Zloději mi ukradli vánoční cukroví
Předevčírem jsem zažila něco, co by mne ani ve snu nenapadlo. Že se krade, víme všichni, ale že se krade doslova všechno včetně vánočního cukroví, by mne ve snu nenapadlo. Mám tak strašný vztek, že se z toho musím vypsat, nebo snad prasknu.
Tento rok jsme se s manželem stěhovali do menšího bytu na jednom pražském sídlišti. Moc se nám nechtělo, nicméně byla to více méně nutnost, takže nemá cenu se tím nějak více zaobírat. Předtím jsme bydleli v krásném bytě na Vinohradech, takže možná chápete, že přestěhování bylo poměrně bolestné. Jenže manžel už je důchodce, já jsem před časem skončila v invalidním důchodu a platit nájem v dosavadním bytě pro nás začínalo být neúnosné. Za celoživotní úspory plus finanční pomoc od dětí jsme si tedy pořídili starší dvougarsonku ve zvýšeném přízemí jednoho paneláku. To přízemí z důvodu mé špatné pohyblivosti.
No a teď tedy k věci. Pečení vánočního cukroví je mou velkou vášní a doslova si ho užívám. Peču toho opravdu hodně a kompletně zásobuji všechny tři děti s rodinami. Nejinak tomu bylo i letos. Vzhledem k tomu, že mne ještě teď v prosinci čeká lékařský zákrok, po kterém budu nějakou dobu poněkud „práce neschopná“, napekla jsem všechno pěkně v předstihu. Poslední várku jsem s uspokojením dokončila tuto neděli večer.
Součástí minulého bytu byla velmi šikovná komora, či spíše špajzka. Cukroví jsem vždy skladovala tam a vždy se krásně rozleželo. Letos jsem v novém bytě řešila, „kam s ním“. Nakonec padla volba na balkón, nikam jinam by vánoční cukroví ostatně ani uskladnit nešlo. Manžel mi vyrobil police, kam jsem naskládala jednotlivé krabice, a že jich bylo opravdu hodně.
V pondělí jsme šli s mužem na nákup a u odpolední kávičky mne manžel požádal o pár kousků cukroví na ochutnávku. Tak on to vždycky říká, je to takový náš každoroční rituál. Šla jsem na balkón a zůstala jako opařená. Nevěřila jsem svým očím. Všechny krabice byly pryč! Mnula jsem si oči jako zběsilá, doufala, že se mi to všechno jen zdá a ty škatule se tam nějakým zázrakem přičarují zpátky. Nestalo se.
Řeknu vám, málem to se mnou seklo. Nechápu, nerozumím, jsem v šoku. Brečela jsem jak želva a ještě teď se mi doslova svírá srdce, když si představím, že místo mých dětí a vnoučat si na mém cukroví bude pochutnávat nějaký, promiňte mi ten výraz, hajzl. Když pominu finanční ztrátu, tak ta práce, kterou jsem do toho vložila, je nenahraditelná. Navíc vím, že další várku už upéct nestihnu, protože ve čtvrtek nastupuji do nemocnice.
Jistě, dcery se postarají a napečou, žádná vyložená tragédie to není, jsme živí, zdraví… Ale stejně, dokáže někdo z vás pochopit, co to asi je za člověka, který dokáže ukrást krabice s cukrovím staré, špatně pohyblivé ženské? A jak je možné, že ho nikdo za bílého dne neviděl? Anebo viděl a nezasáhl? Je mi z toho všeho vážně docela hořko.
8.12.2010 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 69 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Zloději mi ukradli vánoční cukroví
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Váš vztek chápu, protože si dovedu představit, co to pečení stálo úsilí, že jste to dělala s radostí pro své děti a teď pojídá nějaký "zlodějský syčák", Já když jsem bydlela v paneláku, tak jsem si zase při stěhování dala věci do sklepa, protože jsme to ještě nestihli všechno přenést a měla jsem tam i dva pytle mého oblečení. Druhý den byl sklep vykradený. Věděla jsem sice kdo to udělal protože ve vedlejším vchodě bydlelo více "romských" rodin. Druhý den jsem dvě takové potkala. Jedna měla na sobě moje oblečení a zaslechla jsem, jak si vykládají, že ti lidé jsou takoví chudí, že to oblečení je takové nějaké malé, ale přesto si to na sebe narvala a procházela se v mém oblečení na sídlišti. Policii nemělo cenu volat, škoda byla malá, a taky jsem měla strach z jejich pomsty, takže jsem to musela překousnout. Vy aspoň nevíte, kdo to ukradl, já jsem se musela nějaký čas dívat, jak se zloději prochází v mém oblečení.
Kamarádce, která bydlí ve zvýšeném přízemí se to také stalo. Přes noc jim někdo ukradl všech 7 krabic. Bylo toho 15 druhů cukroví. Tak si nechala balkon zasklit.
Pochybuju, že to ukradl za bílého dne, snad večer nebo v noci. A nemusel být jeden, kdyby krabice házel dolů, určitě by se vysypaly. Nechávat něco na balkoně, který není zajiště, je nerozum, zvláště dnes. Když dokážou zloději okrást na ulici bezmocného důchodce, nebo ukrást invalidní vozík, proč by neukradli cukroví? Buď ráda, že jste zdraví. Vím, mrzí to a bolí, ale jsou horší věci.
My jsme s rodiči bydleli v Brně taky ve vyvýšeném přízemí s velkým balkonem. Když starší dcera slavila svoje první vánoce, to jsme ještě bydleli u rodičů, tak jsme měli stromeček pověšený z balkonu. Den před Štědrým dnem jsem šla pro stromek a on tam nebyl.Někdo nám ho prostě ukradl. Podotýkám, že to bylo za hluboké totality a stromky se sháněly, ne kupovaly. Oběhli jsme tehdy všechno, ale stromkek už nikde nebyl. Dnes už je to promlčené, ale dcerku jsme bez stromečku nemohli nechat, tak jsme šli s manželem v noci na tehdy Leninovu třídu, tam jsme uřezali stromek, doma jsme ho museli osprchovat a ten jsme potom ozdobili. Asi za námi tehdy stáli všichni svatí, protože stopy za námi ihned zavál sníh.
To samé s cukrovím se stalo asi předloni kolegyni, v paneláku si dala cukroví na společný balkon do mezipatra
Dneska se krade všechno...
Ano,je to velmi nepříjemné,já zažila to samé.Nám ukradli cukroví i bramborový salát přímo na štědrý den!!!!!!To je teprve problém,protože už je pozdě upéct nové.Pozor na to holky.Zdravím a přeju ůspěšné sváteční přípravy všem
je to nepříjemné... pokud to ukradl někdo "z blízkých sousedů" a časem Tě bude vidět, bude mít šanci se stydět. Byl-li to někdo náhodný, ten si jen pochutná.
V každém případě je třeba více opatrnosti před nenechavci. Teď to bylo cukroví a příště už taková šance nesmí být.
Tak jako tak, přeji hodně zdravíčka a štěstí.
Nechavat cokoliv volne pristupne na balkone ve zvysenem prizemi mi prijde jako holy nerozum 
.
Anno tak ja doufam, ze se z toho Ti zlodeji poserou. Damy omluvi muj slovnik, ale ja bych byla asi nepricetna. Ja se s tim cukrovim vzdycky tak mazlim a jsem na neho pysna - uplne chapu Tvoje rozhorceni. Co takhle naraficit dalsi 2, 3 krabice a dat tam neco hodne nechutnyho...
.jpg)
ber to tak, ze peces tak dobre, ze jsou lidi schopny pro to i vlezt na balkon a ukrast to
