď jsem se naučila, že příště mu to rovnou nedám s tím, že si dáme s dcerou samy, jemu že to nechci nutit, a manžel najednou, že by si tedy přeci jen kousek dal
tak tohle se mi taky zajídá, dělat ze sebe i z něj blba, nebo z něj nesvéprávnýho jedince, problém je, že oni to asi fakt někdy potřebujou nebo co
I když já mám svý peníze, tak si je můžu utrácet jak chci, a co se týká dovolené - buď spolu, nebo jednou za čas každý sám na to svý místo ...
máša h.: spíš jsem čekala, že přineseš lístky a termín, aby měl jasno a nemusel se rozhodovat
to docela dobře funguje u nás
na otázku, zda půjdeme do divadla(do kina, na výlet) manžel většinou odpovídá velmi mlhavě (uvidíme, možná, na to je čas...) a čeká, že to vyšumí. Teď jsem přišla na to, že když se zeptám podruhé a dočkám se zase mlhy, řeknu: "dobře, nechce se ti, tak já se domluvím s dcerou (kamarádkou, sousedkou...)
A ono se mu najednou chce!
Většinu věcí, a hlavně těch podstatných říkám na rovinu. Ale občas něco taktně zamlčím nebo jemně poupravím (proč bych ho štvala cenou nové kosmetiky, že jo )
Za diplomacii považuju říct věci ve správný okamžik - je něco jiného vyrukovat na manžela s něčím, když přijde utahaný z práce, a něco jiného, když si třebas v klidu povídáme v neděli u kafe. Nevím, jestli to jsou tanečky, ale pro klid v rodině to funguje.
Lujza:
Nejde o lhaní, ale všechno se dá říct několika způsoby...spousta lidi říká, že jsou strašně upřímní, ale kolikrát jsou spíš netaktní a hubynevymáchanéNení myšleno na nikoho zde konkrétniho
Je fakt, že čas od času je třeba lehce zaobalit něco potřebného tak, aby z toho vyšel chlap s tím, že ten úžasnej nápad byl vlastně jeho
Zastávám názor jednat na rovinu, ovšem ve správný čas (ne že mi to z huby vyletí zrovna, když má přítel/syn/kdokoli jiný zrovna třeba bolení hlavy). Nesmírně důležitý je tón a správná formulace. Manipulaci jakéhokoli druhu nesnáším. Na druhou stranu - umění vystihnout okamižk a takt - to jsou věci dost důležité. Protože ono "říct na rovinu" může od několika různých osob vyznít fakt různě. Takže říkám, ano, je potřeba hovořit na rovinu, ale s citem a taktem.
Naštěstí mám doma chlapa, který ustojí svéprávnou, samostatnou a jemu rovnou bytost. Nějaké ťuťuťu kokoko se u nás nekoná. Jediná "taktika", která podle mě funguje není ponižující, je prostě být přirozená a milá a v klidu si vše vysvětlit ( no to v klidu jde někdy opravdu těžce). Ale samozřejmě jsem se setkala s přístupem (hlavně u "starší" generace), že žena je krkem a různých tanečků kolem chlapa.
Takový chlap, nebo vlastne clovek vubec, aby k vuli nemu takhle saskovala, se jeste nenarodil ...... doufám ze je to dostatecná odpoved. Sakra kdyz je dost dospelý na sex tak je i dost dospelý na novou halenku. A uz vubec nikomu nedoporucuji, aby tímto zpusobem jednal se mnou a delal ze me vola jenom proto ,ze si koupil nejakou hovadinu do pocítace / auta anebo k jinému hobby