Taky používáte na partnera různé finty?
Někdy si připadám jako z jiného světa. Když se člověk baví s ostatními ženami o různých partnerských nedorozuměních, ke kterým občas dochází, dostane spoustu zaručených rad, jakou fintu příště použít, aby byl partner uchlácholen.
Z dětství si pamatuji, že moje maminka to na tatínka používala taky a mně se to vždycky příčilo. Připadalo mi, že tátu manipuluje, kam chce ona, a dělá z něj svým způsobem hloupého trumberu, který nedokáže prokouknout lest. V podstatě cokoli, co udělala, před ním nějak „lakovala“. Když si například koupila něco nového na sebe, skálopevně před ním tvrdila, že to už má dlouho a že si toho jen nevšiml.
Hodně žen to takto provozuje. Nejenom, co se týká nákupů, ale i výběru dovolené a mnoha dalších záležitostí. Snad každá má v záloze hromadu všelijakých metod, jak svého manžela nenápadně dotlačit tam, kam chtějí ony.
Osobně se mi to strašně příčí a ve svých vztazích jsem se zuby nehty snažila takovému nedůstojnému chování vyhnout. Všechno jsem vždycky řekla na rovinu, pěkně zpříma a nijak se s tím nepárala. Považuji muže za svéprávné bytosti, kterým se nemusí něco nenápadně a manipulativně podsouvat.
Jenže v poslední době zjišťuji, že to asi není ten správný přístup, a začínám připouštět myšlenku, že ti chlapi takový přístup možná potřebují. Každý můj partner ode mne totiž vždycky utekl s tím, že jsem na jeho vkus příliš sebevědomá a s ničím se moc nemažu. Oni by prý přivítali spíš něžnější a jemnější způsob zacházení.
Když jsem své vztahové nezdary konzultovala s kamarádkami, všechny se shodly na tom, že na to prostě jdu špatně, že na chlapa musí být určitá taktika, protože oni spoustu věcí normálně nechápou. Tak nějak nevím. Opravdu je nutné dělat kolem dospělého chlapa nějaké tanečky a zatloukat před ním naprosto nevinný a přirozený nákup nové halenky nebo složitě vymýšlet taktiku, jak ho přimět k tomu, aby kývnul na dovolenou u moře, když by jel radši do Skandinávie?
Jak to funguje u vás doma? Říkáte svému partnerovi všechno na rovinu, nebo se neustále hlídáte a přemýšlíte, jak mu co nejlépe danou záležitost naservírovat?
8.10.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 69 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Taky používáte na partnera různé finty?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
To je těžká rada, každý chlap je jiný a jinak ještiný. Co se týče oblečení, to nemám problém, to mě spíš při nákupech nutí si něco vybrat, ale zase jsou určité věci, ve kterých se neshodnem, a tam třeba musím taktizovat, protože jinak by to bylo na hádku. Ne vždycky se dá říct všechno na rovinu, někdy se na to musí oklikou. Neříkám, že je to často, ale už u svého partnera vím, v čem máme rozdílné názory a v těchto oblastech se snažím trošku taktizovat. Svého muže si moc vážím a zároveň si vážím klidu v rodině, takže pro to dělám vše, aby to tak zůstalo.
i jako novomanželé si po patnáctiletém vztahu říkáme vše na rovinu a funguje to bez problémů 
.gif)
Jsem nechutně upřímná a pravdomluvná. Nedokážu komukoliv mazat med koem huby, aby pro mne hnul prstem - to si radši udělám vše sama..
Nesnáším využívání lidí.
Na to je odborník moje švagrová... tchyni by ji snesla modrý z nebe, zatím co u syna (mého muže) totéž přejde slovy: no nějak si to vyřeště..
Takže za mně nelhat, nukecívat, netaktizovat, jednat na férovku...
Jednou moře, jednou SKandinávie.. Chceš v sobotu na fotbal? Fajn, já jdu plavat s kámoškou. A počítej s tím, že v neděli budeme oba malovat.
Přece se nebudu prolhávat životem
při tomhle tématu si vždycky vzpomenu na seriál taková normální rodinka 
, jak tam tu nejmladší učili jak jednat s chlapem 
jinak já diplomacii používám a ani se za to nestydím. Taktiku ve stylu jemného upozorňování na věc tak dlouho, než si ji všimne sám a začne mít pocit, že bychom to měli začít řešit. Ale nějaký vyvařování a skládání opěvných ód... 
Jak už bylo napsáno, trocha diplomacie neškodí. Něco na tom je, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše - doporučuju stejnojmennou knížku
No tak občas něco zamlčím, ale spíš na manžela jdu s taktikou, jsem léta vdaná a vím, jak na něho. Manžel musí mít pocit,že ten báječný nápad vymyslel on, ještě ho pochválím jak je šikovný a to on je a on by se přetrhl.
Stačí normální diplomacie, tj. umění neranit druhého. Účel světí prostředky, ne?....abych to uvedla na pravou míru, přesně takhle, jako pisatelka, jsem to cítila - řekněme ve věku lehce přes dvacet i já. Zdálo se mi potupné a nefér dělat z partnera vola tím, že ho lehce ošálím, abych dosáhla své pravdy. Moc se mi to teda nevedlo, hádali jsme se jak v Itálii. Prt mi pak pomohla ta moje pravda, když jsme byli oba naštvaní. A předmět sporu ustoupil do pozadí, horší byl ten cirkus kvůli němu. Jít na to od lesa, byl klid. To samozřejmě vím až dnes.
Najdi si dospělého vyrovnaného muže, co nemá problémy s vlastním egem. A nauč se troše taktu, ono část problému bude i v tom, že se s tím "nepářeš" - a někdy to může ranit, nebo být velmi nepříjemné.
Jedna věc je začít s malováním nedělním obědem a podkuřováním chlapovi (viz. příklad od rychlonožky) a druhá věc je oznámit chlapovi malování například stylem "v neděli maluješ a jeslti se ti to nelíbí, tak si sbal kufry a vypadni".
Laďko, má bývalá tchýně používala finty naprosto na všechny a měla se za úžasnou taktičku a člověka, co se všemi vychází a všichni ho mají rádi. Jakožto nezkušená jsem jí to docela dlouho věřila...Má matka naopak řekla vždy vše přímo a mnohdy to bylo nepříjemné, nicméně člověk aspoň věděl, na čem je. Šťastnější manželství měla moje tchýně, což do jisté míry nechápu.
Myslím totiž, že normální je, říct partnerovi - tak si myslím, že už je nevyšší čas vymalovat - uděláme to spolu nebo pozveme malíře? Protože začít s akcí od lesa a překonat se v nedělním obědě s tím, že začnu opěvováním mužových dobrých vlastností a šikovnosti v péči o naše společné bydliště, poté mu podsunu malování jako jeho nápad a nato mu nadšeně skočím kolem krku mně přijde jako manipulantství. Vždyť probůh s malováním budu mít kupu práce i já!
Životní praxe mě naučila rozeznávat diplomacii od trapného obcházení problému a dělání z muže blbce. Vždyť přece můžu říct víceméně na rovinu, že tu novou blůzu jsem si musela koupit, protože ostatní kolegyně by se na mě koukaly skrz prsty, kdybych na poradu natoupila ve svém starém, co točím dokola. Nemusím mu vykládat, že je z výprodeje za pár korun, vždyť jsem si na to vydělala! Ovšem klidně mohu zamlčet, že jsem si to najust koupila kvůli Báře, která sedí proti mně a neskutečně mě štve...
Pokud Laďko dosavadní partneři ze vztahu vycouvali, nemusí to být jen chyba partnerky. Možná měli nějaký komplex a potřebovali, aby se s nimi jednalo opatrně...Moje zkušenost - jsem asi o kapku starší - mi ukázala, že taktiku a diplomacii potřebuje mírně řečeno trouba, co na ní bude skákat. Normální zdravě sebevědomý chlap to nemá zapotřebí, aby se s ním takto oralo.
